Kia e-Niro v testu Fully Charged: větší a prostornější než Kona Electric

Na trh přichází po Hyundai Kona Electric také sesterský vůz e-Niro. Podrobný test přímo z Jižní Koreje přináší pořad Fully Charged.

Jonny Smith z Fully Charged se vypravil do jihokorejského Soulu, aby prověřil, zda nový elektromobil Kia e-Niro dostojí předpokladům o vynikajícím prostorném autě s překvapivým dojezdem.

Je dobré připomenout, že Kia e-Niro je teprve druhý elektromobil značky Kia po Kia Soul EV (aktuálně byla představena v nové verzi s 64kWh baterií). Zároveň je Niro, stejně jako třeba Hyundai Ioniq, už od roku 2016 k dispozici také jako hybrid a plug-in hybrid (viz. náš test).

Nové hodnoty WLTP dojezdu pro elektromobil e-Niro jsou 455 km pro 64kWh baterii a 289 km pro 39kWh baterii. Auto je těžší, delší a prostornější než Kona Electric. Na druhou stranu je kratší než nový Leaf a navzdory tomu má větší kufr.

96 Comments on “Kia e-Niro v testu Fully Charged: větší a prostornější než Kona Electric”

  1. Mám dotaz k nabíjení.
    Přiznám se, že jsem hodně laik a

    Mám dotaz k nabíjení.
    Přiznám se, že jsem hodně laik a elektřina je pro mě trochu magie, tak snad to není úplně blbý dotaz a případní diskutující, kteří budou dotazem znechuceni, mě pošlou do háje ne příliš ponižujícím způsobem 🙂
    Jak moc záleží na výkonu interní nabíječky v autě?
    Chápu to tak, že když bych nabíjel DC z rychlonabíječky, tak po dosažení 80% začne výkon rychlonabíječky klesat. Pokud přepnu na AC, tak jsem samozřejmě limitován interní nabíječkou, pokud by ta ale měla výkon třeba 22 KW, tak bude to nabíjení rychlejší, než kdybych to nechal na DC?
    Nebo to bude stejný výkon jako z DC a kdyby byl třeba 6 KW, tak je mi jedno, jestli mám interní nabíječku 7 KW nebo 22 KW, protože do baterek stejně víc nepoteče?
    Jde mi o to, že se tu často hovoří o tom, jak špatný jsou interní nabíječky u jinak fajnových aut, což chápu, pokud nabíjím doma a mám tam tři fáze a mohl bych do auta cpát víc KW AC než je kapacita nabíječky. Ale jestli mám v garáži obyčejnou zásuvku a auto doma stojí přes noc, tak mě výkon nabíječky zas tak nezajímá a na cestách budu dobíjet z DC.

    1. Nabíjení bude se zvyšujícím se nabitím baterie
      Nabíjení bude se zvyšujícím se nabitím baterie zpomalovat tak jako tak, ať už nabíjíte z DC nabíječky, nebo ze zásuvky – palubní nabíječka střídavé napětí ze zásuvky přemění na stejnosměrné, aby bylo možné baterie nabít. V takovém případě pak vlastně na výkonu interní nabíječky pro závěr nabíjení nezáleží.

        1. Balancovanie pri DC nabijani je minimalne – nie je dost
          Balancovanie pri DC nabijani je minimalne – nie je dost casu.
          Preto treba povedzme raz za mesiac/dva nabit pred cestou cez AC na 100%, nech sa clanky zrovnaju. Opakovane rychlonabijanie a divoka jazda rozhadze clanky tak, ze sa na DC niekedy ani neda nabit na 100%.
          Ked som posledne dal nabit teslu cez AC na 100%, sledoval som to. Po dosiahnuti 100% este cca pol hodinu zrovnavala niekolko100 wattmi, az potom vypla nabijanie.

              1. Dobrý den,
                tak 2-3x za měsíc takto nabíjím, ale není mi

                Dobrý den,
                tak 2-3x za měsíc takto nabíjím, ale není mi jasné toto.
                Po zastavení nabíjení autem ve 100% a znovu zapnutí nabíjení se podle ukazatele baterie nabíjí cca 0,6kW, ale km už nepřibydou.
                Auto zastaví nabíjení po cca 30 min.
                Je možné, že po tuto dobu se ještě články balancují?
                Děkuji za odpověď

                1. Zdravím,
                  lepší by bylo to nabíjet pomalu tak 2-3x za

                  Zdravím,
                  lepší by bylo to nabíjet pomalu tak 2-3x za týden, tedy pokud denně nabíjíte na rychlonabíječce. Ono pro baterie je i dobré to občas nabít i na té rychlonabíječce, někdo to z obavy nenabíjí raději vůbec?

                  To další zapnutí je po delší době? Pak ano ale, že by to bylo 600W a trvalo 30 minut je dost, asi tam máte nějakou zapnutou spotřebu. Ano je to dobalancování článků baterie.

