Německo: cenová parita obnovitelných zdrojů se blíží, solární elektřina za 4 eurocenty/kWh

Německo nastavuje trend efektivní podpory obnovitelných zdrojů: cena solární elektřiny poprvé klesla pod 4 eurocenty za kilowatthodinu. Cenová parita obnovitelných zdrojů se nezadržitelně blíží.

Vysoutěžené ceny solární elektřiny v Německu se blíží cenám na burze.
foto: RoyBuri, licence CC0 Creative Commons

V právě ukončené aukci podpory pro nové projekty solárních elektráren v Německu zvítězila nejnižší nabídka s cenou 0,0386 EUR/kWh, což je téměř na hranici ceny silové elektřiny.

Německý systém podpory obnovitelných zdrojů založený na tržním principu tak v praxi potvrzuje předpovědi mezinárodních expertů. Ti v aktuální studii předpovídají, že ke srovnání cen moderních obnovitelných zdrojů s klasickými fosilními zdroji na trhu dojde za zhruba pět let.

Ve středu vyhlášené výsledky aukce podpory pro nové solární projekty v Německu ukazují fenomenální úspěch zavedení tržních podmínek do sektoru obnovitelných zdrojů. Celkový objem soutěžených projektů ve výši 200 MW si rozdělí 24 nově vybudovaných fotovoltaických elektráren s průměrnou cenou podpory 0,0433 EUR/kWh.

Nejnižší nabídka přitom byla zmíněných 0,0386 EUR/kWh. Poptávka na výstavbu nových projektů navíc více než dvojnásobně převýšila soutěženou kapacitu. Princip vzájemné soutěže nabídek snížil podporu pro německé solární elektrárny od roku 2015 o více než polovinu.

Spolková agentura pro sítě pak tento týden vůbec poprvé vypsala aukci, ve které budou navzájem soutěžit projekty větrných a solárních elektráren o celkovém objemu 700 MW.

“Fenomenální úspěch větrných a solárních elektráren je dobrou zprávou pro Evropu. Můžeme zvládnout vyšší podíl obnovitelných zdrojů, tak jako ho v lednu navrhl Evropský parlament v rámci Zimního energetického balíčku a nemusíme se bát enormních nákladů. Větrné turbíny nebo solární panely se stávají reálným levným řešením pokrývání energetických potřeb,” uvádí konkrétní přínosy zlevňujících technologií obnovitelných zdrojů Martin Sedlák, ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost.

“Růst nových projektů solárních elektráren za tržních podmínek podpory by měl být jasným signálem také pro české ministerstvo průmyslu, které se zavedením aukcí stále otálí,” dodává český kontext Martin Sedlák

Cenová parita obnovitelných zdrojů se podle mezinárodních expertů nezadržitelně blíží

Renomovaná britská společnost Lloyd’s Register aktuálně publikovala rozsáhlý výzkum mezi téměř 800 energetickými odborníky z celého světa, ve kterém se ptala na klíčové otázky ohledně dalšího rozvoje obnovitelných zdrojů energie.

Průzkumu se zúčastnili zástupci firem jako Ernst&Young, British Petroleum nebo Ørsted (dříve DONG Energy). Experti se například shodli, že technologický pokrok bude hrát větší roli na dalším zlevňování obnovitelných zdrojů než jakákoliv politika nebo regulace.

“Výsledky průzkumu potvrzují, o čem se v zákulisí mluví a kam budou významní hráči v oblasti moderní energetiky směřovat své investice. Momentálně největší potenciál mají technologie skladování energie, digitalizace energetiky včetně domácností a pokračující investice do sektoru obnovitelných zdrojů, které by měly přinést další pokles cen a zefektivnění současných řešení,” komentuje výsledky aktuálního průzkumu Ondřej Šumavský, analytik Aliance pro energetickou soběstačnost.

Jedním z výsledků průzkumu jsou odhady pro dosažení cenové parity různých zdrojů v různých zemích světa. U fotovoltaiky by se tak mělo stát nejdříve v Číně (2023), USA (2024), Něměcku (2028), Dánsku (2033) a Švédsku (2038). U větrné energetiky vévodí Německo na moři i na souši (2024), Velká Británie (2024 moře, 2025 pevnina), USA (2025 moře, 2024 pevnina), Dánsko (2025 moře, 2028 pevnina).

Studie dává jasné signály o tom, že k neotřesitelné pozici obnovitelných zdrojů na trhu zbývá ještě několik let. Cena inovací v tomto sektoru je pořád příliš vysoká a bude potřeba vynaložit více finančních prostředků na jejich efektivní rozvoj.

Digitální technologie jako prediktivní analýzy, strojové učení nebo blockchain mohou naopak výrazně pomoci ve snižování operativních nákladů obnovitelných zdrojů pro developery i energetické společnosti.

Další technologický pokrok bude cenovou paritu obnovitelných zdrojů nadále přibližovat. Nové šetrné zdroje se poté budou moci posuzovat pouze na základě jejich obchodního přínosu, což vzhledem k nevyčerpatelnosti zdroje jejich energie jenom posílí jejich pozici.

tisková zpráva

114 Comments on “Německo: cenová parita obnovitelných zdrojů se blíží, solární elektřina za 4 eurocenty/kWh”

  1. Super, ale k té ceně je taky potřeba připočítat cenu za
    Super, ale k té ceně je taky potřeba připočítat cenu za baterii, jinak je to nepoužitelné. Cena za baterie je cca jedou tolik k panelům, takže to ještě bude muset obojí, jak fotovoltaika tak cena baterií, spadnou na polovinu aby to bylo skutečně srovnatelné s cenou za silovou elektřinu, do té doby to bude potenciálně jen super investice/businness pro fotovoltaické barony. Snad to vláda nechválí, jinak by to byla jen další forma daň a příspěvek na bohaté, kdo si to chce dát na střechu tak prosím, mohlo by se to dotovat ze zelené úsporám, ale nad rámec tohoto by to byla jen zlodějina a podvod na občany…

    1. Tim chcete rict, ze Temelin potrebuje take baterie? Vetsina
      Tim chcete rict, ze Temelin potrebuje take baterie? Vetsina elektriny se vyrabi aby se hned spotrebovala. FVE maji tu vyhodu, ze vyrabi elektrinu v dobe, kdy je i clovek nejvic aktivni. V noci je spotreba mnohem mensi. Nocni vyroba Temelina je zaroven nocni mura vsech distributoru.
      Dobre by bylo mit statistiku, kolik se spotrebuje elektriny behem denniho svetla a kolik po zapadu slunce.

      1. Stáhněte si data ČEPS a tam to uvidíte když ty soubory
        Stáhněte si data ČEPS a tam to uvidíte když ty soubory dáte dohromady kdy je spotřeba a kdy produkce FVE Dalo by se z toho dokonce odvodit i kolik akumulace je třeba pro postupný přechod k OZEnergetice, tedy kolik je třeba aby se překlenulo období kdy FVE + výkon pro nízkou spotřebu klesají pod hodnotu spotřeby.

        1. Ja bych chtel znat ale spotrebu behem doby kdy je slunce za
          Ja bych chtel znat ale spotrebu behem doby kdy je slunce za horizontem. V tu dobu FVE davaji zarucene 0%. Behem dne by se dala vyroba zvysit predimenzovanim instalovane kapacity. Slo by to sice na ukor ekonomiky, ale bylo by to mozne. Po zapadu slunce je ale jakakoliv kapacita nanic. V noci fungujou VtE, ale v CR nic moc.

