Nabíjení elektromobilů je velký byznys, ChargePoint v USA prodá každý měsíc 8 GWh

Americká síť nabíjecích stanic ChargePoint hlásí, že každý měsíc prodá 8 GWh elektřiny při průměrně 1 milionu nabíjení měsíčně.

Nabíjecí stanice ChargePoint
foto: ChargePoint

ChargePoint (původně Coulomb Technologies) v roce 2017 přidával každý měsíc průměrně 1000 nových nabíjecích míst. Celkem jich už má přes 45 000. Měsíčně „vydají“ průměrně 8 GWh elektřiny.

ChargePoint očekává, že příští rok se tento objem zvýší na 12 GWh. Je tedy vidět, že elektromobily a plug-in hybridy začínají mít reálný dopad na spotřebu energie.

A to jde o informace pouze z jedné nabíjecí sítě, navíc bez zahrnutí domácího nabíjení. Největší zájem o dobíjení elektromobilů je pochopitelně v Kalifornii, kde se jich v rámci USA také nejvíc prodá.

V roce 2017 dosáhl prodej elektroaut v USA hranice 200 000 kusů. Podle odhadů jezdí dnes v USA asi 750 000 aut do zásuvky (plug-in hybridů a elektromobilů).

Názorné srovnání stavu sítě nabíjecích stanic ChargePoint v roce 2010 a v roce 2017

Názorné srovnání stavu sítě nabíjecích stanic ChargePoint v roce 2010 a v roce 2017
foto: ChargePoint

Vysněný 1 milion elektrických aut na amerických silnicích bývalého prezidenta Obamy se tak nejspíš uskuteční se zhruba pětiletým zpožděním.

Mimochodem, aktuálně do sítě ChargePoint investovali evropští giganti jako Daimler ($83 mil.) a Siemens ($43 mil.). Chtějí podpořit expanzi sítě ChargePoint v Evropě, kam vstoupila minulý rok.

ChargePoint

25 Comments on “Nabíjení elektromobilů je velký byznys, ChargePoint v USA prodá každý měsíc 8 GWh”

  1. Už doooost, už více néééééééééé.
    Už máme z

    Už doooost, už více néééééééééé.
    Už máme z tolika míst ( OLIFE-ENERGY, POLYFAZER,VW, ATD) naslibovanejch tolik nabíječek, že tolik nebude elektromobilů ani za sto let.
    Tak nějak s odstupem času vidíme že jen ten p. Tinka, na kterýho se tady plivalo nekecá a neslibuje a nabíječky opravdu staví a něco pro nás dělá, rovněž i L.Kaštovský a p.Kubiš se snaží.

  2. ChargePoint v USA je vedle, jak ta jedle. Evropští giganti
    ChargePoint v USA je vedle, jak ta jedle. Evropští giganti jako Daimler ($83 mil.) a Siemens ($43 mil.) v něm pouze prošustrovali peníze akcionářů. Jak to vím?
    Jednoduše. Říkal to na Amperu 2017 pan Chmelík z ČEZu a měl k tomu velkou prezentaci. Jak stavba nabíječek je pouze charita a je ji nutno zadotovat.
    Přece nebudete věřit zlým imperialistům z Volstrýtu, že je to jinak 🙂

    1. Všechno mohu jen potvrdit. Také jsem to slyšel – ano, tak
      Všechno mohu jen potvrdit. Také jsem to slyšel – ano, tak to na Amperu 2017 zaznělo a nejen tam od stejného pána. Jen na několika elektromobilních akcích proteklo přes nabíjecí stojan, který postavil student průmyslovky, již 1 MWh za rok. Nejvíce to bylo snad na Enersolu v Hluboké n/V, kde 2 fáze brala Tesla S a 1 fázi e-NV200. Tento víkend opět stojan sloužil při Masopustu v Kamenickém pivovaru!

