Mladí vědci z celého světa vyvíjejí technologie pro chytrá auta budoucnosti

Pocházejí z Itálie, Estonska, z Číny i z Argentiny. Pracovali v BMW, Ferrari, Tesle a nyní jsou členy týmu, který se zabývá vývojem technologií pro auta blízké a i vzdálenější budoucnosti.

Volkswagen ID je elektromobil, který chce německý koncern uvést na trh už koncem příštího nebo začátkem přespříštího roku. Nabídne technologie budoucnosti, bez kterých si dnešní mladá generace neumí mobilitu představit – konektivitu, ale také elektrický pohon.
foto: Volkswagen

Seznamte se se Zlatanem, Weitau, Enricem, Eugenií, Cyranem a jejich kolegy…15 mladými vědci zapojenými do projektu ITEAM, podporovaným z fondů EU, aby pomohl vyvinout nové technologie pro automobilový průmysl v osmi evropských zemích.

ITEAM – nebo také “Interdisciplinary Training Network in Multi-Actuated Ground Vehicles”, abychom jej pojmenovali celým názvem. Projekt placený z programu “Marie Skłodowska-Curie Actions” poběží do roku 2019.

Spojuje práci mladých vědců, akademických institucí, ale zapojuje také lídry z oblasti automobilového průmyslu, aby společně pracovali na vývoji nového hardwaru, ale také moderních softwarových řešení pro zlepšení jízdních vlastností vozů, zvýšení bezpečnosti vozů a a snížení emisí.

To, co nedávno znělo jako plány daleké budoucnosti je nyní doslova “za rohem”. Průmysl reaguje na poptávku trhu po bezpečných, k životnímu prostředí šetrných a uživatelsky přívětivých technologiích pro nové hi-tech vozy plně vyhovující požadavkům řidičů, podmínkám na vozovce i faktorům životního prostředí pomocí plně propojených a spolu komunikujících technologií a senzorů.

S plně autonommními vozidly, které stále častěji plní novinové titulky, ITEAM připravuje novou generaci vědců k tomu, aby vyvinuli zcela nové vozy řízené poloautomaticky, či plně automaticky s patřičnou pozorností směřovanou na zlepšení kontroly podvozku a pohonu vozidel, na zlepšení brzdných vlastností, řízení kontroly i stability vozu.

Stejně tak budou vědci zkoumat potenciál elektrických motorů jako nástroje pro snížení emisí skleníkových plynů. Klíčovými účastníky projektu jsou také dva české subjekty – Ústav teorie Informace a automatizace (UTIA) v Praze a společnost Škoda, největší český producent osobních vozů, aktuálně součást skupiny Volkswagen.

A právě ve společnosti Škoda Auto pracuje také mladý estonský inženýr, Andei Aksjonov, a to pod supervizí Zdeňka France z oddělení speciálních projektů v oblasti elektrostrategie a vývoje. Aksjonov pracuje na vývoji speciálního převodního systému mezi přístroji ve vozidle a řidičem.

Ten bude schopný poskytnout radu i asistenci řidiči vozu, což povede ke skokovému zvýšení bezpečnosti na silnici díky detekci a udržení řidičovy pozornosti rozptylované např. mobilními telefony.

A zatímco Aksjonov a Škoda pracují na vývoji asistenčních systémů, další členové zapojení v projektu vyvíjejí ve spolupráci s partnery, jako jsou společnosti Volvo nebo Jaguar identifikátory typů povrchu komunikací nebo elektronické palubní systémy, řídící systémy pro management energií nebo detektory chyb.

Dr. Ing. Jiří Plíhal z UTIA v Praze je mezinárodní spoluprací v rámci projektu nadšen: “Toto je moje první zkušenost s programem Marie Curie a z mého pohledu ten program již má pozitivní dopad v oblasti vzdělávání postgraduálních studentů napříč celou Evropskou unií.”

Plíhal také zdůrazňuje fakt, že každý z 15 vědců zapojených do projektu má možnost vyzkoušet si práci v různých oborech, jak v akademické, tak i v průmyslové sféře.

“A k pokrokům v oblasti hi-tech inženýringu, kterých mohou během projektu dosáhnout, získají navíc také přenositelné kompetence, jako je patentování nebo management duševního vlastnictví, tvorba nabídek pro průmyslové společnosti či mezinárodních grantů, start-upů a byznys modelů vhodných pro vědu a výzkum spolu s pokročilými komunikačními dovednostmi,” dodává Jiří Plíhal.

Právě takové multidisciplinární projekty pomáhají budovat pevná spojení mezi akademickou sférou a oblastí průmyslu. Ty pak slouží nejen k odstartování hvězdných kariér talentovaných absolventů vysokých škol, ale i k ujištění, že jejich výzkum realizovaný “od stolu” najde uplatnění v oblasti řízení automobilů blízké budoucnosti.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O PROJEKTU:

Zúčastněné země: Česká republika, Německo (koordinátor), Rakousko, Velká Británie, Belgie, Itálie, Francie, Švédsko
Název projektu: ITEAM: Interdisciplinary Training Network in Multi-Actuated Ground Vehicles
Celková podpora: 498,432.96

Marie Skłodowska-Curie Actions – 20 let evropské podpory vědecké práci

Od roku 1996, projekty Marie Skłodowska-Curie Actions poskytly pomocnou ruku vědeckým pracovníkům ve všech možných stupních kariéry- jak studentům postgraduálního studia, tak i velmi zkušeným vědcům s léty praxe, když podpořily mezinárodní, mezioborové a mezi-sektorové projekty zabývající se mobilitou.

Vědečtí pracovníci, pracující napříč různými disciplinami od archeologie, zdravotnicých oborů až po “blue sky” vědu mohou být podpořeni. Program je nazván po dvojnásobné nositelce Nobelovy ceny, Marie Skłodowské-Curie, aby nejen názvem přispěl k šíření hodnot, které tato významná vědkyně zastávala. Do dnešního dne se do projektu zapojilo vice než 110 000 vědců, mezi nimi např. laureáti Nobelovy ceny, ale také držitel Oskara.

Program Marie Skłodowska-Curie Actions již v minulém roce zveřejnil podporu sto tisícého vědeckého pracovníka. Aby oslavili tento milník, Evropská komise vybrala 30 výzkumníků (mezi nimiž je 18 žen) a jejich projekty podpořila z programu MSCA, aby tímto krokem zdůraznila svůj závazek podpořit celosvětové propojení na poli vědy.

Projekt NIGHT

Noc evropských vědců (NIGHT) je celoevropský projekt, který se koná jednou ročně, vždy poslední pátek v září. Tato akce, podporována Evropskou unií právě přes fondy MSCA, byla navržena proto, aby ukázala take lidskou stránku vědy, představila ji zábavnou formou a učinila ji tak přístupnější široké veřejnosti.