          1. Čeps má data po hodinách, stáhnete si to, je to jenom cca
            Čeps má data po hodinách, stáhnete si to, je to jenom cca 8,5k položek, budete to dělat, všechny potřebné soubory, tak jedno odpoledne. (kdysi jsem to dělal) Uvidíte tam vše. Předimenzování + akumulace v PVE se na ekonomice FVE moc nepodepíše.

          2. jeden prevádzkovateľ FVE v španielsku podvečer (aj pri
            jeden prevádzkovateľ FVE v španielsku podvečer (aj pri oblačnosti) naštartoval dýzelgenerátor a elektromer sa točil jedna radosť. prišli na chybu až vtedy, keď proklamovaný výkon bol „mnohonásobne“ nižší ako „dodaný“ prúd.

            1. To je novinářská kachna. V reálu to bylo tak, že
              To je novinářská kachna. V reálu to bylo tak, že provozovatel sítě je připojil přes špatně nakalibrované elektroměry, které „něco“ měřily i v noci. Bylo to hodně málo, ale FVE bylo hodně a nasčítalo se to. Pak jeden novinář začal teoretizovat a hoax byl na světě.

        2. Realnou trzni spotrebu tam neuvidite, protoze nocni spotreba
          Realnou trzni spotrebu tam neuvidite, protoze nocni spotreba je podporovana nocnim tarifem atd.
          Kdyby doma nikdo nemel „nocni proud“, graf spotreby by vypadal jinak.
          Napriklad bojlery na teplou vodu by lide nenahrivali jen v noci, ale hlavne odpoledne pred vecernim sprchovanim. Tepelna cerpadla vzduch-voda by bezela hlavne v poledne, kdy maji nejvyssi ucinnost atd.

          Kazdopadne pri vetsim podilu vyroby z FVE jsou kriticke ranni a vecerni spicka
          https://en.wikipedia.org/wiki/Duck_curve

            1. S tim souhlasim – ale pokud by v Cechach bylo nainstalovani
              S tim souhlasim – ale pokud by v Cechach bylo nainstalovani 6GW solarnich elektraren, tak prubeh ovladani HDO bude pravdepodobne vypadat jinak, nez ted.
              Konkretne by byly nizsi tarify zapinany hlavne v dobe kolem poledne a v noci nejspise mene.

              1. To jsi na omylu. HDO nemá vůbec nic společného s reálným
                To jsi na omylu. HDO nemá vůbec nic společného s reálným stavem v elektrorozvodné síti. To že se Ti přepne tarif, neznamená, že něco musíš odebírat a už vůbec to neznamená, že po celou dobu platnosti NT. Takže je to spíš na teorii pravděpodobnosti a statistických údajích.

      2. Temelin budou splacet jeste za X generaci, jenom urdzovat
        Temelin budou splacet jeste za X generaci, jenom urdzovat uloziste toho “obohaceneho” extremne nebezpecneho odpadu je na miliony let. 30km od Temelina taky urcite nechcete mit chatu.. Temelin je pouze vyhodny pro odsavani mega penez danovych poplatniku do kapes angazovanych lobistu, politiku, oligarchu a podobnych existenci

        Je spocitano, ze kdyby kazda vesnice obetovala par hektaru na FVE a par megawatt vrtuli plus baterie, tak jsou energeticky sobestacne (vytopna s tepelnym cerpadlem/geo i vytapeni bez smradu z kominu), lokalni zamestnanci, decentralizovane, mnohem bezpecnejsi, levnejsi atd. atd.

                1. Co to zase plácáš na Fukušimě byli 3 mohutný exploze. To
                  Co to zase plácáš na Fukušimě byli 3 mohutný exploze. To že nebouch reaktor je sice fajn, ale výsledkem poškození je únik radioaktivity tak jako tak.
                  „Při obnažení paliva v reaktoru vznikal vodík, který byl následně příčinou tří mohutných explozí. „

                2. Ano, nebouchl reaktor. Že bouchl vodík, to je už zcela
                  Ano, nebouchl reaktor. Že bouchl vodík, to je už zcela jiná věc. Při výbuchu reaktoru by únik radiace byl mnohonásobně horší. Radiace z Fukušimy v podstatě nikoho nezabila.

                3. Jenomže to stálo a ještě bude stát tolik peněz, že by
                  Jenomže to stálo a ještě bude stát tolik peněz, že by se za to daly vybudovat celé větrné a solární parky i s baterkama. Je to pořád dokola. Průšvih, kontaminace, zakázaná zóna, evakuace, deaktivace, obrovské úsilí, obrovské finanční náklady. A nejde jen o ty 2 JE, bylo toho víc a hodně je toho i v „přidružené“ výrobě. Jsou celá území, která jsou jak Rusku, tak USA tak zamořená, že tam nikdo nebude moct žít dalších několik tisíc let. Nejhorší je asi Majak. Hodně toho jde na vrub JE a přepracování paliva. Teď zrovna cca před 2 měsíci na Urale něco uletělo (Majak není až tak daleko, ale kdo ví odkud to přišlo.). Rusům se to podařilo ututlat, oficiálně nikdo nic neví. Tohle mě opravdu vadí. Ty bláboly o bezpečnosti na jedné straně a obrovské ekeologické škody na straně druhé.

                4. Ono je to diskutabilní. Na jedné straně se tu hovoří o
                  Ono je to diskutabilní. Na jedné straně se tu hovoří o tom, jak se stávají hrozivé jaderné nehody, když do prostředí unikne trochu radiace (zpravidla zcela neškodné a pod hranicí přirozeného záření) a pak se docela běžně neřeší další využití radioaktivních materiálů a jejich likvidace a občas se stane, že to někoho zabije. Jaderná energetika je zbytečné démonizovaná, protože tomu skoro nikdo nerozumí.

                5. Diskutabilní? Tam není o čem diskutovat tam je potřeba
                  Diskutabilní? Tam není o čem diskutovat tam je potřeba řešit a hned a pochybuju, že se nějakejma kecama a diskutováním vyřešej ty problémy který ve Fukušimě maj. Lidi a i celá planeta se vystavujou zásadnímu nebezpečí, který ani neumíme řešit. Přináší to problémy jako prase, roboty který tam posílaj se rozpadnou radioaktivitou a ty pořád mluvíš o troše radiace. To je jen inženýrská namyšlenost bez kapky soudnosti a bez základních prostředků vyřešit katastrofy, které přijdou. Vem si atombordel a běž jim to tam zachránit vlastníma rukama, když to všechno vidíš tak růžově.

                6. Viděl jste někdy zapnutý Geigerův–Müllerův počítač
                  Viděl jste někdy zapnutý Geigerův–Müllerův počítač ? Já ano a pěkně si cvakal do rytmu aniž bych stál v nějaké zamořené oblasti. Země je zcela přirozeně radioaktvní, smiřte se s tím. Zrovna ČR má přirozené radioaktivní pozadí poměrně vysoké, takže mnoho ze zamořených oblastí kolem Fukušimy má aktivitu srovnatelnou s aktivnějšími částmi ČR kde se u nás normálně žije.

                  Takže země a planeta má opravdu problém. Problém, že do energetiky kecají vystrašení nedouci jako vy, takže místo čistých atomových elektráren se staví elektrárny uhelné, které kromě jiného zamořují své okolí radioaktivitou řádově více, což ovšem tito nedouci neví. Ono totiž i uhlí obsahuje nějaký nepatrný obsah uranu a dalších prvků, ale pokud do elektrárny vozíte vlaky uhlí denně, tak se ten nepatrný obsah nasčítá na až překvapivé hodnoty.

