Klimatické změny se stávají problémem i pro světovou energetiku

Globální oteplování, které se mimo jiné projevuje také dlouhými obdobími bez deště, začíná působit problémy i ve světové energetice.

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně společnosti ČEZ.
foto:

Nejzranitelnější jsou podle očekávání vodní elektrárny, ale zkušenosti z posledních několika let ukazují, že klimatické změny mohou ovlivnit výrobu elektřiny i v uhelných, jaderných a zdánlivě paradoxně i ve větrných a fotovoltaických elektrárnách. Potvrzuje se tak, jak důležitý je pro stabilní zásobování elektřinou vyvážený mix energetických zdrojů.

Vodní elektrárny pokrývají asi 17 % celosvětové výroby elektřiny a přes nárůst větrných 
a solárních zdrojů jsou globálně stále nejvýznamnějším obnovitelným zdrojem energie.

Zcela rozhodující jsou pro čtrnáct ze sedmnácti nejchudších zemí světa, významnou roli hrají v řadě jihoamerických a asijských zemí, ale také v některých státech USA. Důležité jsou i v Evropě, kde na nich mají díky geografickým podmínkám postavenou energetiku například Rakousko
a skandinávské státy.

A právě zkušenosti těchto evropských zemí v uplynulém suchém roce ukázaly, jak riskantní by mohlo být spoléhání jen na jeden dominantní zdroj energie. V Rakousku, které i v létě obvykle získává asi 60 % elektřiny z vodních elektráren, vyráběly malé zdroje na Dyji a Křemži loni v létě sotva 30 procent své kapacity, ale produkci omezila i velká díla na Dunaji.

Plné byly v té době jen přečerpávací elektrárny v Alpách, které naopak měly nadbytek vody z rychleji tajících ledovců. Paradoxní situace nastala v srpnu, kdy vlna dešťů vedla v Rakousku k omezení výroby ve větrných elektrárnách, které v srpnu vyrobily jen tři procenta svého obvyklého výkonu.

Hladiny vody v nádržích Norska a Švédska, jejichž energetiky jsou z 99 resp. 47 % založeny na hydroelektrárnách, byly na začátku loňského léta jen na 62 % obvyklého stavu
a dále klesaly i v době, kdy se obvykle zvyšují díky vodě z tajícího sněhu. Norská státní společnost Statskraft v loňském druhém čtvrtletí v důsledku sucha vyrobila o 22 % méně elektřiny, jejíž cena na skandinávském spotovém trhu ve stejném období vzrostla o 42 %.

Rekordně nízké hladiny řek loni v létě ale způsobily problémy i německým uhelným elektrárnám, jejichž velká část je zásobována uhlím dováženým z celého světa do severoněmeckých přístavů a odtud po Rýně dále do elektráren.

V srpnu se v důsledku sucha obvyklá přepravní kapacita rýnské lodní dopravy snížila na méně než jednu třetinu a energetické společnosti RWE
a EnBW se potýkaly s omezeným zásobováním uhelných elektráren, které slouží i pro zálohování větrných a fotovoltaických zdrojů v noci a za bezvětří.

V důsledku počasí zaznamenaly omezení výroby i některé francouzské, švýcarské a německé jaderné elektrárny, zejména ty, které leží na velkých řekách, jako jsou Rýn, Rhôna a Dunaj. Málo vody sice nepředstavovalo provozní riziko, ale její teplota loni v létě několikrát dosáhla 25 0C, což se blíží horní hranici pro použití pro chlazení, proto se musel snížit výkon reaktorů.

Vysoké teploty jsou ale problémem i pro fotovoltaické elektrárny. Jejich výkon totiž klesá zhruba o půl procenta s každým stupněm Celsia, o který vzroste okolní teplota. Proto ideální místo pro fotovoltaické elektrárny představují spíš chladné oblasti vysoko v horách, než například rozpálené pouště.

Problémy v energetice samozřejmě mohou způsobit i opačné jevy spojené s klimatickými změnami. Aktuálně se to ukazuje v USA, jejichž východ se potýká s extrémními mrazy. Plynové elektrárny, které by se podle některých amerických expertů i politiků měly díky masivnímu rozvoji těžby břidličného plynu stát páteří americké energetiky, mají výrobní problémy v důsledku nedostatečné kapacity plynovodní sítě.

