Scania: od hybridů po bezdrátové nabíjení

Scania pracuje na několika projektech, které mají pomoci zvýšit používání elektrifikovaných vozidel v městské i dálkové přepravě. Všechna hybridní vozidla Scania splňují emisní normu Euro 6.

V červnu 2016 byl poblíž švédského města Gävle zahájen provoz na první elektrifikované silnici. Elektrické nákladní vozidlo Scania po ní jezdí v běžném provozu a využívá technologii vyvinutou společností .
foto: Scania

Tahač na hybridní pohon

Švédská firma Löfbergs, která se zabývá pražením a následnou distribucí kávy, právě testuje hybridní nákladní vozidlo Scania. Model P 320 dokáže ujet čistě na elektrický pohon 2 kilometry. K plnému nabití baterií stačí necelých deset minut.

Toto hybridní nákladní vozidlo Scania je zároveň schopno spalovat HVO (hydrogenované rostlinné oleje). V této kombinaci jsou pak emise CO2 nižší o vice než 90% v porovnání s klasickým naftovým motorem.

Toto hybridní nákladní vozidlo Scania je zároveň schopno spalovat HVO (hydrogenované rostlinné oleje). V této kombinaci jsou pak emise CO2 nižší o vice než 90% v porovnání s klasickým naftovým motorem.
foto: Scania

Spotřeba paliva je díky hybridnímu systému nižší o 18 % a umožňuje také tiché doručování nákladu, například v nočních hodinách.

Elektrický autobus s akumulátory

Na konci roku 2017 začne Scania ve švédském Östersundu testovat elektrický autobus s akumulátory. Tři autobusy Scania Citywide LF, kterých by během roku 2019 mělo být dvojnásobek, se nabíjejí prostřednictvím střešního pantografu na dvou dobíjecích stanicích.

elektrobus Scania

Elektrobus Scania vybavený pantografy pro dobíjení
foto: Scania

Dobíjecí stanice se nacházejí na koncích 14 kilometrové linky. Po deseti minutách nabíjení je autobus schopen opět vyrazit na trasu a celkem zvládne 100 jízd denně.

Hybridní nákladní vozidlo pro tiché doručování

Nákladní vozidlo Scania s celkovou hmotností soupravy 18t může ujet čistě na elektrický pohon až 2 kilometry. Výkon elektrické soupravy je 130 kW (174 koní). Tichý provoz se využívá hlavně pro distribuci zboží v centrech měst a dalších oblastech citlivých na hluk nebo emise.

Městský hybridní truck Scania

Městský hybridní truck Scania
foto: Scania

Toto nákladní vozidlo se pyšní titulem Green Truck Future Innovation 2016, který mu udělil prestižní německý časopis Verkehrsrundschau.

Pokrok v hybridních městských autobusech

S uvedením hybridního městského autobusu Scania Citywide v roce 2015 udělala Scania další krok ke snížení emisí v přepravě. Hybridní jednotka, zahrnující elektromotor a automatickou spojku, je umístěna mezi klasickým motorem a převodovkou.

Hybridní autobus Scania

Hybridní autobus Scania
foto: Scania

Jako palivo se může použít 100% bionafta, čímž se emise CO2 sníží o 60-65%. V roce 2016 dodala Scania 51 těchto autobusů do Madridu.

První elektrifikovaná silnice na světě

V červnu 2016 byl poblíž švédského města Gävle zahájen provoz na první elektrifikované silnici. Elektrické nákladní vozidlo Scania po ní jezdí v běžném provozu a využívá technologii vyvinutou společností Siemens.

Ta umožňuje jízdu v čistě elektrickém režimu, pokud se nachází v pravém, elektrifikovaném, pruhu. Pokud nákladní vozidlo potřebuje předjíždět nebo opustit elektrifikovanou silnici, je zapojen klasický spalovací motor Euro 6 na bionaftu.

Bezdrátově nabíjené autobusy

V prosinci 2016 Scania zahájila provoz elektrických hybridních autobusů s bezdrátovým nabíjením. Jejich trasa vede ze Södertälje, kde sídlí společnost Scania, do Královského technologického institutu ve Stockholmu. Akumulátory jsou nabíjeny bezdrátově na konečných stanicích. K ujetí 10 kilometrů stačí 7 minut nabíjení.