                7. A hele další kapitán Obvious s inženýrským všespásným
                  A hele další kapitán Obvious s inženýrským všespásným komplexem, který automaticky považuje všechny odpůrce JE za vystrašený neodouky s íkvé svíčkový báby a snaží je opít rohlíkem a uchlácholit učenejma frázema. :))))
                  Nekecej fakt, vona je Země přirozeně radioaktivní? No to je ale vzrůšo. Co tam máš dalšího objevnýho? :))))
                  Mi připomínáš ty zoufalce co varují zastánce OZE před tím že v noci nesvítí Slunce a že vítr nefouká pořád, nebo ty co zrovna zjistili že se elektřina do EV vyrábí i v uhelnejch elektrárnách :)))))
                  Bež si dál cvakat se svým gaigrem 😛

                  Problém je, že do energetiky kecaj hlavně energetici samouci a elektrikáři s výučním listem. A dokonce nekteří energetici jsou sami o sobě dost zabedněný. Nejhorší asi budou energetici, který si myslej že rozuměj radioaktivitě :))))

                8. Nějak si v tom svým jaderným sluníčkaření zapoměl na
                  Nějak si v tom svým jaderným sluníčkaření zapoměl na ty tisíce tuny radioaktivní vody co unikalo nebo bylo vypuštěni z Fukušimy do oceánu.

                9. Jejíž radioaktivita je naprosto technicky nerozeznatelná a
                  Jejíž radioaktivita je naprosto technicky nerozeznatelná a ten slavný obrázek radioaktivního mraku byl rendr podle známých proudů.

                10. Ano, technicky nerozeznatelná, ale je myslím sakra rozdíl
                  Ano, technicky nerozeznatelná, ale je myslím sakra rozdíl mezi tím když ji emituje zářič vázaný v kameni, na velké částici půdy,navíc přirozeně se vyskytující a nějak vázaný do okolí, než když ji emituje izotop umělý, ve formě aerosolu, plynu či rozpuštěný ve vodě, eventuálně prvku, který se přirozeně vyskytuje vázaný či přirozeně nemá šanci v radioaktivním stavu existovat ve větší koncentraci (poločas rozpadu ve dnech) a takovýto je nehodou uvolněn.

                11. s Josefem diskutovat o JE se nedá,
                  je to skaut a má

                  s Josefem diskutovat o JE se nedá,
                  je to skaut a má zahrádku s nekontaminovanou zeleninou v Pripjati
                  toť vražedná kombinace :-)))

                12. Hned se mi spinká líp, když mě radioaktivní Pepa ujistí,
                  Hned se mi spinká líp, když mě radioaktivní Pepa ujistí, že těch 300 tun radioaktiní vody s Cesiem co se denně hrnulo do oceánu je vlastně úplně v pohodě a atomovky by to měli provozovat i nadále.

                13. Jaký je to rozdíl? Jaký je rozdíl mezi přirozeně se
                  Jaký je to rozdíl? Jaký je rozdíl mezi přirozeně se vyskytujícím radonem a radioaktivním umělým plynem? Mnohem více lidí na světě umřelo na dlouhodobé vystavení vysokým koncentracím radonu, než na jakoukoliv nehodu jaderné elektrárny. Ale o tom se zase tak nemluví, protože to není bombastický.

                14. Prosimtě co je bombastickýho na tom, že se lidi zajímají
                  Prosimtě co je bombastickýho na tom, že se lidi zajímají o potenciální nebezpečí, který si způsobujou sami nad rámec toho co už je v přírodě daný? To je jen přirozená a logická reakce. Přísloví nedráždi hada bosou nehou nevzniklo nadarmo.

                15. Třeba to že ten plyn nemusí být jeden prvek, může nést
                  Třeba to že ten plyn nemusí být jeden prvek, může nést jiné izotopy, eventuálně to může být tak jemný aerosol že si jej nevšimneme, dotčený prvek může v těle hledat specifické tkáně a pod. kde navázáním může půspbit dlouhodobě.

                16. Ano, a je velmi nepravděpodobné, že by se o tom nevědělo.
                  Ano, a je velmi nepravděpodobné, že by se o tom nevědělo.

                17. Proto je třeba rozlišovat co je to za prvky a ne jen říkat
                  Proto je třeba rozlišovat co je to za prvky a ne jen říkat „radiace se naředí“ a technologicky nerozlišitelná radiace, ono je totiž důležité z čeho ta radiace pochází.

                18. Ano, to já samozřejmě vím, že některé druhy
                  Ano, to já samozřejmě vím, že některé druhy radiaktivních izotopů jsou škodlivé proto, že tělo je absorbuje stejně jako jejich neradioaktivní verze. Ale skoro nic z toho, co se uvolnilo z Fukušimy, není žádný problém. Ve skutečnosti jsou v Japonsku až extrémně opatrní. Skoro by člověk řekl zbytečně, ale holt to je už jejich věc.

                19. No prave jenom skoro nic. Jenom co se tak divam, tak zrovna
                  No prave jenom skoro nic. Jenom co se tak divam, tak zrovna celkem v reaktorech hojne stroncium zrovna boneseeker je. Ted je otazka kolik jej muze uniknout za jake situace. Zlehcovat to neni rozhodne na miste.

                20. Na nic na světě snad nejsou přísnější normy než na
                  Na nic na světě snad nejsou přísnější normy než na radioaktivitu.

                21. hladina radioaktivity na urovni prirozene radioaktivity
                  hladina radioaktivity na urovni prirozene radioaktivity teoreticky muze byt jina nez ta prirozena. ale to homeopatici o dynamizovane vode trvrdi taky.

                22. Nejen že u nás nemáme sovětské úderníky jako obsluhu,
                  Nejen že u nás nemáme sovětské úderníky jako obsluhu, ale nemáme především typ reaktoru co v Černobylu vybuchl, takže to co na Ukrajině se u nás principiálně stát nemůže.
                  Ale co, hodinky nebo holíky, obojí se natahuje, že ?

                  To co u nás teoretcky hrozí je havárie jako ve Fukušimně, tedy pokud přijde 10m tsunami, která vyřadí primární I sekundární zdroje a zdevastuje veškerou infrastrukturu několik km daleko, čímž znemožní dovést zálohu nebo alespoň palivo do generatorů odjinud. Jak je takováto havárie v ČR pravděpodobná nechám na čtenáři.

                23. Ono hlavně, kdyby došlo k podobné přírodní katastrofě
                  Ono hlavně, kdyby došlo k podobné přírodní katastrofě jako ve Fukušimě tady u nás v ČR, tak jaderná elektrárna bude jedna z našich posledních starostí.

                24. Jádro by byl krásný zdroj, nebýt faktoru lidského
                  Jádro by byl krásný zdroj, nebýt faktoru lidského selhání (Fukušima -hraze na poloviční Tsunami, Černobyl -soudruh, co si trval na splnění příkazu i za cenu havárie). Pak je tu fakt, že na světě ještě nikdo nevybudoval trvalé úložiště odpadu. A nakonec cena. Bez státních garancí výkupních cen nikdo JE nepostaví. Po započtení ceny údržby úložiště na 10000let budou ceny úplně jinde. Takže já jsem pro příspěvek ve výši plánované investice do Temelína a Dukovan, rozdělený mezi domácnosti. Když se za to nakopí baterie, FVE a VE, bude naráz vše jinak =decentrální, sdílená energetika.