Větrné elektrárny dodávaly v prvním mrazivém lednovém víkendu jen 
3 GW. Situaci tak zachraňovaly uhelné elektrárny s výkonem 47 GW 
a výrobu plynových elektráren překročily i jaderné zdroje, které dodávaly zhruba 35 GW. Ministr energetiky Rick Perry i v důsledku těchto zkušeností proto nyní požaduje, aby americký energetický regulační úřad přijal opatření na zachování role uhelných a jaderných elektráren jako záruky stability a spolehlivosti energetické sítě.

V každém případě současné klimatické změny, které jsou do značné míry důsledkem spalování fosilních paliv v energetice, potvrzují, že by lidstvo i jednotlivé země měly při zajišťování svých energetických potřeb využívat především nízko emisní zdroje, které by se vhodně doplňovaly
a zároveň minimalizovaly negativní vliv energetiky na světové klima.

tisková zpráva

44 Comments on “Klimatické změny se stávají problémem i pro světovou energetiku”

  1. to je rachot co? a Vodní elektrárny naouno :)))) Jooo
    to je rachot co? a Vodní elektrárny naouno :)))) Jooo Kjotský protokol 1996 jim byl uprrr tak se ze střední evropy udělá polopoušť… Nebojte se níííííííííííííííííííííc na Sibiři životního prostoru habakůůůůůůůůůůůk :))))))))))))))))))))

    ale jo podporujme cng jen dotoho :DDDDDDDDDD

      1. Ano a jaderkami, které na 1kWh vyrobené ee vyzáří do
        Ano a jaderkami, které na 1kWh vyrobené ee vyzáří do okolí 2kWh tepelné energie jsou to pravé. Fakt tím nepřispějeme k oteplování vůbec ničím. Běžte do háje s těmi debilními argumenty pro jádro. Chápu, že jaderná energie možná bude strategická (než ji jediným úderem kdokoli vyřadí z provozu a je jedno zda ten úder bude kybernetický, vojenský, teroristický). Ale v jakém množství ta jaderná bude, jak dlouho a rozhodně není ekologická jak se nám snažíš nevyřčeným sdělit. Cokoli jiného je lepší.

      2. Umíš získat a upravit si palivo do té jaderky? Neumíš a
        Umíš získat a upravit si palivo do té jaderky? Neumíš a nikdo z velké sedmičky Ti nedovolí provádět pokusy s obohacováním uranu. Takže budeš cenově závislý na tom že jak US tak RU budou potřebovat odbyt pro plyn. Tak holt upraví cenu jaderného paliva aby se Ti finančně nevyplatilo provozovat JE.

    1. Také to říkám.
      Už několik let dozadu měli posranci, co

      Také to říkám.
      Už několik let dozadu měli posranci, co to tehdy posrali, přijmout zákon, který by nařizoval všem kdo chce připojit VE, FVE do distribuční sítě, musí zároveň splnit podmínky jako kvalitní sinchronizaci frekvence, sfázování, vzdálený dohled a řízení (vypnout zapnout když je potřeba), zrušit prioritizaci FVE, VE a zavést místotoho centrální dohled a řízení celé sítě a podle aktuální situace připojovat, odpojovat ty zdroje, kteréj jsou technicky podle přesně daných kritérií nejvhodnější.
      A dále akumulace, tak aby zajistili stabilní elektřinu po určitý přesně definovaný čas, kdy slunce nesvítí a vítr nefouká.

      Když to někdo nechce splnit, tak ho nikdo nenutí se do té státní sítě připojovat. Může si postavit vlastní kabely a najít vlastní odběratele vyrobené elektřiny. A hned by si možná uvědomil, že to není tak jednoduché udržovat ditribuční síť.

      1. Opomínáte důvody některých věcí, třeba to proč jsou
        Opomínáte důvody některých věcí, třeba to proč jsou prioritizovány a proč je povinnost je připojit! Ten záchod vychází z jisté situace, která mimochodem, nepominula. Tco co navrhujete by znamenalo že si velké elektrárenské podniky budou ve finále prosazovat svou na úkor naprosto kohokoliv. Ano, u nás stále běžné, nikdo proti tomu neprotestuje, jenže ve vyspělém světě to tak úplně neplatí. Ale to je na filosofickou debatu na téma jak odstranit pokřivení vytvořené v době 1939-1989

        A co se týče státní sítě a dalších věcí. Ta síť byla a je dotována námi všemi a mnoha lidmi, kterým omezuje vlastnická práva a je tak výrazně zvýhodněna. Buď by pro novou síť musela být stejná pravidla, nebo ta první musí o tyto výhody přijít, nebo bude současný stav.

