Lithium je kvůli energetice i elektromobilitě stále nepostradatelnější

Lithium-iontové baterie jsou pro svět elektromobilů a moderní energetiky momentálně nepostradatelné. Atraktivita tohoto kovu roste a pozornost investorů se čím dál tím více soustřeďuje tímto směrem, podobně jako je to v případě palladia.

Výroba bateriových článků a baterií se v 21. století stává klíčovým průmyslovým odvětvím.
foto: E4V

autor: Olívia Lacenová, hlavní analytik xPartners

Zásoby lithia jsou omezené a poptávka roste. Kromě baterií do elektrických aut nebo k zálohování elektřiny do sítě nebo v ostrovních režimech, se drahý kov používá i do smartphonů, tabletů, či spotřební elektroniky.

Zdroje lithia lze lokalizovat na území několika států. K největším producentem patří Austrálie, Chile, Argentina, Čína, Zimbabwe, Portugalsko, Brazílie a USA. Podle údajů z US Geological Survey, se výrobci snaží uspokojit zvyšující se zájem, což se projevuje v růstu produkce kovu, která od roku 2016 do roku 2017 stoupla o 13 %, na 43 tisíc metrických tun.

Kromě produkce však rostla i cena komodity, která za stejné období stoupla z ceny 7 400 USD za metrickou tunu o 88 % na 13 900 USD za metrickou tunu. Podle xPartners byla za růstem ceny hlavně obava investorů, že dojde k problémům se zásobováním.

Výrobních závodů je jako šafránu a v nadcházejících letech se otevře jen několik nových, neboť investice do jejich spuštění jsou obrovské, přičemž uvedení nového dolu do plně funkčního provozu trvá přibližně 4 až 7 let.

Obavám nakonec odzvonilo počátkem minulého roku, kdy se společnost SQM dohodla s chilskou vládou na rozšíření produkce lithia do roku 2025. I díky tomu předpověděl Morgan Stanley ztrojnásobení produkce komodity do téhož roku. Informace způsobila prudký výprodej a cena lithia se výrazně zkorigovala.

Tak proč by cena komodity měla opět růst? Jednak se očekává, že světový počet nově prodaných elektromobilů se v následujících letech zvýší na 5 až 6 milionů vozů, což představuje 5% až 7% podíl na trhu. Pro ilustraci – globální dodávky elektrických aut dosáhly jen v roce 2018 2,1 milionu kusů, což oproti roku 2017 představuje 64% nárůst.

Dalším faktorem je růst autonomních energetických zařízení a zejména zálohování a skladování energie získávané z obnovitelných zdrojů. To potvrzuje i jeden z největších investorů do fotovoltaiky v Chile skupina Solek.

„Letos jsme oznámili komerční spuštění instalace soběstačných ostrovních systémů dodávky elektřiny. Jeho klíčovou součástí jsou kromě solárních zdrojů právě i lithiové baterie. Inovativní energetika se tak stává jedním z tahounů poptávky po těchto zdrojích,“ uvedl Marc Sottana, manažer projektu Battery Energy Storage ve skupině Solek.

V posledním období se tak cena akcií společností, které lithium zpracovávají vrátila opět do zelených čísel. Podle analýzy společnosti Roskill by mohla poptávka vzrůst až o 21 %, přičemž v roce 2021 se očekává, že dokonce převýší nabídku. S ohledem na tyto skutečnosti, by cena lithia mohla opět vystřelit k vyšším hodnotám. Výhledově je vhodné investice zaměřit zejména na přední firmy, které působí v tomto segmentu.

Lídry na trhu jsou největší světový producent lithia Albemarle, který si od konce února 2019 připsal nárůst 15 % a momentálně se akcie firmy obchodují kolem 85 USD za akcii, Tianqi Group, jejíž akcie od ledna 209 stouply o 35 % na 39 USD za akcii, FMC, jejíž hodnota za stejné období stoupla o 30 % na úroveň okolo 78 USD za akcii a Sociedad Química y Minera de Chile (SQM), jejíž akcie vzrostly od začátku roku o osm procent na 40 USD za akcii. Všechny zmíněné společnosti vlastní dohromady přibližně 85% podíl na trhu s lithiem.

tisková zpráva

20 Comments on “Lithium je kvůli energetice i elektromobilitě stále nepostradatelnější”

  1. Jen pro informaci, v článku chybí, že cena lithia za
    Jen pro informaci, v článku chybí, že cena lithia za poslední rok a půl klesla na cca polovinu. Očividně je ho dostatek i v době rostoucího trhu. A samozřejmě platí stará ekonomická pravda, pokud bude lithia málo/bude drahé, výrobci baterií budou o to tvrději makat na omezení jeho množství v bateriích nebo jeho úplném nahrazení. Třeba takovými triviálními kovy jako jsou sodík, draslík nebo hliník. Na-ion, Mg-ion nebo Al-ion baterie reálně existují, jen zatím nejsou vhodné pro masovou výrobu.

  2. Hrozi nam, ze za niekolko desatroci ZMIZNE z povrchu planety
    Hrozi nam, ze za niekolko desatroci ZMIZNE z povrchu planety LITHIUM a KOBALT, ktore sa ukladali miliony rokov a maju svoju ulohu v ekosysteme.

    Zdroj metalary/lithium prices:
    „According to the US Geological Survey, with the current global production of 37,000 tons a year, mankind has enough reserves for 365 years—if current demand remains the same. But experts predict that by 2040 the world will need 800,000 tons of lithium for just battery production alone!“

    Inymi slovami, US Geological Survey odhaduje, ze za 20 rokov (2040) stupne poziadavka na lithium na vyrobu baterii priblizne 20x a zasoby sa zmensia len na 17 rokov!

