Multimodální doprava: klíč k efektivní budoucnosti

Co je na současné mobilitě špatně a proč ji vlastně chceme měnit? Jiří Pohl, konstruktér ve společnosti Siemens a pedagog, předkládá k úvaze zajímavá fakta.

Budoucnost dopravy je o efektivním využití mnoha jejích různých typů
foto: Siemens

autor: Jiří Pohl

Mějme na paměti moudrou Cimrmanovu větu: když člověk nemá cíl, tak nepozná, kdy zabloudil. Hovořme proto v souvislosti se změnou dopravy napřed alespoň chviličku o motivech a cílech, až následně o nástrojích, které vedou k jejich naplnění a o zdrojích k tomu potřebných.

Společnost potřebuje mobilitu osob a věcí a je zároveň potřebné zvýšit její kvalitu, rychlost a výkonnost. Avšak její současná podoba s dominantní rolí automobilů (ČR 2016: 61% podíl na přepravních výkonech osobní dopravy a 74% podíl na přepravních výkonech nákladní dopravy) je velmi nevhodná.

Má to řadu důvodů:

– velmi vysoká spotřeba energie (0,5 kWh/os km, respektive 0,4 kWh/tkm), vyplývající z nízké energetické účinnosti spalovacích motorů (2/3 energie paliv jen ohřívá vzduch), vysokého valivého odporu pneumatik a vysokého aerodynamického odporu samostatně jedoucích vozidel, je příčinou vysokého podílu dopravy (27 %) na konečné spotřebě energie v ČR

– velmi vysoká (94 %) závislost automobilů na fosilních palivech (ropa a zemní plyn), tedy velmi vysoká produkce oxidu uhličitého (0,12 kg/oskm, respektive 0,10 kg/tkm) s negativním dopadem na nevratné klimatické změny. Přitom zastavení oteplení Země na 1,5 až 2 °C, dohodnutých v Paříži, nám již zbývá jen několik desetiletí

– velmi nízké využití investic do vozového parku (průměrný osobní automobil je v ČR využíván denně jen 25 minut (1,7 % z celkového času), zbývajících 23 hodina a 35 minut jen překáží a generuje odpisy.

Tak nízké využití základních prostředků je nejen ekonomickou škodou, ale i důvodem již léta trvajícího technického zastarávání automobilů (nevyplatí se dělat zásadní inovace tak málo využívané investice). Prostředky veřejné dopravy jsou využívány denně 12 až 18 hodin denně, a proto mohou být ve svých inovacích mnohem kreativnější

– blokování času 75 % v automobilech cestujících osob povinností věnovat se řízení jim znemožňuje využít svůj čas produktivněji. Čas strávený řízením osobního automobilu znamená v ČR roční ztrátu 800 000 000 h, což je ekvivalentem ztráty 400 000 pracovních sil.

To je v situaci, kdy v ČR aktuálně firmám schází 150 000 pracovních sil a v nejbližších letech se bude tento deficit zvyšovat o dalších 70 000 pracovníků ročně v důsledku demografického vývoje, neudržitelné plýtvání

– po odsíření elektráren, zavedení moderních domácích kotlů a zákazu kouření ve veřejných prostorách jsou automobily poháněné spalovacím motorem posledním a to velmi významným zdrojem produkce jedovatých spalin (NO2, PM 2,5, PAH…), které vážně poškozují zdraví obyvatelstva (napříč všemi věkovými skupinami – od spermie přes plod, dítě, dospělé až staří) – viz výsledky mezinárodního výzkumu za účasti Ústavu experimentální medicíny AV ČR (prof. Radim Šrám)

– jen externality způsobované individuální automobilovou dopravou (podle metodiky MD ČR: 3,69 Kč/oskm) způsobují české ekonomice roční ztrátu 266 miliard Kč.