        1. No a to je právě ono. Moje představa je samořejmě
          No a to je právě ono. Moje představa je samořejmě utopická, tak to v životě bohužel nejde. Ale podle mne by bylo právě potřeba odpojit ty velké společnosti od řízení sítě aby to bylo řízené techniky a ne politiky a majiteli společností. Tak aby ta síť poskytovala všem stejné možnosti ale aby zohledňovala že chceme čistý vzduch, tj. nějaké zvýhodnění pro OZE by tam muselo být.
          Nicméně, na druhou stranu, to OZE by mělo splňovat i ty určité kritéria kvaliti aby si tam nikdo nemohl připojit vrtuli, kterou by využíval jen jak se mu zachce a využíval výhody sítě.
          A jak jsem psal ideálně kdo nechce se připojit, tj. nechce splnit ty kvalitativní parametry, tak ať se nepřipojuje s ýrobou. Samozřejmě stále může odebírat elektřinu jako každý, tj. využívat ji, protože je jak říkáte vybudována za státní peníze.
          Ale je jasné, že v ČEZku to nejde. A je to řízené politiky, kteří mají kamarády v řídících orgánech všech velkých firem.

  2. Za povšimnutí stojí, že v létě u nás téměř neprší
    Za povšimnutí stojí, že v létě u nás téměř neprší od západu, je možný, že to způsobujou větrný farmy na pobřeží, kde dochází k předčasné kondenzaci vody a mraky se vyprší dřív, než dorazí nad naše území. Chtělo by to test, že by se v létě zkušebně vypnuly ony elektrárny a pozorovalo by se, jestli tady zase nezačne pršet…
    To, že větrný farmy ovlivňují klima si všimli na novinkách už v roce 2012!
    novinky.cz/veda-skoly/266629-pad-ekologicke-modly-vetrne-elektrarny-vyvolavaji-zmenu-klimatu

    1. Jestli se nepletu, tak okoli ochlazuji i lesy a hory. Vykacime
      Jestli se nepletu, tak okoli ochlazuji i lesy a hory. Vykacime tedy v zajmu zachovani destu vsechny lesy a srovname se zemi vsechny hory? 😀
      Predchozi ironii chci naznacit, ze by se pri tvrzeni, ze vetrna a solarni elektrarna skodi klimatu, melo spise udelat srovnani, jak moc skodi klimatu a zivotnimu prostredi kazdy zdroj na (ani ne vyrobenou (jaderna elektrarna vyrobi daleko vice tepla,. nez se pouzije) jako) vyuzitou jednotku energie.
      Osobne bych hledal jinou pricinu letniho neprseni v lete nez ve vetrnicich. Nestudoval jste nekdy vetrne proudy za posledni desitky let? Neni zmena v mohutnosti Golfskeho proudu? Nevyzaruji nektera mista na pevnine vice tepla nez driv, kterezto teplo zmeni smer vetru a vlhkost atmosfery? Nebude to slozitejsi? Opravdu za to muze vztyceni 10ti jehlic na pleteni na fotbalovem hristi (vsichni maji radi prirovnani k fotbalovym hristim a olympijskym bazenum 🙂 )?

        1. No dobre, prirovnanim jsem se unahlil, byl to spatny pokus o
          No dobre, prirovnanim jsem se unahlil, byl to spatny pokus o vtip. Pointu to snad nepopira. Ac to nemam nastudovane, jsem presvedcen, ze proudy, ktere prinasi vlhkost, jsou v daleko vyssi urovni nez tch 300 m, nebo se pletu?
          A neni les na nejakem kopci vyssi a hustsi? 🙂

          1. Já s Vámi naprosto souhlasím.
            Co teprve takový „les“

            Já s Vámi naprosto souhlasím.
            Co teprve takový „les“ paneláků. Samotná města ovlivňují počasí, teplotu daleko víc než nějaký větrníky.
            Ve městech to dnes funguje jako v hrnci s poklicí. vítr se tam nedostane, všechny jedy z výfuků aut tam dýcháme (žádný 3%, jak se snaží antiekoteroristi přesvědčovat, ale 90%)

            A známá je věc, že ve městech je vždy o „pár“ stupňů větší teplota než na vesnicích.