Bezdrátové nabíjení pro elektrické hybridní autobusy Scania

Bezdrátové nabíjení pro elektrické hybridní autobusy Scania
foto: Scania

Vodík vyrobený ze solárních článků

Ve spolupráci s norskou přepravní společností Asko, začala Scania testovat nákladní vozidla s elektromotorem, kterému energii dodává vodík v palivových článcích. Vodík je navíc vyráběn lokálně, prostřednictvím solárních článků. Třínápravová souprava o celkové hmotnosti 27 t zvládne ujet až 500 km.

Nákladní auto Scania s pohonem na palivové články

Nákladní auto Scania s pohonem na palivové články
foto: Scania
tisková zprtáva

45 Comments on “Scania: od hybridů po bezdrátové nabíjení”

  1. Zo slovenskej diskusie o tom istom:
    Trocha počtov z vlastnej

    Zo slovenskej diskusie o tom istom:

    Trocha počtov z vlastnej skúsenosti:
    – nakládka tovaru v parite EXW, alebo FCA na kamióny – cena za tonu max 50 centov
    – nakládka toho istého tovaru v parite FOB (na loď) – cena nakládky za tonu od 4,50 Eur + doprava do prístavu
    – nakládka toho istého tovaru v parite FOR (na vagóny) – cena nakládky za tonu od 11 EUR + doprava k miestu nakládky (ak nemáš vlastnú vlečku). Plus platíš za zdržanie vagónov aj pri udalostiavch vis major (dážď, mráz, krivé koľaje vplyvom vysokých teplôt apod)
    Kilometrová cena prepravy je zhruba rovnaká u kamióna a u vagóna a polovičná u lode.
    Čas na prípravu: 10 minútový telefonický rozhovor s prepravnou firmou a písomná objednávka u kamiónovej prepravy, 30 minút telefonátov plus písomná objednávka u lodnej prepravy a cca 2 týždne vybavovania všeličoho a desiatky písomností u železničnej prepravy. Navyše pri železnici musíš komunikovať so slovenskými štátnymi firmami ŽSR a ŽSR Cargo, čo je mnohokrát nadľudské trápenie.
    Čas nakládky 1000 ton na kamióny a loď – cca 12 hodín, čas nakládky na vagóny – záleží od pracovnej doby a ochoty zamestnancov železníc. Ale minimálne 48 hodín.
    Čas prepravy do cieľa 1000 km vzdialeného: kamióny 3 dni, loď minimálne týždeň (ak ide všetko dobre), vagóny: nikto nevie a nikto sa neodváži predpovedať nejaký termín.
    Do toho treba prirátať napríklad pristavenie špinavých vagónov (špecialita ŽSR Cargo a ČD Cargo), prípadne aj neistý čas pristavenia vlaku, v rozsahu aj týždňov.
    Je mnoho ďalších dôvodov, zväčša absurdných, prečo nie železnica, toto bol výpočet len tých najhlavnejších.

    1. Lodní doprava by byla skvělá, bohužel nemáme zrovna moc
      Lodní doprava by byla skvělá, bohužel nemáme zrovna moc zesplavněných řek, takže to lze většinou s výhodou použít maximálně pro nějaký nadrozměr do zahraničí, který by se po silnici špatně přepravoval a bylo by to drahé.

    2. A to je to co se musí změnit. Bylo by třeba celý ten
      A to je to co se musí změnit. Bylo by třeba celý ten proces na dráze zjednodušit a otevřít maximum tratí ostatním dopravcům. Technicky to řešitelné je, jenom k tomu musí být vůle.

      Navíc by bylo ideální kdyby se dala snadno vyřídit licence na všechny státní koleje v Evropě a vyházet opatření, která měla smysl tak v době kdy se jezdilo podle praporků a volnost tratě zajišťovaly lístečky.

      Navíc by myslím dost prospělo kdyby se státy vzdaly „národních“ dopravců, jak osobních, tak nákladních. Lokálky se mají tak jako tak soutěžit, dálkovou dopravu buď soutěží ministerstvo, nebo se provozuje na „komerční riziko,“ a u nákladu to vážně nemá smysl. Chovat se tak, jako se chovají státní dopravci, by si soukromý netroufl, ten musí chtě nechtě generovat zisk, takže jim půjde hlavně o dálkovou dopravu ucelených vlaků a proto by bylo ideální kdyby se odstranily překážky pro provoz mezi státy. I kdyby se měly na hranici měnit lokomotivy, tak to nesmí vlak zdržet o moc víc než je třeba k jejich výměně.