Cílem je tedy vybudovat bezemisní udržitelnou multimodální mobilitu, která nabídne výkonnou, bezpečnou, spolehlivou, rychlou a pohodlnou dopravu osob a věcí, která se bude vyznačovat:

– nízkou energetickou náročností

– s výhradní orientací na obnovitelné zdroje, tedy s nulovým používáním fosilních paliv (s nulovou uhlíkovou stopou)

– s odpoutání cestujících osob od nutnosti věnovat se řízení, tedy se 100 % produktivním využitím času stráveného dopravou k práci, zábavě či odpočinku

– vysoké časové využití investic vložených do dopravních prostředků

– s výhradní orientací na elektrickou vozbu, tedy s nulovými emisemi

– nikoliv konkurencí, ale kooperací různých dopravních módů: energeticky úspornou, avšak investičně náročnou veřejnou hromadnou dopravu (zejména kolejovou) využívat všude tam (a jenom tam), kde je silná a pravidelná přepravní poptávka a energeticky méně úspornou, avšak investičně méně náročnou individuální dopravu (například automobilovou, ale i cyklistickou a pěší) využívat všude tam (a jenom tam), kde je slabá a nepravidelná přepravní poptávka

– důsledně propojit dopravu, informatiku a energetiku

– využít moderní informační technologie též k rozvoji veřejné individuální dopravy, která účelně doplní současnou privátní individuální dopravu a veřejnou hromadnou dopravu (oddělit užívání individuálních dopravních prostředků od jejich vlastnictví – viz Aristoteles: bohatství není ve vlastnictví, ale v užití)

Není na co čekat. Aktuální stav techniky multimodální bezemisní mobilitu umožňuje. Dekarbonizace není pro rozvoj mobility hrozba, ale příležitost. I zde však platí Nerudovo: kdo chvíli stál, již stojí opodál.

vlastní

38 Comments on “Multimodální doprava: klíč k efektivní budoucnosti”

  1. Samozřejmě, že je potřeba nad tím přemýšlet. Ale
    Samozřejmě, že je potřeba nad tím přemýšlet. Ale nejenom ekologicky, ale taktéž ekonomicky.

    Představíme si situaci pracovního jednání, jak zde zmínil Radovan. Z Ostravy do Plzně na jedno místo, jeden člověk, ano, souhlas.

    Z Brna do Prahy, 3 jednání za den, každé na jiné straně Prahy s reklamními předměty o velikosti dvou krabic, kdy unesu sotva jednu.
    Brno – Praha Regijet, když už teda si mám odpočinout, verze Busines. 299 Kč. Po Praze za pomocí MHD? Pokud nebude kancelář někde u metra, což nebývá, přestupy. Ano, na reklamní předměty vezmu rudl. No, dobře, to jsem odbočil. Takhle to nepůjde. Zkusíme tedy místo Pražského Taxiku využít půjčovnu aut nebo sdílené auto. Sixt 75 eur nejlevnější, sdílení Car4way Citigo 700 Kč.
    Jízdenka zpět 299 Kč.
    Mno, vezmu svoji Octavku na CNG a Brno – Praha – Brno dám za 360 Kč, nezávisle na vlaku, kdy pojede, nezávisle na půjčovnách, přestupech.
    A nebýt zničených systémů jako Jízdomat, ještě po 50 ti korunách vezmu spolucestující, po cestě si pokecám a vyjde mě to skoro zadarmo.

    Osobně bych se zaměřil na to, proč sdílené systémy padají a nefungují. Zde by se mohla najít úspora a pomoc v výše zmíněných tabulkách.

    Pracovně jezdíme pro lidi na letiště. Praha, Wien a jiné. Velice často jedu s 8 mi místným vozidlem jednu cestu prázdný. Vždy jedu s 20 ti místným minibusem prázdný. Proč? Jízdomat padl a nový systém neumožňuje nabídnout více sedadel jak 4. Gratuloval jsem Blablacaru osobně, protože takhle to domrvit. A to jsem byl ochotný je brát i zadarmo. Neanonymní stop. Ne, to se podle nich nesmí.

    Stačilo by bohatě naplnit ta prázdná auta, co jezdí po městech, do práce a podobně. Najít v dnešní elektronické době, která se stala silně anonymní, systémy, kde se lidi potkají a budou spolu jezdit. A bude naprosto jedno, jestli to bude elektrika, plyn nebo šlapací kolo. Ubude aut.

    PS: Chápu, že vy elektromobilisté jste nadšenci, neberu vám to. Nikomu. Ale proč zde není nikde článek o tom, jak v Norsku již své elektromobili nenabili, protože elektřina nebyla? Proč nikdo tady nemluví o tom, že kdyby nyní polovina aut NEBO kamionů přešla na elektřinu, zkolabuje nám rozvodná soustava? Nejsem specialista, ale když mě na toto upozorní zaměstnanci jaderných elektráren a rozvodných sítí nezávisle na sobě, že se řítíme do pekel, o něčem to asi bude vypovídat. Zde by prý pomohli ostrovní systémy minimálně pro stabilizaci soustavy.

