Jak dlouho lidstvu vydrží současné energetické zdroje?

Diskuse o tom, jak by mělo lidstvo uspokojovat svou rostoucí energetickou spotřebu, se v poslední době vyostřuje. Zastánci jednotlivých zdrojů energie se trumfují v argumentech o dostupnosti, ekonomičnosti a udržitelnosti.

Solární panely na střeše rodinného domu.
foto: PhotoMIX-Company/317 images, licence Pixabay

Ve skutečnosti se ale ukazuje, že žádný z existujících energetických zdrojů není sám o sobě schopný fungovat dlouhodobě. Všechny jsou totiž více nebo méně závislé na omezených surovinových zdrojích Země.

Celý svět spotřebuje podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) za rok 13 700 Mtoe energie, Evropská unie přes 1 600 Mtoe a Česká republika přes 40 Mtoe. Jednotka Mtoe představuje množství energie, jež se uvolní při spálení jednoho milion tun ropy.

IEA ve své nejnovější zprávě uvádí, že světová spotřeba energie z 32 % pokrývána ropou, 27 procenty se podílí uhlí, 22 % zemní plyn, 10 % biopaliva včetně spalování odpadu, 5 % jaderná energetika, 2,5 % vodní zdroje a 1,5 % ostatní včetně obnovitelných zdrojů energie (OZE).

Klíčovou roli v průmyslu, dopravě i domácím vytápění nebo pohonu spotřebičů tedy stále hrají fosilní paliva. O jejich vyčerpatelnosti asi nikdo nepochybuje. Různí se ale odhady, jak dlouho tyto zdroje lidstvu ještě vydrží

Společnost British Petroleum (BP) odhaduje, že globální zásoby ropy a zemního plynu jsou při současné produkci a spotřebě ještě zhruba na 50 let. Kdybychom ale v energetice používali jenom tuto surovinu a nenašli její nová ložiska, zpracovali bychom poslední kapky ropy a poslední kubíky zemního plynu podle BP za méně než 20 let.

Světová uhelná asociace (WCA) odhaduje, že zásoby uhlí na Zemi vydrží ještě 150 let, pokud bude zachováno současné tempo jeho spotřeby. Pokud bychom ale používali toto fosilní palivo jako jediný energetický zdroj, poslední uhlí bude spáleno za méně než 50 let.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) uvádí, že zbývající zásoby uranu vystačí „přinejmenším” na dalších 100 let, což potvrzují data Světové jaderné asociace (WNA). Přesto by současné lidstvo mohlo svůj energetický hlad uspokojovat jen prostřednictvím jaderných reaktorů pouze několik let.

Na první pohled paradoxně jsou ale na surovinových zdrojích Země závislé i zdroje, které jsme si díky označení „obnovitelné“ zvykli pokládat za nevyčerpatelné. Univerzita Organizace spojených národů upozorňuje, že v důsledku klimatických změn bude už v roce 2035 až 40 % lidské populace žít v oblastech s nedostatkem vody. Přitom právě v tzv. rozvojových zemích dodávají hydroelektrárny dnes až 17 procent elektřiny. Představa, že vodní zdroje by mohly v budoucnosti globálně nějak významně růst, se tedy nemusí naplnit.

Reálný není ani předpoklad, že každý člověk na Zemi bude mít jednou svůj vlastní solární panel, aby si vyráběl energii prostřednictvím slunečního záření. Podle amerického deníku USA Today se při výrobě průměrného solárního panelu spotřebuje asi 20 gramů stříbra.

Pro srovnání – při výrobě mobilního telefonu, kde se tento cenný kov také používá, je potřeba jen asi 200 až 300 miligramů. Podstatné je, že zásoby stříbra jsou na zeměkouli také velmi omezené – podle investiční společnosti JM Bullion připadá na jednoho člověka jenom asi 16 gramů.