                2. Díky za zájem,
                  moc toho nenalítám, auto každý den

                  Díky za zájem,
                  moc toho nenalítám, auto každý den nepotřebuji, jsem spíše fanda do pokroku. Od března mám cca 15000 km.
                  Na DC nabíjím tak 10x za měsíc do 80% a zbytek na AC.
                  Opakované nabíjení zapnu okamžitě po autovypnutí a žádný spotřebič neběží, ale udělal jsem to jen několikrát, neboť nevím, zda to baterii prospívá.
                  Mám nabíjení blízko, tak tam přijedu s 0-3%, začne na 5,6kW a končí těmi 100% a 0,6kW.

                3. Tak jak píše někdo přede mnou, dodatečné nabíjení už
                  Tak jak píše někdo přede mnou, dodatečné nabíjení už nabité baterie znovu do 100% je spíš na škodu.

                  Nevím kde berete ty hodnoty 5,6kW a 100% 0,6kW a jestli to je z DC nebo na AC straně.
                  Co máte za EV.

                  EV by mělo na DC nabíjet maximálním výkonem tedy spíš proudem co dovolí EV nebo spíš regulátor v EV. Náběh je po spuštění pozvolný ale během 1 minuty by už měl nabíjet plným proudem. Snižování proudu (výkonu) nastane jak napětí na baterii dosáhne skoro maximálního napětí a to se udržuje a tím se snižuje proud.

                4. Na 100% treba nabit tesne pred cestou. Nabit na 100%, pockat
                  Na 100% treba nabit tesne pred cestou. Nabit na 100%, pockat niekolko hodin a dobijat znova je urcite zle. Po schladeni baterie vzdy poklesne napetie clankov – preto islo nabijat.

                  Tiez si treba pozriet ake je napetie na clankoch u vasho elektromobilu pri 100% SoC.
                  Tesla ma pri 100% 4,185V, trojcata len tesne pod 4,1V. Cize baterii tesly dlhodobych 100% urcite neprospieva, lebo napetie je blizko maxima, no baterii trojciat 100% az tak nevadi, lebo 100% u trojciat je vlastne len nieco nad 90%.

                  Vplyv moze mat aj konkretna chemia clankov – niektore znasaju dlhodobo vysoke SoC horsie, ine lepsie.

                5. e-LUKY Mluvili jsme o pomalém AC nabíjení a vše je k tomu
                  e-LUKY Mluvili jsme o pomalém AC nabíjení a vše je k tomu směřováno.
                  EV mám Leaf 2 a hodnoty odečítám na stojanu Siemens, který to umožňuje.
                  Nejsem v elektromobilitě nováčkem, ale v příspěvcích o vybalancování článků jsem se nikdy nesetkal s případem, popsaným výše.
                  K opakovanému startu AC nabíjení jsem se dostal náhodou, když jsem omylem místo do stojanu, zastrčil koncovku opět do auta a byl jsem překvapen, že se nabíjení i při 100% spustilo a trvalo cca 30 min.
                  Příspěvek jsem na Hybrid dal proto, aby se někdo znalý vyjádřil, zda se články ještě rovnají a jaký to má vliv na jejich funkci.
                  Děkuji za odezvu

                6. Dobře, trochu jsem do toho zamotal i DC nabíjení na
                  Dobře, trochu jsem do toho zamotal i DC nabíjení na rychlonabíječce.

                  Takže k Vašemu případu po více dodaných informací,
                  *
                  Mám nabíjení blízko, tak tam přijedu s 0-3%, začne na 5,6kW a končí těmi 100% a 0,6kW. *

                  Pokud začnete na 5,6kW a ty se drží během celého nabíjení, a váš Leaf2 má 6,6kW palubní nabíječku, tak je něco špatně!
                  Protože by se mělo nabíjet 6,6kW bez ohledu jak na tom jsou baterie, protože tento výkon nabíjení je pro baterie zanedbatelný, než na kolik jsou stavěné (mělo by to být asi 17A na DC straně). To že dává jen 5,6kW může být omezením na nabíječce, nebo vašim kabelem (pokud používáte na AC nabíjení svůj) nebo omezením a nastavením v EV. Tento výkon (5,6kW) odpovídá cca 25A na AC straně v jedné fázi. Na doma dobrý ale omezuje vás to na ostatních nabíječkách venku, které by výkon 6,6kW zvládly.

                  Teď k těm 0,6kW, takovým výkonem by EV nemělo vůbec dovolit nabíjet. Nabíjení by se mělo vypnout pokud proud klesne pod 6A na AC straně, což odpovídá cca 1,3kW. Takže to je také špatně.

                  Jelikož ale popisujete a odečítáte hodnoty z nabíječky, tak to nebude asi úplně přesné. Pokud to budete chtít změřit přesně tak jsou dvě možnosti, nechat si přeměřit nabíjení v servisu nebo se zastavit u mne a já to změřím a ukáži přesně při nabíjení co to dělá.

                  Zde výše popsané nemá absolutně žádný vliv na to jestli jste nováček nebo znalý elektromobilista.

                7. Zdravím,
                  a díky Vám za obsáhlý technický komentář, ale

                  Zdravím,
                  a díky Vám za obsáhlý technický komentář, ale pořád jsem se nedozvěděl tu hlavní věc, pro kterou jsem psal původní příspěvek 🙂

                  Co se děje s baterií při opakovaném spuštění AC nabíjení při hodnotě nabití 100%. Zda ještě dochází k balancování článků nebo ne.
                  Ještě dodávám, že tento stav trvá cca 25-30 min, než dojde k samovypnutí nabíjení.