      1. Menelicare můžeš nám dát zdroj té „notoricky známé
        Menelicare můžeš nám dát zdroj té „notoricky známé zprávy“ jak v Norsku kolabuje nabíjení elektromobilů?
        Všichni s tím operují jako se samozřejmostí, jen pár nás zabedněnců o tom nic neví…
        Prosvištěl jsem Gůgl a kde nic tu nic 🙂

            1. Tak ten slavnej Peroutkovův, eee teda Menelicarův článek o
              Tak ten slavnej Peroutkovův, eee teda Menelicarův článek o tom kterak v „Norsku již své elektromobili nenabili, protože elektřina nebyla“ se nenašel protože neexistuje a je to nejspíš jen další papouškovaný blábol :)))

              Existuje jen jakýsi článek o tom, že prý si v Oslu nelze nabít protože prý není dostatek nabíječek. Pak tam citujou nějakej norskej bulvár, že nějaká buchta prodává novýho e-Golfa a zbytek evidentně papouškujou hlášky z českýho auto-bulváru Autoforum. Stejně tak na tom jsou jiný weby, jejichž stopa taky končí jen na tom zoufalém Autoforu. Články, tedy spíš slátaniny plné dojmů bez pojmů, tam píše jistý pisálek s příznačným jménem Mazal, který jako velký znalec přes tahače a elektroauta vydává elektromotory za diferenciály a převodovky a prej jich ten Tesla tahač má tolik navíc, že by z toho postavil dalších 6 náklaďáků… Ty drogy co u toho fetuje by sem chtěl :)))

              Na další Menelicarovu hrozbu jak nám „zkolabuje rozvodná soustava“ se vyloženě těším. Je to snad ten nejoblíběnjší argument všemožných individuí na netu. Dokonce i elektrikáři na elektrikářském webu se toho děsí a to je co říct…

              p.s. Pokud vidíte něco mezi řádky, tak vás musím zklamat, vůbec nic tam není a buď šilháte, slyšíte trávu růst, nebo jste přebrali prášky, nebo jste si je zapoměli naopak vzít. Ostatní podobnost je čistě náhodná a nejspíše výplodem vaší divoké fantazie.

            1. On asi Menellicar myslel článek o tom, že budou muset
              On asi Menellicar myslel článek o tom, že budou muset přiškrtit podpory, protože elektromobily už nemají v Norsku kde nabíjet. Což je samozřejmě na hony vzdálené blackoutu a i samotné hovadina jako mraky, protože nabíjecí místo elektromobilu je každá obyčejná zásuvka. Navíc v Norsku teď ropná lobby svádí zuřivý boj s cílem zvrátit elektromobilitu právě skrze takové petrolheadí nesmysly.

              Teoreticky si lze představit situaci, kdy si díky podporám nakoupí auta všichni bez ohledu na to, zda mají možnost parkovat s nabíjením. Pak se spoléhají na veřejné nabíjení zdarma a může lokálně vzniknout přetlak, zvláště u v Norsku hojně rozšířených pomalých zásuvek. Ale to není žádný problém, holt budou muset stejně jako u spalováku přemýšlet, kde to píchnou, když na to nemysleli dříve. A už vůbec to není důvod k zastavení elektormobility.

      2. obávám se že nikdo na Hybridu(včetně mně) vůbec
        obávám se že nikdo na Hybridu(včetně mně) vůbec přesně ani neví co je to skutečný blackout sítě, takže někde v Norsku při nabíjení evauta vypadl jistič a byl z toho blackout jak prase :-)), vypadlý jistič ale fakt není blackout, já osobně si pod blackoutem představuji rozpad rozvodné sítě z důvodu velkého množství poruch jak na přenosové soustavě tak v jednotlivých výrobních zdrojích, a pokud zase někdo bude poukazovat na nebezbečí blackoutu když v Německu fouká hodně vítr – Němci tyto VTE samozřejmě při hrozícím přetížení přenosového vedení odpojí od sítě (přesněji řečeno, zůstanou připojené k síti ale sníží výrobu na 0%,25%,50%,100%) stejně tak mohou regulovat všechny OZE výrobny s výkonem větším než 100kW, a odpojují jak VTE tak FVE i VE v určeném pořadí, a z OZE elektrárny se během 15minut stane trvalý odběratel proudu(technologická spotřeba -např vyhřívání vinutí generátoru,regulace, atd)