Při výrobě větrných elektráren je zase zapotřebí 17 chemických prvků označovaných jako vzácné zeminy. Jejich největším producentem i spotřebitelem je Čína, což je spojováno s tamním růstem využívání obnovitelných zdrojů energie. Ty ale zažívají celosvětový boom, takže ceny vzácných zemin raketově rostou. Například ceny dvou z nich, neodymu a praseodymu, stouply jen v roce 2017 o 50 %.

tisková zpráva

63 Comments on “Jak dlouho lidstvu vydrží současné energetické zdroje?”

  1. Největší bateriové úložiště na světě Tesla v Jižní
    Největší bateriové úložiště na světě Tesla v Jižní Austrálii za první rok provozu si přišlo na 29 milionů australských dolarů (AUD). Při zachování stejného zisku v následujících letech, by se investice provozovateli vrátila téměř za 3 roky.

    oenergetice.cz/akumulace-energie/australska-megabaterie-od-tesly-se-sveho-provozovatele-stala-zlatym-dolem

  2. 1) zásoby fosilních paliv jsou tzv. ověřené těžitelné
    1) zásoby fosilních paliv jsou tzv. ověřené těžitelné zásoby, ty jsou vždy malé, protože se nevyplatí dělat další průzkum, když máte co těžit třeba na 50 let.
    2) stříbro se používá hlavně na kontakty – je výborný vodič, ale lze ho nahradit, třeba i mědí, lze ho plně recyklovat…
    3) jaderné zdroje jsou nevyčerpatelné pro JE IV generace, které v Rusku běží už 40 let.
    5) ČR má uhlí na 200 let ( kdybychom ho chtěli těžit). Uranu pro JE IV generace na 15000 let…

    1. Nevím, jak moc pravdivé jsou ostatní body Vašeho
      Nevím, jak moc pravdivé jsou ostatní body Vašeho příspěvku, ale JE IV. generace už 40 let běží v Rusku, skutečně [1]?

      Moc pěkné shrnutí má každý rok pan doktor Wagner na Oslu.cz, viz třeba za loňský rok [2]. To co se dnes ve světě buduje, tak spadá mezi generace II až III+, záleží na konkrétním případu… Jinak klasicky, Čína jede…

      [1] https://www.cez.cz/cs/vyroba-elektriny/jaderna-energetika/nove-jaderne-zdroje/jaderna-energie/zakladni-typy-jadernych-reaktoru.html
      [2] http://www.osel.cz/10295-jaderna-energetika-v-roce-2018.html

  3. U nas na slovensku sa vyraba denaturovany lieh na horenie z
    U nas na slovensku sa vyraba denaturovany lieh na horenie z jednoduchych sacharidov. Liter stoji 2,50. Ma vysoku vyhrevnost. Je urceny na horenie. By ma zaujimalo, pri rychlej premene volnej pody na nasom uzemi. Kolko by sme ho dokazali vyrobit za 4 roky. (Zohladnujuc rezim pody)

      1. Jaj ano na to si spominam. Ale aj tak mam stale pocit, ze je
        Jaj ano na to si spominam. Ale aj tak mam stale pocit, ze je lepsie drancovat aktualne nevyuzivanu a na blbosti pouzivanu podu, nez odoberat rastlinam ich plyn. Do sklenikov na paradajky sa CO2 vhana, aby im dobre rastli. A to ze mame problem s CO2 je politicka objednavka totalneho nezmyslu. Podobne ako sa v minulosti ukazovali chladiace veze atomovych elektrarni s kudelom vodne pary s titulkom …toto CO2 je velke fuj s tejto „dymiacej“ spalovacej pece … prelozene do doslovnosti ako to pochopil manipulovatelny opoclovek z davu.

  4. presne také iste predpovede tu boli pred 20 rokmi.
    o tom

    presne také iste predpovede tu boli pred 20 rokmi.
    o tom kolko lozisiek ropy je, a bude sa pravdu nedozvieme,
    jednak je to aj tajne a vycerpane uz mali byt davno.

    doba pred modernou, tu na nasom uzemi zili slovania, bez dovazanych zdrojov, bez elektriny, sebestacne a zili, boli zneuzivany na pracu na panskom, co na to hovoroil taky Janosik ?

    Podruzne materialy. Vycerpatelne zdroje su zastupene omnoho viac takako to nevnima vela ludi ked zajde do obchodu, pocinajuch zubnou pastou.

    Fotovoltaika je na nasom uzemi nepouzitelna nahrada, hlavne v Zime, by sme umrzli vsetci do jedneho.

    Jedine od coho si slubujem a robim nadej je urychlovac castic, ze raz pridu aj s niecim prakticky uzitocnym, a ze sa konecne podari stabilna fuzia aj v inom meradle nez to zatial doslova fejkuju a nic nerobia uz roky napriek mega dotaciam.

