LEGO drží krok s dobou, jeho stavebnice už obsahuje nabíjecí stanici pro elektromobily

Dánské LEGO nejen, že už hledá náhradu za ropný plast, ale jde s dobou i v samotných stavebnicích. Ty už obsahují nabíjecí stanice pro elektroauta.

Už i LEGO stavebnice čerpacích stanic mají nabíjecí stanice pro elektromobily. Teď by se toho měly konečně chytit i ty skutečné.
foto: LEGO

LEGO City stavebnice číslo 60132 – Benzinová stanice – obsahuje kromě klasických výdejních stojanů také jedno překvapení. Jde o nabíjecí stanici pro elektromobily.

LEGO nabíjecí stanice pro elektrická auta

LEGO nabíjecí stanice pro elektrická auta
foto: LEGO

Mimoto je pochopitelně součástí stavebnice i elektromobil – červený, blíže neurčené značky. Čerpací stanice nese fiktivní značku Octan, kterou LEGO využívá od roku 1992. Předtím nesly LEGO benzinky značku Shell.

Dánská společnost LEGO je dnes jednou ze stále početnější skupiny společností, které využívají ze 100% obnovitelné zdroje energie. LEGO tohoto milníku dosáhlo v květnu 2017. Během předchozích čtyřech let investovalo 6 mld. dánských korun do dvou příbřežních větrných farem.

Pro zajímavost, v roce 2016 spotřebovala skupina LEGO kolem 360 GWh elektřiny. Díky nim vyrobila 75 miliard kostiček LEGO.

vlastní

32 Comments on “LEGO drží krok s dobou, jeho stavebnice už obsahuje nabíjecí stanici pro elektromobily”

  1. Je výborné, že se již naši vnuci budou učit o
    Je výborné, že se již naši vnuci budou učit o ekologických elektromobilech a tankování ekologické energie do jejich ekologických baterií.

    Jen je ještě potřeba tyto stavebnice doplnit o sudy, ve kterých je ukládán ten radioaktivní bordel, ze kterého se elektřina v jaderných elektrárnách pro nabíjení baterií také vyrábí. Třeba ty naše vnuky napadne se nás zeptat, co se s tímto bordelem děje, kde je skladován, jak dlouho bude ten bordel tady na světě, jak se zlikviduje, a proč naše ekologická elektroauta jsou tvůrci tohoto radioaktivního svinstva a bordelu.

    1. To je samozřejmě pravda. K těm autům jakožto
      To je samozřejmě pravda. K těm autům jakožto spotřebičům pak můžete připočítat také chladničky, fény, vysavače, rychlovarné konvice, televize, počítače, trouby, vařiče, mrazničky a… vlastně tak nějak všechno na elektřinu.

      1. Máte pravdu, a proto je potřeba hlasů všech lidí, aby se
        Máte pravdu, a proto je potřeba hlasů všech lidí, aby se zesílil požadavek na rychlé uzavření všech atomových elektráren v Evropě a na světě. Pro nás ale především těch v ČR – JEDu a JETe.

        Každý občan se ve spotřebě elektrické energie prozatím omezí o nějakých 40% a uspořené peníze může po několika letech věnovat na výstavbu své (rodinné) malé ekologické elektrárny, kterou stát z ušetřených peněz může i částečně zadotovat. A nebude tak vznikat další tisíceletý radioaktivní bordel, na kterém se stejně lidé u nás neumí dodnes domluvit, kde by se měl do budoucna skladovat. Prostě už žádné po nás potopa, ale začít každý u sebe a utahovat si opasky.

        1. 40 % je málo když uvážíte že spotřeba domácností je
          40 % je málo když uvážíte že spotřeba domácností je asi 14 TWh, celého maloodběru je pak asi 25TWh a odběr z DS je asi 25-30TWh, 40% redukce u domácností je tak na 1 reaktor. Málo na odstavení JE.

          Samozřejmě je ukončení provozu JE a výrazná redukce fosilních paliv možná jenom to chce zdroje, které momentálně nejsou, tedy různé formy akumulace,nejspíše ve formě klasických PVE, ty ale třeba Německo finančně likviduje. Pro potřeby ČR a provozu více méně na OZE a pro veškerou regulaci by bylo třeba mít asi tak 50-80GWh pro letní provoz na OZE, čistě, a asi 5GW výkonu, to nemáme bohužel nyní. Výkonově je to si 650+480MW, a kapacitně asi 5*650 a 2*480, ale to je snad maximu, a u Dalešic to tak nějak lítá a neprovozují se všechna soustrojí, je to složitější. tedy kapacita je asi 4.2GWh, to jsem na 1/10 minima nutného, otázka kolik se toho dá třeba dá až dostat z Dalešic. Bylo by třeba v první fázi obrovsky navýšit kapacity PVE (ČR to má asi z pohledu lokalit celkem dobré), spolu s tím by se muselo vybudovat 10-15GW FVE pro napájení PVE. V této fázi můžete odstavit nějaké parní zdroje, třeba i skoro všechny, pak musíte mít ale zdroje které se dají nastartovat za méně než je doby za kterou vyberete PVE.