            1. Tak to jsem lepší frajer. Nissanem eNV200 jsem několikrát
              Tak to jsem lepší frajer. Nissanem eNV200 jsem několikrát po sobě v Novém Jičíně vyhodil celou čerpací spalovací stanici. Nešlo o záměr jak demonstrativně znemožnit spalovákům pokračovat v jízdě a ničení životního prostředí, jen mně ochotná paní nechala v době svačinky nabíjet na zásuvce, kde byl uvnitř připojen chlaďák nápojů. A ten se prostě jednou za 5 minut zapnul a dochladil. Oba dva jsme těžko mohli odebírat 3,6 kW výkonu a letěly jističe na hlavním rozvaděči. 🙂

              1. No jo. Zvláštní je, že ten jistič vyletěl, protože
                No jo. Zvláštní je, že ten jistič vyletěl, protože chlaďáky mají velký špičkový odběr, ale to by jistič kategorie B měl chvíli ustát a pak se to ustálí na pár ampérách. Podle mě byl už tak přetížen, zřejmě tam byla jenom nějaká zásuvková desítka nebo tak něco.

                1. jednoduchá rada, větší jistič nebo omezovač
                  jednoduchá rada, větší jistič nebo omezovač náběhového proudu, hlavně si tam nedávej jistič s charakteristikou C, to by nedopadlo dobře :-))

                2. Ehm, poraďte to na té benzínce, kde Radovan nabíjel. Já
                  Ehm, poraďte to na té benzínce, kde Radovan nabíjel. Já si tyhle věci řeším doma sám a zatím jsme nevyhořeli a dokonce mi jističe ani nevypadávaj. Možná to bude naddimenzovaností kabeláže 😉

                3. to se OMLOUVAM nečetl jsem ten post
                  to se OMLOUVAM nečetl jsem ten post výše,
                  naddimenzovaností kabeláže- je to akorát dražší a kabely tolik netopí :-)), důležitý je jistič a někdy ani to ne, např přifázování 110kW asynchronního generátoru na síť (povedlo se to tak v 50% jinak padaly poklesem napětí ovládací relé

                4. Jo, teď jsem zvedal hlavní jistič na 3x32A, to už mi
                  Jo, teď jsem zvedal hlavní jistič na 3x32A, to už mi stačí.

    1. Zajímavé a mát v tom dost pravdivých věcí, nicméně
      Zajímavé a mát v tom dost pravdivých věcí, nicméně větší problém než tyto občasné služebky jsou denně dojíždějící, kteří působí zácpy ve městech. A tady je právě prostor pro kvalitnější hromadnou dopravu, jenže tam už mnohdy nejde jít o počtu spojů, ne na železnici, takže aby to všechny pohodlně odvezlo, by se musely začít nasazovat patrové vozy jednotky a to se bohužel neděje všude kde by to bylo třeba. Různé varianty CityElefanta, které se mimochodem dají pořídit i jako netrakční, tedy s lokomotivou, by mohyl výrazně zlepšit komfort cestování a zrychlit vlaky.

      Také by to chtělo výrazně zvednou traťové rychlosti i na lokálkách, tak by se mnoho střeně velkých město dočkalo dostatečně rychlého spojení se zbytkem světa,to by mohlo dost lidi dostat z aut a i zlepšit problémy se kterými se regiony potýkají protože nemají dobré dopravní spojení.

      A co se vrhnout do dotcomu a nějaký takový jízdomat dát zase dohromady? Možná bych vám s tím pomohl, ale teď nemám moc času.

      1. Premyslel jsem taktez nad patraky. Jak na zeleznici, tak na
        Premyslel jsem taktez nad patraky. Jak na zeleznici, tak na silnice.
        Na heleznice mi rekli: “Co je, to staci, stejne to jezdi casto poloprazdne.”
        Na silnice na Jizni Morave bohuzel nepouzitelne, pro Brno vubec (vsude mosty pod 4m, vcetne okruhu)

        Ohledne vytvoreni neceho sveho. Myslenka dobra, ale nevyznam se v tom. Pisu si pravidelne s BlaBlacarem a boji se toho jak cert krize. Spolujizda nesmi zatim vytvaret zisk, jinak bychom se mohli dostat na uroven Uberu, ktery je takto brany a jenz je zakazovany atd. Museli bychom k tomu mit nejakeho sikovneho pravnika, co nam v tom udela jasno, coz s ceskymi zakony je shola nemozne.
        Namyslet bych to zvladl, zorganizovat taky, provoz by taky nebyl problem, potiz mam s tim to prodat, aby se verejnost chytla, uz na Jizdomatu byl cetsi problem najit nekoho do auta nez auta samotna. Byl by to beh na dlouhou trat a keome nervu by z toho clovek nic nemel.

