Střechy výrobního závodu ve Zwolle, o celkové rozloze téměř osmi fotbalových hřišť, budou už brzy pokryty solárními panely pro výrobu elektrické energie.
foto: Scania
Výrobní závod ve Zwolle, Overjissel, bude mít střechy pokryty celkem 22 tisíci solárními panely. Celkový výkon soustavy bude 6 megawattů.
„Společnost Scania se zavázala snížit svou uhlíkovou stopu a v celé organizaci nyní provádíme podobné změny jako v Zwolle, abychom zvýšili energetickou účinnost. Stanovili jsme si ambiciózní cíle a směřujeme k uhlíkové neutralitě,“ říká Ruthger de Vries, výkonný viceprezident pro výrobu a logistiku.
NEPŘEHLÉDNĚTE Seat má největší tovární solární elektrárnu na světě
Střecha pokrytá solárními panely je ale jen jednou z mnoha iniciativ, které společnost Scania ve Zwolle zavedla. Dalším příkladem je větrná energie. V září 2016 začala společnost Scania Nederland spolupracovat s holandskou občanskou iniciativou „Blauwvinger Energie“ a Univerzitou Windesheim.
Výsledkem jsou tři větrné elektrárny podél kanálu Zwolle-IJssel. Dvě větrné turbíny mají být postaveny v továrně společnosti Scania. Turbíny pro projekt Windenergie Zwolle mají kapacitu dvou až tří megawattů, přičemž výška náboje a průměr rotorů turbín jsou 100 metrů.
Solární panely na střechách výrobního závodu Scanie vítají také místní úřady. „Scania patří mezi lídry v oblasti energie,“ říká Annemieke Traag, členka Výkonné rady provincie Overijssel pro energetiku, životní prostředí a evropské záležitosti. „Scania je hlavní zaměstnavatel v naší provincii a jsme rádi, že bere otázky energetické přeměny velmi vážně.“
Závod ve Zwolle by měl být v roce 2020 vůbec prvním energeticky nezávislým výrobním podnikem na světě, ale společnost Scania se také zavázala snížit svou ekologickou stopu v rámci celého výrobního procesu. Scania podepsala Globální dohody OSN, které jsou nyní doplněny Agendou 2030 pro udržitelný rozvoj.
Tady se jedná o nepochopení myšlenky.
Máme existující
Tady se jedná o nepochopení myšlenky.
Máme existující střechy – milióny čtverečních metrů nevyužité plochy s již existující infrastrukturou, kde solární panely přináší synergický efekt ochlazení v létě + místo spotřeby je v místě výroby.
Máme milióny metrů čtverečních oken, která by se dala místo kovového nátěru proti pronikání tepla nahradit FV nátěrem se stejnými protitepelnými vlastnostmi, které navíc generují i trochu proudu – sice mají efektivitu 2-3%, ale při ploše plášťů dnešních kancelářských budov to dělá hodně zajímavá čísla.
Bohužel zatím je FV stále velmi tvrdě propojená s výdělkem, takže tyto „nepeněžní“ bonusypři plánování jsou zcela ignorovány.
To by byla krása, ale ty solární panely je třeba taky
To by byla krása, ale ty solární panely je třeba taky udržovat, mít nad němi dohled a to něco stojí, oproti klasický pasivním oknům a střechám.
China solar panda
China solar panda :
https://m.vtm.zive.cz/nova-cinska-solarni-elektrarna-vypada-jako-giganticka-panda/a-188463
😉
Soláry se mají dělat buď na budovách nebo na k
Soláry se mají dělat buď na budovách nebo na k zemědělství nevhodné půdě.
Nějaká jakože ideologická reklama zaměřená na děti, které to stejně memůžou přímo vidět, je na nic, hlavně když už je ta technologie pro globální teplé pásmo neotřesitelně jistá i za tržní ceny.
Jediné kam by se ten systém panda možná hodil, jako umělecká částečně navigující díla u letišť.
Lol dneska v době zemědělských přebytků, neprodejných
Lol dneska v době zemědělských přebytků, neprodejných sklizní, řepky, dotovaného mlíka, dotací na zemědělskou naftu působí tito spravedlivě rozhořčení zachránci zemědělské půdy víc než komicky :)))
Skutečné foto
Skutečné foto http://static.snopes.com/app/uploads/2017/07/panda-solar-farm.jpg
Zemědělských přebytků? To myslíte to co dovezeme? Chápu
Zemědělských přebytků? To myslíte to co dovezeme? Chápu to tedy tak, že zastavíme věškerou bonitní půdu panely a obilí, mléko atd. jako dovezeme? Tak to potom, Pánbůh s námi, před takovou politikou.
tím, že se na zem. půdě postaví konstrukce na sluneční
tím, že se na zem. půdě postaví konstrukce na sluneční elektrárnu neznamená degradaci půdy, naopak půda se neodváží, nezahrnuje ani nijak neupravuje. Půda si odpočine, je vhodné ji využít na chov ovcí a i kdyby se tráva jen mulčovala je to velký přínos pro půdu, která si tzv. odpočine. Po ukončení životnosti se jen konstrukce odstraní a jede se dál. Z pohledu intenzivního zemědělství je to pro půdu obrovský přínos, protože se do ní vrátí život např. žížalu na poli normálně nenajdete. Pokud se jedná o pozemek se sklonem je to mnohokrát lepší než tam mít kukuřici, která je nejhorší na vodní erozi a tomu já říkám zločin.