                  To, že jsem zmínil mou úroveň v elektromobilitě, bylo myšleno obecně a mělo omezit příspěvky, zmiňující všeobecně známé poznatky o nabíjení, psané v dobré víře pomoci.
                  Na druhou stranu třeba pomohou těm méně zkušeným.
                  Vaší nabídky na návštěvu si velmi cením a můžete li, sdělte prosím možnosti do mailu „pronabidky@centrum.cz“, přizpůsobím se.
                  Stanley

                8. Bylo toho asi moc napsané a tak teď už jen k té otázce,
                  Bylo toho asi moc napsané a tak teď už jen k té otázce, co se děje s baterií při opakovaném spuštění AC.

                  Pokud se nabíjí, tak se vždy baterie balancuje na horní hranici nabití článků. Tedy i při tom opětovném!

                  Mne spíš zaráželo, že to nabíjelo i výkonem 0,6kW, k tomu by nemělo normálně dojít ale záleží jak je nastavená nabíječka jestli to dovolí, v tomto případě to nemá absolutní význam pro nabíjení EV, protože je to pro celou baterii cca 1,5A DC.
                  Snad jen pokud se nabíjení účtuje po minutách, že pumpnou zákazníka!

                  Tu úroveň znalostí v elektromobilitě jsem zmínil jen proto, že jsi ji také zmínil, jinak jsem tím nic osobního neměl na mysli. 🙂

                  Jinak ti samozřejmě odepíši, ale můžeš mi i zavolat.

                9. Proč by nemělo jít dobíjet nižším výkonem než 6A ?
                  Proč by nemělo jít dobíjet nižším výkonem než 6A ? Nabíječka signalizuje autu povolený maximální výkon, který je k dispozici ale je to pouze maximální výkon, auto si může vzít méně.
                  Toto je dojezd nabíjení u mě doma – Leaf 24 kWh
                  https://ibb.co/hKf3NBs

                10. Je to z normy pro nabíjení EV, z AC.
                  Je to z normy pro nabíjení EV, z AC.

                11. Byl by odkaz na tu normu? Popř. možnost poslat ji mailem?
                  Byl by odkaz na tu normu? Popř. možnost poslat ji mailem?

                12. Nechci ji hledat v PC ani v internetu, pokud ale budeš
                  Nechci ji hledat v PC ani v internetu, pokud ale budeš chtít, tak si ji určitě najdeš.

                13. Občas také pokládám otázky které jde snadno
                  Občas také pokládám otázky které jde snadno vygooglit.
                  Asi byste měl častěji používat UTFG 😀

                14. Když už se nabíjení úplně odpojilo znamená to, že už
                  Když už se nabíjení úplně odpojilo znamená to, že už bylo vybalancováno. Když je baterie dobita do plna,nějakou dobu nebylo vybalancováno a je k dispozici čas, auto se pokusí stihnout články ještě vybalancovat. Když to stihne, nabíjení úplně odpojí. Další spuštění nabíjení spíš škodí, ještě se znovu doláduje a dobalancuje už plně nabitá a vybalancovaná baterie.Když už je třeba, je lepší nabít baterii před jinou jízdou opět doplna s rezervou třeba hodinu,dvě na balancování a jet. Ne nechat plnou baterii stát a ještě ji dát už nabitou znovu nabíjet. Myslím že se o tom trochu píše i v návodu k použití Leafa. Balancování je sice dobré k vyrovnání hladin nabití jednotlivých článků v baterii, ke kalibraci BMS, aby si upravila odkud počítat plně nabitou baterii, ale moc nesvědčí životnosti článků, hlavně když probíhá zbytečně často, o to by se měla ale také postarat BMS a když někdo nabíjí do plna pravidelně třeba 3x za den balancování nespouštět,stejně jako řídí nabíječku v autě a při balancování,kdy už je většina článků na maximálním napětí a čekají díky přibrždění odpory v BMS,než ho dosáhnou všechny články. BMS v té chvíli omezí výkon nabíječky klidně na 500w,aby napětí na článcích, které dosáhly maxima už nestoupalo a stihly se dobít vyšechny články jen takovým proudem, aby nepřemohl balancery na už plných článcích. Není tedy pravda, že proud nabíjení by neměl být menší, než 6A/230V AC. O menší proud než 6A by si neměl říci nabíjecí kabel, nebo wallbox, ale nabíječka v autě může a taky to často dělá.

                15. Co myslite tim “pomalu” u auta s jednofazovou nabijeckou,
                  Co myslite tim “pomalu” u auta s jednofazovou nabijeckou, 6,6 kW – jaky proud pustit, aby to bylo porad optimalni pro baterku (Ioniq) – pri nabiti na 100%? Diky

                16. Pomalu myslím připojení k obyčejné domácí zásuvce nebo
                  Pomalu myslím připojení k obyčejné domácí zásuvce nebo i do wallboxu pokud ho doma máte.

                  No těch 6,6kW je celkem taky pomalu, ale to už musíte EV zapojit přes wallbox nebo 3f zásuvku svým kebelem který má komunikační modul s EV (je to stejné jako ve wallboxu), která je jištěna 32A!