        Otazka zno: Ma cenu se tim vubec zabyvat?

        Ale kdyz vezmu v potaz vyvoj Jizdomatu a ted Blablacaru, je to jako ted zakladat vyvoj elektromobilu a rict, ze budu lepsi jak Tesla. Nejsem si jist, zdali by to za to usili stalo.

        1. Železnice potřebuje konkurenci jako prase drbání – což
          Železnice potřebuje konkurenci jako prase drbání – což dnes a denně dokazuje páteřní trať Ostrava-Praha – a hlavně přestat od korupčníků v postech hejtmanů objednávat vlaky za naše krvavé daně doživotně od Českých drah, když na většině tratí chtějí jezdit dopravci komerčně. Pak ty kecy, že jezdí spoje poloprázdné nebudou. Protože budou jezdit podle potřeb lidí a soukromník se rád v rámci možností přizpůsobí.

          Potíže s Blablacarem chápu, bolševické myšlení našich úředníků a politiků ve stylu „Jen my víme, co je pro Vás dobré, a musíme to zregulovat“, jim reálně hrozí zákazem. Je to v podstatě také Uber, jen mezi městy. A tam máme spousty krásných regulací pro dopravu osob i nákladu, třeba jen mýtné místo dálniční známky atp. Dále speciální školení řidičů, psychotesty, profesní zkoušky každoročně atd. atd. To by tak hrálo, aby lidi vozili lidi a ještě ve svých, úředníkem a politikem neschválených autech. Bez označení, zkoušek a znalosti místopisu ČR. Po Uberu je Blablacar prostě další na řadě. Protože si dovolil to organizovat.

          1. A to je tragédie ve všem u nás a nejhorší je že lidi ani
            A to je tragédie ve všem u nás a nejhorší je že lidi ani nechtějí připustit. že se něco takového děje. Ale jak s říká kdo cestu hledá, ten ji najde. Tedy… Japonci taky obcházeli svého času cenzuru hambatých filmů soukromým reimportem… Co udělají se společností kdesi z Tuvalu?

            Bohužel regulační trend se rozmáhá, stejně jako volání po socialismu, jako mor po celém světě. Je to katastrofa, podporovaná nejhoršími lidskými vlastnostmi – závistí a hamižností, v industrializovaném světě nepochopitelnými. To někdo musí uměle živit.

            Dráha je hlavně infrastrukturně problematická protože nasadit moderní systém, to ne, a budou se s vámi lidi „co o tom přece něco ví“ hádat že to nejde tam protáhnout víc vlaků a posílat vlaky na 200, že žerou kapacitu…S prominutím kecy v kleci, jediný kdo žere kapacitu jsou pomalé diesely s Vmax 80km/h a malým výkonem. Tam kde mnohem lehčí vlaky ÖBB tahaly dvojicí herkulesů, tedy asi 3-4MW si ČDC na těžké vlaky nasadí 2x 0.85MW mašinky. Že to po dvou kilometrech jízdy rovným nádražím jede pořád tak 20km/h (nejpomalejší světelná návěst je snad 40km/h a střední zhlaví toho nádraží lze projíždět minimálně 80km/h) to je nezajímá. Ale zlé jsou podle nich rychlé vlaky.

            Nikdo od dráhy není schopný přijít s programem stavby kolejových trojúhelníků, takže se musí jezdit třeba úvratí, na osobních vlacích je to 10-15 minut na objetí soupravy, na nákladních to může znamenat výrazné zkráceno vlaku protože delší by se nepodařilo objet, zase to žere čas, peníze, kapacitu.