    1. a este odkaz k veci o fuzii, a fakt ze mam stale pocit ze je
      a este odkaz k veci o fuzii, a fakt ze mam stale pocit ze je to z ich strany nekonecne oblbovanie a „skutek utek“: dobrenoviny.sk/c/134621/briti-vytvorili-reaktor-ktory-ma-vyssiu-teplotu-ako-slnko-bude-vyrabat-cistu-lacnu-energiu

    2. „hlavne v Zime, by sme umrzli vsetci do jedneho.“
      Myslíte

      „hlavne v Zime, by sme umrzli vsetci do jedneho.“
      Myslíte tím, že bychom všichni do jednoho začali nosit doma svetry? Protože v našich podmínkách se lze horko těžko dostat v obývaném bytě/domě pod 15°C i bez topení přes celou zimu.

      1. To popiera fyzikalne zakony. U nas na dzedzite kde sa
        To popiera fyzikalne zakony. U nas na dzedzite kde sa elektriga nepalila, ale drevo z horby co devezli, nascipane na stvrtky, sa museli pred spankom do krbu co susid postaval, nanosit a nechat vyhriat, izbu, bo inak ani toto papierie by nam nepomuhlo co sme na sobi dali. A kedz sa nekurilo po caly rok nikda, ta barak nepreschol a tihat cez stinu bylo a potem sa mohla plesen zacic robet. ta znas jak to, no ta.

  5. Jak už se píše níže. Problém už snad ani není v tom,
    Jak už se píše níže. Problém už snad ani není v tom, jaký podíl mají jednotlivé druhy energie na celkové spotřebě. I když 91% zastoupení fosilu je šílenost. Problém bude exponencionání růst populace do konce století. (jenom Afrika skočí na miliardu atomovejch inženýrů a doktorů) A každej človíček nutně potřebuje energii. Ať si mne klidně za tento názor ukamenuje kdo chce: Když je plocha Země omezená, nemůže uživit neomezený počet lidí. Sorry for inconvinience :Svět se řítí do ďáblovy řiti…..

      1. No jo, takto to v Africe fungovalo staletí, ten kontinent
        No jo, takto to v Africe fungovalo staletí, ten kontinent měl jenom tolik obyvatel, kolik byl schopen uživit, žádný exponenciální růst se nekonal jako dnes. Jenomže pak přišel „dobrý bílý muž“, dovezl potravinovou pomoc a Afričané rezignovali na staletí ověřený model. Množí se dál jako kobylky, ale už neumírají hlady, protože je živíme my ostatní. A oni jsou vysmátí, bez práce. Super model…

          1. Hned z rána jsem si vzpoměl nad feldkuráta Katze: To se
            Hned z rána jsem si vzpoměl nad feldkuráta Katze: To se nám to hoduje, když nám lidi pujčujou. V případě Afriky se hoduje ještě líp, když OSN za nadšeného kvikotu neomarxistických šílenců futruje proviant do Afriky zadarmo 🙁
            Kdyby učili ty doktory a inženýry pracovat na poli, udělaj líp.

            P.S. Safra …. vlastně nic na tomto světě nic zadarmo. Všecho musí vyrobit tvrdě pracující lid, aby jim pak většinu tohu formou daní ukrad nějakej „demokraticky zvolenej“ dobytek, co nechápe význam slova práce ani základní hodnoty.

        1. Asi si to u nás nedovedeme v době plných supermarketů
          Asi si to u nás nedovedeme v době plných supermarketů představit. Jenže hlad a nedostatek potravin si nedovedl před několika roky představit ani nikdo v Brazílii nebo na Kubě. Ono to globální oteplování, klidně tomu říkejme období sucha přišlo i k nám. Jen pro představu když zemědělec loni zaplatil za balík sena 500Kč a letos stojí 2500Kč a ještě ho je nedostatek, má dvě možnosti. Buď vymlátí stádo, nebo ho bude draze krmit, pokud bude mít vůbec čím krmit. A teď se podívejte co nám na polích roste a o kolik se snížil stav dobytka, stav včel za posledních 20-30let. Dejte si dohromady 1+1 a zjistíte, že k tomu směřujeme mílovými kroky.

          https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/sprchuji-se-jen-minutu-a-pul-a-nesplachuji-zachody-obyvatele/r~9c9374c63e5311e88b47ac1f6b220ee8/