                  Ioniq (stejně jako Nissan) má 1f- 6,6kW nabíjení i když má mennekes, typ2, kde by se dalo využít všechny fáze, tak výrobce používá jen jednu.

                  To lehce poznáte, když se podíváte do zásuvky ve svém autě a uvidíte tam uprostřed jen 3 kolíky, tak máte 1f nabíjení.
                  Horní dva jsou slabší a jeden utopený, to je pro komunikaci EV s nabíječkou. A ty dole dva máte prázdné, kdyby tam byl ještě jeden kolík, tak máte 2 fázové nabíjení (nový e-golf to má) a pokud máte dolní taky plně obsazené kolíkem, tak máte 3fázové nabíjení (to má i3 a Tesla).

                17. Ioniq ma jednofazove nabijeni, to je jasne 😉 mne jde o
                  Ioniq ma jednofazove nabijeni, to je jasne 😉 mne jde o velikost proudu, aby to bylo porad brane jako “pomalu” pro optimalni balanc clanku. Na Wallboxu v garazi mam moznost nastavovat ruzne proudy.

                18. Pomalu jsem to nazval jen já. Jinak pokud něco chceš
                  Pomalu jsem to nazval jen já. Jinak pokud něco chceš dorovnat, tak je vždy dobré a vhodné přidávat po troškách. Takže stačí, aby se cca na posledních 10-15% (ale je to jen moje doporučení) dal co nejmenší proud a to je nebo by mělo být těch 6A na AC straně.

                  Ono i těch 6,6kW, je proud do baterky „jen“ 17A a to je 7x méně něž je dovolený proud do baterie a u Ioniqa je to ještě méně cca 10x.

                  Desetinou proudu C0,1 z A/h baterie se nabíjí Olovo a Lionky jsou v tomto ohledu na tom podstatně lépe, zvládají běžně i víc jak C2.

                19. to C se píše za číslo (jako „jednotka“)
                  0,1C, 2C, 25C, ..

                  to C se píše za číslo (jako „jednotka“)
                  0,1C, 2C, 25C, ..

                20. Tak rychlost balancování záleží na velikosti (výkonu)
                  Tak rychlost balancování záleží na velikosti (výkonu) balancovacího odporu. Víte někdo ty odpory?

                21. Ježiš, to se dělalo odporama někdy v začátcích před
                  Ježiš, to se dělalo odporama někdy v začátcích před víc jak 5 lety. Dnes se balancuje úplně ale úplně jinak.

          1. Nikde nevidím že by se někdo zeptal (kdyžtak pardon), ale
            Nikde nevidím že by se někdo zeptal (kdyžtak pardon), ale … co když DC už jede pod 10kW/h ? To ještě není dostatečně pomalé na balancování ?

            Chci říct – co je lepší když dobiju dc do 80% a dobíjelo mi to 22kW/h, 10-15 ke konci
            * pípnout tam ještě jednou DC (protože vím že to poteče pod 10) a dobít zbytek (2.4kWh) za půl hoďky
            * rozmotávat Mennekes a dát to na 3.6kW/h na 45 minut
            * rozmotávat Mennekes a dát to na 7.2kW/h na 20 minut
            ?

            Tedy se dostávám k otázce – co je „pomalé“ a závisí to od „konektoru“ ?

                1. kWh/h je asi správnější,
                  Ovšam v tom případě bych

                  kWh/h je asi správnější,
                  Ovšam v tom případě bych celý zlomek vykrátil hodinami a zbudou jen čisté kilowatty. A kW jako jednotka nabíjecího výkonu už smysl dává.
                  Já měl strach že jsem něco zanedbal ve škole

                2. Ono by stacilo napsat kW je to proste nabijeci vykon h/h se
                  Ono by stacilo napsat kW je to proste nabijeci vykon h/h se vykrati. Je jasny ze vykonem 10 kW tam protece 10kWh za hodinu.

                3. Mě spíš šlo jen o to ukázat absurditu „opravování“,
                  Mě spíš šlo jen o to ukázat absurditu „opravování“, vždy se najde někdo kdo nezná, udělá chybu, neopraví po sobě překlep… Každý máme jiný styl psaní a jinou úroveň odbornosti (plus dost lidí se odvolává na dyslexii)…

                  Prostě – informace bývá jasná i při nesprávné kombinaci písmenek v označení jednotek. Následná diskuse o češtině a fyzice je … nadbytečná a odvádějící od tématu.

    2. Klesání proudu nabíječky při přibližování se 100%
      Klesání proudu nabíječky při přibližování se 100% nabití je ochrana baterie, která závisí na mnoha faktorech (teplota, chlazení, složení článků atd.). Nemyslím si, že by se to měnilo v závislosti na AC/DC nabíjení. Nicméně podotýkám, že jsem vždy nabíjel doma v garáži a nemám zkušenost s veřejnou nabíječkou (vozit nějaký čip s registrací mě nějak uráží, chtěl bych zaplatit normálně kartou jako u pumpy, což v tu dobu nešlo).
      Co mi není jasné je, proč by měl být takový problém vyrobit usměrňovač a nabíječku z 3x32A AC na 22kW DC.