První ročník akce se konal v roce 2005 a od té doby každý rok přivítá více než million účastníků, kterým ukáže plejádu zábavných a poučných aktivit, včetně experimentů, které je možné si vyzkoušet na vlastní kůži, prezentací, demo programů, kvízů, návštěv laboratoří a možností setkat se se špičkami mezinárodní vědy. Najděte si nejbližší akci na odkazu: NIGHT.

V grantovém období od roku 2014 do roku 2020, s celkovým rozpočtem 6,2 miliardy EUR, MSCA podpoří zhruba 65 000 vědců, včetně 25 000 kandidátů na titul PhD.

tisková zpráva

111 Comments on “Mladí vědci z celého světa vyvíjejí technologie pro chytrá auta budoucnosti”

    1. Zbláznil jste se? Vždyť by se to stalo plně využitelné a
      Zbláznil jste se? Vždyť by se to stalo plně využitelné a přeskočilo spalováky o třídu!? Nestíháme vyrábět dnešní zbastlence s dodáním do roka a do dne, na trhu se stále dobře prodávají i 11 let vývojově staré vykopávky a ještě si zadělat na takový průser 🙂

      1. Jiří_Švarc:
        Ne, žádná pojišťovna si nevezme na triko

        Jiří_Švarc:
        Ne, žádná pojišťovna si nevezme na triko tak velké riziko, aby kryla výrobce.
        Proč?
        Protože jde o natolik exponované trvalé procesy, že by na tom musela zákonitě prodělat ihned.
        Jako další argument bych bral leda adresně na takovou pojišťovnu ukázat – přinejmenším na její oficiální vyhlášení, že se k věci takto kladně staví…

          1. Jiří_Švarc:
            Je mi líto, ale ten odkaz na internetový

            Jiří_Švarc:
            Je mi líto, ale ten odkaz na internetový bulvár neobsahuje prohlášení konkrétní pojišťovny, která by měla převzít odpovědnost za provoz automatů nahrazujících člověka v roli řidiče silničních vozidel.
            Tak zase nic…

            A ještě jeden odkaz, z pohledu konkrétního českého právníka:

            autoweb.cz/autonomni-vozidla-odpovednost-za-skodu-za-dopravni-nehodu-ocima-pravnika/

            1. Já ale stále nechápu, co znamená to „velké riziko“. Teď
              Já ale stále nechápu, co znamená to „velké riziko“. Teď když způsobím hromadnou nehodu (důvod jakýkoli, ale vezmeme třeba selhání brzd), zabiju pár lidí, tak to pojišťovna zaplatí z peněz povinného ručení (těch, co jezdí bez nehod) a nepovažuje to za velké riziko i když umírají na silnici lidé každý den. Proč by to samé nemohlo jít při autonomní jízdě (když pomineme toho právníka, který si to „nedovede představit“)?

              1. Jiří_Švarc:
                To „velké riziko“ je právě ta absence

                Jiří_Švarc:
                To „velké riziko“ je právě ta absence odpovědné osoby.

                Např. pád meteoritu o hmotnosti několika kg je také nebezpečný, avšak pravděpodobnost události je nízká.
                Zato pravděpodobnost selhání techniky je v tomto případě vysoká – pojišťovna takové riziko nepřevezme.

                1. Schválně jsem si našel kolik se tak vyplácí pro
                  Schválně jsem si našel kolik se tak vyplácí pro pozůstalé po smrtelné autonehodě – po půl milionu přímí příbuzní (rodiče, sourozenci, děti), okolo čtvrt milionu ostatní (prarodiče, bratranci/sestřenice…) a ještě se musí dokazovat intenzita vztahu se zemřelým… Celkem tak 3 miliony, max. 5. To nejsou žádné peníze, kvůli kterým by se jakákoli pojišťovna zhroutila. Zvlášť, když je riziko stejné nebo menší než u klasického řidiče, není tedy důvod nepojistit auto za podobné peníze jako je povinné ručení.

                2. Jiří_Švarc:
                  Jenže tady nešlo o částku vyplácenou za

                  Jiří_Švarc:
                  Jenže tady nešlo o částku vyplácenou za příbuzné atd., ale o pravděpodobnost kolize a následné škody.
                  Ta je natolik vysoká, že to žádná pojišťovna na sebe nevezme – pokud chceš oponovat, ukaž mi takovou organizaci.

                3. Tvurci autonomniho rizeni musi prokazat, o kolik procent jsou
                  Tvurci autonomniho rizeni musi prokazat, o kolik procent jsou autonomni auta bezpecnejsi jak auta rizena lidmi.
                  Je uz jen na kompetentnich lidech, aby rozhodli, jake procento je dostatecne, aby zlegalizovali tento druh rizeni aut.

                4. Pavel K.:
                  Tihle „tvůrci“ to ovšem neprokážou, leda budou

                  Pavel K.:
                  Tihle „tvůrci“ to ovšem neprokážou, leda budou korumpovat, lobovat a mediálně působit.
                  Existuje podle tebe někde v provozu obdoba čehosi takového, jako je to zmíněné robotické řízení silničních vozidel…?

                5. Dokud to neprokazou, pak nebude autonomni rizeni.
                  Existuje v

                  Dokud to neprokazou, pak nebude autonomni rizeni.
                  Existuje v testovacim provozu, takze ve smyslu, jakem se bavime, neexistuje.

                6. Pavel K.:
                  Ten testovací provoz zatím neukázal, že by

                  Pavel K.:
                  Ten testovací provoz zatím neukázal, že by vůbec prokázat mohl.
                  Opět ta stopa – ta hraje roli…

                7. V tom s Vami souhlasim. Ale tvrdim, ze k tomu brzy (cca 10
                  V tom s Vami souhlasim. Ale tvrdim, ze k tomu brzy (cca 10 let) dojde.

                8. Pavel K.:
                  Nedojde, stejně jako nebude létat nějaká

                  Pavel K.:
                  Nedojde, stejně jako nebude létat nějaká přeprava lidí na baterky a úplně stejně, jako se nebude pizza vozit drónem.