  3. To je videt, jak k tomu ChargePoint pristupuje.
    V Evrope ma uz

    To je videt, jak k tomu ChargePoint pristupuje.
    V Evrope ma uz desitky partneru, cili lze nabijet i u nich. Nevim, jestli to jde obracene, ze s „cipem“ z Evropy, dobijete u nabijecek v USA.
    U nas je jejich partnerem spolecnost POLYFAZER – pravda, nabijecek nemají moc, zatim to neukazuje ani uplne vsechny jejich stanice, ale je videt, ze o tom v USA nekdo premysli a ne jako u nas v Kocourkove.
    U nas je vsechno je problem, nic nejde, trva to roky. Hlavne ze ty saskove v EU resi, ze nam naridi zrusit letni/zimni cas, to je jejich napln prace…desny..
    Pokud tomu rozvoji EV chceme opravdu pomoci a mame moznost instalovat alespon „pomale“ nabijecky ve svych provozech, mam na mysli restaurace, kavarny, hotely, rekreacni resorty, golfove s sportovni resorty apod., jako v Nemecku a Rakousku,
    muzeme se o to pokusit. Vykon od 6 do 22 kW je zatim dostatecny, lepsi nez klasicka 240 V zasuvka se zhruba max 3 kW. Pokud byste o to nekdo mel zajem, rad s tim pomohu, uz jsem jich zrhuba 6 takto resil, navic tu udela i reklamu Vasemu podnikani.
    S pozdravem Tomas

        1. Zajímavé. Počítal bych s dnešním vytížením tak 15 %,
          Zajímavé. Počítal bych s dnešním vytížením tak 15 %, takže marži aspoň 2,5 Kč na kWh a možná by to dávalo jakž takž smysl, pokud by všechny použité prostředky byly moje. Pokud bych dostal dotaci, je to samozřejmě o něčem jiném.

    1. Včera jsem slyšel zajímavy typ na výstavbu velkých
      Včera jsem slyšel zajímavy typ na výstavbu velkých podzemních parkovišt u panelových sídlišt právě pro účely nočního nabíjení. Je v tom podle mě větší potenciál než stojany na cestách.

      1. Nabíjení s příchodem větších baterií se bude hlavně přesouvat na domácí noční dobíjení

      2. na těchto místech bude pár „drahých DC“ pro ty co budou potřebovat jet nějak rychle

      3. většina míst bude jen osazena levnými AC zásuvkami a tím pádem investice bude měnší než u DC stanic

      Provozovatel vydělá 2x na nájmu za kryté stání+za prodej elektřiny kde nebude mít náklady na údžbu DC stanic

      1. Na nabijeni na sidlisti je lepsi pouzit co nejvic stavajici
        Na nabijeni na sidlisti je lepsi pouzit co nejvic stavajici infrastrukturu. Napriklad zasuvka na kazdym kandelabru. Ok nevede tam treba dost tlustej kabel, ale kabel k ni HDP trubkou vede. Staci natahnout novej, nemusi se kopat. Lampa uz stoji, neni treba slozite povoleni, staci na ni pridelat krabici se zasuvkou. Stejne tak by to slo vyuzit pro rizeni spotreby v siti, pouzit stavajici signalizaci pro zapinani / vypinani nocniho proudu. Tedy zasuvka s levnejsi elektrinou, kde budu vedet, ze aspn x hodin behem nasledujicich 8h se bude nabijet vs zasuvka, kde nabiju hned. To mi prijde rozhodne jako levnejsi reseni, nez stavba garazi. Naopak do stavebnich predpisu by bylo fajn zakomponovat, ze podzemni garaz bez urciteho poctu stani s moznosti nabijet nejde zkoulaudovat, podobne jako bez urciteho poctu mist pro invalidy. Rychlonabijeci stanice ma smysl stavet podel dalnic. Ve meste je naopak vyhodne, aby slo nabijet pomaleji, ael vsude, kde zaparkuju.

        1. Asi nevíte jak vypadá síť veřejného osvětlení. A
          Asi nevíte jak vypadá síť veřejného osvětlení. A rozhodně k lampám nevedou HPDE trubky, kam by šlo zatáhnout nové kabely. Síť veřejného osvětlení je položena v přímo zemi většinou v době výstavby sídliště.
          Spínání osvětlení se provádí v zapínacích bodech, které jsou zároveň jediným spojením sítě veřejného osvětlení s distribuční sítí elektrické energie. těchto bodů je jen několik na celou čtvrť, třeba celé k.ú. Smíchov má 4 zapínací body. Od tohoto zapínacího bodu vede k jednotlivým lampám paprsková síť kabelů, které jsou dimenzované dost přesně na zátěž připojených lamp a žádná rezerva tam není. A HDPE trubky tam také nejsou, nehledě na to, že zapínací body, přes které ta elektřina teče, nejsou také dimenzované na několikanásobnou zátěž a napájecí kabely těch zapínacích míst také ne.
          Takže nikoliv v realitě ČR je nabíjení ze sítě veřejného osvětlení nereálné. Na zmíněný Smíchov by jste mohl osadit tak 8-10 nabíječek s příkonem 3,6kW, víc by ta síť neunesla.
          Distribuční síť elektřiny, to je jiná, ta toho utáhne ještě dost, ale na tu nenarazíte v lampě.