          1. Afričanů je prostě moc a k tomu nepracují, protože se
            Afričanů je prostě moc a k tomu nepracují, protože se spoléhají na potravinovou pomoc z celého světa, resp. si na ni velmi rychle zvykli. Celá staletí fungoval přirozený běh, který se teď snažíme „napravit“, ale to je hloupost. V Africe je dost země, jen ji nemá kdo zurodnit. Podívejte se na Izrael, co dokázali v poušti. Pokud jsou si všichni lidi rovni (jak se tvrdí), tak nevidím důvod, proč by Afričané nemohli následovat příklad Izraelců. A když už jsme u toho, v Africe mají mnohem lepší podnebí ve srovnání třeba se seveřani (Švédsko, Norsko…). A kde jsou v životní úrovni Afričané a kde seveřané? Je to o lidech a staletími pěstovanou lenost prostě nepředěláte. A potravinovou pomocí už vůbec ne.

            1. +1
              Přesně tak…
              “ Kdyby se každej staral o sebe, je o

              +1

              Přesně tak…

              “ Kdyby se každej staral o sebe, je o všechny postaráno “

              Za 3 týdny odjíždím o Izraele (i do Negevské pouště) na průzkum.
              Až se vrátím, podám zprávu, jak se klukům ušatejm izraelskejm daří ..:-)))

            2. Nemůžete celou Afriku házet do jednoho pytle. Svazijsko
              Nemůžete celou Afriku házet do jednoho pytle. Svazijsko není Kongo a Kongo není Čad, nebo Maroko. To je stejné jako by jste porovnávál obec Zichovec a obec Prameny a třeba Chánov.
              Na našem území kdysi dávno vládlo několik osvícených lidí a možná díky nim jsme tam kde jsme. Jmenoval bych Karla IV., Marii Terezii a pár dalších. Bohužel takových lidí se nám v současnosti moc nedostává.

          2. K tomu jenom tohle:
            Kdo to neviděl FARMLANDS a chce si

            K tomu jenom tohle:

            Kdo to neviděl FARMLANDS a chce si pohřbít náladu:

            https://www.youtube.com/watch?v=a_bDc7FfItk&ab_channel=LaurenSouthern

            A malá poznámka na závěr
            1) Co ste týče sucha – máš pravdu a bez diskuze

            2) Co se týče situace v zemi české: Bohužel naši farmáři (zemědělci) nemaj moc šancí. Stačí si porovnat jaké dotace dostane na hektar Francouz a Polák a jaké Čech. Navíc v Polsku malý farmář neplatí daně a odvody má minmální. (Jedná se o všechny menší farmy a těch 80% . Zbytek zdaňuje progresivně – velké firmy a skleníky.) Tím maj konkurenční cenovou výhodu o které si v ČR může farmnář nechat jenom zdát.-.-

            A pak že to jejich kvalitní hovězí je tak levné.

            Doporučuji na 1 minutu juknout sem:

            https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/1607069-polsti-zemedelci-neplati-dane-a-dotace-dostanou-i-za-prazdne-pole

            1. k tomu suchu tuná
              – pred mesiac a pol bol článok o

              k tomu suchu tuná
              – pred mesiac a pol bol článok o podobnosti končiacej zimy s tou v roku veľkých povodní – v snehu je obsiahnutá masa vody
              – zrejme v rovnakom médiu správa o tom, ako vysychajú riečky
              – východ slovenska zasypal sneh „vyše hlavy“ a nádrže sú suché

              tak potom neviem, vo všetkých prípadoch boli odkazy a zdroje, buď ten sneh nanapadal, buď sa neroztopil, buď nám bláznia hlavy, maslia si že žereme slamu. medzi nami – sucho tu už bolo (katastroálne) nie raz. a prežili sme.

              ps – na slopensku (východ) sa dávajú dotácie na parkoviská, letiská, brown… ale musíte byť NÁŠ ČLOVEK.

              1. Suchem maji vsichni na mysli ubytek podzemno vody, tedy kdy je
                Suchem maji vsichni na mysli ubytek podzemno vody, tedy kdy je vetsi swpotreba nez jeji obnova a na obnovu tato jedna zima stacit nebude. To by muselo napadnout a pomalu odtad 10 metru snehu. U nas na jihu Vysociny jej bylo max 40 cm za celou zimu.