                9. realisto je sice hezké že dané problematice rozumíš
                  realisto je sice hezké že dané problematice rozumíš mnohem víc než 99% čtenářů hybridu, ale dáš ruku do ohně, že se na světě nenajdou dostatečně chytří lidé, kteří ty tebou zmiňované problémy vyřeší? dáš ruku do ohně, že už v současnosti armáda USA,Ruska,Číny,Izraele nepoužívá technologie , které jsou pro 99% lidí z říše snů?
                  nedáš, protože by ti ruce shořely jak papírek,
                  stačí např. Area 51, takže dokud nebudeme na 100% vědět jaké všechny technologie mají výše uvedené armády, tak ani nemůžeš vyloučit, že po světě dávno neběhají lidské klony a nebo dost inteligentní roboti, pro které je řízení autonomního auta dětský úkol, když v malé pidizemiččce česku mohou tajně vyrábět na testování nějaký podělaný novičok tak co asi všechno vyrábějí v USA,Rusku,Číně ve vojenských továrnách, tam klidně můžou být o 50let dopředu před civilním sektorem

                10. RS:
                  Citace:
                  „… armáda

                  RS:
                  Citace:
                  „… armáda USA,Ruska,Číny,Izraele…“
                  „…stačí např. Area 51…“
                  „…novičok…“

                  Tyhle formulace…?
                  Patříš do ranku nějakých neználků…

                11. :-))
                  realisto neláká tě politická kariera?, tam by si se

                  :-))
                  realisto neláká tě politická kariera?, tam by si se svými odpovědmi úplně v pohodě zapadl, možná i exceloval,
                  mě na jednoduchou otázku ale zcela postačuje jednoduchá odpověď, a jako pravidelného konzumenta mléka mě rohlíkem neopiješ :-))
                  jo já vlastně zapomněl Area 51 je obyčejná základna kde pouze skladují náboje do Kalašnikovů a náhradní díly na Pandury :-))
                  a armáda jen čeká co vynaleznou v civilním sektoru a pak si to předělají pro svoje potřeby, takže armáda je vždy v technologiích minimálně 5 let pozadu za civilním sektorem

                12. Moc o Oblasti 51 nevim, ale co je mnnohem znamejsi je agentura
                  Moc o Oblasti 51 nevim, ale co je mnnohem znamejsi je agentura DARPA, ktera potvrzuje Vase slova.
                  Z minuosti rpece zname spoustu veci, ktere prece jit nemohly. Pokud neco neporusuje fyzikalni zakony, pak nevidim duvod, proc by to nemelo jit.

                13. RS:
                  S neználkem, který zkušebnímu polygonu u AFB Nellis

                  RS:
                  S neználkem, který zkušebnímu polygonu u AFB Nellis říká „Area 51“ nehodlám vést dále debatu.
                  To bych tu za chvíli mohl diskutovat na téma Harry Potter nebo Pán prstenů.

                14. :-)))
                  díky za nádhernou odpověď, ještě teď mě bolí

                  :-)))
                  díky za nádhernou odpověď, ještě teď mě bolí břišní svaly,
                  jinak na téma Lord Voldemort už jsme tu na Hybridu diskutovali , takže v pohodě
                  jo a stejně kdo je mocnější kouzelník?
                  Lord Voldemort nebo Sauron
                  youtube.com/watch?v=ZLPNYLrYOtg

                15. V tomto nas rozsoudi jen cas 🙂 Nastavuji si upominku s
                  V tomto nas rozsoudi jen cas 🙂 Nastavuji si upominku s odkazem do telefonu 🙂

                16. Pavel K.:
                  31.5.2008 mi taky uječené managerské zrůdy

                  Pavel K.:
                  31.5.2008 mi taky uječené managerské zrůdy řekly něco o jejich správných rozhodnutích.
                  Za několik dní tomu bude deset let – násilně „sfúzovaný“ podnik se opět rozložil, o zpětném vykoupení privatizovaných podílů se začíná jednat s velkou státní organizací.
                  Předpovídat umím dobře, jsem realista…

                17. Odpovednou osobu myslite toho, kdo si pojistil auto? U nas je
                  Odpovednou osobu myslite toho, kdo si pojistil auto? U nas je povinne ruceni docela ujete, neni pojisten ridic ale vuz. Takze pokud zpusobim nehodu v cizim aute, neiodectou se body mne (ani penize z me pojistky), ale cloveku, ktery si pojistil dane auto. Proc by to stejne spatne nemohlo fungovat i u autonomnich vozidel, ze pojistku hradi provozovatel vozdila? Minimalne v nasem state zadny problem.

                18. Pavel K.:
                  Ne, osobu odpovědnou za řízení vozidla.

                  Pavel K.:
                  Ne, osobu odpovědnou za řízení vozidla.

                19. Dnes to tak u nas neni. Dnes je odpovedny provozovatel
                  Dnes to tak u nas neni. Dnes je odpovedny provozovatel vozidla, uhrada skody jde z jeho pojistky nikoliv z pojistky ridice

                20. Pavel K.:
                  Nikoliv – v případě toho hypotetického

                  Pavel K.:
                  Nikoliv – v případě toho hypotetického robotického automobilu chybí řidič a tedy musí být někde odpovědná osoba, třeba právnická, tj. ta, která nese odpovědnost za ty kolize.
                  A ta se konat NEBUDE, prootže do její role se nikdo nepostaví.

                21. Pokud svemu diteti pujcim auto, ktere jsem si pojistil, kdo
                  Pokud svemu diteti pujcim auto, ktere jsem si pojistil, kdo plati skody ditetem zpusobene? Kdo v tom pripade nese odpovednost za skody na cizim majetku a zdravi?

                22. Nikdo, dite bude nejspis ve vylukach (otestoval kolega na
                  Nikdo, dite bude nejspis ve vylukach (otestoval kolega na pojistce proti rozbiti telefonu u zelene obludy).

                23. Jak nikdo? Kdyz ma me dite ridicak a zpusobi nehodu a radne
                  Jak nikdo? Kdyz ma me dite ridicak a zpusobi nehodu a radne pojisteneho auta, nekdo to zaplati. Nesouhlasim, ze to nikdo nezaplati.

                24. Cloveka s ridicakem bych pro ucely tehle diskuze asi nenazyval
                  Cloveka s ridicakem bych pro ucely tehle diskuze asi nenazyval ditetem, ale beru. V tom pripade pojistovna snad neco zaplati.
                  A temer urcite potresta me jako provozovate zvysenim pojistky/zrusenim bezeskodniho obdobi.

                25. Me dite je pro me ditetem v jakemkoliv veku 🙂
                  Ne snad,

                  Me dite je pro me ditetem v jakemkoliv veku 🙂
                  Ne snad, pojistovna zaplati, stalo se mi to.
                  A stejne to muze fungovat u autonomnich vozidel.