        1. Tak určitě je lepší to koupit hotový a se zárukou. Ale v
          Tak určitě je lepší to koupit hotový a se zárukou. Ale v rámci jiných odvětví moje společnost vyrabí různé elektrické řešení (průmyslové), takže mě trošku zaujalo, že toho na trhnu není víc. Ale nemám moc čas se tím zabývat, takže to jde na „odstavnou kolej“ 🙂

      1. Takové usměrňovače existují, ale jak píše kolega, jsou
        Takové usměrňovače existují, ale jak píše kolega, jsou stále dost drahé.

        Mám pocit, že „oficiální“ ceny jsou kolem 100 tis. Kč za usměrňovač 3x16A AC na 11kW DC a kolem 200 tis. Kč za 3x32A AC na 22kW. Ovšem z Číny se dá sehnat ten výkonější usměrňovač už „jen“ za 70 tis. Kč

        Kolega elektrikář mi vysvětloval, že to ve skutečně nepoteče těch 11kw/22kW, ale pouze cca 9kW / 18kW, protože to umí proudy 25 / 50A.

        Takže v současné chvíli, minimálně pro mě, je to stále drahý špás

        1. Já jsem právě narazil akorát na ABB za snad 300 tis. Kč a
          Já jsem právě narazil akorát na ABB za snad 300 tis. Kč a to mi za nějaký „kg“ mědi, mozeček, rozvaděč a schvalovací proces přijde dost drahý. Líbilo by se mi něco jako 50-70 tis. Kč.
          Mít třeba to EQC asi bych to řešil, jinak je pochopitelně snažší připlatit za 22kW onboard nabíječku.

        2. Já jsem právě narazil akorát na ABB za snad 300 tis. Kč a
          Já jsem právě narazil akorát na ABB za snad 300 tis. Kč a to mi za nějaký „kg“ mědi, mozeček, rozvaděč a schvalovací proces přijde dost drahý. Líbilo by se mi něco jako 50-70 tis. Kč.
          Mít třeba to EQC asi bych to řešil, jinak je pochopitelně snažší připlatit za 22kW onboard nabíječku.

              1. V tuto chvíli nikdo toto nenabízí (krom Zoe). Nicméně
                V tuto chvíli nikdo toto nenabízí (krom Zoe). Nicméně E-tron jí bude mít (za příplatek). Připravované Porsche Taycan také. Snad BMW i5 je bude taky následovat.
                Němečtí výrobci (+Tesla a mimo MB) jsou schopni uchopit výhodu Evropy v použití 3 fází místo jedné…

        1. Šalamounský napsané, napřed proud a pak napětí.
          Jistě

          Šalamounský napsané, napřed proud a pak napětí.

          Jistě cca do 80% se nabíjí maximálním proudem, tedy do skoro maximálního napětí baterie co EV dá a dovolí a pak se proud postupně ke 100% snižuje a napětí už zůstává téměř konstantní.

          🙂

                1. Tak ať vás nematu.
                  Má odpověď byla při nabíjení na DC

                  Tak ať vás nematu.

                  Má odpověď byla při nabíjení na DC straně do baterie a tam žádný posun při nabíjení není. Funguje to tam trochu jinak.

                  To co popisujete tak se jedná o střídavé nabíjení AC.
                  pokud je odporová zátěž tak proud i napětí je ve fázi, tedy proud a napětí jde současně. To by mělo být při AC nabíjení EV stejné.

                  když je na AC straně indukční zátěž (cívka), tak napřed jde napětí a se zpožděním proud, to je ta „dívka“

                  u kapacitní zátěži (kondenzátor), jde napřed proud a pak napětí.

                2. Aha děkuji za poučení. Snad se to nevypaří tak rychle
                  Aha děkuji za poučení. Snad se to nevypaří tak rychle 😀
                  Ale původně jsem mluvil spíše obrazně k tomu „do 80 a od 80“, podle čeho se to řídí. Ale už jsme si to vyjasnili… snad 🙂

                3. Tak ještě jednou, aby to nebylo „snad“.
                  To jestli je to 80%

                  Tak ještě jednou, aby to nebylo „snad“.
                  To jestli je to 80% a nebo míň a nebo víc, záleží při kolika % nabití baterie dosáhne baterie skoro plného (maximálního) napětí.

                  Při vybití 0-3% má baterie, třeba u e-golfa 300V, začnu nabíjet a napětí stoupá, při 50% má 330V a při 80% má 350V a při úplném nabití 100% má 360V. Jak hodnota na baterii dosáhne 350V začne se hodně snižovat proud nabíjení a už jen pomalu stoupá napětí. Toto je měřeno při počátečním nabíjení 125A.

                  Těch 80% je orientačně a každé EV to může mít jinak a taky hodně záleží jakým proudem se to nabíjí ale vždy se to pohybuje okolo těch 80%, tak proto se to i píše a říká, pro větší jednotnost a srozumitelnost na porovnání.

                4. Že vás to ještě baví.. Jedna věc je elektro-fyzikální
                  Že vás to ještě baví.. Jedna věc je elektro-fyzikální princip na kterém se těch vašich „80%“ zakládá a druhá věc je, jak si každý výrobce upravuje pracovní oblast baterie a režim nabíjení svého vozu.