1***,
bohužel 99% populace nepoužívá mozek, stačí jim
1***,
bohužel 99% populace nepoužívá mozek, stačí jim koblížek a mají hned správný názor na FVE a to ten že FVE na poli je největší zvěrstvo
jinak zdravá půda = žije tam žížala
Co to melete? Nechápete vůbec nic, my máme zemědělský
Co to melete? Nechápete vůbec nic, my máme zemědělský přebytky jako kráva nevíme kde je udat, ještě to dotujem 40 milijardama a vy chcete pěstovat ještě víc?!? Bravo. Vy jste hospodář na baterky, teda spíš na pendrek abych neurážel baterky :)))
Jedinej, kdo tu chce zastavět veškerou bonitní půdu jste vy, protože tu nikdo jinej takovou kravinu neplác.
https://www.irozhlas.cz/ekonomika/zemedelci-maji-problem-prodat-urodu-obili-vykupni-ceny-snizuje-i-prebytek-na-trhu_201609061043_krohackova
„Zemědělci mají problém prodat úrodu obilí. Výkupní ceny snižuje i přebytek na trhu
Pod 4 tisíce korun na jižní Moravě, ve zbytku republiky spíše za 3 300 za tunu. Výkupní ceny obilí jsou i přes letošní dobrou úrodu a výnosy nízké. Obchodníci si navíc nemohou dovolit zvýšit cenu. Mnozí totiž mají na skladě ještě loňské zásoby.“
„„Na jednom kamionu proti loňskému roku ztrácíme 20 tisíc korun, což je obrovsky velká cena. Když máte velké množství zboží, jeden kamion představuje 25 tun,“ popsal předseda Zemědělského družstva Bulhary Antonín Osička.
Někteří zemědělci se proto rozhodli počkat a nabídnout úrodu později, až ceny stoupnou. To si ale nemohou dovolit například malí farmáři, kteří k fungování potřebují alespoň nějaké peníze.
Vladimíra Severinová z menší firmy Obruč-Agro pro ČTK uvedla, že ceny nejsou na takové úrovni, aby byli malozemědělci životaschopní. Při skladování navíc hrozí jistá rizika. „Můžeme do toho chytit brouka, a tím pádem bychom si zvýšili náklady ještě o zaplynování a přečištění obilí – a teprve pak bychom mohli prodávat,“ vysvětlil Antonín Osička z Bulhar.
V jiných letech obvykle pomohlo, že si zemědělci vedle obilí vydělali na jiných komoditách. Letos situaci zkomplikovaly vymrzlé sady a vinice a také výkupní ceny mléka, které se dlouhodobě drží nízko kolem 5,80 Kč za litr.
V současné době ale mnohým zemědělcům nezbývá, než se zadlužit, aby měli peníze na další provoz. Stát se jim pokouší pomoci, ale je to běh na dlouhou trať.“
Už i náš zoufalej premiér se zoufale snaží udat naše přebytky mléka v Číně.
http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/cesko/sobotka-cinsky-trh-muze-vyresit-nase-problemy-s-prebytky_388568.html
„…mohlo by to v zásadě vyřešit problém, který mají naši farmáři s obrovskými přebytky a poklesem cen. Dnes naše mlékárny nevědí, kam se sušeným mlékem, nyní se rýsuje možnost ho dostat do Číny.“
http://opavsky.denik.cz/podnikani/mleko16022017.html
„Výrobci mléka se ocitli v krizi. Problémy má Opavsko i Krnovsko
Dlouhodobý přebytek mléka na českém trhu nutí jeho producenty snižovat stavy skotu a zavádět úsporná opatření.“
V oficiálních materiálech se mimo jiné píše
https://glopolis.org/1223/hleda-se-vize-ceskeho-zemedelstvi
„…bránit dotování přebytků (s výjimkou minimálních rezerv) a zejména škodlivým vývozům evropských potravinových přebytku (ať již jsou dotovány přímo či skrytě), které končí na trzích v chudých rozvojových zemích (s výjimkou humanitární pomoci)“
Takže ještě těma svejma přebytkama s dumpingovejma cenama prej navíc ničíme zemědělce z rozvojovejch zemí!!! No to se máme čím chlubit :(((