            Obnova ovládání stanic jde pomalu, mnohdy je to všechno ještě na ruční ovládání přímo v místě, ani ne ze stavědla, takže dělat výhybkáře je celkem slušná alternativa k fitku, nachodí se a nazvedá za celou směnu celkem dost, tedy pokud by měly stanice pracovat na plnou kapacitu (a to je takto drahé a nejsou na to lidi a je to zdlouhavé) I kdyby to měl přehazovat ze stavědla a měla to být zastaralé elektromechanika, tak je to lepší než toto. Úplně ručně trvá přestavit výhybku asi 5 minut, v létě u nás byla výluka a právě takto na jednom nádraží stavěli cestu, výhybkář vyšel z dopravní kanceláře, sedl na kolo, dojel k výhybce, přestavil a vrátil se zase zpátky (jsou tam ještě operace s klíči), cca 5 minut na jednu výhybku. Takže když se to nemusí, tak se to nepoužívá, takže klesá kapacita…

            Jednou jsem jel přes most nad dráhou ze kterého bylo vidět pohodlně na 3 návěstidla autobloku (traťové ZZ), nikde nikdo tak že si na tom kole dám pauzu, vidím že jede EC, tak se dívám, první návěstidlo, skočí na červenou, za chvilku vidím že i druhé je červené, první se posunulo na žluté, za chvilku vidím třetí jako malou červenou tečku, druhé je žluté a první už zase zelené. 5 minut, 10 minut, něco po tom jsem si řekl že jedu dál.

            Prostě to nejsou schopní používat a udržovat tak aby to fungovalo efektivně a neklesala tomu kapacita, pak to totiž končí zrušením tratě.

        2. Jasně že to má cenu se do toho pustit! Protože co vy
          Jasně že to má cenu se do toho pustit! Protože co vy chcete hlavně? Vydělávat, nebo ušetřit za benzín. No a to je to kde se to zlomí. Protože potřebujete ročně jen drobné na hosting tak stačí sen systém navrhnout kolem toho, udělat to opravdu jako sdílenou ekonomiku, ne ziskový projekt. Prost dodáte něco co tu bylo a zmizelo, ale co by pořád mělo dost velký úspěch, asi. jen tak mimochodem, v ČR je snad zakázáno provozovat sociální síť? 🙂

          Jo je to problém na silnici, ale to si asi moc nevybereme, výška mostů je mnohdy kompromis.

          S dovolením to že to jezdí prázdné je argument jak noha. City elefant v trakčním provedení váží cca 156t, kapacita asi 330 sedících, elektrická lokomotiva uspořádání Bo Bo, tedy prakticky jakákoliv, třeba 242 má 84t, tzv Honeckery (bdmtee), což jsou běžné vozy na Os a jedny z nejnepohodlnějších, mají 96 sedadel (využitelných tak 60 míst, když dobře, protože se tam tolik lid nenaskládá) a asi 40t.I v nejlepším je to 300/90, tedy je třeba 4 vozů o 40t a lokomotivy o 84 tunách, suma sumárum na 1 elefanta je třeba 244t klasiky. Vzhledem k tomu že se jezdí se 2-4 honeckery, tak elefant je nejhůře nastejno.

          Bmto, tedy patrový vůz má 60t a kapacitu 126 míst k sezení, běžné dvojky mají tak 60-80 při hmotnosti cca 50t. Mno nevím, ale zdá se mi že objednat patra je lepší, tedy asi mimo EC, než normální jednopodlažné vozy, je tu navíc inherentní nízkopodlažnost.

    2. bože, ještě že trend světové energetiky neurčují
      bože, ještě že trend světové energetiky neurčují fundovaní čezští zaměstnanci jaderných elektráren a rozvodných sítí, to by byla elektřina brzy na příděl, a ohřev vody ve varných konvicích by způsoboval každodenní blackout( rozpad sítě), možná by neškodilo čezským zabedněným energetikům školení v Německu, ale chápu jednodušší je postavit na hranicích blokační transformátory a nepovolovat žádné nové OZE zdroje s poukazem, že není volná kapacita v rozvodné síti, prostě typické čezácké zkurvené chování, sami nakupují OZE v okolních zemích, v čezku OZE tvrdě sabotují, jen když si člověk objedná předraženou FVE od čezu tak mu dokonce i milostivě vykoupí přebytky za nula nula hovno, jak skvělá podpora OZE v čezku, bravo, nicméně s masivním zlevněním a rozvojem baterek ještě čez pozná zač je toho loket, ale třeba bude rád že bude mít více kWh na vývoz do Německa za směšnou cenu :-)))

