Austrálie postaví obří elektrolyzér: začátek vodíkové ekonomiky?

Vláda Jižní Austrálie oznámila, že bylo zajištěno financování investice do zařízení určeného k produkci „zeleného vodíku“. Elektrolyzér o výkonu 15 MW bude vybudován nedaleko města Port Lincoln.

Jestli má Austrálie něčeho dostatek, tak je to sluneční svit. Chystá se ho využít k výrobě vodíku.
foto: Reneweeconomy.com.au

Investorem je firma Hydrogen Utility (H2U), která na výstavbě zařízení bude spolupracovat s německým koncernem ThyssenKrupp. Kromě 15MW elektrolyzéru bude provoz obsahovat 10 MW spalovací turbínu na vodík a 5MW vodíkový palivový článek.

Účelem tohoto zařízení bude především zužitkování přebytků z výroby ze dvou solárních farem, které jsou budovány v blízkosti zařízení, a jiných větrných a solárních farem v Jižní Austrálii, jako součást místní sítě, aby její provoz byl méně závislý na vzdálené centralizované výrobě, a pro produkci amoniaku (čpavku), který bude dále využíván pro výrobu hnojiv.

Oblast poloostrova Eyre, kde se Port Lincoln nachází, je relativně odlehlé území, které se potýká s častými výpadky dodávek elektřiny kvůli velkým vzdálenostem od centrálních zdrojů a poruchám na vedení. Z tohoto důvodu bude vodíkové jednotka součástí mikrogridu, který buduje místní závod na zpracování ryb, který ji bude využívat i jako záložní zdroj elektřiny.

Projekt v hodnotě 117.5 milionu australských dolarů (přibližně 1.9 miliardy Kč) bude prvním projektem svého druhu v průmyslovém měřítku, který má demonstrovat možnosti ukládání energie ve formě vodíku spojené s produkcí amoniaku bez použití fosilních paliv.

Vláda Jižní Austrálie se na projektu podílí grantem v hodnotě 4.7 milionu AUD z SARTF (South Australia’s Renewable Technology Fund) a půjčkou v hodnotě 7.5 milionu AUD.

Vodíkové technologie bývají často odsuzovány jako technologická slepá ulička, hlavně kvůli velice rychlému nástupu bateriových technologií a elektromobilitě. Její zastánci ovšem vidí její budoucnost jako jejich doplňku, protože mohou bateriové technologie doplnit v situacích, kdy jejich využití nemá ekonomické opodstatnění (například dlouhodobé skladování energie) a pro vytlačování fosilních paliv v průmyslové výrobě, kde jsou využívána nejen jako zdroje energie, ale i jako chemické suroviny.

Vláda Jižní Austrálie vnímá toto zařízení jako pilotní projekt, jako první krok k novému průmyslovému odvětví, které umožní vytlačovat fosilní paliva z dalších oborů lidské činnosti a exportovat obrovské místní zásoby obnovitelné energie.

Vodíková jednotka bude mít celou řadu příjmů za služby a zboží:

  • Stabilizace elektrické sítě pomocí pružné poptávky – elektrolyzér.
  • Stabilizace elektrické sítě pomocí pružné výroby – turbína a palivový článek.
  • Špičkový zdroj schopný dodávat elektřinu v době kdy je jí nedostatek.
  • Velkokapacitní uchování energie ve formě vodíku (10 tun, 200 MWh).
  • Ústřední regulační prvek mikrogridu schopného fungovat nezávisle na vzdálené výrobě.
  • Levnější a spolehlivější náhrada záložních dieselagregátů.
  • Prodej vodíku.
  • Prodej amoniaku.

Oznámení o výstavbě je součástí vlny projektů, které chce ještě před nadcházejícími volbami rozběhnout jihoaustralská labouristická vláda. Jednalo se o podporu rozvoje mikrogridů, virtuální elektrárnu, bateriová úložiště energie navazující na úspěch velkého úložiště postaveného Teslou a výstavbu několika velkých přečerpávacích elektráren v místech starých vytěžených dolů.

Cílem je maximální rozšíření možností integrace výroby z větrných a fotovoltaických elektráren do sítě a zvýšení spolehlivosti dodávek elektřiny. Tyto zdroje tvoří v současnosti přibližně 50% místní výroby a ve výstavbě je několik dalších velkých projektů, které mají jejich podíl ještě výrazně navýšit.

Vodíková jednotka v Port Lincoln je součástí širší snahy o využití vodíku nejen jako nosiče energie, ale hlavně jako chemicko-energetické suroviny, která by mohla v budoucnu vytlačit technologie založené na fosilních palivech z průmyslových procesů.

Výroba amoniaku, resp. dusíkatých hnojiv, bez zemního plynu je jen jedním z nich. Dalším příkladem může být výstavba hutě a ocelárny ve Švédsku, která nahradí uhlí, jako palivo a redukční činidlo, rovněž vodíkem.