    1. Hi Joe,
      Ony ty věci nejsou tak horké. Těch 91% fosilů je

      Hi Joe,
      Ony ty věci nejsou tak horké. Těch 91% fosilů je podíl v primární spotřebě energie, ne v poskytovaných energetických službách. Třeba větrná, FV nebo vodní elektrárna potřebuje 2.5-3x méně primární energie než uhelná elektrárna na poskytnutí stejné služby – elektrické energie.
      Obdobně jen asi 1/6-1/7 primární energie obsažené v ropě skončí jako kinetická energie dopravních prostředků.
      Exponenciální růst populace už dávno není pravda, fakticky se děje už jen v části subsaharské Afriky, dnešní populační modely předvídají stabilizaci globální populace někde na úrovni 10 miliard lidí. Vřele doporučuju si na YTB zkouknout nějaké prezentace Hanse Roslinga.
      To, co lidstvo dnes fakticky potřebuje zvýšit produktivitu zdrojů a využívání energie. OZE, elektromobily, energetické úspory, nové materiály, efektivnější průmyslové procesy, lepší řídící technika a přesnější řízení procesů, recyklace materiálů, … To vše jde tímto směrem.

      1. Ahoj Jane,
        Díky za zajímavou odpověď. Na Roslinga přes

        Ahoj Jane,

        Díky za zajímavou odpověď. Na Roslinga přes víkend juknu. Pokuď jde o populaci, tak modelů je víc. OSN má 3 verze. Studií na toto tema je mnoho, zbytečně dlouhých a nečtivých.

        Nesleduji moc web CT24 ani CT obecně, ale nějakou divnou náhodou je užitečné věnovat 5 minut tomuhle linku:

        https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2535133-do-konce-stoleti-se-pocet-lidi-na-zemi-zdvojnasobi-vesti-studie-osn-az-165-miliardy

        Modely OSN do konce století:

        Hranice co uživí Země : 10 milard

        Model 1 :16,5 milardy
        Model 2 :11,5 milardy
        Model 3 : 7,3 milardy

        My se toho už nedožijem, ale všechno mezi Modelem 1 a 2 vypadá, že nebude zbytí a vyřeší to už jenom totální válka o zdroje, nebo hladomor…

        Máš pravdu, že největší problém je Afrika. To je kontinent , kterej se propad přes hranici civilizace, spadnul na dno, úspěšně ho prorazil a padá dál …

        1. Scénář 1 a 3 jsou velmi málo pravděpodobné, nevím ze
          Scénář 1 a 3 jsou velmi málo pravděpodobné, nevím ze kterého roku jsou, ale už během dekády začne ubývat lidí v Číně a Indie bude do roku 2022 na 2.0-2.1 dítěte na ženu, pak začne populace klesat i tam. Nějaká Nigérie s „bídnými“ 200 miliony obyvatel nemá šanci to moc dohnat. A pokud poroste její průmysl, tak klesnou klidně i rapidně. Opravdu si na google najděte data a podívejte se na ty křivky, výhled na další dekádu se dá odhadnout.

          1. Je to docela možný. Bohužel, když jsem studoval dostupné
            Je to docela možný. Bohužel, když jsem studoval dostupné zdroje tak výsledky v nich se často řádově liší a nevím, kdo je nejblíž realitě.

            Zajímavá fakta nutné brát v potaz ještě jsou:

            1) Porodnost diverguje s ekonomickým rozvojem. Čím zaostalejší země tím větší porodnost a opačně. Tady o Africe iluze nemám i když jim to fakt přeju.

            2) Life expectancy: Porodnost v růstu polulace samozřejme hraje jenom první housle. Ty druhé jsou rostoucí doba dožití. A jak rychle bude narůstat životní úroveň v Číně a Indii, tak bude populace rychle stárnout a logicky bude růst absolutní číslo počtu obyvatel planety.

            (Střední třída v Číně roste fakt bytelným tempem)

            Problematika je tak komplexní, že to chce bystrou mysl aby se jeden dobral kloudného zvávěru …:-)))

            Ale díky Carlosi vždy si rád čtu co píšeš. Má to hlavu i patu…

    2. Populace na planete dávno neroste exponenciálně ale spíš
      Populace na planete dávno neroste exponenciálně ale spíš lineárně, Arabský svět konverguje ke 2.0, ne sice tak hezky a rapidně jako před lety, ale to není problém, Afrika jde už taky dolů.