  2. V souvislosti s obrázkem se mi připomněl Hybridní autobus
    V souvislosti s obrázkem se mi připomněl Hybridní autobus SOR NBH 18 Který měl Šetřít 30% Paliva . Jak se asi osvědčil v provozu.
    https://ekonomika.idnes.cz/po-praze-budou-jezdit-nove-hybridni-kloubove-autobusy-podivejte-se-1py-/eko-doprava.aspx?c=A110112_110709_praha-zpravy_ab
    http://www.sor.cz/site/hybridni-autobus-sor-nbh-18

  3. No jo, jenže podle mě tohle nemá řešení. Respektive má,
    No jo, jenže podle mě tohle nemá řešení. Respektive má, pokud existuje alternativa, ale ta často neexistuje. Všechno tohle vyřeší až tak MHD ve stylu sdílených autonomních luxusních mikrobusů, případně i autonomních minivozidel pro jednu osobu.

  4. Moje řeč. Proto dnes vlastní elektrický automobil,
    Moje řeč. Proto dnes vlastní elektrický automobil, elektrický rychlík, krátký pěší přestup, elektrický rychlík, sdílené kolo. Ostrava-Plzeň od dveří ke dveřím 02:15-08:05. Dospaný, odpočatý, přečtené noviny, probrané emaily, snídaně, svačinka, příparava na jednání. Pohoda.

    Autem po dálnicích teoreticky od dveří ke dveřím 455 km 4:18 hod.. Nějaká přestávečka by určitě byla, alespoň na tu snídani a prakticky bych dojel a měl za sebou půl šichty. Protože z 8 hodin bych 4 hodiny řídil a to je normální práce.

    1. Radovan bohužel ignoruje fakt, že dost často nestačí
      Radovan bohužel ignoruje fakt, že dost často nestačí dopravit z bodu A do B samotnou osobu k jednání, ale taky třeba nějaké další věci, osobní či pracovní. Což bývá v případě vlaku hodně velká komplikace a sdílené kolo přímo to vylučuje z dopravnho řetězce

      1. Radovan nic takového neignoruje Anonyme, jen máš podivnou
        Radovan nic takového neignoruje Anonyme, jen máš podivnou snahu mu pořád něco vkládat do jeho příspěvků, co tam vůbec není.
        Radovan jel s brašnou, taškou a baťůžkem. 3 zavzadla. Batůžek byl na zádech, taška v nosiči kola vzadu a brašna v koši vpředu na řídítkách.
        Hejbni myší Anonyme a prohlédni si kola Kolemplzne.cz, pak taky plácej nesmysly, že na kole nic nepřevezu a“vylučuje kolo přímo z dopravního řetězce“. Bože ty seš magor.

  5. Skupina Solar Global, která v těchto dnech finišuje s
    Skupina Solar Global, která v těchto dnech finišuje s výstavbou prvního velkokapacitního bateriového systému na jižní Moravě, oznámila, že v průběhu příštího roku postaví
    U Olomouce největší bateriové úložiště ve střední Evropě Bateriový systém o kapacitě 10 MWh vyroste u obce Ochoz v Olomouckém kraji.

    Podle firmy Solar Global mají bateriové systémy pro akumulaci energie obrovský potenciál do budoucna. „Bateriové úložiště energie bude desetkrát větší (10 MWh), než systém, který spouštíme 30. listopadu v Prakšicích na jižní Moravě (1 MWh) a stane se tak největším v regionu střední a východní Evropy,“ říká Vítězslav Skopal, zakladatel Solar Global.

    Elektrická energie, která bude v obrovské li-ion baterii akumulovaná, bude využitelná při výkyvech distribučních soustav nebo při zvýšené poptávce po energii. Baterie s kapacitou 10 MWh např. dokáže během výpadku dodávek proudu zásobovat po dobu jedné hodiny 20 tisíc domácností.
    https://www.nazeleno.cz

  6. Dobry den,
    v zatvorke je 2x osobni dopravy.
    Avšak její

    Dobry den,

    v zatvorke je 2x osobni dopravy.

    Avšak její současná podoba s dominantní rolí automobilů (ČR 2016: 61% podíl na přepravních výkonech osobní dopravy a 74% podíl na přepravních výkonech osobní dopravy) je velmi nevhodná.

    preklep ?
    Dakujem,
    Jozef

Napsat komentář