                  Výstup je pak takový, že i když obecný princip CC-CV nabíjení je pořád jeden a ten samý, tak přesto chování při nabíjení u každého vozu může a dost často také vypadá úplně jinak.

                5. Ahoj, možná by bylo dobré na příštím srazu v Olomouci
                  Ahoj, možná by bylo dobré na příštím srazu v Olomouci udělat malou přednášku? 🙂

                6. Jestli jsi to směřoval na mě, tak já už přestávám mít
                  Jestli jsi to směřoval na mě, tak já už přestávám mít na opakované vysvětlování a především vyvracení jasných hovězin v elektromobilitě sílu. Nicméně těší mě, že za posledních pár let objevilo alespoň několik nadšenců, mimo jiné i zde na fóru, co se o problematiku začalo opravdu zajímat a spousty těch dokola opakovaných nesmyslů vysvětlují.

                7. Jistě tebe, dokud jsou slušní, tak odpovídám ale už mne
                  Jistě tebe, dokud jsou slušní, tak odpovídám ale už mne to taky unavuje.

                8. Ale vždyť řešení je tak snadné. Stačí si sepsat
                  Ale vždyť řešení je tak snadné. Stačí si sepsat vlastní wiki, prdnout to na web a do svýho tagu v diskuzích přidat link a pak už stačí na něj jen odkázat ;D
                  Jednou pro vždy máš po starostech a lidi budou vděcný.

                9. Ano, je to u každého vozu jiné. Kromě chemie do toho také
                  Ano, je to u každého vozu jiné. Kromě chemie do toho také vstupuje strategie životnosti (která bojuje s dokazováním že se rychlost nabíjení do plna bude i nadále snižovat).

                  Tato diskuse, alespoň pokud se mého pochopení týká, se vedla hlavně (nebo spíše pouze) o tom, že existuje technologický bod při kterém se při rychlonabíjení začíná snižovat proud (ať je to vlivem blížícího se stropu napětí a tedy jeho malým rozdílem, nebo opět strategií životnosti).

                  Pro mě pochopení takovýchto postupů (přístupů k řešení problematiky) je i jako pro laika velice, ne li přínosné, tak alespoň zajímavé 🙂

                  Ještě by mě zajímalo jestli se mění napětí v průběhu do těch „80%“ tak, aby to dávalo maximální nastavený(vykomunikovaný) výkon, nebo se proud řídí v nabíječce jinak ?

                10. Ano mění. Řídí se jen a hlavně proud a tím se
                  Ano mění. Řídí se jen a hlavně proud a tím se samozřejmě mění i výkon.
                  EV řídí nabíječku a nabíjení, ne jinak!

                11. Ano, těch 80 jsem myslel jako orientační, každý
                  Ano, těch 80 jsem myslel jako orientační, každý vůz/chemie to má jiné.

                12. O jaký typ zátěže se tedy jedná u nabíjení EV při
                  O jaký typ zátěže se tedy jedná u nabíjení EV při nabíjení z AC? Odporová zátěž? Setkal jsem se s názorem, že jde spíš o indukční zátěž, kde pak může docházet k různým problémům ve chvílích, kdyby došlo k masovému rozšíření, tj. např. na sídlišti s 100 nabíječkama a v situaci plné obsazenosti, pak při indukční zátěži může docházet různým nagativním jevům. Co si o tom myslíte?

                13. Je to indukční, o jaké různé problémy by šlo při
                  Je to indukční, o jaké různé problémy by šlo při masovém použití?!
                  Nevím o negativních jevech co by se nadaly vyřešit.

                  Veřejné osvětlení je také indukční zátěž a máte pocit nebo víte o negativních jevech (mám na mysli elektrické).

                14. Můj diskutující oponent mi předkládá následující
                  Můj diskutující oponent mi předkládá následující příklad. Pokud na sídlišti bude například 100 vozů (každý se svým vlastním parkovacím stáním a nabíječkou), které mají každý samostatně sjednán tarif D27D s tím, že všechny tyto vozy jsou připojeny připojeny kabelem (například od 17h) a s nabíjením začnou všechny vozy ve stejný okamžik (řekněme ve 22:00) kdy distributor rozhodne o sepnutí, tak právě v tomto okamžiku sepnutí bude docházet k napětovému poklesu. To je první problém.
                  Následně v příkladu pokračuje, a žádá odpověď na druhý problém, který se pojí s odpínáním žátěže. Řekněme, že v dané lokalitě distributor všech 100 vozů nárazově odpojí (což může), tak v dané lokalitě krátkodobě špičkově dojde k růstu napětí. Může prý až k několika násobkům napětí.
                  Jak na takový příklad reagovat? Poradíte?

