České podniky šetří energii, spotřeba přesto narůstá. Kde mají rezervy?

Spotřeba elektřiny v České republice loni vzrostla. Vyhnal ji ekonomický růst. Většina českých firem a průmyslových podniků přitom tvrdí, že šetří.

V továrně Škoda ve Vrchlabí pracuje plně autonomní přepravní robot. Dokáže se vyhnout překážkám. Když je potřeba, sám umí změnit trasu.
foto: Škoda

Podle průzkumu společnosti E.ON si pětina firem dokonce energii vyrábí, přičemž více než polovina z nich je v dodávkách elektřiny soběstačná. Firmy zároveň investují do úsporných opatření: zateplují, vyměňují okna, instalují solární panely.

Loni jsme v České republice spotřebovali o 1,9 % elektřiny více než v předchozím roce. Spotřeba elektrického proudu dosáhla téměř 74 TWh, což je nejvíce od roku 1981, kdy Energetický regulační úřad začal statistiky sledovat.

„Téměř dvouprocentní nárůst ve spotřebě odráží především vývoj ekonomiky. Důležité je i to, že se zastavil pokles ve výrobě elektrické energie patrný v předchozích letech,“ uvádí Petr Kusý, ředitel Odboru statistické bezpečnosti dodávek Energetického regulačního úřadu. Zvýšila se také spotřeba zemního plynu, a to o 3,3 % na 8,53 miliardy kubíků.

Spotřeba energií roste v době, kdy české podniky deklarují úspory a realizují energeticky úsporná opatření. „Podle průzkumu, který jsme si nechali zpracovat loni na podzim, se o úsporu snaží přes 80 % firem. Nejlépe jim fungují úsporná osvětlení, výměny oken nebo zateplení budov,“ dodává Martina Slavíková, tisková mluvčí společnosti E.ON. Podniky zároveň motivují své zaměstnance k úspornému chování, nejčastěji bonusy a odměnami.

Firmy chtějí vlastní energii

S realizací náročnějších energetických projektů firmám a dalším subjektům stále častěji pomáhá také metoda založená na splácení projektu ze zaručených provozních úspor – Energy Performance Contracting (EPC).

„Nově klientům nabízíme služby energetického managementu a EPC, které se dotýkají všech oblastí energetiky – od vytápění přes klimatizaci až po osvětlení. Vidíme totiž, že právě takové projekty, které zadavateli přinesou nejmodernější technologie, a především zaručenou úsporu, jsou pro klienty zajímavé. Investiční náklady hradí dodavatel a klient má úspory zaručené smlouvou. Pokud fungování nepřinese garantované úspory, hradí rozdíl dodavatel. Pro většinu klientů je tato jistota mnohdy rozhodujícím faktorem, proč podobné nákladné a komplexní projekty realizovat,“ uvádí Jaromír Němec, vedoucí energetických služeb pro segment B2B společnosti E.ON.

Stále více firem se snaží vyrábět si vlastní energii, 40 % z nich dodává přebytky do sítě. „Většinou jde o velké podniky. Snahu šetřit a investovat do výroby vlastní energie pozorujeme u českých firem dlouhodobě. Úsporná opatření jsou trendem, současně ale přibývá elektrospotřebičů, a to ve firmách i v domácnostech,“ říká Jana Poncarová z projektu EnergetickaPoradna.cz.

Firmy se zároveň naučily žádat o evropské dotace. Z výzkumu, který agentura Ipsos realizovala pro společnost E.ON, vyplývá, že k zavedení energeticky úsporných opatření využívá dotace 16 % oslovených podniků.

Skoro polovina z nich si pro vyřízení dotační žádosti najala externího poradce, protože administrativa i délka trvání celého procesu pro ně představuje významnou zátěž. Příkladem využití dotací je zateplování, instalace obnovitelných zdrojů, pořízení elektromobilů nebo vybudování stanic na CNG.

Podle odborníků ale evropský i český průmysl obnovitelných zdrojů v posledních letech spíše stagnuje. Trh by mohl rozhýbat „Zimní energetický balíček“, který přichystala Evropská unie. Členským státům by měl pomoci s přechodem na zelenou energetiku. Podle prvotního návrhu Evropské komise by měl v roce 2030 podíl energie z obnovitelných zdrojů v EU tvořit 27 %.

Šetřit lze vodu i platby za energie

V souvislosti s energetickou náročností firem je diskutována také spotřeba vody, a to zejména v kontextu současného sucha. Počítáno v litrech na osobu jsou ale velké administrativní budovy poměrně malým konzumentem vody.