                26. 1***
                  vzorný to rodič, škoda že nejsou všichni

                  1***
                  vzorný to rodič, škoda že nejsou všichni takoví,
                  někteří rodiče vykopnou v 18letech dítě z hnízda a starej se…

                27. Svym rodicum jsme kdysi takhle „tukl“ auto pri pokladani
                  Svym rodicum jsme kdysi takhle „tukl“ auto pri pokladani telefonu (ja vim, zhresil jsem a uz to vickrat neudelam) a zaplatil jsem pouze ramecek na SPZ. Oni prisli o bonusy u povinneho ruceni)

        1. Co já vím? Asi si myslí, že na tom budou extrémně
          Co já vím? Asi si myslí, že na tom budou extrémně vydělávat.
          Se jich zeptej sám proč do toho investovali miliardy jako první 🙂
          Ale všeobecně Google má nejblíže z už existujících obřích firem k umělé inteligenci, a robotické řízení je kromě dovyvinuní kamer a různých radarů především o umělé inteligenci.

          1. Petr:
            Citace:
            „…Co já vím? Asi si myslí, že na tom budou

            Petr:
            Citace:
            „…Co já vím? Asi si myslí, že na tom budou extrémně vydělávat….“

            ANO.
            To si nejspíš opravdu myslí – stejně jako si totéž myslí různí naivní investoři, kteří vložili (zatím) 100 000 000 USD do projektu Lilium, viz zde:

            youtube.com/channel/UC8V4ivx-pN7UkUhv0ysDw4g

            A ono nic, svět se nezboří a život půjde dál.
            Jen se bude mrhat dalšími prostředky a z nich si v klídku vyžijí desítky a stovky vychytralých podvodníčků…

    1. Snad se shodneme, ze toto roboticke rizeni bude minimalne o
      Snad se shodneme, ze toto roboticke rizeni bude minimalne o rad (takze 10x) bezpecnejsi a skoduzpusobujici jak rizeni lidmi. Za tohoto predpokladu se musi kazde pojistovne vyplatit mit pojistenych co nejvic takovych aut a co nejmene aut rizenych clovekem. Takze ze zacatku bych si dokazal predstavit, ze by v cene povinneho ruceni bylo i havarijni, pokud by do rizeni clovek pred nehodou nezasahl.
      Pokud ma prvni podminka nebude splnena (1 rad je ale malo), nesmi takovy algoritmus a HW autonomne ridit. No a jak se to zjisti? Idealne z nyni provozujicich aut s dostatecnym HW, ktera by posilala data z jizdy, kde soubezne by vsechny situace resily i algoritmy ve virtualizovani dane dopravni situace a to jak konflitni tak nekonfliktni. Jen doufam, ze se nenajde manazer, ktery by kyvnul na nabidku, ze by se tyto vysledky daly zfalsovat.

        1. Souhlasim. Lidi to budou muset brat daleko odevzdaneji, nez
          Souhlasim. Lidi to budou muset brat daleko odevzdaneji, nez kdyz nasedaji do letadla. Budou si muset uvedomit, ze je obecne neco schopnejsi (minimalne ve vyssi koncentraci, obcas se pristihnu, ze se podivam po okoli) jak oni sami v necem, co delali spoustu let a vetsina z nich bez nehod. Budou si muset uvedomit, ze dost casto je nemusi stat zdravi ci zivot jejich vlastni chyba ale chyba jinych ucastniku v provozu. Takze bude lepsi se i ve vlastnim zajmu vzdat kontroly nad vozem. Mimochodem, timto lze docilit vyssi hustoty provozu, takze lide mohou byt ve svem cili rychleji. Budou se muset hledat padne argumenty k presvedceni nas egocentriku.

          1. Nebo to probehne jako generacni vymena – v autoskole se zacne
            Nebo to probehne jako generacni vymena – v autoskole se zacne ucit „jak zadat cil cesty“ a generace ridicu postupne vymre.

            Za sebe autonomnimu systemu asi nebudu uplne duverovat nikdy, na skole jsme si s autonomii (v modelove velikosti samozrejme) hrali a tak mam nejakou prestavu jak snadno se da takova vec uvest to rezimu „vrazdici psychopat“.

            OT par ukazek pro pobaveni pri patku (vsechno vpodstate triviality, zadna magie hluboko uvnitr neuronky):
            – „ted popojedeme pomalu dopredu“ Prask. 20kg hliniku s 500W v motorech to vzalo plnou rychlosti dozadu do mantinelu (smichana signed a unsigned cisla).
            – robot to po projeti cilem nabral smerem k nejblizsimu potoku (spatne osetrena cilova podminka).
            – na soutezi robot soupere uplne zmagoril (spatne osetrene zahlceni senzoru diky nasemu IR majaku pro detekci soupere – ptali jsme se jich predem, jestli jim to nebude vadit).
            – uprk plnou rychlosti (asi 20km/h) po vypadnuti kabelu od joysticku (prvni testovaci jizda, neosetrene zmizeni joysticku)
            …a spousta dalsich…

        2. Nevýhoda je, že JEDEN systém zabije 50 lidí, zatímco
          Nevýhoda je, že JEDEN systém zabije 50 lidí, zatímco těch 500 lidí už do žádného auta nevleze, aby mohli říct Řídím bezpečněji, než jakýkoli autopilot, protože jsem nikdy neměl smrtelnou nehodu, což udělá právě většina těch šťastnějších.
          Přesto doufám, že to nebude legislativa nebude brzdit a každý bude mít svobodnou volbu se rozhodnout, zda svěří dopravu automatu, či si to odřídí sám.

            1. Stejne tak na to mysli ted – povinne ruceni.
              Zazil jsme na

              Stejne tak na to mysli ted – povinne ruceni.
              Zazil jsme na silnicich spoustu situaci (a da se i shlednout na youtube), ktere mi dokazuji, z ebudu mnohem stastnejsi, kdyz budu v silnicnim provozu pouze s auytonomnima autama. Ty nebudou predjizdet na plne care, kdyz nevidi, co je proti. Toto kdyz potkate, tak zadkem cvakate jednicku drat.

                1. Tak toto je docela jednoduchy vypocetni problem. Auto „vidi“
                  Tak toto je docela jednoduchy vypocetni problem. Auto „vidi“ celou silnici, vi, zda jede v obousmernem provozu, vi, jak maji byt siroke pruhy, dokaze tedy jet ve svem pruhu lepe, jak to dokaze clovek. On nepotrebuje pruhy, staci, kdyz rozexzna komunikaci. Navic na velmi uzke komunikaci jiste zastavi u krajnice. To jsou zakladni veci, ktere se nauci za par okamziku pozorovanim danych situaci.
                  Ja s enebojim situaci, ktere clovek domysli, z emuzou byt nebezpecne, protoze na ne ten stroj „upozorni“, ja se spis bojim, jak se zachova v situacich, ktere stroji nikdo neukazal a u kterych si nemohl vyzkouset ruzne moznosti jejich reseni.

                2. Pavel K.:
                  „…Auto „vidi“ celou silnici, vi, zda jede v

                  Pavel K.:
                  „…Auto „vidi“ celou silnici, vi, zda jede v obousmernem provozu, …“

                  Ne, stačí ten vysypaný substrát a neví vůbec nic.
                  Navíc nedokáže reagovat na okamžitou situaci, kdy bude např. poškozené značení apod.