                25. Tak ještě jednou. Černobyl u nás vzniknout nemůže,
                  Tak ještě jednou. Černobyl u nás vzniknout nemůže, protože to nedovolují fyzikální zákony a konstrukce v Temelínu a Dukovanech. Takže argumentovat touto havárií je zcela mimo. Příspěvek na likvidaci už elektrárny platí do zvláštního fondu.

                  Máte představu kolik toho odpadu, který je nutné někam uložit na tisíce let elektrárna velikosti Temelínu produkuje ročně ? Já ano. Je to několik metrů kubických ročně. Takže výše zmíněná 200m3 nádrž pod domem by stačila na např. 20 let (bez kontejnerů). Proto není žádný problem skladovat všechnen odpad prvních 50 let v areálu elektrárny v meziskladu a proto zatím nepotřebujeme žádné definitivní úložiště. A např. když máme u nás uranové doly, kde ten uran byl milióny let, tak tam ten uran můžeme klidně zase vrátit.

                  Mimochodem ten kontejnery z 20cm tlustého nerezu. Ty samy o sobě by na povrchu vydržely bez poškození tisíce let.

                26. 50let provizorního skladu v elektrárně dle zákona není
                  50let provizorního skladu v elektrárně dle zákona není problém, mi to ovšem vadí, na bezpečnosti to nepřidá. Ale budiž. Stavba 1. JE začala roku 1958 v Jaslovských Bohunicích, 50 let uplynulo roku 2008, kde je úložiště, když to není žádný problém? Mimochodem, kdyby stálo, opravdu by nebyl problém, náplň reaktoru A-1 byla 20tun a odvezla se do SSSR. Takže místa na dnešní odpad by v něm bylo dost. A co náklady na sanaci havarované A-1, která asi ještě není hotova a 1,1mld Euro do roku 2025, které jsou plánovány na sanaci odstavené V-1 tamtéž. Tyhle náklady je třeba připočíst zpětně k el. energii spotřebované u nás do roku 1992, než se rozdělila ČSR.

                27. Je naopak zcela logické mít mezisklad přímo v
                  Je naopak zcela logické mít mezisklad přímo v elektrárně. Stejně ji musíte hlídat, tak takto to máte za jedny peníze.

                  Zatím je levnější nakopat nový uran, takže se použité palivo nevyplatí přepracovat, ale to nemusí trvat věčně. To palivo se nezkazí a není ho moc, tak zatím není problém ho jen skladovat. Pod zem to můžeme dát kdykoliv. Najít u nás skalní masim co se posledních pár sesítek či stovek milionů let nepohnul není problém.

                28. A to, že jsme úspěšně havarovali A1 v Jaslovských
                  A to, že jsme úspěšně havarovali A1 v Jaslovských Bohunicích a nechali je s díky Slovákům ať si ho zlikvidují – což budou dělat ještě hóoodně dlouho, na to se jaksi zapomenulo? A nebyl to ani jeden, ani druhý typ. Šlo tam o kuličky vysoušedla (silikagel)….. Takže jestli něco jde či nejde zhavarovat Ti ukáží buď po stranické linii, nebo ekonomisté kteří se dostanou k neomezené moci peněz.

                29. Je to tak, JE jsou složitá zařízení, která udržet
                  Je to tak, JE jsou složitá zařízení, která udržet bezpečně v chodu znamená nedělat chyby. Snadno se to řekne.

                30. Udržet reaktor v chodu bezpečným způsobem zvládne i 60let
                  Udržet reaktor v chodu bezpečným způsobem zvládne i 60let starý analogový počítač. Akorát nesmí přijít nějaká guma, (jako v ČBJE) která nařídí ten „program“ změnit (dostat reaktor mimo přednastavené parametry).

                31. Pokud ovšem neblbnou senzory, pak z toho může být lehce
                  Pokud ovšem neblbnou senzory, pak z toho může být lehce průser jako v Three Mile Islandu.

                32. Pravděpodobnost je jako srážka s meteoritem. Občas se to
                  Pravděpodobnost je jako srážka s meteoritem. Občas se to stane. Problém je primárně chlazení, a protože chlazení má každá JE, problém tady je. Když bych ctěl přimět JE, čistě teoreticky, k podobnému scénáři jako n Černobylu nebo Fukušimě, tak prostě nějakým způsobem naruším chlazení primárního okruhu. To se může stát nmoha způsoby. Nejsem žádný odborník na JE, ale věděl bych asi o 3 způsobech. Žádný z nich nepočítá s vysunutím nebo zasunutím bezpečnostních tyčí nebo zaplavením elektrárny vodou. Stejně tak ani s teroristickým útokem, pádem letadla ap.

                33. A ty výbuchem vodíku rozmetané bloky tedy nebyly rozmeteny
                  A ty výbuchem vodíku rozmetané bloky tedy nebyly rozmeteny výbuchem, ano? „Vodík unikal z tlakové nádoby reaktoru a hromadil se ve vrchním patře budovy. Po dosažení výbušné koncentrace došlo k jeho explozi a hoření, což se na bloku 1 stalo v 15:36 den po havárii. Výbuch vážně poničil vrchní patro a rozmetal trosky do širokého okolí, což dále zkomplikovalo snahy o zvládnutí havárie.“ Takže dle Josefa exploze není výbuch…. To jsme to tedy v diskuzi s takovýmto materiálem bohužel moc daleko nedospěli.

                34. Ehm, bloky elektrárny nejsou reaktory. To to bylo poškozeno
                  Ehm, bloky elektrárny nejsou reaktory. To to bylo poškozeno výbuchem vodíku byly budovy stojící nad reaktorem a stínícím bazénem a naopak trosky té budovy zasypaly bazén s reaktorem.

                  Opět hodinky a holínky.

                  Něco trochu jiného byl černobyl, kde opravdu vybuchl reaktor, ale ned atomovým výbuchem, ale přehřátou párou následkem čehož rozmetal do okolí hořící ozářený grafit a palivu. Nic takového se ale ve Fukušimě nestalo a v našich elektrárnách to nehrozí.

                35. V tomhle srovnání holinky i hodinky kulhají – takže mají
                  V tomhle srovnání holinky i hodinky kulhají – takže mají něco společného :-), ergo je to skoro jedno, protože radioaktivita unikala v obou přípaech. V jednom se rozletěly kusy reaktoru po okolí, ve druhém unikala „jenom“ zbytková radioaktivita s plyny, ale zato zase došlo k rozsáhlému zamoření spodní vody.

                36. Ano, mají něco společného obojí se natahují.
                  www .osel.

                  Ano, mají něco společného obojí se natahují.

                  www .osel. cz/6247-ernobyl-a-fukusima.html

                  Jaké budou zdravotní dopady ve Fukušimě?

                  Mezi Fukušimou a Černobylem existuje několik zásadních rozdílů. Zatímco v Černobylu byla vyvržena i část vyhořelého paliva a ven se dostalo i plutonium a další transurany, ve Fukušimě udržel kontejnment a reaktorová nádoba všechno palivo uvnitř a ven se dostaly jen těkavější produkty štěpení. Než nastal ve Fukušimě únik radioaktivity, uplynulo dost času, aby se mohla provést evakuace obyvatelstva a pracovníci elektrárny se mohli na práci v radiačním prostředí připravit. V Černobylu zpočátku ani pracovníci, tím méně obyvatelé okolních sídel, nevěděli, že je prostředí okolo nich radioaktivní. Dozimetrická opatření u elektrárny a evakuace civilního obyvatelstva proběhla se značným zpožděním. I to bylo důvodem, proč byla celková dávka i dávka spojená s vnitřní kontaminací radioaktivním jódem dost vysoká.