                15. Takže v extrémním případě, že opravdu všechny se
                  Takže v extrémním případě, že opravdu všechny se zapnou/vypnou v jeden čas to máme 100 x 3,6 kW = 360 kW, tedy by to měl být ekvivalent toho, že se připojí a odpojí jedno auto k nejvýkonnější Ionity 350 kW nabíječce nebo ne?
                  A nebojte, až bude v ČR v jedné ulici 100 EV, tak už bude dávno tarif D27D zrušený. Ptal jsem na ČEZu, jak dlouho můžou garantovat, že takový tarif bude a že prý můžou říct jen to, že ho v nejbližší době nehodlají rušit, ale garance maximálně 3 roky, když si od nich vyberu fixaci sazby.

                16. Výpočet ekvivalentu je správný, ale pouze u zátěže,
                  Výpočet ekvivalentu je správný, ale pouze u zátěže, který by se chovala jako odporová zátěž, což ale nabíjení EV není, protože u vyoských odběrů se typově chová jako indukční zátěž. A právě proto, by se jednalo o násobky 360 kW, možná i desetinásobky. Může tedy v dané lokalitě chvilkově špičkově vzrůst napětí k 3600 kW, nebo třeba i 20x, tj. 7200 kW. A jde tedy o to, jak daný problém řešit. A tady právě nevím jak se s tím vypořádat.

                17. Chápu pointu, ale toto bych nechal na větších
                  Chápu pointu, ale toto bych nechal na větších odbornících, já netuším. Napadá mě jen, že řešením by byly chytré sítě, vlastně by stačilo jenom spuštění tarifu s odstupem byť v desetinách sekundy, ne? Netuším jak je to složité, jenom vím, že ČEPs má tak obří zisky, že by mohli v tomto směru trošku zamakat a ne jen rejžovat odměny pro manažery.

                18. Já s Vámi souhlasím v tom, že pokud město nechá u
                  Já s Vámi souhlasím v tom, že pokud město nechá u odpovídající projekční kanceláře vypracovat X desítek, či stovek míst (parkovací stání s možností nabíjení) pro určitou lokalitu (sídliště), tak projekce musí vypracovat (spolu s distributorem) takové řešení, které umožní nabíjení. Možná řešení v praxi znamená, že od každého místa povede sólo silové vedení až do trafostanice, kde se všech 100 vodičů připojí k zařízení, které při sepnutí zajistí rozdělení zátěže (aby nedošlo k podpětí) fornou zpoždění. Samotné připojování zátěže zřejmě pak není problém. Stejné zařízení musí být schopno řízenou formou postupně poodpojovat zátěž. Tedy v postupném sledu (pokud by distributor potřeboval nutně v síti zrealizovat nějaké opatření). Z mého pohledu je řešitelné. Teď je otázkou, zda zde nejsou nějaká jiná technická omezení (s ohledem na charakter zátěže), které by realizicaci jednotlivých městkých koncepcí mohla blokovat.

                19. Netreba od kazdeho nabijacieho miesta silovy vodic do
                  Netreba od kazdeho nabijacieho miesta silovy vodic do trafostanice. Staci riadiaci system v trafostanici, krory riadi nabijacie stojany tak, aby kabelaz ani trafostanica nebola pretazena akymkolvek sposobom. Riadenie nabijacich stojanov samozrejme cez silovu kabelaz. Take systemy v malom rozsahu existuju, ked vyuzivaju existujucu kabelaz verejneho osvetlenia a nabijacie typ2 zasuvky su na stlpoch verejneho osvetlenia.
                  Pilotny projekt s 4-mi 22kW typ2 zasuvkami, ktore zdielaju 44kW je na Zeleznej studnicke v Bratislave.

                20. Ten příklad a dotazy oponenta jsou jak dotazy ze začátů
                  Ten příklad a dotazy oponenta jsou jak dotazy ze začátů elektrifikace. Tedy nic ve zlém, ale opět dám příklad s těmi pouličními lampami. Tam ten problém nikoho nebolí a netrápí, protože to není takový problém, na který se odvoláváte a přitom bývá tento výkon ještě větší než uvádíte.
                  Může konkretizovat kolik je to několikanásobkům napětí, nebo je to strašení Flikrem a Balackoutem?

                  Problém by mohl být k diskusi až těch EV bude v ulici tisíc a více, ale takový problém je už i v dnešní době hravě realizovatelný, jen se nepoužívá a neinstaluje.
                  To je postupné spínání EV podle potřeby a spotřeby a také podle realizovatelné zátěže na odběrné místo.

                  Už i dnes distributor při připojení na D27d počítá, že tam budete nabíjet EV a řeší to on a ne nikdo jiný!
                  Když dá v ulici 100 sazeb na D27d, tak si je jist, že se to tam zvládne a je to jejich povinost a oponenta zbytečná.

    3. baterie je schopná se nabíjet rychleji než tomu je schopná
      baterie je schopná se nabíjet rychleji než tomu je schopná palubní nabíječka , proto čím má větší výkon tím se auto může v domácích podmínkách nabíjet rychleji. DC nabíjení je proto rychlejší. Ve skutečnosti na tom v praxi až tolik nezáleží. Palubní nabíječka , která auto nabije za 10 hodin je OK.