                  Stroj se nic neučí, dokud nedostane zadání, nebude nic řešit.

                3. Tesla ví a vidí. Ano, když někdo udělá na běžné
                  Tesla ví a vidí. Ano, když někdo udělá na běžné křižovatce pomocí 4 vyšších betonových obrub kruháč, jede do něj, dokud senzor překážku nezachytí a nedupne krizově na brzdu (osobně vyzkoušeno). Tesla X první generace odmítne dále autonomně jet při ztrátě jedné ze 2 čar na silnici (osobně vyzkoušeno). Dnešní si 1 chybějící dopočítá (osobně vyzkoušeno). Nový Leaf dodržuje bezpečnou vzdálenost na křižovatce v řadě a dupne na to, když najedete moc blízko (osobně vyzkoušeno).

                  Zmatené značení většinu autonomních prvků dnes zmate. Končící pruhy, žluté čáry objížděk a zúžení, špatně zamalované staré pruhy atp. (osobně vyzkoušeno). Ale lepší se to s každou další změnou SW.

                  Stroj se učí. Začíná to tím, že se mu naprogramuje – zeptej se po každém nabíjení, zda toto doposud neznámé místo evidovat automaticky ve vozidle nebo i sdílet s ostatními. Pak buď automaticky nabídne parametry nebo požádá o ruční zadání. V příštím výpočtu trasy v navigaci s nedostatkem energie pro dojezd místo nabídne a bere v potaz při výpočtu délky a doby trasy. Případně i ostatním vlastníkům stejné značky.

                  Jinak k diskusi všeobecně – stále všichni berete stávající realitu a do ní vpustíte autonomní vozidlo, které musí reagovat na rozsypaný štěrk (porušení pravidel silničního provozu, špatně upevněný náklad plus neodstraněné znečištění vozovky), různě porušující řidiče, chodce, cyklisty motocyklisty (všechno dopravní přestupky) a nakonec zvířata počínaje myší a ježkem přes cestu (až tady jde o náhody). Takže prvotní nasazení v rámci areálů a uzavřených zón, druhotné v zónách s omezeným provozem, což už může být velká pěší zóna, kam někdy některá běžná vozidla mohou, pak postupně do provozu počínaje dálnicemi a konče běžnými silnicemi. A možná se za pár let budeme sami divit, kam to dnešní „majitelé kufříkových mobilů z doby – Eurotel je tam, kde jste Vy, jen signál je pr..li“ dotáhli.

          1. Pavel K:
            Takže nevíš.

            Stopa vozidla je ta křivka,

            Pavel K:
            Takže nevíš.

            Stopa vozidla je ta křivka, kterou vozidlo vytyčuje svým pohybem, přesněji pak otiskem kol na pojížděném povrchu
            Řidič tuto křivku ovlivňuje vedením vozidla pomocí řízení (např. natáčením kol či u jednostopých vozidel změnou těžiště a tedy náklonem.

            Máš představu, jak je řešená jízda po kolejnicích, co se týká stopy vozidla?

            1. Tak toto jsem vedel, urcite je ovlivnena nejen ridicem, ale i
              Tak toto jsem vedel, urcite je ovlivnena nejen ridicem, ale i stavem daneho povrchu, povetrnostnimi vlivy, apod.
              Nemam predstavu, jak je toto reseno na kolejnicich a budu rad, kdyz mi bude osvetleno, proc bych ji ke sve predchozi uvaze potreboval. Bohuzel nejsem v zadnem tymu, ktery by se venoval autonomnimu rizeni, takze jsem jen hodne vzdalene popsal, jak bych to pri prvni (nikoliv definitivni) uvaze resil a nasel 1 zpusob (z nekonecne moznych), jak bychom mohli dojit k autonomnimu rizeni. Priznam se, ze to byla opravdu jen uvaha z hlediska prvtniho hledani zpusobu, jak by to slo, namisto heldani duvodu, proc to nejde, takze jsem byl vuci ostatnim nekorektni v tom, ze jsem plne nenastudoval danou problematiku. Pokud bych tak ucinil (nebylo by to tento mesic), asi bych uz neprispel. Navic jsme presvedcen, ze pokud bych se dostal k reseni takoveho problemu, tak bych z podstaty analytika hlavne kladl otazky, jelikoz vim, ze neni nic dulezitejsiho, jak klast spravne otazky – vzdy se najde nekdo, kdo zna odpovedi, ale nejdulezitejsi je dat spravne znalosti dohromady.

              1. Pavel K:
                Na kolejích je ta stopa určena převýšením

                Pavel K:
                Na kolejích je ta stopa určena převýšením kolejnic, rychlostí vozidla, opotřebením profilu kola a opotřebením kolejnic, rychlostí vozidla, jeho hmotností, tažnou/brzdnou silou, možným skluzem, poloměrem oblouku, povětrnostními podmínkami a případným použitím adheziv.

                Na volném povrchu či pozemních cestách různého druhu je těch aspektů násobně více – z velké většiny o stopě rozhoduje ŘIDIČ.

                1. Rozumim, pekne napsane. Stale vsak postradam smysl. Chcete tim
                  Rozumim, pekne napsane. Stale vsak postradam smysl. Chcete tim rici, ze kvuli takovemu mnozstvi vstupnich promennych nelze udelat autonomni rizeni, ktere bude lepsi (minimalne o 1 rad) jak lide?

                2. Pavel K:
                  NÁSOBNĚ VÍCE…

                  Výběr stopy vozidla je pro

                  Pavel K:

                  NÁSOBNĚ VÍCE…


                  Výběr stopy vozidla je pro bezpečnou důležitá věc, stejně jako sledování povrchu a správné reakce na jeho změnu.

                  Takže NELZE.


                  Řídil jsi někdy motocykl…?

                3. Rekl bych, ze stroj se muze rizeni venovat daleko lepe jak
                  Rekl bych, ze stroj se muze rizeni venovat daleko lepe jak clovek, takze dokaze vybrat lepsi stopu. Dle me by dokazal i lepe reagovat na lokalne zmrzle useky lepe jak vetsina ridicu. Zopdovedny ridic muze byt na druhou stranu zbytecne obezretny a pocitat se smykem, kdy nastat nemuze, takze muze snizit plynulost provozu.
                  Ovsem, na motorce jsem jezdil od dvanacti, takze predevsim na ponackach a lesnich cestach. Ted uz jen vyjimecne.
                  Nesouhlasim tedy s Vasim tvrzenim, ze toto resit efektivneji nelze. Podle mych znalosti algoritmus bezpecnejsiho autonomniho rizeni nepatri mezi neresitelne problemy (algoritmy).

