Google chce vyřešit ukládání energie s pomocí roztavených solí

Jeden z utajovaných projektů laboratoří X společnosti Alphabet (Google) má název „Malta“. Jeho cílem je konečně vyřešit problém skladování elektřiny.

Takhle nějak by měl vypadat prototyp úložného zařízení využívajícího roztavené soli pro ukládání energie
foto: X

Ne že by se právě v současné době už neřešil problém ukládání elektřiny ve velkém sám. Obří li-ion baterie se stávají dostupnější a spolehlivější a skutečně začínají plnit funkci virtuálních elektráren.

Toto se děje v Austrálii, Británii, Německu, USA i na mnoha dalších místech světa. A výrazným způsobem k tomu přispívá gigatovárna Tesla i další plánované továrny na baterie.

Přesto vidí vědci z laboratoří X společnosti Alphabet (Google) obrovskou příležitost. Obnovitelné zdroje totiž stále vyrábějí elektřinu nerovnoměrně a je potřeba její přebytky ukládat/nedostatky doplňovat.

Takhle usilovně pracovalo méně než 10 výzkumníků na projektu Malta v laboratořích X společnosti Alphabet Google

Takhle usilovně pracovalo méně než 10 výzkumníků na projektu Malta v laboratořích X společnosti Alphabet Google
foto: Alphabet

Systém Malta dokáže skladovat teplo i chlad v roztavené soli. S tímto principem původně přišel stanfordský nobelista, profesor Robert Laughlin. Výhodou takového systému je, že dokáže skladovat energii dny i týdny (což ovšem baterie zvládnou také).

V laboratořích X se už na projektu Malta pracuje déle než dva roky. V současné době jsou navrženy všechny komponenty úložného systému a jsou připraveny na výrobu.

V nejbližší době se chystá výroba prototypu, který dokáže ukládat energii v řádu megawatthodin. Pro Alphabet, mateřský holding vyhledávače Google, je to jeden z mnoha významných energetických projektů.

Podle Bloomberg New Energy Finance budou investice do úložišť energie do roku 2024 činit asi $40 mld. Do té doby vzroste globální kapacita úložišť z dnešních asi 790 MW na 45 GW, tedy více než 50x!

Bloomberg dále upozorňuje, že právě neschopnost ukládat energii způsobuje ve spoustě zemí významné plýtvání obnovitelnými zdroji. Například Čína, díky nedostatečné infrastruktuře, nevyužije až 17 % elektřiny vyrobené v OZE! V Německu se vyplýtvají asi 4 % elektřiny vyrobené ve větru.

20 Comments on “Google chce vyřešit ukládání energie s pomocí roztavených solí”

  1. By mě zajímaly podrobnosti, jak to funguje. Vypadá to, že
    By mě zajímaly podrobnosti, jak to funguje. Vypadá to, že pro tavení solí využívají tepelné čerpalo. Při přeměně tepla na elektřinu mohou dosáhnout reálné účinnosti max. 60%, ale při přeměně elektřiny na teplo odebírají i teplo z okolí, takže účinnost nakonec může být poměrně vysoká.

  2. Vážně nechci tady pány z Alphabetu zesměšňovat, ale
    Vážně nechci tady pány z Alphabetu zesměšňovat, ale jsou to velmi staré koncepty, pokud půjdu od současnosti, pak některé výtopny v Rakousku a Německu mají akumulátory s tavenou solí, teplárna na Červeném Mlýně má horkovodní zásobníky pro špičkové dodávky, další teplárny to mají podobně, solárně termické elektrárny mají toto zařízení celkem často. V Setuze a dalších podnicích byly/jsou v provozu bezohňové lokomotivy, „kotel“ je do 3/4 naplněný vodou, 1/4 zabírá pára, voda je pod tlakem a nevře, když se otevře regulátor, tlak poklesne a voda vře, nabíjí se tak že se do kotle dopustí pára, velké v USA měly i přehřívače. V 19. století se využívalo faktu že hydroxid sodný a podobné látky při vlhnutí vydávají teplo, takže pod kotlem byl zásobník s hydroxidem, stroj se první nahřál párou z vnějšku, pak se rozjel, pára z pístu přestupovala k hydroxidu, ten uvolňoval teplo a to vařilo vodu v kotli. Po vypotřebování energie se zase hydroxid vysušil…

    Tady ty systémy lze realizovat celkem snadno a rychle, vlastně stačí zavolat do příslušného podniku zabývajícího se
    výrobou kotlů a tlakových nádrží.

    Jediná výhoda systému se solemi je schopnost pracovat při vyšších teplotách, ale ani tak se nedostanou na vysokou účinnost, pokud tam bude parní turbína, pak účinnost celého systému bude někde kolem 25-30 % Proto to nikdo nepoužívá, smysl by to mělo spíš s tou vodou připojené paralelně k přívodu hlavní turbíny v parní elektrárně, kdy se tak dá akumulovat primární tepelná energie.