          V další fázi je třeba najít další kombinace OZE, které se budou doplňovat, potom musíte začít řešit dlouhodobou akumulaci. První fáze je snad při plném nasazení realizovatelná během 10-15 let. Dost by se hodila PVE Dunaj – Lipno. V Rakousku si mohou udělat podobnou PVE Dunaj-Kamp, ale s asi 1/4-1/10 výkonem, nebo menší časovou kapacitou, to záleží na mnoha faktorech.

          Dá se zřídit, ale asi celkem draze PVE Orlík – Slapy, dá se třeba zajistit vybudování paralelních nádrží k existujícím menším hydroelektrárnám jako je Vranov. Kapacitně ale ani výkonově by to asi nebylo nic moc, například jenom 120MW/600MWh. Lepší než nic, ale bylo by třeba mít 100 takovýchto elektráren a jejich výkon by dosahoval 12GW. Mnohem lepší by bylo se soustředit na velké PVE výše zmíněné, kde by Orlík-Slapy asi dávala kolem 400MW přes 10 hodin. Vhodné by bylo tyto PVE umístit v Krušnohoří.

          Výhodou PVE je ale to že potřebují jenom relativně malé nádrže, pokud zvládnete dodržet hloubku 10m, pak stačí zábor jenom asi 2x28ha při možnosti kolísání hladiny o 10m, při změně kolísání patřičně měníte plochu, a pořádný spád, to by neměl být ve velké části republiky zásadní problém. Pokud najdete spád 300-1000m pak můžete bez problémů postavit kolik „Dlouhých Strání“ chcete.

          1. Rád bych si udělal přehledný obrázek jak vypadá mix
            Rád bych si udělal přehledný obrázek jak vypadá mix spotřeby el. energie v ČR?
            Celkem vyrobíme asi 75 TWh
            Domácnosti spotřebují 14 TWh
            Maloodběr 25 TWh – co vše spadá do maloodběru?
            Velkoodběr ? – to bude předpokládám asi průmysl?
            Kolik z toho spotřebují rafinérie?
            Něco dalšího?
            Ztráty?
            Vývoz?

            1. Maloodběr je všechno, co je do sítě připojeno na hladině
              Maloodběr je všechno, co je do sítě připojeno na hladině NN (230V, 1 nebo 3f). Takže do toho spadají i všichni možní řemeslníci, kanceláře, úřady, restaurace, sámošky, apod.)
              Velkoodběr už je připojený přes VN (22 kV) nebo VVN (100 kV nebo více). To jsou průmyslové podniky, nákupní centra, atd.
              Čistá spotřeba elektřiny (co bylo dodáno odběratelům) je okolo 57-58 TWh/rok). Hrubá spotřeba elektřiny v ČR je okolo 70 TWh. Jsou v tom započteny ztráty sítě (včetně spotřeby PVE) a vlastní spotřeba elektráren (a ta není nijak malá). Vše nad tuto hodnotu, dlouhodobě okolo 15 TWh/rok) je export.

        2. Já si ten radioaktivní bordel klidně vezmu. Vyhořelé
          Já si ten radioaktivní bordel klidně vezmu. Vyhořelé palivové tyče stačí umístit do sudu s vodou a veškeré záření je odstíněno. Jednou za čas vyměním rezavějící sud a mám zajištěno vytápění baráku zdarma navždy. 🙂

      1. CO2 i různé NOx umíme přinejhorším zničit, modifikovat,
        CO2 i různé NOx umíme přinejhorším zničit, modifikovat, transformovat, to není problém, jenom je to drahé, ale je to prachsprostá sto let stará chemie. Radioaktivní odpady jsou problém, ADTT nikdo nepoužívá, rychlých reaktorů je jenom pár a nevím že by měl kdo konečně chuť dát do jejich středu tyče z odpadu na transmutaci. isotopy Uranu a Plutonia nás až tak trápit nemusí, rozpadají se pomalu, horší jsou jiné izotopy.

        Co se týče emisí, tak I pokud nezvládneme udělat u nás čistou OZEnergetiku, tak pokud bude cena emisenek zajímavá, umím si představit že se v energeticky zajímavých krajinách postaví velké závody na odsávání uhlíku, principiálně to není zase takový problém a většina látek je v podstatě katalyzátor na cestě od CO2 k C + O2, nejdůležitější je tu vodík, pak je taky třeba otázka jak zajistit aby se C vylučovalo na nějakém zpracovatelném objektu, může se to pak buď ukládat, dále zpracovávat (uhlík nejvyšší jakosti, čistý) pro průmysl… Otázka je energetická náročnost a v nejhorším se dají tyče uhlíku házet do nějaké díry, do moře, kamkoliv… Je to možné, ale jestli zastavíme třeba 1/10 světových pouští dekarbonizačními jednotkami… no nevím. Primární by mělo být omezit co nejvíce naše emise, to lze, jak jsem dole popsal. Pokud zajistíme i světový trh s emisenkami, tak aby ti jenž CO2 odebírají a ukládají nebyli tratní, tak to půjde. Je to sice složité, velké, ale je to možné.