      1. Důležitý je to u všech aut. Při nákupu v OC, kde budu na
        Důležitý je to u všech aut. Při nákupu v OC, kde budu na wallboxu nabíjet 1×32 nebo 3×32, poznám velmi rychle, co tyto rozdíly znamenají. Teď nabíjím 11 kW a v novém autě si určitě budu připlácet za 22 kW nabíječku (a z toho důvodu jsem třeba zavrhl Jaguara, kde nabíječka 7,4 kW je ostuda na tak velkou baterku)
        DC nabíječek je a bude málo při srovnání s počty AC wallboxů. Typicky viz OC Chodov. 1 DC nabíječka (věčně obsazená) vs 20 dalších Typ2 volných konektorů (ve 2 patrech).

    4. Je to hodně otázek a tak to zkusím trochu zkrátit.
      Těch

      Je to hodně otázek a tak to zkusím trochu zkrátit.

      Těch 80% je přibližně a každé EV to má jinak (některé míň někdo i víc) a tak se standardně píše že do 80%. Od této hodnoty regulátor baterie a nabíjení začíná snižovat nabíjecí výkon, tedy proud do baterie.

      Přepínat na AC (musí se ale přehodit kabel) má pro nabíjeného smysl až tehdy pokud jeho AC nabíječka dává takový výkon, který DC dosáhla při současném nabíjení EV a je tam další čekatel na nabíjení. Jinak to tam klidně nechejte i když už je DC nabíjení menší než by bylo z Vašeho AC, pokud to DC nabíjení neplatíte za minutu! Protože většinou by mělo být AC nabíjení levnější jak DC.

      Čím je větší výkon AC nabíječky v EV, tím levněji a rychleji nabijete venku z jakéhokoliv Wallboxu, pokud tento to zvládne, což dost často nebývá pravidlem a není to na něm ani napsané!

      Pro doma je to omezující v tomto příkladu
      EV má
      AC 7kW je to jen v jedné fázi – bere asi 30A, to doma většinou každý nemá, takže potom stejně nabíjíte menším výkonem a to „jen“ 3,7 kW/hodinu tedy 16A.
      pokud EV má ale
      AC 11 kW tak je to vlastně 3x 3,7 kW a tedy 16A v každé fázi, spolu 11 kW/hodinu.

      V první variantě EV s 30kWh baterkou doma nabijete za cca 9 hodin.
      V druhém případě za cca za 3 hodiny!

      Na nabíjení doma je dobré používat nízký tarif, který je podstatně levnější než vysoký tarif. Proto by Vás výkon nabíječky „mohl“ zajímat.

      Stačí 🙂

      1. To už dneska neplatí. Rozdíl mezi nízkým a vysokým
        To už dneska neplatí. Rozdíl mezi nízkým a vysokým tarifem je dnes minimální. Např. já mám tarif D45d a silová elektřina je u VT za 1.633Kč/kWh a u NT za 1.405Kč/kWh. Je to tedy stejně jedno, protože VT spotřebuji jen 0.4MWh a NT 6.2MWh za 10 měsíců. Tedy poměr spotřeby zhruba 1:15. Dříve byl poměr cen asi 3:1, dnes 8:7.

              1. Dost casto prichadzam domov s bateriou na 2%-5% (teda teraz v
                Dost casto prichadzam domov s bateriou na 2%-5% (teda teraz v zime).

                A pre istotu to vtedy davam hned nabijat aspon tymi 220V/10A.
                A presne aby som sa dostal aspon nad tych 13% (lebo pri poklese pod 13% mi Ioniq prvykrat zahlasi, ze je nizky stav baterie a je potrebne ju nabit).

                Dalsie nabijanie uz potom riesim podla potreby – zvacsa tak, aby bolo v NT.

        1. Záleží na tarifu. Hodně lidí používá D25d a tam je to
          Záleží na tarifu. Hodně lidí používá D25d a tam je to 4,72 a 2,13 (elektřina pro dobíjení pak 4,19 a 2,10). Vše jsou konečné ceny 2019 za 1kWh s DPH. K tomu se musí připočítat stálá měsíční platba např. 193,52 repekrive 715 (jistič do 3x25A).

        2. Ale platí, platil vždy a platit bude akorát to nebude až
          Ale platí, platil vždy a platit bude akorát to nebude až tak finančně rozdílné.

          Ty ho máš (tarif D45d) ale většina určitě ne a těch 32A jako hlavní jistič také ne.

          Kdyby ti to bylo krásně jedno i tobě kdy nabíjíš, tak se ti ten poměr zase klidně vrátí k těm 3:1.

  2. Kona i Niro jsou první skutečně bez kompromisní
    Kona i Niro jsou první skutečně bez kompromisní auta,které mají předpoklady k tomu,aby konkurovali spalovacím autům!
    Jedině cena je překážkou,případně množství vyrobených kousků,jinak je to něco na co jsme mnozí dlouho čekali!
    Hodilo by se 4×4 to snad bude také v brzké době!?

    1. 4×4 by zlikvidovalo kufr, a hlavně ta auta stejně nejsou
      4×4 by zlikvidovalo kufr, a hlavně ta auta stejně nejsou určena do skutečného terénu.
      Spíš by se o jejich konstrukci dalo říct, že jde o ideální elektroauta do měst se zpomalovacími prahy.
      Co se týče dostupnosti, tak jsem někde četl pro čistě elektrickou verzi číslo zhruba 50.000 v roce 2019.

Napsat komentář