                  Zásadní věcí tak je, že díky včasné evakuaci obyvatelstvo ve Fukušimě obdrželo dávky, které jsou zlomkem přirozeného pozadí a toho, co obdrželo obyvatelstvo v okolí Černobylu. Díky včasnému informování a kontrole vodních zdrojů a potravin, hlavně mléka, a možnosti zásobování z jiných oblastí se zabránilo ohrožení dětí radioaktivním jódem. To se potvrdilo i následnými testy, které byly prováděny celotělovými detektory. Je tak jasné, že následkem Fukušimy nebude zvýšení počtu rakovin štítné žlázy. Vzhledem k tomu, že efektivní dávky u obyvatel v okolí Fukušimy jsou zatím mnohem nižší než u obyvatel Černobylu a bude i nadále trvat snaha je udržet co nejnižší, lze předpokládat, že ke zvýšení počtu rakovin či jiných nemocí vlivem radiace také nedojde.

                  Stejně markantní je i rozdíl v dávkách, které obdrželi pracovníci podílející se na likvidací těchto dvou havárií. Díky rozdílné situaci byla navíc ve Fukušimě daleko vyšší vybavenost dozimetrickými ochrannými a měřícími prostředky. Dávky jsou tak diametrálně nižší a velice dobře popsané. Ve Fukušimě nedostal žádný pracovník takovou dávku, aby u něj nastala nemoc z ozáření. Efektivní dávku vyšší než 250 mSv obdrželo pouze 6 pracovníků (jejich dávka se pohybovala mezi 309 a 687 mSv), pouze 3 pracovníci obdrželi dávku mezi 200 až 250 mSv, mezi 150 až 200 mSv to bylo 24 pracovníků a mezi 100 až 150 mSv pak 134 pracovníků. Tedy pouze 167 pracovníků obdrželo dávku větší než 100 mSv. Je třeba říci, že to bylo v prvním období po havárii a toto číslo se už hodně dlouho nemění. Při pracích na elektrárně se do konce března zúčastnilo postupně 21 022 pracovníků, z nichž 3 422 bylo z firmy TEPCO. Z nich 13 753 obdrželo efektivní dávku menší než 10 mSv.

                  Tím, jak se nejen dozimetrická situace v elektrárně Fukušima I i v jejím okolí stále zlepšuje (viz podrobný popis zde ) , je jasné, že se bude možné ještě lépe vyvarovat radiační zátěži pracovníků i obyvatelstva v zasažených oblastech. Proto je možné i na základě zkušeností z Černobylu s jistotou tvrdit, že zdravotní dopady radiace z Fukušimy I budou zanedbatelné.

        1. No jakozto provozovatel FV (na strese RD) rozhodne nesouhlasim
          No jakozto provozovatel FV (na strese RD) rozhodne nesouhlasim s tvrzenim ze s FV lze by energeticky sobestacny – to je uplna utopie, protoze v zime mate nasobne vyssi spotrebu nez v lete (topeni), a zaroven vyrazne nizsi vyrobu elektriny (nekdy klidne za 1 zimni mesice vyrobit jen to, co za jeden letni den)…

          1. Vsak pise ze obec a ne jednotlivec. Topeni pomoci tepelneho
            Vsak pise ze obec a ne jednotlivec. Topeni pomoci tepelneho cerpadla a zasobou teple vody v podzemi. FVE vyrabi malo behem 2-3 mesicu. Behem te doby vyrabi zase VtE a zbytek se musi ulozit. Absolutni minimum vyroby FVE je 5% behem nejhorsiho zamraceneho zimniho dne. Neni pravda, ze vubec nevyrabi. Snih je nutne ale odstranovat. Porizovaci cena panelu je skoro zanedbatelna 10 Kc/W + DPH (0,37 EUR/W).

              1. Utopie to není – vím o funkční variantě na topení
                Dům,

                Utopie to není – vím o funkční variantě na topení

                Dům, místo sklepa je nádrž na teplou vodu cca 200m3 pořádně zaizolovaná + dům splňující parametry pasivního domu.

                Jediné co to neřeší je běžná spotřeba elektřiny na osvětlení, vaření, praní … To totiž je u standardního bytu cca 3,5MWh za rok – takže 10 kWh za den a ty musíte sehnat i v zimě

                1. FVE davaji jen 2-3 mesice v roce maly vykon. Na tu dobu staci
                  FVE davaji jen 2-3 mesice v roce maly vykon. Na tu dobu staci mala kogeneracni jednotka na zemni plyn. Soucasne vyrabi elektrinu a odpadni teplo na topeni a TUV. 10kWh/den je brnkacka. Prebytek do baterek a staci bezet 2 h denne behen 2-3 mesicu. Baterky prevezmou zasobovani po cely den. A FVE da take neco malo k dobru. Ne kazdy zimni den je zamraceno.

                  Ten zasobnik s teplou vodou se musi dat doprostred domu aby nemel zadnou stenu kde teplo utika mimo objekt. Pak nejsou zadne ztraty, vse se vyuzije k otopu.

                  Sobestacnost neni zase tak nemozna. Akorat se to nelibi lidem v panelaku, firmam a vsem, kteri to nemuzou provozovat. Pak by ty naklady na sit museli platit sami.

                2. Takže pokud budete mít např. bungalov se zastavěnou
                  Takže pokud budete mít např. bungalov se zastavěnou plochou 120m2, tak si ho celý podsklepíte do hloubky 3m, dáte pořádnou izolaci a máte 200m3 nádrž aby jste byl soběstačný. Technicky to je určitě možné, ale na kolik taková soběstačnost přijde, když si vlastně ten dům vlastně postavíte ještě jednou, ale tentokrát pod zemí ?

                  Představa 200m3 nádrže uvnitř domu je také zajímavá. To je kostka o hraně 6 metrů ! s minimální izolací. Jak velký máte dům aby se to tam vešlo ?

                  Něco takového dává smysl někde uprostřed pustiny, ale kdekoliv jinde musí být návratnost takovéto soběstačnosti v mnoha desítkách let.

                3. Soběstačnost není jen o návratnosti, kdy ji poměřuji k
                  Soběstačnost není jen o návratnosti, kdy ji poměřuji k cenám a řešení síťového připojení, odebírání a placení služeb. Je také, a to především, o nezávislosti a svobodě. Slunce vyjde každý den, vítr fouká, voda teče, zahrada, rybník a les nesou plody, od 2 ha výše jste soběstačná čtyřčlenná rodina. Pak opravdu po politikovi požadujete jen tu základní službu státu, a tou je bezpečnost mezinárodní a vnitřní se systémem soudnictví. S ostatním Vám může vlézt na záda. Proto se soběstačnosti politici, byrokrati a šíbři tak bojí. Jak by pak dojili?

                4. Jo, od příjemců zelených bonusů se to dobře poslouchá.
                  Jo, od příjemců zelených bonusů se to dobře poslouchá.

