IBM má nové partnery v projektu příští generace baterií pro elektromobily

Battery 500 je název střednědobého výzkumného projektu společnosti IBM. Klade si za cíl vyvinout lithium-vzduchovou baterii, která dá elektromobilům dojezd až 800 km na jedno nabití. V současné době se k projektu připojili další dva důležití průmysloví partneři.

Lithium-vzduchové baterie mají proti dnešním li-iontovým řadu výhod, především řádově vyšší energetickou hustotu
foto: IBM

IBM začalo s výzkumem už v roce 2009. Novými partnery jsou Asahi Kasei, přední výrobce chemikálií v Japonsku a vedoucí dodavatel separačních membrán pro li-ion baterie. Vědci z IBM využijí obrovské zkušenosti této společnosti k výrobě klíčové komponenty pro lithium-vzduchové baterie.

Druhým novým partnerem je Central Glass. Tato společnost je zase vedoucím světovým výrobcem elektrolytů pro lithium-iontové baterie. Její chemici pomůžou vytvořit zcela novou třídu elektrolytů a vysoce výkonných aditiv navržených právě pro li-vzduchové baterie.

IBM i řada dalších expertů na výzkum technologie baterií odhadují, že li-vzduchové baterie budou připraveny k praktickému použití teprve mezi lety 2020 až 2030. To má ale svůj zásadní háček.

Už dnes se totiž na trh za rozumnou cenu dostávají elektromobily, které nabízejí dojezd až 480 km (Tesla Model S). To sice není slibovaných 800 km, ale je to pořád víc než dost. A je to dnes.

Avizovat tedy v dnešní době velkolepý výzkum baterií, které za 15 let umožní dojezd ani ne dvakrát vyšší je poněkud… zvláštní. Jistěže jsou na trhu i elektrická auta, která ujedou na jedno nabití max. 160 km, nebo dokonce jen 65 km v zimě.

Ale to nic nemění na tom, že Tesla Motors – a brzy jistě i další automobilky – uvádějí na trh i auta, která ujedou na jedno nabití pravděpodobně dvakrát až třikrát více. A to s využitím stávající technologie li-ion baterií.

Na druhou stranu, samotná technologie li-vzduchových baterií zní velmi slibně a mohla by přinést zásadní pokroky v oblasti skladování energie. A najít využití i v mnoha dalších oborech, nejen .

tisková zpráva

16 Comments on “IBM má nové partnery v projektu příští generace baterií pro elektromobily”

  1. Martin – teoreticka kapacita
    Martin – teoreticka kapacita nano-PbO2 je vyse 200mAh/g takze olovena bateria este stale nepovedala posledne slovo. Problem je teda v pouzitej technologii PAM/NAM ktora sa uz niekolko desatroci nemenila jej vysledok ze nizka vyuzitelnost kapacity aktivnej hmoty ktora je priemernych 35%!! Testovane olovene baterie s vyuzitim nanostruktur su schopne konkurovat aj li-ion bateriam na urovni do 100Wh/kg. Pre porovnanie klasicka olovena bateria – katoda PbO2 ma priemernych 30mAh/g pri 1C pricom nanoPbO2 ma 190mAh/g ako sam vidis problem teda nie su baterie ale iba ludsky faktor na strane majitelov firiem ako aj investorom v oblasti elektrochemickych zdrojov energie. Doporucujem zoznamit sa s novymi bipolarnymi olovenymi bateriami ATRAVERDA ktore naznacuju smer vyvoja – keramika/polymer ebonex platne sice klasicka PAM/NAM ale stale tam je brutalny inovacny potencial.

    1. To vypadá zajímavě. Dají
      To vypadá zajímavě. Dají se někde pořídit vzorky? Nebo ještě jinak, jaké jsou teď kvalitní a reálně dostupné olověné akumulátory, co by měly dobrou účinnost při stabilních odběrech kolem 1.5C a alespoň pět let životnosti bez citelné degradace kapacity? Čínská AGM na jednu sezónu jsou fakt peklo.

  2. Realne dosiahnutelna
    Realne dosiahnutelna kapacita Li/air baterii je 1400Wh/kg pricom treba brat do uvahy ze to bude vyzadovat specificke technologie a to zvlast pre O2 selektivne hydrofobne membrany ktore budu musiet pracovat za zvyseneho tlaku. Dalsim problemom je stabilita OER/ORR katalyzatora pretoze doteraz sa nepodarilo prekrocit 200x cyklov na klasickych katalyzatoroch sice AuPt/C ma potencial ale vobec nie je akceptovatelny pre svoju cenu. Tam kde sa u Li-ion bateriach bavime o ce ucinnost 97% tam li/air dosahuje tak 70% aj tak v pripade novej generacie Li/O2 clankov (zvlast s novym dualnym katalyzatorom) bude nutne pouzivat koncepciu 2 baterii Li/O2 je totiz specificka pomalou vnutornou kinetikou pouzitie pretlakovej koncepcie tomu ako tak pomoze ale stale to nie je ani 1% z toho co dokazu spickovo Li-ion. KOmbinacia Li-ion a Li/O2 bude teda idealne riesenie kde Li-ion zabezpeci spickove vykony a rychlu rekuperaciu deceleracie/brzdenia a Li/air zabezpeci brutalny dojazd a trvale dobijanie li-ion baterie.

  3. Porovnáváním dojezdu
    Porovnáváním dojezdu dnešních elektromobilů a těmi s články IBM je jako porovnávat elmobil s olověnými bateriemi a LiFepo. Podle mého názoru jsou sice dnešní elmobily schopny ujet bezpečně 800km, ale do auta se krom baterií nic nevejde (snad jen šofér, že). Podle mě tím mysleli srovnání s dnešními 160km elmobily, ale současně říkám, takové srovnávání je na houby. Mohli by naznačit orientační poměr váha/kwh, nebo rozměry/kwh, max. proudy a z toho plynoucí dobu nabíjení atd.

    1. Je hezké teoretizovat. Ale
      Je hezké teoretizovat. Ale mě jako uživatele zajímá co si mohu koupit teď v obchodě. Slibovat se dá donekonečna. To vidíme i ze starších článků na Hybrid.cz. A skutek utek… A zatím moc plnohodnotných elektroaut se koupit nedá. Proč, když už je všechno údajně vymyšlený…

Napsat komentář