      Plocha planety omezená sice je, ale na druhou stranu máme technologie a další věci, které umí dostupný potenciál měnit. Například když bude realizováno „Katarské jezero“, tak výrazně změníte jak energetický potenciál, tak ekonomický potenciál oblasti a navíc dojde k nárůstu srážek v oblasti, nebo jinde, dle převládajících větrů, ano je možné že to naruší nějakou rovnováhu zase jinde, ale na to jsou počítačové modely aby to řekly, Pak je podobná možnost v Tunisku a jinde kde jsou prolákliny kdysi zalité mořem odděleny hradbou písku. Pokud můžete mít PVE v řádu desítek GW a k tomu 2.5x více FVE, tak výrazně zvýšíte ekonomický potenciál okolí a to vede k poklesu porodnosti během asi dekády.

      1. Jedna ze zásadních chyb lidstva – spoléhá na
        Jedna ze zásadních chyb lidstva – spoléhá na počítačové modely, aniž by jim zcela rozumělo umělo jim nastavit okrajové podmínky. Dobrý počítačový model má chybovost do 10 procent. Jen na analýze hmotnosti 10t při chybě 5% je to 0,5t, neboli 500 kg. Matematické modely počasí dneska mají chybovost šílenou – kolikrát týdně se trefí? – modelovat a řídit změny klimatu a srážky těmito způsoby považuji za krajně nebezpečné.
        Pořád platí staré dobré, s energií je třeba hospodařit a hledat cesty, jak její nárůsty omezit.
        Z pohledu počítačového modelu – než jej začnu bezhlavě používat musím jej dokonale validovat, nejlépe jako generický systém a přístup, jinak si prvotní chybu vnesenou do výpočtu násobím opakováním realizace výpočtu s daným modelem.

        1. Samozřejmě odsimulovat vliv jednoho nového velkého jezera
          Samozřejmě odsimulovat vliv jednoho nového velkého jezera na klima by byl celkem složitý úkol, ale dá se s tím dost možná dobře odhadnout jaký dopad by mohlo nové jezero mít. Existuje již dopočtený denní výpar, ten má být celkem značný, takže je třeba z toho nějak zjistit o kolik to ovlivní vlhkost a jestli by to náhodou nezpůsobilo že se mraky vyprší nad mořem místo nad pevninou. To by mohl být totiž zásadní problém. Stejně jako je dost možná zásadní problém pro klima že se zničilo Aralské jezero.

          O Asuánské přehradě víme že změnila srážky v okolí, dokonce víme o tom že i Nové Mlýny, podstatně menší než jezero Asuánské přehrady (vysoké), podstatně menší než případné Katarské jezero, změnily mírně srážky a mikroklima. Pokud by tato nová vodní plocha vedla na to že v severním středozemí nebude tolik pršet, byl by to problém. Jak se ale dívám na větrné mapy, tak tam je buď proudění od Atlasu, nebo od Evropy, takže by to problém být nemusel.

          Jinak existuje celkem zajímavá stránka se světovou větrnou mapou a podle té to vypadá že hory na severním okraji Katarské prolákliny by mohly poskytovat zajímavé podmínky pro větrné elektrárny. V kombinaci s přečerpávací elektrárnou by se mohlo jednat o dost důležitý a výkonný energetický park.

          Když jsme u těch modelů klimatu, tak v historii je pár věcí, které nejsou podle mne doposud pořádně prověřené a zmodelované, nebo o tom nevím, jednou z nich jsou příčiny vyschnutí úrodného půlměsíce někdy kolem roku 1000 n.l. a pak vliv postupně vysychající oblasti Kazachstánu kde na konci doby ledové byl poměrně rozsáhlý systém sladkovodních jezer, ze kterého voda v oblasti Volgogradu přetékala do Černého moře a po jeho spojení s oceánem na konci doby ledové do světového oceánu. PO těchto veletocích jsou na mapě doposud vidět stopy a třeba část vody z povodí Aralského jezera tekla až do asi 17.-18. století do Kaspického moře. Existovalo několik velkých jezer v Africe, dále pomalu odtékající zásoby podzemní vody.