      1. Byl jsem to já, ale třeba to vyjde někdy jindy 🙂 Byly tam
        Byl jsem to já, ale třeba to vyjde někdy jindy 🙂 Byly tam dokonce 2 modely X a asi 5 modelů S, takže o koukání a zkoušení nebyla zase taková nouze. Byl tam i ioniq, fiat 500, hromada ionů a leafů, asi 3 i3, pár domácích přestaveb, ty byly některé dost zajímavé, fisker karma, prius plug-in a pak možná ještě něco, na co jsem zapomněl.

          1. Perfektní akce s krásným počasím, prezentace snad 40
            Perfektní akce s krásným počasím, prezentace snad 40 elektromobilů, obsadili jsme 2 strany náměstí. Široká škála elektromobilů všech značek a velikostí, Tesla Model X si přitáhla i obrovský karavan (prezentace RPS Net pana Rýznara). Dorazilo prakticky vše, co se dnes dá elektrického v ČR koupit, včetně Hyundai Ioniq a Fiatu 500e. Veřejnosti se akce zjevně líbila, Tesly, Leafy, Iony, eGolf a další poctivě zájemce vozily, občas dostali od majitele i možnost elektromobil řídit. Letáky za stěrači a ve stánku APEL informovaly nejen o elektromobilitě jako takové, ale i o praktickém 3letém provozu Peugeotu Ion. Se všemi údaji ohledně financí. Více bude vidět na foto a videodokumentaci, panu Kaštovskému patří veřejně velký dík. Většinou krásné počasí narušily až odpoledne 2 přeháňky, kromě 2 komentovaných prohlídek s průvodcem zdarma byl na závěr por účastníky bonbónek v podobě exkurze na kůr varhan s několika skladbami, odborným výkladem a na závěr prohlídkou útrob nástroje, kde nejdelší píšťala měla přes 10 metrů!

            1. Také se připojuji za veliký dík panu Kaštovskému nejen
              Také se připojuji za veliký dík panu Kaštovskému nejen jako organizátorovi, ale také za předvedení rychlonabíjecích stanic 10 kW a 20 kW (CHAdeMO a CCS). Stanice připojená na pětikolík 400V/32A a její plný výkon dostaneme do většiny elektromobilů. Pár lidí už to pochopilo, že je to vlastně jednoduché řešení rychlonabíjení na většinu míst. Panu Rýznarovi děkuji za důstojné prezentování elektromobility na veřejnosti. Je to ukázka, jaké jsou možnosti. Všem děkuji, co umožnili řídit jejich elektromobil příchozím.

              1. malé autá v kopcovitom teréne vždy popreháňajú silné,
                malé autá v kopcovitom teréne vždy popreháňajú silné, kde vodič akosi nevie akcekerovať. okolo 1978 s trabim som utiekol mnoho minút 1600 žiguli … nielen jemu, ale tohoto konkrétne som na okraji mesta počkal a provokoval pozeraním na náramkové hodinky 😀

                1. Nějakej majitel Volta si zase nedávno užíval jak to 3x
                  Nějakej majitel Volta si zase nedávno užíval jak to 3x nandal Mustangovi, majitel byl poníka poněkud nešťastnej 🙂

    1. Gratuluji k pěkné akci!!
      Gratuluji k pěkné akci!! –

      Bohužel jet po D1 od Prahy je neskutečná otrava a vlakem se mi nějak nechtělo. Moc takových akcí není, je to škoda, 95% lidí má naprosto zkreslené představy o EV autech. Teď nevím, zda jsme jen konzervativní nebo tak úžasně chytří, nebo jen hloupí, že u nás ten rozvoj elektroaut je prakticky nulový.

  2. Výborně. Teď ještě natahat dráty v leteckých koridorech
    Výborně. Teď ještě natahat dráty v leteckých koridorech a doprava letadly bude taky elektrická. Konečně na to přišli, že trolejbusový vzor je to ono! Žádné bomby s vodíkem nebo s CNG, žádné hořící baterky, žádné nabíjecí stanice, kterými by někteří nejraději zadělali celý svět.
    Letadla budou létat jedno za druhým, bez pilotů, s pohonem na elektriku, kterou si budou cucat z natahaných drátů.

      1. Asi tak.
        Železnice by možná zvládla dost výkonů i

        Asi tak.