                4. Pavel K:
                  Nedokáže, nezná požadavky.
                  A znát je ani

                  Pavel K:
                  Nedokáže, nezná požadavky.
                  A znát je ani nemůže, protože mu je nemá kdo zadat.

                  Citace:
                  „…Zopdovedny ridic muze byt na druhou stranu zbytecne obezretny a pocitat se smykem, kdy nastat nemuze, takze muze snizit plynulost provozu….“

                  NE.
                  Tys toho příliš málo najezdil a zároveň nemáš dostatek znalostí, abys věděl, co vůbec taková dopravní technika jako jsou vozidla vyžaduje.
                  Ani jízdu po polní cestě rychlostí řekněme mezi 50 – 70 km/h by nezvládl jen stroj a to i tehdy, půjde-li jen o blbou čtyřkolku.
                  Nezapracuje správně ani druhy povrchu…

                5. A clovek ty pozadavky zna? A kdo mu je zadal? Jamile zna
                  A clovek ty pozadavky zna? A kdo mu je zadal? Jamile zna pozadavky clovek, lze je zadat stroji (nemusi konkretne, lze pouze sdilet znalosti a stroj se nauci zbytek)
                  Souhlasim, najezdeno moc nemam, jen cca 200.000 km s osobakem, par desitek tisic s nakladakem, par tisic motohodin s traktorem.
                  Mame na schonosti senzoru a techniky presne opacny nazor. Ja tvrdim, ze stroj je vyrazne rychlejsi jak clovek ve vypoctech, takze jej muze nahradit v rizeni a to mnohem spolehliveji.
                  Tvrdite, ze stroj nedokaze ridit motocykl, ale takove stroje jiz existuji.

                6. Pavel K.:
                  Samozřejmě, že je zná, on sám si je zadává.
                  A

                  Pavel K.:
                  Samozřejmě, že je zná, on sám si je zadává.
                  A opravdu je nelze zadat stroji, který NEMÁ inteligenci a smysly.
                  Stroj se nic sám nenaučí – tady se bavíme o realitě, nikoli o fantastické pohádce.

                  Traktoru na poli stačí jednoduché zadání. Jede pomalu, má kolem sebe plochu, prakticky žádný provoz.
                  Automobil v běžném provozu nikoli, tam je situace odlišná.

                  Motocykl řízený strojem v běžném provozu je ještě o řád větší fantazie, než ten robotický automobil – a opět jsme zpět u termínu „stopa“…

                7. Smysly = senzory, na veskere smysly umime udelat senzory,
                  Smysly = senzory, na veskere smysly umime udelat senzory, ktere jsou dokonce daleko citlivejsi nez ty lidske. Umela inteligence je realita, kvalit cloveka nedosahuje ani zdaleka, ale na rizeni vozidla to staci. Stroje se samozrejme samy uci. U rizeni uz chybi jen par let.
                  http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10150778447-historie-cs/
                  Jestli jsem v tom hluku dobre zaslechl, pocitac dokazal porazit mistra v sachu, aniz by mu kdy kdo predhodil jedinou partii.

                  Budete se divit, ale ridit (starsi typ) traktor je slozitejsi jak ridit auto. Vite co s vama udela plna sedmituna z kopce na nerovne ceste? A na poli muze byt spousta prekazek, musite reagovat i na slozeni pudy pri zemnich pracech a i na pocasi. Prijedte na kurz 🙂
                  To jako ze stroj neumi vypocitat a udrzet stopu? Umi a nebude ani tak trhat volantem jako vetsina ridicu.

                8. Pavel K.:
                  Ty šachy vůbec nezkoušej, to je dost jednoduchá

                  Pavel K.:
                  Ty šachy vůbec nezkoušej, to je dost jednoduchá činnost podle přesných pravidel, ve velmi omezeném prostoru a prakticky bez provozu.

                  O řízení vozidel za různých podmínek bych dávat přednášky spíš já, protože mám něco naježděno.

                  Stroj opravdu nebude počítat stopu v silničním provozu tak, jako člověk.
                  Využití má v podobné činnosti jinde už desítky let (např. navádění protileteckých raket), ale na silniční provoz stačit nemůže.

                9. Sachy nejsou spatny priklad. Nemame totiz dosud vypocetni
                  Sachy nejsou spatny priklad. Nemame totiz dosud vypocetni kapacitu, ktera by dokazala spocitat veskere kombinace, ktere mohou po tahu nasledovat, stejne nedokaze stroj spocitat, co vse se muze pri rizeni stat a clovek ani domyslet.
                  Co mate najezdeno na poli s traktorem a jake nacini jste za (pred) nim mel? 🙂 Me jste zkousel, tak to oplacim 🙂
                  Souhlasim, nebude ji pocitat stejne. Clovek ji totiz nepocita, clovek nejak jede v urcitych mantinelech. Stroj ji spocita daleko lepe.
                  Prosim, nesrovnavejhte stroj se sebou, srovnavejte jej s prumernym ridicem. Stroj ma navic tu moznost, ze se muze vse od spickovych ridicu naucit, tohle vsichni ridici nedokazi.

                10. Pavel K.:
                  Šachy mají jednoduchá pravidla a omezený prostor

                  Pavel K.:
                  Šachy mají jednoduchá pravidla a omezený prostor bez dalšího provozu.
                  Už jsem to psal jednou…

                  Nejsem zemědělec, přesto vím, jak je náročné držet formaci třeba s valníkem pod fukarem chrlícím mi na korbu třeba nějaké plívy.
                  A ten pluh jsem chvíli tahal – pořád dalko jednodušší na reakce obsluhy, než silniční provoz.

                  Stroj se nic neučí, vše mu musí člověk zadat a tím modeluje řešení situací.

                11. Uci, nemusi zadat, staci mu ukazat a rozhodne ne vse.
                  Uci, nemusi zadat, staci mu ukazat a rozhodne ne vse.

                12. Pavel K.:
                  Ne, neučí – bude stále jen vycházet z předem

                  Pavel K.:
                  Ne, neučí – bude stále jen vycházet z předem zadaných možností a volit jen a pouze z toho, co mu zadal ČLOVĚK.

                13. Uceni je ziskavani, informaci, navyku, dle kterych se pak
                  Uceni je ziskavani, informaci, navyku, dle kterych se pak dotycna identita rozhoduje. Tohle stroj dnes zvlada.
                  V opacnem pripade to nezvlada ani clovek. Spoustu lidi se snazime neco ucit a nedokazi to. 🙂

                14. Pavel K.:
                  Ne, tohle stroj nedělá.
                  Jen vykonává instrukce

                  Pavel K.:
                  Ne, tohle stroj nedělá.
                  Jen vykonává instrukce dle programu.
                  Nic víc.
                  Pokud chceš oponovat, předlož nějaký příklad.