          1. Hodně záleží na tom, o jaké síti veřejného osvětlení
            Hodně záleží na tom, o jaké síti veřejného osvětlení se bavíme. Tam, kde došlo k její rekonstrukci za úsporné spolu s výměnou kabeláže a všeho kolem, máte bohužel pravdu. Tam je to jednoúčelovka ke svícení. Starší sítě, kdy každá lampa má násobně větší odběr a její pouhou výměnou za úspornou vznikne na každém sloupu rezerva, je na tom jinak.
            Jinak i na ten Smíchov by 8-10 pomalých zásuvek 3,6 kW nebylo od věci, pořád je to každou noc 8-10 plně nabitých Nissanů Leaf s 24 kWh baterkou nebo Kia Soul EV. O slabších VW nebo trojčatech Ion/Zero/iMiev nemluvě. Ty se nabijí skoro 2 po sobě. Navíc další zásuvky by mohly být u 4 zapínacích bodů, třeba i silnější a více kusů, pokud je tam kde parkovat. A to parkování by mohlo být jednoduše zpoplatněno a tím se hradit nabíjení.

            1. U nás se nové veřejné osvětlení dělalo
              U nás se nové veřejné osvětlení dělalo nedávno.
              Projektant o nabíjení z lamp už něco věděl, leč do projektu nic takového nenavrhnul. Ač jsem měl malou možnost s projektantem o tom mluvit a navrhoval jsem mu zakomponování alespoň jedné nabíjecí lampy s tím, že by zastupitelstvo obce takový projekt pravděpodobně schválilo, protože projektům veřejného osvětlení rozumí jak koza drbání.
              Výsledek?? Žádné led lampy, žádná zásuvka. Projektant tomu nebyl příliš nakloněn, zastupitelstvo nechápalo k čemu by to bylo. Vítejte v ČR.

    1. Možná proto se do toho u nás prakticky nikdo sám
      Možná proto se do toho u nás prakticky nikdo sám nepouští a všichni čekají jen na dotace. Což je škoda, ale taková je realita.
      Zisk lze podle mě očekávat až v horizontu 10let a v ČR možná ještě později.

      Nicméně velcí hráči jako ČEZ, Inogy apod. by klidně mohli investovat, kdyby chtěli…. ale proč když stačí počkat na dotaci že?

      1. Vypadá to jako málo, 178 kWh, ale je to otázka jejich
        Vypadá to jako málo, 178 kWh, ale je to otázka jejich byznys modelu. Kdo platil ty nabíječky? Podíleli se na tom i obchodníci a restauratéři v místech, kde stojí? Kolik stály hromadně nakoupené stojany po tisících nebo postupně nakupované s opcí na několik desítek tisíc odběru? Kolik stojí elektřina do nich, když se bavíme každý měsíc průměrně o 1.000 nových nabíjecích míst a celkem jich už provozu přes 45.000? Jak to vypadá s náklady na údržbu a provoz v tomto množství? Pak třeba i občanských 5,- Kč / 1 kWh ve vysoké sazbě dokáže tohle všechno pokrýt třeba s návratností do 5-10 let, kam obvykle investují třeba různé penzijní fondy. Nebo byznys stojí na rozjetí obrovské sítě a zabrání zajímavých nabíjecích lokalit s budoucím prodejem velkému hráči na poli výroby a distribuce elektřiny. Co my víme….

        1. a ešte jeden „aspekt“ – povinné investovanie do „eko“ – ak
          a ešte jeden „aspekt“ – povinné investovanie do „eko“ – ak na 500e sa tak veľa „prerába“, na nabíjačkách je aspoň „svetlo na konci tunela“ – výhľad možného zisku. veď koľko prerobia na 500-vke a koľko stoje stĺpiky?

Napsat komentář