        Železnice by možná zvládla dost výkonů i dneska, dokonce by mohla být relativně pružná a fungovat jako „dnes podáte, zítra dodáme“ jenže to chce změnit přístup, vytvořit způsob doručování, obnovit nákladiště nebo zavlečkovat areály (to je mnohem větší problém). Začít většinu přeprav realizovat v kontejnerech (to výrazně sníží nutné manipulace a hrozbu odcizení zboží), začít jimi nahrazovat klasické nástavby aut (tady budou výrobci asi proti). Tady ten způsob zajistí že nakládku a vykládku vlaku zvládne relativně rychle jeden člověk s „vysokozdvihem“. Ale i pak Vám zůstává náročný úkol vymyšlení celého systému, zjištění optimální vzdálenosti uzlů a zejména posílání vagonů mezi nimi.

        1. Asi tak, že se za posledních 25 let to vše, jako jsou
          Asi tak, že se za posledních 25 let to vše, jako jsou nákladiště, překladiště, rampy, manipulační prostředky pro kontejnery atd. rušily a nadále ruší.
          Proč by taky ne, když vše zmákne kamion.

          Ale to vše je poplatné době – vozit zbytečné náklady sem a tam je módní diktát, viz např. tuny vody…

          1. Myslíte matonku co se vozí vlakem?
            Chyba je v tomto

            Myslíte matonku co se vozí vlakem?

            Chyba je v tomto případě i na straně železnice, že nebyla doposud sto takovou službu nabídnout a je také chyba na straně SŽDC, která redukce provádí a místo pouhého odpojení koleje trhá. Nákladiště u nás ve městě se třeba běžně používá pro nakládku surovin jako je dřevo, šrot a pod. ovšem naprosto tam chybí jakákoliv technika pro kontejnery a vážně pochybuji že kdy v minulosti ji nějaká významná část měla.

            Před zavedením takového systému by se musela najít vhodná nádraží a pak vybrat ta, která mají smysl k takovémuto vybavení. Mít nákladiště s manipulátorem pro kontejnery každých 20km by asi nebylo účelné, posílání čehokoliv na takovou vzdálenost je zbytečná časová režie.

            Také ale musí takové nákladiště a stanice splňovat některá další kritéria, například aby kolej byla průjezdná, podobně jako u nástupiště, aby bylo možné buď kontejnery naložit a vyložit při pobytu vlaku (řekněme 15-20minut) eventuálně tam část vlaku nechat, což by ale zase vyžadovalo dostatečný počet staničních kolejí. Také by asi bylo žádoucí aby stanice byly osazené modernějším zařízením, které umožňuje dálkové stavění vlakové cesty, nikoliv ruční přestavování výhybek.

            Požadavků na takový terminál místního významu je dost, ve velké stanici a v regionu s vyšší koncentrací potenciálních zákazníků, tam ani nutnost posunu vadit příliš nebude, protože samotná nakládka a řazení bude delší, možná by se dokonce vyplatil separé terminál s pořádným vybavením a několika kolejemi, třeba jako je pod Brnem (byly dva, ale jeden padl za oběť přestavbě tratě, navíc neměl portálové jeřáby a vlastní seřadiště, dolní nádraží přece jenom má i jiné účely), ale pokud se bavíme o něčem kde se naloží za den tři kontejnery, tam bude rychlejší nechat vlak chvíli počkat, než se naloží.

            Pořídit manipulátor a dát vedle jedné koleje panely by bylo asi to nejmenší.

            1. 1.
              „Myslíte matonku co se vozí vlakem?“
              – ne, to je ještě

              1.
              „Myslíte matonku co se vozí vlakem?“

              – ne, to je ještě stále voda výhradně z určité lokality a s obsahující konkrétní přírodní příměsi.
              Zato hromady pitomých limonád se tahají po megatunách, protože byly zlikvidovány stáčírny.

              2.
              Ano, spoustu toho, co by se mělo řešit z titulu dráhy (ať už správce inrastruktury, nebo dopravců) se neřeší, protože na těch dobře placených místech dřepí příliš velké procento diletantů a různé pakáže.

              3.
              Malá kontejnerizace byla např. v Plzni prakticky v centru.
              za posledních 25 lety byla zlikvidována, nyní tam stojí pitomý Hornbach.