    Co nechame nasledujucim generaciam?
    Vacsi problem ako „sklennikovy efekt“?

    1. Tak ono lithium je v mořské vodě a separace je podle
      Tak ono lithium je v mořské vodě a separace je podle Japonců jen otázkou ceny. Množství si nepamatuji, ale je ho tam ‚nepočítaně‘. No a hlavně vytěžené lithium pouze ukládáme do jiných produktů a nespotřebovává se. Tak, jak nás nenapadne vyhazovat olověné akumulátory, tak nás nenapadne vyhazovat akumulátory jiné.

      A i kdyby, obsah lithia v akumulátorech se snižuje a je dost možné, že se v budoucnu přejde na jinou chemii.

              1. Já snad tvrdím, že to půjde zítra? S 10 let starou
                Já snad tvrdím, že to půjde zítra? S 10 let starou technologií umíme zatím kilogramy, se současnou už by to mohly být desítky kilogramů, v příštím desetiletí metráky a pak tuny. V tomto století jsem si jistý, že se komerční těžby ve vesmíru dočkáme.

                1. Jenže se ještě nezačalo ani s pořádnou těžbou z
                  Jenže se ještě nezačalo ani s pořádnou těžbou z oceánského dna, i když je 1000x levnější než těžba z asteroidů. Protože se dá stále dostatečně těžit nejjednodušeji na pevnině, a většina paniky kolem docházejících zdrojů jsou hoaxy pro blbečky vytvářené spekulanty na burze, kteří na to vlastní i podstatnou část západních médií.

                2. Je to všechno jenom o té výhodnosti a to jak z oceánského
                  Je to všechno jenom o té výhodnosti a to jak z oceánského dna, tak asteroidů. Asteroidy mají zase výhodu v mnohem vyšší koncentraci cennějších surovin. Jakmile jednou překročí cena surovin náklady, začne se těžit.
                  Když vezmu OSIRIS-REx, tak to je 880kg sonda (+palivo), celkem nějaké 2 tuny (maximum, co zvládla raketa Atlas V) a zvládne přivézt 2 kg. Jasně, nic moc na těžbu, ale teď SpaceX vyvíjí Super Heavy Starship a ta zvládne vynést již více než 100tunový náklad přímo až k Marsu (či onomu asteroidu) s náklady <$100/kg a tam už to může začít být zajímavé. A že by to byla nejsilnější raketa tohoto století? To dost pravděpodobně ne, takže se klidně můžeme dostat za pár desítek let i o další 1-2 řády níže. Rozhodně bych si tedy netroufl s jistotou říct, že v tomto století je těžba asteroidů fantasmagorie.

                3. Desítky kg jsou limit. Metráky tak možná čtyři, na tuny
                  Desítky kg jsou limit. Metráky tak možná čtyři, na tuny definitivně zapomeň, protože nikdo tak velkej koráb stavět nebude.

      1. To nic nemeni na fakte, ze z povrchu zemskeho moze
        To nic nemeni na fakte, ze z povrchu zemskeho moze lithium/kobalt zmiznut v priebehu niekolkych desatroci a s nasledkami na ekosystem, ktore nevieme predvidat.

        Tazba z morskej vody je neekonomicka, na prefiltrovanie kvanta vody treba vela energie. Ekonomicke su solanky, kde je vysoka koncentracia lithia.

              1. V zemské kůře je lithium obsaženo v množství 20–60
                V zemské kůře je lithium obsaženo v množství 20–60 mg/kg, což je až 3,5x víc než hojně užívaného jedovatého olova.
                Na světě je asi 1,2 miliard aut a v každým je cca 10 kg olova zatímco v každý 100 kWh Tesle je asi 7 kg lithia což je o 3 kg míň. Olověná baterka zdechne každejch 4-6 let (dnes i méně), ale lithiovou baterii můžete používat i po vyřazení z auta a životnost bude 15-20 let.
                Olověný baterie se už naštěstí recyklujou z 95 %, ale 5 % už se do recyklace nevrátí.

                Tak co nemáte strach, že tu za chvíli budem bez olova při tom obludném množství aut, ketré stále narůstá? ;-D

                1. Moment a jak je teda šetrný elektromobil k životnímu
                  Moment a jak je teda šetrný elektromobil k životnímu prostředí? Chápu. že ekologistické už je jen pomyšlení na stvoření eleketromobilu a ekologické je ho vyrobit…

                  Píšeš, že jeho nejdražší komponenta klekne za 4 -6 let a následně je oprava azta i z pohledu morální zastaralosti technologie nerentablní – mimojiné i články již budou jiné a tedy nutná nová homologace?
                  To je přece blbost ne, dělat auto na 4 – 6 let a následně ho celé recyklovat….jen baterku přendat do baráku a pokračovat s ní..

                2. Člověče nauč se číst!
                  Píšu, že za 4-6 let klekne

                  Člověče nauč se číst!
                  Píšu, že za 4-6 let klekne olověná (startovací) baterie a ne že za tu dobu klekne lithiová baterie elektromobilu! Ta vydrží 10-15 let, možná i dýl. Hlavně neobsahuje jedovatý olovo a kyseliny 😉

    1. Před několika týdny zasedala v Německu takzvaná
      Před několika týdny zasedala v Německu takzvaná „uhelná komise“, jejíž členové rozhodovali o energetické budoucnosti země.

      Byl stanoven jasný cíl: Ukončení používání uhlí nejpozději do roku 2038 …

      idnes.cz/auto/zpravodajstvi/elektromobil-nabijeni.A190317_222210_automoto_fdv

      … ale je to furt málo 😉

      kcc-hho.webnode.cz/business/germany/

Napsat komentář