  3. A Radovan vyplýtvá díky neukládání ročně v průměru
    A Radovan vyplýtvá díky neukládání ročně v průměru 50% elektřiny ze své FVE! Tedy nevyplýtvá, pošle ji přes dráty sousedům kolem dokola. Ale je to lakomec a nedělá to rád. Už nakupuje sůl. Tavnou pistolku si půjčí od dětí 🙂

    1. Předpokládám, že Radovan nejakou baterku mít bude, že?
      Předpokládám, že Radovan nejakou baterku mít bude, že? Jde o dluhodbé rozdíly ve výrobě v ročních obdobích.
      No, víte sám, že ani tavná sůl si teplo půl roku neuchová. Napadá mě řešení jenom pro průmysl, pro domácnosti nikoli. Skladovat dlouhodobě H2 nebo CH4 v domácích podmínkách moc možné není. Čistě teoreticky by se možná dal udělat cyklus eletrolýza -> H2 -> atmosférický CO2 + 2H2 -> CH4 + O2 -> CH4 + CO2 + H2 -> CH3-CH3… ->…. Propan. Ten se dá zkapalnit a bezpečně skladovat. Na ohřev vody a topení v zimě by to asi šlo, ale nedovedu si představit to technologické zařízení a ani cenu a velikost. O účinnosti nemluvě.

      1. Na sezónní ukládání tepla a zimy existují jednoduché a
        Na sezónní ukládání tepla a zimy existují jednoduché a levné postupy. Na teplo stačí nahřívat „díru v zemi“. Kolegové to provozují v Paskově jako součást kogenerační jednotky na využití důlního plynu. V létě teplo schovávají, v zimě dostanou 80% zpět.
        Na uchování chladu stačí si v zimě udělat sněžným dělem plnou díru sněhu (nebo se spolehnout na svatého Petra), zahrnout to buldozerem hlínou a v létě je k dispozici spousta chladu.

              1. To je zajímavé téma nad kterým jsem přemýšlel když
                To je zajímavé téma nad kterým jsem přemýšlel když jsem si bagroval kolem baráku. Vybavit bagr druhým čerpadlem na elektromotor. Zatím jsem to viděl jenom u plošin. Když bagruju na místě, připojím kabel a bagruju tiše, bez smradu a podstatně levněji.

                1. Tož šlo by to. Jen podobná potíž jako u elektrické
                  Tož šlo by to. Jen podobná potíž jako u elektrické sekačky, musíte dávat bacha na kabel. 230V 16A je řacha, jak se na to nožem vjede, u bagru bych to tipoval na jistých 400V 32A 🙂

                2. Tak v lomech obrovské elektrické bagry a nakladače
                  Tak v lomech obrovské elektrické bagry a nakladače normálně fungují.

          1. Nemohu poskytnout odkaz, mé info pochází z osobního
            Nemohu poskytnout odkaz, mé info pochází z osobního rozhovoru. Jedná se fakticky o nahřívání podloží v podzemním vrtu. To sezónní ukládání tepla provozuje Green Gas DPB a vybudovali ve spolupráci s tepelnými techniky z VŠB (kontakt). Obdobné projekty prý fungují v Kanadě, Dánsku a možná ještě někde jinde. V Kanadě a Dánsku to mají nahřívat pomocí solární termiky.

        1. O obousměrných tepelných čerpadlech jsem četl. Bohužel
          O obousměrných tepelných čerpadlech jsem četl. Bohužel ani to není příliš levná záležitost a má svoje úskalí. I když skála by v tomto případě, pokud by nebyla extrémně tvrdá, byla nejspíš dobrá. 🙂

          Pokud se týče přirozené lednice, tak mi to připomíná trochu jedmo „detektivní“ zkoumání, které jsme dělali z toho důvodu, že nás zajímalo, k čemu byly určené zasypané chodby u jednoho zámku. Nakonec se ukázalo, že asfaltové náměstí byl původně rybník (kouzelná představa, to náměstí je šikovné pro autobusy, ale je hóóódně ošklivé a pusté). Nad náměstím je stará hospoda. Nad hospodou domeček, který je přímo naproti vchodu do zámku (na kolmici spojnice hospoda hospodářské stavení). Nad domečkem je hospodářské stavení s hlubokými sklepy. V zimě se nasekal led, ten se háky nebo na saních navozdil do kopce do sklepů (zůstala tam dodnes přízemní okna a splazy). V létě se samospádem led posílal do domečku, který měl ve sklepě jakousi výhybku. buď pak jel do hospody, nebo se koryto nejspíš otočilo o 90° a posílalo se to na zámek.

          Made in Střílky – Petřvaldští z Petřvaldu cca 17. století.

Napsat komentář