„Bytové domy mají spotřebu vyšší, protože jsou zde domácnosti, které ji užívají na vaření, mytí nádobí, splachování WC, mytí ve vaně, zalévání květin,“ vypočítává Jan Truxa ze společnosti EkoWATT. Šetřit vodu v kancelářských budovách podle něho umožňují úsporné armatury nebo bezvodé pisoáry.

Většina firem má dlouhodobě stabilní spotřebu energií, roste zhruba u třetiny. U 58 % firem tvoří platby za energie maximálně čtvrtinu z celkových nákladů. Zajímavé úspory může firmám přinést změna dodavatele.

„Velcí odběratelé získají individuální ceny. Ročně tak mohou v závislosti na spotřebě a cenách ušetřit desítky až stovky tisíc korun. I menší firmy mohou snížit svůj rozpočet na energie. Solidních nabídek na energetickém trhu přibývá,“ uzavírá Jana Poncarová.

tisková zpráva

39 Comments on “České podniky šetří energii, spotřeba přesto narůstá. Kde mají rezervy?”

  1. Dovolím si krátké PR. 🙂
    WATERSAVERS – vyrábíme

    Dovolím si krátké PR. 🙂

    WATERSAVERS – vyrábíme šetřiče vody. Šetříme vodu a energie (ohřev).

    Kdyby jenom všechny české domácnosti používali šetřiče vody, tak můžeme vypnout jeden blok JTE a měli bychom jednu nádrž Švihov (Želivku) k dobru.

    A kdyby začali s vodou správně hospodařit i všechny podniky a instituce to by teprve byla paráda.

    Řešíme i měření spotřeby pomocí IoT čidel, hlásíme havárie a netěstnosti, odhalujeme proměřující vodoměry vodáren (VodaOnline).

    1. Co si to dovolujete? Vždyť přece všichni experti (aspoň
      Co si to dovolujete? Vždyť přece všichni experti (aspoň ti čeští) na energetiku tvrdí, že se už energiemi šetřit nedá. Nedávno mi takhle krásně argumentoval jistý pan Hájek, předseda sdružení tepláren. Další týden vyšla tisková zpráva o tom, jak blbé nahrazení parovodu normální trubkou na teplou vodu ušetřilo v Budějicích v CZT tolik tepla jako spotřebuje menší panelákové sídliště.

        1. Správný energetik by mu vysvětlil, že elektrický bojler
          Správný energetik by mu vysvětlil, že elektrický bojler má účinnost 99%, takže spotřeba energie na ohřívání vody nejde o polovinu snížit, protože nad 100% se nedá dostat 🙂
          Ještě by do portfolia měli přidat rekuperaci tepla z odpadní vody, to by teprve energetikům rozhodilo sandál 😉

  2. Mně osobně se nezdá, že by podniky nějak šetřily nebo
    Mně osobně se nezdá, že by podniky nějak šetřily nebo dokonce vůbec měly snahu šetřit. Obvykle se to omezuje na změnu dodavatele a vysoutěžení lepší ceny, kterou už díky množstevním slevám mají nízkou.
    Stavby průmyslových a administrativních budov s rozmyslem a důrazem na ekonomiku provozu by člověk napočítal na prstech jedné ruky.
    Výroba energie pro vlastní spotřebu? Či dokonce soběstačnost? No možná pokud mají svoji tepelnou nebo velkou vodní elektrárnu. Ovšem zejména v tom prvním případě je to zase o ceně uhlí nebo plynu, případně biomasy či odpadů.
    Ty obrovské plochy areálů, které si přímo říkají o fotovoltaiku, hospodaření s dešťovou vodou, zelené střechy, popínavé rostliny na vnějších stěnách a další spousty opatření prostě nevidět. A stačí jen sednout k monitoru a podívat se přes letecké mapy.cz a google streetwiev do průmyslových čtvrtí a zón. Kde nic, tu nic.
    A že by se plánovalo ještě dále, tedy třeba spolu se zbudováním průmyslové zóny souběžně budovaly linky MHD, nejlépe kolejové elektrické? To už vůbec ne. Jen obrovská parkoviště na původní orné půdě se stovkami smrdících plechovek a permanentní zácpy 3x denně při skončení a začátku směn. Brutálním příkladem je město Mladá Boleslav a Škoda Auto. Ale nejen ono, i další jejich výrobní areály typu Kvasiny.
    Ale není to jen o osobní, ale hlavně nákladní dopravě. Mraky kamionů místo železnice i u naprosto logického sortimentu pro přepravu. Protože státní neschopnost. Jestliže silniční síť je děsivá, pak ta železniční je noční můra.