                5. Jinou reakci od Anonyma jsem ani nečekal. Je rozdíl
                  Jinou reakci od Anonyma jsem ani nečekal. Je rozdíl soudruhu, když kradeš a korupčníš, a když vydáš svých skoro půl milionu korun a pak ti je stát podle předem nastavených pravidel splácí. Možná se tento nebo příští rok dostanu na původní investici. Ale to je soudruhu mimo tvé chápaní. Spi dál.
                  P.S. A nezapomeň poplivat i Novou zelenou úsporám a další věci, které nám tady přinášejí čistší prostředí. Protože to bylo vždy a všude soudruhům naprosto ukradené.

                6. Já jsem sice jiný anonym než ten přede mnou, ale myslím
                  Já jsem sice jiný anonym než ten přede mnou, ale myslím že různé dotace a neoprávněné podpory jsou znakem spíše soudružských systémů než ryzího kapitalismu. A ano, k těm soudružským metodám se už dávno přidala i Brusel.

                  Mimochodem dopoledne jsem byl v Ostravě konkrétně v Zábřehu a ten smrad tam byl neskutečný, asi z chemičky. A smogová situace pětka, přestože docela foukalo. Nějak tam ta zelená úsporám nefunguje

                7. Se nám Anonymové tady nějak množíte :-). Ale vážně.
                  Se nám Anonymové tady nějak množíte :-). Ale vážně. Opravdu jsou různé dotace a neoprávněné podpory znakem spíše soudružských systémů než ryzího kapitalismu. A k těm soudružským metodám se už dávno přidala i Brusel, oběma půlkama. Ovšem zadání státu vůči soukromé sféře funguje i v kapitalismu, viz třeba americká DARPA nebo NASA jako státní agentury podporující granty – a o ty se soutěží – výzkum a vývoj.
                  Včera jsme měli v Ostravě na návštěvě ministra životního prostředí Brabce a probírali to s ním. Sám si to hezky načichal, byl i na lagunách a na Slezské Ostravě. Laguny jsou průser vlád od listopadu 89´ komplet a dědictví po předlistopadových komunistech. Už mohlo být samozřejmě uklizeny dávno.
                  Průmysl, to je jiná, to je o přísných, pravidelných a přepadových kontrolách. Tam bohužel všichni plní normy EU, ale smrdí to stejně. Budeme muset tlačit lokálně, tedy mezi místními samosprávami na naše sousedy – fabriky. Chytsá se i měření senzorické, tedy nejen čidla u komína, ale pak jde smrad z haly mimo komín.
                  Stále máme ještě na Ostravsku přes 5 tisíc domácích čudilů, a to ještě část vesele jezdí do Polska nakupovat jejich sirnaté hnědé uhlí, které se k nám nesmí ani dovážet, natožpak prodávat. To hlídá ČIŽP. Udávání a prohlídky domácích kotlů s tím trochu hnuly, ale ne moc. Ministr dovezl další miliardu na kotlíkové dotace. Potěšilo ho, že v první výzvě lidi přecházeli v nejpostiženějších regionech na automatické kotle na lepší pevná paliva, v ostatních a bohatších regionech na plynové kotle. V druhém kole nejpostiženější berou převážně plynové kotle, ostatní a bohatší regiony tepelná čerpadla.
                  Co se týče smogu obecně, tak podle českých univerzitních výzkumů jsme na tom vůči Polsku 50:50. Jen my jim posíláme svinstvo po malých troškách celoročně, jelikož vítr častěji vane k nim, zato oni nám posílají díky větrům nálože jak kráva jen po malou část roku. Což je viditelnější. Polsko je ovšem nyní díky výjimkám v bodě nula, tam kde my před 10-15 lety. Nová vláda se snaží, i občani už nadávají, ale minimálně 7 let to bude trvat, než změnu pocítíme.
                  Donátorem je bohužel i doprava, jak padlo na debatě. Kotel vyprodukuje v průměru 100 kg polétavého prachu ročně, vozidlo 2.500 kg. Ovšem výměny vozidel za CNG, hybridy a elektro v podporách už jsou, jak pro podnikatele, tak pro obce a instituce. Hýbe se to ovšem pomalu. 900 milionů jde nyní do projektu zasíťování ČR nabíječkami, 500 rychlých 50 kW, 800 pomalých do 22 kW, napříč regiony. Měli by být už vybráni vítězové pro jednotlivé kraje. Vláda nepochodila u českých automobilek (ano, všechny jsou v zahraničních rukou, ale vyrábějí zde) s německým modelem podpory prodeje elektromobilů pro občany 50:50, půlku podpory dá vláda, půlku ony. Protože nikdo z nich tu elektromobil nedělá a ještě pár let dělat nechce. Babiš s Brabcem do toho byli připraveni dát několik miliard.
                  Nová zelená úsporám jede, je to jen na lidech, jestli do toho chtějí jít či ne. Na to, že jde o teprve druhou takovou věc, je ohlas slušný. Navíc MS kraj je dále v podpoře občanovi zvýhodněn o min. 10%.

                8. Díky za obsáhlý komentář. Přidám jedno:
                  Co může na

                  Díky za obsáhlý komentář. Přidám jedno:
                  Co může na koleje má jet po kolejích:)

                9. Přesně tak. V Ostravě se nyní jedná o prodloužení
                  Přesně tak. V Ostravě se nyní jedná o prodloužení tramvajových tratí v Porubě. Obrovská vlna nevole. Jezdí nám tady bohužel skřípající křápy, co na každé zastávce navíc vykřikují její název, zvoní před zavřením dveří a cinkají při rozjezdu. Když si to občané doposud nedotčených částí spolu s lesem sloupoví a drátů představili pod svým činžákem, tak pomalu defenestrovali primátora. Bohužel nikdo z nich mu nevěří, že to budou moderní bezhlučné a bateriové navíc, aby byly v mnoha částech města bez drátů. Stačí se jim totiž projít kolem stávajících tratí a mají jasno. Přitom les autobusů naftových, nyní přecházejících na plyn, jim nevadí, na ty jsou zvyklí.

                10. Před pár dny primátor v TV vyhrožoval že tu naftu zrušej
                  Před pár dny primátor v TV vyhrožoval že tu naftu zrušej úplně, akorá di nepamatuju esli to bylo do 2025 nebo 2030.

                11. Kasají se že prý už 2020.
                  Kasají se že prý už 2020. https://www.dpo.cz/aktuality/2273-2017-02-02-tz-nizkoemisni-mhd.html Ovšem sračkomety nahradili převážně plynoprdy……. Ale nelžou, to zas ne. Nenápadně nahradili slůvko bezemisní, rozuměj elektrické (tiché, bez jedů, bez vibrací), slůvkem nízkoemisní = otráví Vás to stejně, ale mnohem později. A kravál a vibrace Vám necháme.

                12. Dost mě zaujalo koli tun prachu smetou Ostravskejch ulic za
                  Dost mě zaujalo koli tun prachu smetou Ostravskejch ulic za rok a že to musej dělat skoro obden jakej tam napadá bordel.

                13. Ono to je podobné ve všech průmyslových aglomeracích a
                  Ono to je podobné ve všech průmyslových aglomeracích a velkých městech s hodně dopravy, jen jsme na to v Ostravě historicky kapánek citlivější, tak se s tím snažíme něco dělat. akorát by to pro ty plánované nákupy nových zametačů chtělo přejít od nafty k elektrice. Pomalu se městem krokem šinoucí naftový vysavač s nápisem Čistíme Ostravu není žádné terno.