          Pokud neuděláme tyto simulace, tak nikdy nebude náš obrázek o historii lidstva úplný a budeme tam mít velmi velké mezery, protože setrvačnost klimatu mohla ovlivnit celý vývoj historie.

          globalwindatlas.info/

          1. Chodíte moc daleko, jak psal Michelin – Tesle X se trhají
            Chodíte moc daleko, jak psal Michelin – Tesle X se trhají poloosy – někdo mu psal, že to mají blbě a poddimenzované,za mě (ze zkušenosti s podobnými výpočty) je chyba zřejmá – dimenzovali poloosy na prostý krut v rázu a únavě + možná něco málo, nedokázali projet všechny varianty kombinovaného zatížení – krut a profil silnice nejlépe v ostré zatáčce a ve stoupání (tohle jsou věci, co se potkají až nájezdem statisíců a statisíců kilometrů zkoušek) a přesně tohle se stane, i s výpočty počasí. Vždycky je něco opomenuto. Mikroklima ovlivňuje vše – beton, voda, FVE, větrná elektrárna – dokonce i stromořadí kolem silnic a polí.
            Tyhle retrospektivní simulace a analýzy jsou sice zajímavé, něco málo přináší, ale pokud to není nějak ověřené, vylejzají jen hypotézy

            1. Rekl bych, ze je lepsi simulovat a pak porovnat se skutecnosti
              Rekl bych, ze je lepsi simulovat a pak porovnat se skutecnosti a postupne tak vse vylepsovat, nez nedelat vubec nic.
              Mimochodem, nekde jsme cetl ze les az 50% vlhkosti nasaje ze vzduchu, takze takova vodni nadrz je vhodna, pokud chceme zalesnit nejakou plochu. A jelikoz porad vic kacime nez zalesnujeme, meli bychom.

  6. Článek je odfláknutý. Předpověď je dle aktuálních
    Článek je odfláknutý. Předpověď je dle aktuálních otevřených uranových dolů. Autor ignoruje fakt, že jich je řada uzavřených z důvodu kolapsu cen před lety, kdy se na trh dostal uran z odzbrojovacích akcí.
    Ale hlavně už od 90. let umíme těžit uran z mořské vody, takže uranu máme na desítky tisíc let.

  7. prečo Nemci odstavujú jadro v 2022 roku a do roku 2030 uhlie
    prečo Nemci odstavujú jadro v 2022 roku a do roku 2030 uhlie ? A súčasne budujú Nordstream ? Málokto tuší pozadie ale pokúsim sa načrtnúť. Nemci potrebujú čo najstabilnejšiu dodávku zemného plynu priamo do svojej siete podzemných nádrží, ktoré sa budú rozširovať po celej krajine – veľký distribuovaný systém. Jednotka KVET(kombinovaná výroba elektriny a tepla) poháňaná zemným plynom(bioplynom) má dnes účinnosť aj väčšiu ako 90%. Pritom plynom poháňaná turbína na výrobu čistej elektriny má jednu z najrýchleších odoziev na zmenu výkonu pri meniacej sa požiadavke siete a je to jeden z najlepších zdrojov pre SMART grid siete pre nielen pre zimné obdobie a udržanie stability siete, kde je veľa OZE zdrojov – myslí sa prevažne fotovoltika a vietor. Nemci prišli na spôsob ako vo veľkom vyrábať „umelý zemný plyn“ na báze metánu, ktorý získajú takto: fotovoltika a vietor pomocou elektrolýzy uvoľnuje z vody H – vodík, kyslík odchádza do ovzdušia, a v proceste metanizácie (nemecké know-how) sú schopní spotrebovávať vzdušné CO2 a viazať z neho C na H pre vznik metánu CH4. A takto vytvorený plyn budú primiešavať do systému plynovej sústavy, ktorá nebude mať žiadne centrum – iba ak by riadiace. Tým sa sa bude stále viacej krátiť objem dodávky zemného plynu zo zahraničia – ale bude slúžiť ako bezpečnostná záloha. Je to veľký program pre krajinu, vedcov a technikov. Prevažne v letných mesiacoch sa pomocou OZE bude vyrábať stále väčší podiel plynu do sústavy (veľké odkladanie energie v cykle 1.roka), ktoré zabezpečí krajinu počas zimy. Fór je v tom, že je to síce fosílne palivo – vyrobený plyn ale pri jeho výrobe sa bude ovzdušie dekarbonizovať (úbytok CO2) a suplovať funckiu fauny. Každá krajina sa vďaka tejto technológii môže stať „fosílnou“ mocnosťou – ak im Nemci poskytnú licenciu – netreba čakať 60mil. rokov na vznik zemného plynu a potom ho od štastlivcov dovážať , lebo aj tak ho vytvorilo to isté slnko, čo svieti aj dnes. Je to zmysluplný model pre prechod na úplne nefosílne palivá, čo je ovšem vzdialenejší horizont v budúcnosti. Výroba vodíka pre tento proces, môže byť aj z iných systémov ako je elektrolýza – prielom urobili belgičania – s tým všetkým sa počíta:

    https://cleantechnica.com/2019/03/03/belgian-scientists-announce-new-solar-panel-that-makes-hydrogen/

    Ale podstata je v ďaľšom navyšovaní slnka a vetra pri výrobe elektriny a súčasne budovanie novej modernej stabilnej SMART GRID s totálnym nasadením IT (opak centrálneho leninského kábla s hyper výkonmi pre celú krajinu) – riadenej plošne. Možno aj prechod v časti siete na DC prúd – hybridné siete z iného pohľadu. Nech potom nejaký terorista zbombarduje jednu „okresku“ z obrovskej „cestnej“ siete, krajinu to neohrozí. To je úplný protipól nejakej jadrovej elektrárne – ideálnej pre útok nepriateľa.

    1. Zkusím slovenštinu na dopoledne:
      Článok na cleantecnica

      Zkusím slovenštinu na dopoledne:

      Článok na cleantecnica som si prečítal a pokiaľ by to bolo reálne, tak s kúrením v zime pecka. Bohužiaľ všetko iba vo vývoji a nie je ani náznak, či je reálne aj komerčné využitie. Nuž uvidíme.
      Čo ma ale zaujíma oveľa viac, je tá nemecká technológia na výrobu plynu. Jedná sa o klasický P2G systém , alebo niečo iné ? Podľa popisu najmä možnosť viazania vzdušného CO2 je netradičná.

      Nemáš k tomu tomu prosím Ťa aj nejaké linky ?

      Niečo podobné je možno výskum spätnej výroby uhlia zo vzdušného CO2
      K tomu link:

      http://www.osel.cz/10397-uhlikova-otocka-nova-technologie-predela-oxid-uhlicity-zpatky-na-uhli.html

      Btw: Na Osel.cz sú aj iné zaujímavosti (Supravodivosť pri izbovej teplote – patent US NAVY) článok hneď o poschodie vyššie.

      http://www.osel.cz/10399-americke-namornictvo-si-patentovalo-supravodic-pro-pokojovou-teplotu_1.html

      Ďakujem….

    2. Myslím, že to chápete špatně. Ono je to trochu jinak.
      Myslím, že to chápete špatně. Ono je to trochu jinak. Nemyslím si, že by v blízké budoucnosti bylo reálné nahrazovat zemní plyn syntetickým methanem. Vede k tomu jednoduchá úvaha, velkoobchodní cena zemního plynu je okolo 10-15 EUR/MWh a do téhle ceny se musíte vejít s cenou technologie a elektřiny, včetně ztrát. Jinými slovy, zemní plyn je levný, drahý je vodík, drahá je ropa, to budou první cíle.
      Vodík je jako chemická surovina podstatně hodnotnější než methan. Takže situace bude pravděpodobně jiná. Ty obří elektrolyzéry, po Evropě se jich teď buduje několik, budou efektivně zužitkovávat přebytky výroby VtE a FVE a tím umožní i jejich větší podíl v síti, zároveň budou vytlačovat zemní plyn jako surovinu pro produkci vodíku v chemických procesech (plasty, barvy, léčiva, redukční činidlo, potravinářská chemie, …), zbude tak podstatně více zemního plynu pro výrobu elektřiny. Máte-li levný zdroj vodíku, můžete jej cpát do bioplynových stanic a výrazně tím zvyšovat podíl methanu v bioplynu, můžete dělat hydrogenaci celulózy (libovolná rostlinná hmota) a vyrábět tak methanol, který se dá používat jako přímá náhrada benzínu. Hlavně to poslední je tak gigantický potenciální trh, že by byl dlouho problém ho nasytit.

Napsat komentář