Vodíkové technologie mohou být v budoucnosti i důležitým krokem ve výrobě syntetických paliv a plastů. Důležitým parametrem, který rozhodne o tom, jestli budou tyto snahy v budoucnosti úspěšné, bude cena elektřiny z obnovitelných zdrojů, hlavě z větrných a fotovoltaických elektráren, která bude muset dále klesat.

Proponenti obnovitelných zdrojů energie tvrdí, že lze očekávat v dalších letech obdobně radikální pokles ceny těchto zdrojů, jako se odehrál v posledních 15 letech. Pokud tomu bude tak, naplní se vlastně slib z časů počátku jaderného věku a bude k dispozici dostatek čisté energie „tak levné, že se jí nevyplatí ani měřit“.

Vodíkové technologie jsou pak cestou této energie do oborů, kde to samotná elektřina nezvládne a na pokrytí posledních problematických 10-20% výroby z OZE.

14 Comments on “Austrálie postaví obří elektrolyzér: začátek vodíkové ekonomiky?”

  1. Malinko zůstává otevřené jaká je celková účinnost
    Malinko zůstává otevřené jaká je celková účinnost systému od vstupu slunečního záření po výstup el. enrgie přes řetězec účinnosti FVE, výroby vodíku, skladování, generátoru/článku… budí to dojem plýtvání energií a prostředky..

    1. Plýtvání to je určitě, ale když se „dojí“ sluneční
      Plýtvání to je určitě, ale když se „dojí“ sluneční záření, tak žádná škoda, to nedojde. Konec je stejný – teplo.
      Naopak v případě výroby amoniaku to znamená značnou úsporu energie oproti Haber-Boschově procesu poháněnému zemním plynem.

      1. Jenže proč neuložit energii do baterií s výrazně
        Jenže proč neuložit energii do baterií s výrazně vyšší účinností. Také argument dlouhodobého skladování neobstojí. Baterky to podrží bez problémů i měsíce, ale neumím si představit, že bychom tak dlouho nepotřebovali energii…

        1. 1 MWh baterie stojí v nejlepším případě 250 000 USD a vy
          1 MWh baterie stojí v nejlepším případě 250 000 USD a vy do ní uložíte zboží v hodnotě cca 50 USD při nákupu a tak 100-150 USD při prodeji. Jediná vaše šance na ekonomickou návratnost je nabíjet-vybíjet co nejčastěji. Tolik k tomu uchovávání na měsíce

          Máte pravdu v tom, že pokud by to zařízení mělo být používané jen jako „baterie“, nemá šanci proti Li-ion technologii. Ale to bytí baterií je jen vedlejšák. V „nabitém stavu“ je to prostě zdroj pro výrobu cenné chemické suroviny a ta se prodává. Jako baterka to funguje jen, když je zle.

          1. Technologie Power2Gas je určitě perspektivní
            Technologie Power2Gas je určitě perspektivní záležitostí… V porovnání s ukládáním přebytků do baterií její vybudování a provoz pravděpodobně nevyžaduje žádné nerosty (Lithium). Zatím ještě nejsou
            k mání baterie výrobně neutrální k životnímu prostředí.(po HE3DA se slehla zem?) V tomhle je P2G skvělý doplněk ….

              1. Podíval jsem se na to. Tedy zkratový proud kolem 1000 A bez
                Podíval jsem se na to. Tedy zkratový proud kolem 1000 A bez zjevného poškození baterie je opravdu unikát. I když baterie nemá nějak extra vysokou hustotu energie, do bateriových úložišť je asi bezkonkurenční. 🙂 Doporučuji shlédnout, je jasné, že nejde o žádný podvod nebo nějaké zastírání. To co předvádí pan Procházka včetně osobní destrukce plně funkční a nabité baterie, je skutečně moc poučné. To není jako když kousnete do baterky iPhonu a ona následně exploduje. Ten hod z prvního patra je také dost poučný. Měření prováděl zkušební ústav, tedy nezávislá státní organizace.

  2. Trochu mě udivuje ta kombinace spalovací turbíny a
    Trochu mě udivuje ta kombinace spalovací turbíny a palivového článku. Neví někdo jak je to s porvnáním účinnosti takových zařízení? Vím, že dvoustupňová turbína dosahuje něco kolem 60-70%, palivový článek má na víc, ale prakticky je to také někde kolem 70%.

      1. To dává smysl. Mohl by z toho být i zajímavý výstup z
        To dává smysl. Mohl by z toho být i zajímavý výstup z pohledu ceny, životnosti, údržby, hmotnosti, rychlosti náběhu, spotřeby materiálu, drahých kovů ap. Baterka by u toho taky neuškodila. Dokáže dodávat v podstatě z nulového výkonu okamžitě. To jiný zdroj, pokud vím, neumí.

Napsat komentář