                14. Pro Ostraváky a všechny co musej žít v zaprášeným
                  Pro Ostraváky a všechny co musej žít v zaprášeným prostředí bych tu měl návod na to jak si vyrobit filtr vzduchu za pár kaček od Michiganské univerzity a zlepšit si tak aspoň životní prostředí v bytě.
                  https://youtu.be/kH5APw_SLUU

                15. 30$?! to je nějaké předražené, ne? 🙂
                  30$?! to je nějaké předražené, ne? 🙂

                16. Děláte si iluze, nejenom v průmyslových aglomeracích
                  Děláte si iluze, nejenom v průmyslových aglomeracích (tiskárnu a chemii za prašný průmysl asi počítat nebudeme, že?) ale i z polí toho jde čím dál tím víc, když se to spojí s neschopným městem, a tím že písek ze zimy je na ulici ještě v červenci, tak toho máte doma pořád dost a není síly, která by vás toho zbavila.

                17. A nechtějí tedy se inspirovat starým systémem podzemního
                  A nechtějí tedy se inspirovat starým systémem podzemního napájení? Někde je to v knížce po pradědovi, v USA to ve Washingtonu ještě vykopete ze silnic (tramvaje tam přestaly jezdit někdy v 60. roce), tak snad by to šlo.

                  No vzhledem k tomu že se dají v Ostravě tahat po tramvajové síty železniční vagony, tak je to ideální kandidát na zavedení přeprav k některým zákazníkům uvnitř města. Brno s tím má problém, úzké žlábky, ale asi by to opatrně šlo, Praha je totálně mimo, tam jsou tak úzké že neprojede nic.

                18. Nechápu, jak si někdo může zvyknout na autobusy? To je
                  Nechápu, jak si někdo může zvyknout na autobusy? To je jako fór?
                  Osobní zkušenost bydlení v nájmu u křižovatky , kde jezdily 3 Linky z toho jeden Kloubák, a jako to co se dělo i přes noc nikomu nepřeju… Pokud sem si nepustil kulisu z repráků, tedy muziku nebo film v TV, tak sem se nevyspal… vony ty rozjezdy, brždění plus hluk z vejfuku jako dělá pěkný haluze.
                  No to musí bejt Votrava 🙂

                19. 3,5MWh ročně na byt??? Máme 4MWh v RD trvale obývaném 5
                  3,5MWh ročně na byt??? Máme 4MWh v RD trvale obývaném 5 lidmi plus návštěvy šestého člena s partnerem. Bojler, sporák, cirkula, a v zimě TÚV z kotle na dřevoplyn, všechna světla LED. Myslím, že při dnešním stavu technologií, troše střídmosti, úcty k přírodě a vlastnictví pozemku na vhodném místě, je nejlepší investicí na důchod stavba domečku pro dva jako ostrova s FVE, VE, vlastní studnou, kořenovou čistírnou, zahrádečkou pro radost… Samozřejmě asi ne komerční nabídky VE 1,2kW za 50tKč, ale asi ověřenou Čínu 5kW za stejné peníze plus něco svépomoci….bohužel zatím.

                20. Co že vám z těch 4MWh jede? Jak to máte s TUV v létě,
                  Co že vám z těch 4MWh jede? Jak to máte s TUV v létě, resp. mimo zimu? LED světla to nevytrhnou.

                21. 190l Dražice, v zimě trvale na 90stC primárem kotle, v
                  190l Dražice, v zimě trvale na 90stC primárem kotle, v soboty přitopím na „na vodu“ půl košem dřeva, aby byl komfort. V létě elektrikou „do plna“ =cca 70stC, což v týdnu při neplýtvání stačí. Myčku nádobí využíváme cca z 50%, mimo 250l lednice s mrazákem zapínám od podzimu do jara starý mrazák „na mošt“ (2kWh/ den =cca 260kWh), sazbu máme D25d, 5h v noci a (to je důležité) 3h každé odpoledne. Pračka pere na noční v cca 80% praní, myčka tak z 60%.

                22. Upřímně moc se v tom nevyznám. Já jsem si oměřoval
                  Upřímně moc se v tom nevyznám. Já jsem si oměřoval měřákem po dobu 1 měsíce spotřeby. Ale vše jsem nezměřil.

                23. Tohle mi taky prijde legracni, bydlim v byte, 4 osoby, 70m^2,
                  Tohle mi taky prijde legracni, bydlim v byte, 4 osoby, 70m^2, standartne vybaveny: elektricky sporak, mycka, pracka, susiscka, pocitace, akvaria atd. Rocni spotreba je po celych 5let kazdy rok mene nez 2MWh.

            1. Zjevně nemáte s výrobou FVE v zimě zkušenosti. Zpravidla
              Zjevně nemáte s výrobou FVE v zimě zkušenosti. Zpravidla je výroba FVE v zimě dokonce záporná, protože aktivní prvky žerou energii i ve standby režimu. Takže ani celá obec vám nepomůže. To vaše absolutní minimum si strčte za klobouk.

                1. Mluvíme tu o zimním zataženém dni.
                  Mluvíme tu o zimním zataženém dni.

                2. Ja take. 5% z instalovaneho vykonu to v zimnim zamracenem dni
                  Ja take. 5% z instalovaneho vykonu to v zimnim zamracenem dni da. Samozrejme bez snehu a namrazy. A take ne hned po vychodu slunce.
                  Kdyz FVE nevyrabi, mam cele vypnute, zadny darmozrout to neni.

                3. No jo, když to se o to musíte furt starat. A nemáte
                  No jo, když to se o to musíte furt starat. A nemáte náhodou amorfy? Ty dávají něco i pod mrakem. Ale minimálně.

                4. Obycejne polymorfni. Bezi to samo, ale jaksi jsem zvedavy, tak
                  Obycejne polymorfni. Bezi to samo, ale jaksi jsem zvedavy, tak na to hodim casteji ocko. A nabijim dve EV, tak je dobre vedet kdy se to hodi nejlepe.

              1. Mám FVE 5 roků na střeše rodinného domku, měnič 4,2kWh,
                Mám FVE 5 roků na střeše rodinného domku, měnič 4,2kWh, zde výsledky za loňský rok: 184; 223; 540; 532; 789; 824; 697; 755; 417; 341; 140; 127kWh. Ano, sníh odmetám a ano, listopad, prosinec a leden jsou tak na dobití baterií na noční provoz domu. Boiler teplé vody jsem vloni ze sítě musel ohřívat pouze pětkrát, jinak ohřálo slunce. Topím plynem.

                1. Fungujete bez baterií, pouze se snahou o maximální
                  Fungujete bez baterií, pouze se snahou o maximální spotřebu přebytků, že?

                2. Baterie mám o kapacitě 6kWh pro světla, EZS, NET, kamery
                  Baterie mám o kapacitě 6kWh pro světla, EZS, NET, kamery apod. Ano, snažím se dodávat do sítě co nejméně, vždyť to lumpové vykupují za pár haléřů a obratem mě to prodají za pět korun.

                3. Jestli jsem dobre secetl, tak rocne mate 5569kWh. Gratuluji,
                  Jestli jsem dobre secetl, tak rocne mate 5569kWh. Gratuluji, lepe to snad ani nejde sklidit. Panely maji aspon 5000W?

                4. Přesně tak. Navíc vloni bylo oproti jiným rokům
                  Přesně tak. Navíc vloni bylo oproti jiným rokům úspěšné jaro – ještě zima, ale slunce dostatek. A také příznivě pršelo, takže panely se omývaly a nebylo třeba je čistit – nevěřili byste, jaký vliv na výkon má prach na panelech.