    1. Naprosto souhlasím, že máme celkem velké rezervy. Jenže
      Naprosto souhlasím, že máme celkem velké rezervy. Jenže věc má dvě strany mince. Vždy existuje jeden co energii vyrábí a inkasuje peníze a druhý co to platí. Pokud si v ve velkých halách dnes někdo nahradí 200ks zářivek za 100ks led světel a dostane se na úsporné opatření,kdy za rok ušetří dvě třetiny energie,tak pak někomu chybí ten příjem peněz.
      Co kdyby to udělal každý?? Co kdyby na každé hale byla solární elektrárna a ještě by dodavala do sítě?? Co by náš největší ČEZ rozdával na dividendách, na daních, co by mohl sponzorovat? Existuje vůbec takový zájem??

          1. Popisujete pane Krupko bohužel nejvyšší korupčnická
            Popisujete pane Krupko bohužel nejvyšší korupčnická patra naší politiky. To není o tom, že Tonda udělá starostovi plot za zakázku na plot kolem hasičárny, tady se rozdávají miliardy rozličnými způsoby stranám i jedntlivcům. Od jasné nehospodárnosti počínaje, přes podivná sponzorství, po trafiky konče. A my to platíme v ceně elektřiny. To nejsou vyšší zájmy v pravém slova smyslu, to je prachsprostá politická korupce a zlodějna.

        1. Já myslel vyšší státní zájmy. Viz Norsko, kdy zájmy
          Já myslel vyšší státní zájmy. Viz Norsko, kdy zájmy státu nekorespondují se zájmem nějakého soukromého podniku.

          https://ekonomika.idnes.cz/norsko-nemecko-elektrina-energie-dqp-/eko-zahranicni.aspx?c=A180717_161352_eko-zahranicni_rts

          Pokud si dům postavil na území ČR, tak je to v zájmu ČR. Utratil zde peníze a bude platit daň z nemovitosti, vytvořil nějakou hodnotu kterou mu v budoucnu zdaní třeba při prodeji.
          O ty dělníky chudáky z Ukrajiny nikomu nejde. 🙂

            1. ve formě kečupu bez přidaného cukru samozřejmě lze.
              ve formě kečupu bez přidaného cukru samozřejmě lze. Stejně jako kompoty z ovoce. Je to jen o tom kde chce člověk trávit čas. Zdali doma s rodinou při práci, která učí děti a stmeluje mezilidské vztahy, nebo u vydřiducha abych si pak mohl koupit to co jsem si mohl udělat sám a nemusel u toho platit vyžírky.

    1. ano kogenerace by byl přínos kdyby nebyly jednotky o
      ano kogenerace by byl přínos kdyby nebyly jednotky o velikosti 25 kW a vetší s teplným výkonem 45 kW to je pro hotely, administrativní budovy, bytové domy
      ale sposusta lidí bydlí v Rd ty tvoří 40% fondu a potřebovaly by z 50% mít na trhu k dispozici jednotku malou tak kolem 0,8 – 1 kW elektrického a cca do 9 kW tepleného výkonu zbylých 50% RD by uvítalo jednotky do 18 kW tepleného a cca uměrně k tomu ( kolem 5 kW ) elektrického výkonu a něco takového nikde není
      je to chyba majitelů domů a nebo výrobců ?
      myslím že by nebyl problém takovéto jednotky vytvořit a zajemci by se při rozumné ceně našli o možnosti zajistit nakup jednotek a nabídce majitélům RD spolu s rozumnou cenou za plyna smlouvou na odber elektřiny formou virtualní elektrárny ….
      takový výkonově dvojitý Temelín s tím že výkon temelína se muže vyvést či využít pro dobíjení …..

      1. Vzhledem k rozsáhlé plynofikaci země a zejména RD pro
        Vzhledem k rozsáhlé plynofikaci země a zejména RD pro vytápění, ohřev vody a vaření, by to dávalo smysl. Kombinace FVE na střeše, baterie v domě a kogeneračního kotlíčku by znamenala v součtu obrovskou elektrárnu s obrovským úložištěm velmi odolnou vůči jakýmkoliv útokům zvenčí. Přetoky samozřejmě prvotně zásobují místní sítě, tedy RD a další odběratele v okolí. Byl by takový státní zájem nebo korupce a betonová lobby opět zvítězí?