              1. Nevím, jestli by nějaká firma byla vůbec ochotná předat
                Nevím, jestli by nějaká firma byla vůbec ochotná předat svůj produkt ke stočení někomu jinému, tady by myslím dost pomohla právě ta přeprava kontejnery. Navíc si nejsem jistý že existují silniční či železniční cisterny pro potravinářské účely, o tom kolik vos by kapající cisterna se sodovkou přilákala raději ani neuvažuji.

                Je otázka jak je to v zákoně ohledně SŽDC, jestli smí takto o vlastní vůli třeba začít stavět nákladiště, nebo jestli musí čekat na povel ministerstva. Možná je tam i problém jako v případě tendrů, které se musí soutěžit na cenu bez dalších parametrů.

                Zrušení onoho nákladiště v Plzni byla myslím chyba, přístup na silniční síť vypadal dobře, ale z leteckých snímků se mi zdá že se jednalo o nákladiště, které sloužilo k různým účelům, nejenom kontejnerové přepravě a jako u takového je otázka, jestli se tam dalo s kontejnery pohodlně manipulovat, nějakého prostoru tam moc nevidím. Ještě je otázka jestli náhodou někde poblíž není nějaký větší.

                1. Kofola se vozila z Opavy vlakem na stáčírny.
                  Ostatní

                  Kofola se vozila z Opavy vlakem na stáčírny.
                  Ostatní sirupy např. z Fruty šly po silnici.
                  Vše byl koncentrát, nikoli voda.

                  V Plzni bylo místa dost a po přestěhování hasičů ho mohlo být ještě víc.

          2. „diktat“ to je to jedine co to neni.
            Diktat to byl v dobe kdy

            „diktat“ to je to jedine co to neni.
            Diktat to byl v dobe kdy ty vlecky a prekladiste fungovali, tedy za totality v centralne planovanem hospodarstvi, kdy vsechno spravoval a planoval tedy diktoval stat.
            Dnes se muze kazdy svobodne rozhodnout jakou prepravu si vybere a pokud nedokazi zeleznice (k velkemu prekvapeni, no protoze stale v rukou statu, tedy to logicky vedou nepruzni pitomci co maji vse na haku nebot, kdyz vygeneruji ztratu tak stat (my vsichni) to prece zamazne) nabidnout konkurenceschopne podminky (a nedokazali to ani v dobe kdy jeste do kazdeho vetsiho podniku ta vlecka fungovala) pak to nutne muselo zkoncit tak jak to zkoncilo, ale opravdu ne proto, ze by nekdo neco diktoval.

            1. ČD Cargo státní je, zbytek není, je tu IDS Cargo, AWT,
              ČD Cargo státní je, zbytek není, je tu IDS Cargo, AWT, ODOS, LokoTrain a dalších X společností, problém je v tom že tratě jsou:
              a) pomalé
              b) hlavní přecpané osobní opravou
              c) optimalizuje se zejména pro rychlou osobní dálkovou dopravu
              d) (tímto bodem si nejsem jistý) nákladní vlak bude dávat přednost i zpožděnému motoráku.
              e) mnohdy zastaralé z pohledu zabezpečení a stavění vlakové cesty.
              f) v některých případech mají i pro nákladní dopravu naprosto nevhodné poměry
              g) není tu pro, ideálně kombinovanou přepravu, dostatečná infrastruktura, i zasílání po vlečkách v minulosti mělo dost velké limity a ne všude byly.

              Jinak co jsem četl tak když se v poslední době nějaká vlečka znovu zprovoznila, tak to bylo z iniciativy soukromého dopravce a osvíceného ředitele firmy, kterému došlo že tu přepravu prostě po silnici v takovém objemu rozumě neudělá.

              Aby se začala doprava více realizovat po železnici, tak by musel být reformován nejen systém v ČR, ale i v okolních zemích tak, aby bylo možné zásilky pohodlně dostat i do zahraničí.

            2. Michelin:
              Když vidím to tvoje „… zkoncit tak jak to

              Michelin:
              Když vidím to tvoje „… zkoncit tak jak to zkoncilo…“ a „…vlecky a prekladiste fungovali…“, tak pochybuju o smyslu s tebou vést debatu na složitější téma.
              Navíc jsi nejspíš generace „Z“, s představou, že na vše stačí mobilní telefon.

          3. Důvod je jednoduchý, ten kamion to obslouží levněji,
            Důvod je jednoduchý, ten kamion to obslouží levněji, tečka.