                15. Pavel K.:
                  Stále jen stroj, vykonávající instrukce dle

                  Pavel K.:
                  Stále jen stroj, vykonávající instrukce dle programu.
                  ČLOVĚK vyrobil počítač a dal mu program, nic víc.

                16. Ale na ty otazky jej nikdo nepripravil. Tudiz ten stroj se
                  Ale na ty otazky jej nikdo nepripravil. Tudiz ten stroj se musi rozhodovat autonomne, aby ty odpovedi davaly smysl. Stejne se bude muset rozhodovat stroj pri rizeni, aby jeho vykon daval smysl (byl bezpecny)

                17. Pavel K.:
                  Ale připravil – vložil do něj program.
                  Bez toho

                  Pavel K.:
                  Ale připravil – vložil do něj program.
                  Bez toho by stroj neudělal nic.

                  Zřejmě jsi dosud neslyšel nic o tom, jak stroje fungují a kterak se jim zadávají instrukce.
                  Vše musí udělat člověk…

                18. Ne, neslysel, jen jsem to vystudoval a zivim se tim 🙂
                  Z

                  Ne, neslysel, jen jsem to vystudoval a zivim se tim 🙂
                  Z celehop dnesniho duelu mam dojem, ze mate skvely odhad na lidi 🙂
                  Ten program umoznil, ze ten stroj muze ucit.

                19. realista si nedával duel, on si dal rovnou simultánku a
                  realista si nedával duel, on si dal rovnou simultánku a naivně si myslí, že vede už 2 : 0 , zatím má ale jen plichtu s Lordem Voldemortem a Sauronem :-))), a nechce strčit ruce do ohně aby vyvrátil, že nejvyspělejší armády světa nemají technologický náskok v řádu desítek let oproti civilnímu sektoru ČR, už jen čekám kdy zase vytáhne jako eso tu lešenářskou trubku

                20. Pavel K.:
                  Program vytvořil ČLOVĚK.
                  A také vše zadal

                  Pavel K.:
                  Program vytvořil ČLOVĚK.
                  A také vše zadal stroji, který jen a pouze vykonává příkazy – ty složitější sice na základě algoritmů, ale stále vytvořených a do stroje zadaných ČLOVĚKEM.
                  Takže stroj se nemůže nic učit, jen se dopracuje ke kombinaci podle předem zadaných parametrů.

                21. Dobre, vysvetlim Vam, jak ja chapu rozdil mezi naprogramovanou
                  Dobre, vysvetlim Vam, jak ja chapu rozdil mezi naprogramovanou instrukci a projevem umele inteligence. Rozdil je ten, ze pokud neco primo naprogramujete, uvedete mu podminku a chovani pri splneni ci nesplneni te podminky. V druhem pripade mu pouze reknete obecnejsi cil, pripadne obecna pravidla a on musi dojit na zaklade vlastnich vypoctu a vyhodnoceni k danemu cili (v pripade uceni se s ucitelem). Je jasne, ze napoprve se mu to nepovede a dostane jiny cil, takze upravi svuj vypocet tak, aby se cili vic priblizil a takto to opakuje, dokud se k cili nepriblizi v predem zadane toleranci. Takze stroj na zacatku vubec nevi, jak ma vstupni data pretransformovat na vystupni a da se to srovnat s tim, kdyz vedec pozoruje „prirodu“ (vesmir, atomy) a zacina delat hypotezy, jak asi dany jev funguje (kdyz Slunce putuje po obloze, muze byt prvni hypoteza ta, ze Zeme je stred vesmiru a slunce se otaci kolem ni, pak pozoruje planety a zjisti, ze ma Merkur ma slozitou objeznou drahu, dojde k druhe hypoteze, ze Slunce je stred vesmiru a kolem nej putuji planety, pak pozoruje, ze se meni postaveni hvezd…). Takze stroj dostane za ukol, presun se bezpecne z bodu A do bodu B a tady mas vyhlasku, dalsi ucastniky silnicniho provozu a dalsi pravidla, co se stane, kdyz rychle projede zatackou, kdyz narazi, nekoho prejede, apod.

                  Kdyz to zjednodusim. Prvni zpubob by byl: pokud je na semaforu cervena, zastav pred nim ci kolonou aut pred nim vytvorivsi. Nebo pokud potkas ceduli zacatek obce, jed maximalne 50 km/hod. Druhy zpusob je: nastuduj si aktualni pravidla silnicniho provozu v dane zemi. Coz vyzaduje jeho dalsi znalosti treba ze strojioveho cteni a pochopeni textu, ktere ale rozhodne nevzniklo tak, ze mu nekdo zadal konkretni text do kodu a jeho vyznam v danem programovacim jazyce. Na toto uz potrebujete vyvinout umelou inteligenci.

                  Kdyz to shrnu, rozdil je v tom v kodu pripravit stroj na konkretni situaci, nebo ho pripravit na to, aby pomoci spousty samostatnych vypoctu dosel od zadaneho pozadavku k zadanemu cili (stejne jako kdyz Vas zena pozada, abyste sel nakoupit, nerika Vam, venku mrzne, oblecte se, vemte si tasku, zamknete dvere, apod). Samozrejme problematika je slozitejsi, ale myslim si, ze na rozliseni pojmu by to mohlo stacit.

                22. Jak píše Josef a Pavel, pokud program AlphaGo rozdrtí
                  Jak píše Josef a Pavel, pokud program AlphaGo rozdrtí jakéhokoli hráče a jeho výpočty jsou natolik propletené, že se nedají zrekonstruovat, pak se jedná o umělou inteligenci, která nevykonává instrukce (typu pokud X, udělej Y), ale po zadání vstupních parametrů učení probíhá bez zásahu člověka. Samozřejmě, že bez člověka na počátku by to neudělal, to už se ale dostáváme do debat typu, že člověk bez zadání počátečních instrukcí (rodiči) také ne.

                23. Jiří_Švarc:
                  Ale samozřejmě, že kterýkoli program lze

                  Jiří_Švarc:
                  Ale samozřejmě, že kterýkoli program lze vysledovat až do každého jednoho kroku a funguje jen a pouze dle ČLOVĚKEM zadaných instrukcí ==> žádné fantastické zázraky se nekonají.

                24. Chechto, navrhuji ti jako další nick „zpátečník“. Lépe
                  Chechto, navrhuji ti jako další nick „zpátečník“. Lépe vystihuje, jak se snažíš verbálně bránit zrychlujícímu se světu. Někde jsem četl, že pokud se člověk o obor aktivně nezajímá, má základní znalosti ještě ze školy tj. staré např. 30 let.