                1. Jasně. Jenže u domácí stavby nedosáhnete ani zdaleka na
                  Jasně. Jenže u domácí stavby nedosáhnete ani zdaleka na provozní parametry uváděného výrobku. 10000 hodin mezi nutným servisem, 92–96 % účinnost… A ono se to pak nemá šanci vyplatit. Ale hlavně kolem toho musíte lítat. To je lepší normální kogenerační plynový kotel… O ten se nemusíte starat.

                2. Co je kogenerační plynový kotel?
                  Co je kogenerační plynový kotel?

                3. to je klasický plynový kotel ala brouk pytlík :-))))
                  to je klasický plynový kotel ala brouk pytlík :-))))

                4. Nicméně, zpět ke kogeneračním jednotkám. Pro bytový
                  Nicméně, zpět ke kogeneračním jednotkám. Pro bytový dům, který dosud topí plynovým kotlem je to ideální řešení. Jenže není tak populární a dotované. Hlavně si myslím, že to Čeps neřeší. Přitom by mu to ušetřilo spoustu starostí a práce.

                5. Sorry, myslel jsem samozřejmě kondenzační.
                  Sorry, myslel jsem samozřejmě kondenzační.

                6. souhlas, je to extrémně předražené,
                  stejnou službu za

                  souhlas, je to extrémně předražené,
                  stejnou službu za 10% ceny udělají různé DIY výrobky, sice to nebude mít stejně vysokou účinnost jako profi ale díky nízké pořizovací ceně návratnost úplně jinde,
                  navíc domácnost má největší potřebu energií v podobě tepla na vytápění, pak TUV, čistou elektřinu nemá cenu ani řešit

                7. Tak kogenerační jednotku jsem zatím neřešil, páč mám
                  Tak kogenerační jednotku jsem zatím neřešil, páč mám minimální spotřebu tepla i elektřiny. Ale vyráběl jsem si ručně protiběžný rekuperační výměník vzduchotechniky, který má lepší parametry než většina fabrických a vodu v boileru ohřívám měděnýma trubičkama pod měděnou plechovou střechou s hruba 60% účinností oproti solárním článkům, ovšem asi s 5% pořizovací hodnotou. Obojí funguje perfektně již 8 let.

                8. to velice rád slyším, nějaké video na youtube by nebylo
                  to velice rád slyším, nějaké video na youtube by nebylo nebo fotky někde na DIY foru? já se dokopal zatím jen k tomu jednoduchému teplovzdušnému panelu na vysušování sklepa, pořizovací cena cca 500Kč oproti 20 000 Kč za profi panely a taky to funguje vcelku obstojně, akorát musí svítit sluníčko :-)), pak z toho leze i 35 C teplý vzduch, ale na vytápění je to malý výkon jen 1m2

                9. Hodil jsem fotky na Rajče. Chystám se udělat nejakou
                  Hodil jsem fotky na Rajče. Chystám se udělat nejakou knížku formou blogu, ale není čas. Kromě toho mám trávu na střeše, hliněné omítky z hlíny nadlabané na pozemku, kamna s akumulační nádrží, koupací jezírko čištěné pouze přírodou a spoustu dalších vychytávek. tomiq.rajce.idnes.cz/Rekuperace/

                10. Tak to tleskám a smekám. Zřejmě by nebylo od věci se na
                  Tak to tleskám a smekám. Zřejmě by nebylo od věci se na to k Vám kouknout a domluvit se na propagaci takových řešení. Spousta lidí má hluboko do kapsy, ale dost času na to, udělat si to sami. Za 5 místo 20 tisíc atp.. Anebo by si to rádi koupili hotové. Příkladů dobré praxe není nikdy dost.

                11. Nemel byste, prosim, navod na ten rekuperacni vymenik? 🙂
                  Nemel byste, prosim, navod na ten rekuperacni vymenik? 🙂

              1. Stejně mi to přijde zvláštní, 2 kW plynová
                Stejně mi to přijde zvláštní, 2 kW plynová elektrocentrála jde bez potíží koupit s maloobchodní cenou ~15 tisíc, myslím, že s přípojkou k plynu v kotelně a s výměníkem by mělo být možné dostat se pod 50 tisíc. V čem je problém?

                1. v tom, že ta elektrocentrála je udělaná jako vzduchem
                  v tom, že ta elektrocentrála je udělaná jako vzduchem chlazená. Z té se dost špatně dostává teplo do topného média. A v případě přímého ohřevu uvnitř vytápěného objektu trochu vadí hluk.
                  Toť vše.

                2. A změna konstrukce na vodní chlazení a polystyrenová bedna
                  A změna konstrukce na vodní chlazení a polystyrenová bedna stojí kolik?

Napsat komentář