                5. A ptaci trus a listi. Mam ty same poznatky.
                  Jak se projevila

                  A ptaci trus a listi. Mam ty same poznatky.
                  Jak se projevila FVE na strese na pojisteni RD? Je tam nejaky rizikovy priplatek, nebo se plati uplne stejna sazba jako obycejny RD?

                6. Musím se podívat do pojistky – byla dělaná až po
                  Musím se podívat do pojistky – byla dělaná až po zřízení FVE, takže by se to tam mělo nějak zohlednit – nejsem si ale jistý, nicméně žádnou viditelně větší než běžnou sumu na pojistce neplatím…

                7. Ja to mam na kulne a ta pojistu nepotrebuje. Chtel bych to dat
                  Ja to mam na kulne a ta pojistu nepotrebuje. Chtel bych to dat i na strechu RD.

                8. Jen do toho, už to není jen o fandovství, při dobré ceně
                  Jen do toho, už to není jen o fandovství, při dobré ceně panelů to má i ekonomický smysl – zvlášť ve spojení s elektromobilem 🙂

                9. Děláte to dobře pánové. Ostatně pro kecálisty, co o tom
                  Děláte to dobře pánové. Ostatně pro kecálisty, co o tom vědí kulové od Fandy u piva, je nejlépe se podívat na realitu třeba zde Mezinárodní databanka fotovoltaik. Třeba ta moje 3,6 kWp s údaji za posledních 9 let dole v grafech – měsíce a roky. Pozor, jde o srovnávací graf, takže všechny výkony všech zařazených elektráren do výpočtu se přepočítávají na jednotku instalovaného výkonu 1 kWp. Tak máte srovnání hned bez ohledu na velikost.

        2. Bydlel jsem 30 let blize nez 30KM od Temelina a nemel jsem
          Bydlel jsem 30 let blize nez 30KM od Temelina a nemel jsem stim problem. Obetovat 1 Ha pole nebo louky na FVE je problem a sraloby mne to, Vrtule nad kazdym kopcem kde stejne moc nefouka by mne srala taky…
          S obnovitelnymi zdroji nemam problem, ale hloupe prosazovani FVE na vsechno je pitomost.

          1. Smím se zeptat proč máte problém s tím polem? (Tedy
            Smím se zeptat proč máte problém s tím polem? (Tedy předpokládám že Vám to nesebrali pro FVE) ve FVE roste běžně skoro metrová tráva, seče se tak dvakrát za rok eroze je omezená, nikdo tam nelije chemikálie, neorá se po spádnici. Naproti tomu na pole se lijí chemikálie, orá se po spádnicích a díky tomu mizí půda. Zemědělci chtějí ještě aby se jim platilo odškodné za zničenou půdu (kterou sami zničili) jako kompenzace klesajících výnosů. Z pohledu energií má FVE účinnost tak 10x lepší než řepka. Můžu se tedy zeptat co Vám na nich tak vadí?

          2. Obětovat není to správné slovo, protože o nic nepřijdete
            Obětovat není to správné slovo, protože o nic nepřijdete akorát dočasně o plochu, kdy by rostla řepka, kukuřice nebo jiné svinstvo, které ničí půdu. Samozřejmě jsou výjimky, kde se plodiny, které zúrodňují půdu. Většinou se FVE staví na svažitých a méně úrodných půdách. Samozřejmě jde také o krajinný ráz, který FVE změní. Pokud jde o dopad na půdu, tak je to to nejlepší co může půdu potkat, když k tomu přidáte vypásání ovcemi.
            Výhody pro půdu jsou jednoznačné. Pro člověka to může být problém. Stejně jako přehrada, komíny uhelných elektráren nebo ochlazovacích věží JE a další stavby, které mění krajinný ráz.

        1. K tomu ani baterie nejsou a nebudou. Baterie se hodí na
          K tomu ani baterie nejsou a nebudou. Baterie se hodí na překlenutí kolísání spotřeby sítě a na okamžitý zásah. Dlouhodobý přebytek/deficit se musí řešit jinak. Například cyklem power-gas-power (PGP – pretty good privacy :-)). Účinnost je mnohem menší, ale plyn se dá levně skladovat. Dokonce máme už teď dostatek úložišť – cca na 3 měsíce, takže jen stačí v trendu pokračovat a doplnit dostatek PGP jednotek.

          1. Zajímavější jsou možná P2L, tam to je už dneska cenově
            Zajímavější jsou možná P2L, tam to je už dneska cenově zajímavé jako náhrada biopaliv, navíc se s tím obchoduje a manipuluje snáze než s plynem, nemusíte nic velkého předělávat, stačí velký zásobník na jedné straně a druhý na druhé, jestli mezi tím máte vlak, loď, nebo volský potah, to už je jedno. U P2G je to problém, musí se zasáhnout do plynofikace a to dost. To není jako když za městem zarazíte trubku do zemi a valíte to rovnou do středotlaku, nebo nízkotlaku.

            Ale celkem by se mi to taky líbilo mít takové moderní plynárny, myslím že mít takovou možnost, tak by naši pradědečci byli šťastní a ihned by plyn začali dělat všechno proto aby tím nahradili uhelné plynárny. (Vidět co děláme by nám asi nadávali že jsme blbci bez nadšení že to nenasazujeme jak to jenom jde)

    2. Například přečerpávací eletrárna Dlouhé stráně byla
      Například přečerpávací eletrárna Dlouhé stráně byla postavená právě za tím účelem, aby měly kam ukládat noční přebytky z velkých neregulovatelných zdrojů. My tuto službu platíme jako položku v distribuci. Baterie jsou na tom podobně. Jedna položka je cena za výrobu, jiná za ukládání a distribuci. To máte jako v JE, cena za výrobu je podstaně menší, než jakou platí koncový zákazník i proto, že se musí část energie ukládat a distribuovat. Nemíchejte to dohromady, protože pak nemáte správnou představu, co je ekonomicky výhodné a co méně.
      P.S. Kdo má hybridní elektrárnu,tak by správně měl prodávat za dvojí sazbu – jiná sazba by měla být za vyrobenou energii a jiná za akumulovanou. Dalo by se to řešit i on demand změnou ceny – převis nabídky – nízká cena, převis poptávky – vysoká cena.

    3. Aniž bych na Vás útočil, kde se v posledních letech vzalo
      Aniž bych na Vás útočil, kde se v posledních letech vzalo zase to počítání s tím že se MUSÍ připočítávat cena za baterii?! Od začátku bylo počítáno že akumulace je standalone segment, který bude levně nakupovat a draze prodávat, tím se mimochodem otáčí doba levného a drahého proudu pro oblasti s dominancí FVE. A tedy další a další pokles cen FVE (a u P2L VtE) povede s postupným odstavováním parních elektráren k vyšší a vyšší zajímavosti akumulačních elektráren jako PVE. Také baterií, tepelných akumulátorů a pod. Odhlédněme od ceny samotné technologie. Nejpitomější akumulace energie – tepelná, má účinnost tak 30 %, při ceně z FVE 50€/MWh je cena z akumulace 150€, při 40€/MWh jenom 120€, při ceně 30€ už jen 90€. Navíc v době nízkého odběru, mít vysoký tarif 8-10h v noci je lepší než tam mít nízký který nevyužijete.

      A máte zastaralé informace, domácí FVE se ze zelené už dají financovat, jenom to musí dělat pár vyvolených firem, takže v podstatě nic moc nešetříte díky nastavení proti situaci že to necháte udělat za své. Navíc u domácích FVE i s baterií se parita asi už dosáhla před několika lety.

Napsat komentář