                25. To tedy dělá. Zřejmě jste neslyšel o umělé inteligenci
                  To tedy dělá. Zřejmě jste neslyšel o umělé inteligenci AlphaGo, která byla upravena na hraní pokeru a po pár hodinách rozsekala světové pokerové profíky na maděru. Nebo jak rozdrtila hráče GO. A teď ji hodlají využívat na strategická rozhodnutí ve výrobě, zemědělství a v dalších odvětvích.

                26. Elektronicke senzory jsou (mozna, v nekterych pripadech)
                  Elektronicke senzory jsou (mozna, v nekterych pripadech) lepsi, ale v cem jako lidi (zatim) excelujeme je filtrovani chybnych vstupu – vitr zvedne oblak prachu na poli, z Tatrovky prede mnou se vyvali naftova mlha, o sklo se rozmazne urostly brouk… Tohle je aktualne bolave misto jakehokoliv systemu interagujiciho s realnym svetem (v nelaboratornich podminkach).

            2. to je přece jasné, mašinfíra do zatáčky kroutí volantem
              to je přece jasné, mašinfíra do zatáčky kroutí volantem a pasažéři si přesednou na jednu stranu vagonu aby ten vlak v zatáčce nevykolejil :-))

              realisto máš představu jak je řešena chůze člověka na různých druzích povrchu co se týká stopy chodce pohybujícího se dopředným směrem? a jak je to řešeno při opačném směru?
              a kolik komplikovaných matematických rovnic do toho vstupuje pokud stopa chodce nebude realizována po ideální rovině? tj, budou tam změny výšky jak do plusu tak do mínusu, a to se už vůbec nezmiňuji pokud chůze člověka nebude prováděna konstantní rychlostí, pak stopa chodce bude chaotická, nepředvídatelná a dokonce bude i hrozit katastrofální srážka včetně exitusu

                1. A přesto roboti už chodí.
                  A přesto roboti už chodí.

    2. robotické řízení aut už běží cca 100let, jen ti
      robotické řízení aut už běží cca 100let, jen ti „roboti“ jsou dost poruchoví(různé epileptické záchvaty,infarkty,mikrospánky atd), nedodržují ani základní program( tj. vysoká rychlost, předjíždění na plné čáře,v mlze, řezání zatáček v protisměru, nedodržování bezpečného odstupu, nedávání přednosti v jízdě podle značek i podle pravidla pravé ruky), prostě tihle biologičtí roboti za 100let dokázali velké hovno a ještě se často mezi sebou servou a někdy dokonce i po sobě střílí!! je potřeba dát konečně šanci robotům mechanicko-elektrickým, osobně nepochybuji, že eliminují většinu poruch biologických robotů a pochybuji že by se vybrždovali, mlátili se, stříleli po sobě laserem atd. že občas nechtěně zabijou neukázněné biologické roboty to se nedá svítit, biologičtí roboti už zničili,zdemolovali a zabili miliony mechanických i biologických robotů

                1. tak to ví i malé dítě že v jednoduchosti je síla
                  asi by

                  tak to ví i malé dítě že v jednoduchosti je síla
                  asi by to neškodilo připomenout konstruktérům letadel, kosmických lodí,ponorek, družic,atomových elektráren a podobných jednoduchých výrobků,
                  robotické auto je ve srovnání s tím jednoduchá plastovo- plechová hračka s troškou elektroniky, ovšem pro normální běžné lidi je to stejně neopravitelné

                2. RS:
                  „…konstruktérům letadel, kosmických lodí,ponorek,

                  RS:
                  „…konstruktérům letadel, kosmických lodí,ponorek, družic,atomových elektráren a podobných…“

                  Ovšem to jsou věci, které již z jejich podstaty jednoduché být nemohou.

                  Tzv. „robotické auto“, pokud by mělo nahrazovat řidiče v silničním provozu, jednoduché být nemůže. Má být totiž nahrazen ŘIDIČ.

                3. Od toho ale mame rizeni kvality, ktere (pokud mi neselhava
                  Od toho ale mame rizeni kvality, ktere (pokud mi neselhava pamet a nekecal jeden dokument) mimochodem zacal pri stavbe raketoplanu, ktery (snad) obsahoval 5 milionu soucastek, takze byla pravdepodobnost 50%, ze neco behem kazdeho letu selze. Nakonec tech letu zvladli vice, takze uz driv umeli delat slozite stroje. Myslim si, ze reboticke auto neni technicky uz o moc vic sloztejsi nez clovek rizene auto s ruznbejma asistentama, ktere mohou zasahovat do rizeni. Problem nejspise vidite v SW, ktery obsahuje silene chyb. Ale dokazali jsme uz davno oprogramovat letadlo, proc bychom dnes nedokazali pomoci umele inteligence ridit auta? Teoreticky si algoritmus muze „donekonecna“ v simulacich zkouset kazdou zaznamenanou dopravni situaci a dle vysledku vybrat nejlepsi reseni. Clovek pouziva pri rizeni insitnkty ziskane zkusenostma a treninkem a oboje trva velice dlouho a muze byt nauceno i neoptimalni reseni. Pocitac je nesrovnatelne rychlejsi a nezapomina.

                4. Pavel K:
                  „…dokazali jsme uz davno oprogramovat letadlo, proc

                  Pavel K:
                  „…dokazali jsme uz davno oprogramovat letadlo, proc bychom dnes nedokazali pomoci umele inteligence ridit auta?“

                  Asi si pleteš pojmy a navíc netušíš, jak se vůbec letadlo řídí.
                  Jednak nelze řízení letadla vůbec srovnávat s autem v silničním provozu už kvůli samootnému charakteru prostoru, v němž se vozidlo pohybuje, a za další plnohodnotné řízení letadla nebylo dosud nahrazeno strojem. Zřejmě netušíš, že pilot může stroj řídit dálkově, aniž by seděl v kabině.

  1. ŠUPÁCKÁ €JROPSKÁ unije s zkorumpovaným papalášstvem
    ŠUPÁCKÁ €JROPSKÁ unije s zkorumpovaným papalášstvem stanovila emisní limity CO2 z nových velkých nákladních aut se do roku 2030 musejí oproti roku 2019 snížit jen o ubohých 30 % KAŠPAŘI GERMÁNSKÝ

    auto.idnes.cz/emise-kamion-nakladni-auto-tir-deo-/automoto.aspx?c=A180517_132658_automoto_fdv

    1. No to není jak u osobáků, kde by eurobyrokraté rádi
      No to není jak u osobáků, kde by eurobyrokraté rádi většině lidu zakázali vlastnictví, kamiony musí neustále převážet co nejvíc blbostí tam a zpátky po celé EU, aby to zajistilo její maximální sjednocení a poškození každého, kdo by chtěl vystoupit.

Napsat komentář