      1. „jehlice“ sú nesprávny príklad, pozrite sa okolo –
        „jehlice“ sú nesprávny príklad, pozrite sa okolo – TRIBÚNY! ja, ak chcem vypustiť šarkana/draka, hoc som na okraji mesta a ďalej sú už iba polia a chránená krajinná oblasť b.karpaty, musím poriadne utekať, aby som ho dostal do desať metrovej výšky – dva pása jabloní cca 4m vysokých vytvára turbulencie …

          1. Pouzil jsem Google a zjistil, ze lvhkost vzrusta absorbci
            Pouzil jsem Google a zjistil, ze lvhkost vzrusta absorbci vodnich par, takze nejde o styk atmosfery s vodni hladinou. Dle Vaseho nazoru by se totiz nemohla vlhkost zvysovat nad pevninou. Co jsem kdysi cetl, tak rocni uhrn srazek je na nasem uzemi stejny, sucho zpusobuje zvysujici se teplota a tudiz vyssi odpar z pudy a taky kdyz prsi, tak ne prubezne ale narazove a to nedokaze vstrebat zpevnena nebo udusana puda. Na to jsou idealni lesy.
            Takze dle meho nazoru ziskaneho ze spousty ruznorodych zdroju sucho vznika zmenou klimatu (oteplovani) a spatnym hospodarenim s pudou. Oteplovani je jak vypousteni tepla vznikajici spalovanim (hadejte, co nejvice vyrabi spalovaci motor) a sklenikovym jevem, kdy teplo neni vyzareno do vesmiru.

        1. Tomu se říká „strawman argument“. Podstatou klamu je najít
          Tomu se říká „strawman argument“. Podstatou klamu je najít velmi slabý až hloupý argument, který by mohla zastávat protistrana (ale zpravidla jej nezastává). Ten demonstrativně rozcupovat na cucky a budit při tom zdání, že se všemi argumenty protistrany se lze takto snadno vypořádat.
          Nebo se pletu a vy mi tu (včetně odkazů) dodáte tři reference dokazující, že jste si to celé nevycucal z prstu?

            1. Myslim si, ze nemaji zadny vliv. Dokazal bych pripustit, z
              Myslim si, ze nemaji zadny vliv. Dokazal bych pripustit, z emaji ale tak zanedbatelny, ze by se jednalo o par kapek na km2. Za sucho u nas muze zmena klimatu, ktera je z nejvetsi casti zapricinena clovekem spalovanim fosilnich paliv.
              Nejvic me dostava, jak vsichni argumentuji, ze budou chranit planetu, az se to vyplati, pritom si v te kratkozrakosti neuvedomuji, ze nase deti budou zit v otresnych podminkach a budou ji muset chranit, jinak nebude existovat civilizace a bude jedno, co to bude stat. My (vcetne me samotneho) jsme vycurani sobci, co myslime jen na pohodli, kteri si pro sve potomky neutrhnou zvanec od ust.

    2. Prosím najděte si animaci, či video s jetstreamem nad
      Prosím najděte si animaci, či video s jetstreamem nad Evropou, v současnosti je zde zcela nepřirozená kličky kdy nad La Manchem klesá severní vítr a v ose Terst-Vídeň-Olomouc se vrací klička a bere horký vzduch ze Sahary. Co to způsobuje přesně nevím, ale osobně se domnívám že je to kombinace změny salinity a ohřívání Arktidy, což vede, při těch masách vzduchu, který stéká od pólu podle okolních pevnin, k rovníku a už jenom trošku vyšší teploty může možná jetstream deformovat a zatláčet jižně. Nevím, ale přijde mi že toto zatlačení kopíruje pohoří v Norsku.

    3. Tak jsme si neco nastudoval.
      Nejprve nejake studijni materialy

      Tak jsme si neco nastudoval.
      Nejprve nejake studijni materialy (najdete si odstavec Západní cyklonální situace), ktere vysvetluji chovani vzduchovych hmot a zmineny odstavec uvadi priklad, kdy zapadni vitr prinasi dest.
      Pote clanek z lonska, ktery rika, ze nastala presne opacna situace jak je obvykle a proto neprselo.
      Pro ty, co se jim to nechce cist to zkratim. Dest prinasi tlakovani nize nad Islandem a tlakova vyse nad Azorskymi ostrovy. Na jejich rozhrani k nam proudi vlhky vzduch od Atlantiku. Pokud jsou tlaky vymenene, tak kvuli rotaci zeme k nam rpoudi vzduch z vychodu.
      Zda se mi to mnohem logictejsi jak vliv vetrnych elektraren, Vam ne?

Napsat komentář