        Teď jenom jak to udělat a jak najít ty nejvhodnější procesy, redukovat množství drahé elektřiny na úkor levného tepla a podobně.

          1. Ovšem s tím rozdílem že výbuch sopky je přirozená
            Ovšem s tím rozdílem že výbuch sopky je přirozená záležitost a děje se, v takové míře, jenom jednou za čas, lidská činnost je produkuje nepřerušeně a soustavně. A samozřejmě se tu bavíme o prozatím nepředstavitelném objemu produkce.

        1. pri všetkej úcte a súhlase s textom:
          toto sme tu mali

          pri všetkej úcte a súhlase s textom:
          toto sme tu mali niekoľkokrát. v historicky nedávnej dobe, po prevrate bola nálada obyvateľstva čsr prístupná uskromniť sa a pri minimálnej osobnej spotrebe „rekultivovať republiku“. nestalo sa. o desaťročie neskôr sme museli uťahovať opasky aby neskrachovali banky. takže keď sa malo prispievať grékom, radšej sme nechali padnúť vládu.
          osobne si myslím, že všetky „správne myšlienky“ sú zbytočné. treba si prečítať, čo už za katastrofy nám boli predkladané a NIČ z toho sa nesplnilo.
          ps – o tom trhu s emisiami a zelenej elektrine bolo v inom diskusnom stĺpci.

    2. Jasne, lebo ta ropa nam prsi priamo z oblakov a sama od seba
      Jasne, lebo ta ropa nam prsi priamo z oblakov a sama od seba sa spracuje rovno na benzin a dizel do cerpacich stanic. Nie je z nej ziadny odpad, nie je potrebna ziadna energia na jej tazbu, dopravu, spracovanie, prepracovanie a dopravu az na cerpaciu stanicu. Hmm, zeby aj v tomto procese pouzivali elektricku energiu z jadra…zeby? A tie haldy sajkajtu, co s akopia a kopia na skladkach pri tepelnych ulovych elektrarnach, tie sa len tak rozprasia same od seba vo vzduchu hej?

      Ach jaj….

    3. Dovolím si citovat jeden článek, kde počítali průměrnou
      Dovolím si citovat jeden článek, kde počítali průměrnou spotřebu elektroaut, vynásobily ji průměrným nájezdem v ČR a efektivitou nabíjení a světe div se:

      https://www.svetmobilne.cz/elektromobily-kolik-potrebuji-temelinu/4808

      S výrobou elektřiny pro napájení elektromobilů by ČR tedy neměla mít sebemenší problém. I kdyby všechna nově prodaná auta byla na elektřinu, vzala by 0,7 TWh energie ročně, což je nějakých 5 % toho, co vyprodukuje Temelín a jen 0,8 % toho, co vyprodukují všechny naše elektrárny dohromady.

      průměrný nájezd 14 tisíc km

      a i kdyby všechny nové auta byla elektromobily potrvá 20 let kdy spotřeba dosáhne výroby Temelína a za tu dobu se změní spoustu věcí. Nehledě na to kolik vyvezeme elektřiny.

      „Česká republika v roce 2015 vyrobila 84 brutto terawatthodin (TWh) elektřiny. České kraje přitom dohromady spotřebovaly přibližně 56,5 TWh, přes 28 TWh pak zamířilo přes hranice. Kompletní srovnávací data pro rok 2015 ještě nejsou k dispozici, nicméně i tak můžeme říct, že Česko v poměru mezi vyrobenou a exportovanou elektřinou patří k evropské špičce. V roce 2014 se s téměř 21 % vyvezené energie řadilo na starém kontinentu na druhé místo za Estonsko.“

      – Hana Kvartová, country manažerka SAS Institute

      Tedy shrnutí 0,7 TWh u všech nově prodaných aut (pokud to jsou elektroauta prodana 1. ledna, aby jezdila celý rok) vs. 28 TWh vyvezených. Závěr ať si udělá každý sám.

      Ještě pro zajímavost ztráta přenosové soustavy je asi 5-10%. Zdroje se rozcházejí. Což v roce 2015 bylo brutto 4-8 TWh.

    4. Je výborné, že si tu fňukáš nad stovkama elektromobilů
      Je výborné, že si tu fňukáš nad stovkama elektromobilů v ČR zatímco ti energetici pod prdelí vyvážej až 25 terrawatthodin elektrický energie každej rok za posledních 10 let. To máš víc jak 2 Temelíny ročně ty koumáku. Dojdi si na minterstvo a řekni jim ať je vypnou.
      Celýmu vozovýmu parku ČR by ročně stačilo jen 10 TWh a v tu ránu by jsme přišli o tuny jedů, prachu a CO2 z výfuků spalováků. Část těch terrawatů se akorát přesune z toho co spotřebovali rafinérie na výrobu benzínu, nafty a jedovatejch aditiv. Bilance sajrajtů se rapidně změní.

Napsat komentář