Odpadová bioplynová stanice v Rapotíně jako první v České republice vtláčí biometan vyrobený z biologicky rozložitelného odpadu do distribuční plynárenské soustavy.
foto: EFG Rapotín BPS
Vyrobený biometan má neutrální uhlíkovou stopu a 88% úsporu emisí oproti fosilním palivům. Audit a vydání certifikátu provedla společnost TÜV SÜD Czech. EFG Rapotín BPS patří do Investiční skupiny Energy financial group (EFG).
NEPŘEHLÉDNĚTE bioLPG: ekologičtější alternativa pro auta na plyn?
„Loňský rok jsme certifikaci udržitelnosti ISCC EU získali pro výrobu elektrické energie a tepla, letos jsme získali certifikát i pro náš biometan. Vysoké procento úspory emisí je dosaženo zejména zhodnocením dvojího přínosu zpracování biologicky rozložitelných odpadů. Životní prostředí není zasaženo těžbou a přepravou energetických surovin, to je první pozitivum, a za druhé není zasaženo ani únikem skleníkových plynů ze skládek či jiných odpadových koncových zařízení,“ uvádí Tomáš Voltr, výkonný ředitel a předseda představenstva EFG a dodává:
„I přes striktní nařízení vlády v souvislosti s pandemií Covid-19 není chod naší bioplynové stanice nijak omezen. V současné chvíli vedle standardního provozu probíhají také přípravné kroky na spuštění tzv. druhé fáze výroby biometanu.“
Certifikace udržitelnosti ISCC EU potvrzuje skutečnost, že bioplyn je vyráběn s vysokou úsporou emisí, protože pochází výhradně z biologicky rozložitelných odpadů (BRO) bez přidávání cíleně pěstované biomasy.
Poté je část bioplynu využita k výrobě biometanu, tzv. zeleného zemního plynu. Díky jeho srovnatelným vlastnostem se zemním plynem je následně vtláčen do plynárenské distribuční soustavy spravované společností GasNet.
V EFG Rapotín BPS se biometan vyrábí pomocí technologie membránové separace. EFG Rapotín BPS je jednou z mála odpadových bioplynových stanic u nás.
Bližší info o té BPS.
Bližší info o té BPS.
Chybí mi některé důležité údaje:
— Jaká je kapacita
Chybí mi některé důležité údaje:
— Jaká je kapacita zařízení, jaká je výkupní cena a jak vysoké jsou dotace
— Jaké jsou ekologické dopady (zápach, odpady a jejich zpracování)
— Kolik takových bioplynek bychom potřebovali, abychom pokryli spotřebu zemního plynu řekněme z 10%
— Jaký má ČR v tomto odvětví potenciál, tj. kolik odpadů vhodných pro výrobu bioplynu produkujeme
Odpověděl bych alespoň na ty ekologické dopady. U BPS je
Odpověděl bych alespoň na ty ekologické dopady. U BPS je problém se zápachem, pokud nenechají digestát (kvasící hmotu) dokvasit až do konce. Na to někteří provozovatelé prvních BPS kašlali a při vyvážení to smrdělo úplně děsivě, slabší povahy zvracely i kilometr po větru. Dneska už je tenhle postup nelegální a přísně stíhaný. Digestát, který se nechá dokvasit do konce a odvodní se, je svým vzhledem a použitím prakticky nerozeznatelný od kompostu nebo rašeliny. Byl jsem osobně na několika BPS a mě to tam vonělo, je to taková lehce alkoholizovaná vůně kvasícího ovoce.
U BPS je alfou a omegou vstupní materiál. Pokud ho máte kvalitní a nekontaminovaný například těžkými kovy (třeba vlivem protiplísňových postřiků), tak to odpady fakticky neprodukuje. Jen musí vymyslet co s amoniakem a sulfanem, které se v bioplynu taky mohou vyskytovat (podle vsázky) a při čištění plynu se musí odstranit.
Ne, že bych byl zastáncem umělých hnojiv, ale NH4 a H2S se
Ne, že bych byl zastáncem umělých hnojiv, ale NH4 a H2S se dají celkem snadnou reakcí zpracovat na síran amonný, což je relativně neškodná, ve vodě rozpustná sloučenina. Jsou i jiné možnosti. Obě látky jsou sice silně toxické, ale v přírodě se vyskytují a protože jsou dobře reaktivní, reagují rychle na něco, co je méně, nebo dokonce úplně netoxické.
A jaká je výhoda toho že je to ve vodě dobře rozpustné?
A jaká je výhoda toho že je to ve vodě dobře rozpustné?
Tak se to z bioplynu dostává pryč, nechá se to probublat
Tak se to z bioplynu dostává pryč, nechá se to probublat vodou nebo se to prožene Venturiho pračkou. Není to nijak těžké. A do vody se nadávkuje nějaký reaktant, aby to zreagovalo na nějaký „no problem“.
Když se dívám na složení těch dvou plynů, tak úplně
Když se dívám na složení těch dvou plynů, tak úplně nejlepší by samozřejmě bylo, využít vodík v obou sloučeninách na prostou produkci vodíku, dusíku a síry. Obě sloučeniny nejsou moc stabilní, ale nejsem chemik, abych si dokázal odvodit, za jakých podmínek by to šlo.
To asi nestojí za to, vzniká toho relativně málo.
To asi nestojí za to, vzniká toho relativně málo.
Pan Veselý to myslí jinak než já, protože nevím, jak se
Pan Veselý to myslí jinak než já, protože nevím, jak se to dá přesně technologicky udělat. U mě šlo jen o prosté sdělení. Ale při výrobě je to nejspíš výhoda, protože se to nemusí z reaktoru mechanicky odstraňovat jako usazenina, pro další použití nevýhoda, musí se to odpařit (nebo dosušit) a skladovat ve vhodných podmínkách anebo přepravovat a používat jako roztok.