            Základní otázka je, jak je vůbec možné, že kamion, který má všechny předpoklady být nejdražší přeprava (drahé palivo zatížené spotřební daní, mýtné, silniční daň, omezená rychlost, žádné dotace) vyjde levněji než vlak, který má všechny předpoklady být po všech stránkách nejlevnější (laciné palivo, žádné mýto, žádná silniční daň, rychlost 2x, teoreticky až 4x vyšší oproti kamionu a navrch státní dotace)?

            1. Různé důvody a problémy dráhy jsem tu vypisoval už ve
              Různé důvody a problémy dráhy jsem tu vypisoval už ve dvou příspěvcích.

              Dráha sice neplatí silniční daň, ale potřebuje tu stejnou zdaněnou naftu, elektrifikace je na necelé polovině délky, platí se poplatek za dopravní cestu 50Kč/1000tkm, rychlosti na většině naší železnice jsou do 100km/h a na nezanedbatelné části do 80km/h, i nákladní expresy mají problém dosáhnout rychlostí kolem 80km/h, protože musí dávat přednost vlakům osobní přepravy, přestože rozjet nákladní vlak o 2500t je daleko větší problém, než osobní který má 250t, nebo dokonce nějakou M810, která váží nějakých 20-30t.

              To nemluvě o tom, že je přidělování dopravní cesty velmi nepružné a nutné, co jsem slyšel, až měsíce dopředu, jsem si skoro jistý že by nasazení lepšího systému zvládlo výrazně zvýšit pružnost systému včetně návrhu případné alternativní trasy.

              Musíte předělat ten systém tak, aby když si 7.5. vzpomenete že potřebujete přepravu z A do B, tak budete mít přidělenou cestu z A do B dle požadovaných parametrů (je-li to možné) nejpozději do 14.5., tato přeprava se bude realizovat někdy mezi 7.5 a 21.5. (pokud by se náhodou nepodařilo v prvním týdnu najít vhodná okna a cestu), samotná přeprava by pak měla trvat do 24 hodin.

              1. Psal jsem o železnici obecně a ne zrovna o té naší (to je
                Psal jsem o železnici obecně a ne zrovna o té naší (to je úplný skanzen obdobně jako tankondrom s krycím názvem D1), ostatně ten článek se týká Německa.

                Navíc pokud někde nemají plně elektrifikované alespoň hlavní trati a vedle nich staví elektrifikované dálnice, tak je to už paradox na druhou.

                1. Vy nevíte že soustava cest T je součástí obrany země?
                  Vy nevíte že soustava cest T je součástí obrany země? Vjede sem nepřátelská technika a do několika kilometrů se rozsype 🙂

                  Bohužel ta skanzenovitost s jistými obměnami vládne v celé Evropě, už jenom to že se ETCS zavádí roky a dále se používají všemožná národní zabezpečovače, veškerá doprava se tlačí na několik páteřních tratí, to je problém, protože to omezuje kapacitu.

                  Například jde vytvořit nákladní „koridor“ od přechodu u Františkových lázní přes Plzeň, Velenice, Windigsteig, Pulkau a Retz na jižní Moravu s výhledem na jízdu do Brna, Ostravy, Vídně či Bratislavy, místo toho se většina dopravy bude realizovat přes přetížené tratě v Rakousku či ČR, bohužel ČR a Rakousko se na něčem takovém nedomluví. Problém je i se stavbou jednoho mostu z Laa a opravou tratě do Hrušovan, přestože Rakousko svého času vyhrožovalo tím, že to celé zaplatí.

                  O tom, že je situace v jiných evropských zemích jiná bych si iluze nedělal.

                  Na druhou stranu v USA je železnice zodpovědná za podstatně větší procento výkonů v nákladní dopravě než v Evropě. USA mají na šířku asi 4000km a na výšku asi 2500km, pozemní cesta v EU z Řecka do Švédska má asi 2600km, k severnímu pobřeží pak kolem 4000km, relace pobaltí – Španělsko má kolem 3000km. Pokud začne z Asie jezdit zboží severní cestou aby se vyhnuli poplatkům na Suezu či dlouhé cestě kolem jižní Afriky, byl by tu obrovský potenciál pro přesun dopravy na dráhu, jednak by se jednalo o vyšší rychlost proti lodím a také o možnost převážet značné objemy mezi jednotlivými regiony EU. Až bude hotový Baltský koridor, který má výhledově napojit Finsko, tak význam dráhy může ještě vzrůst.

                  Jenže to by vyžadovalo realizovat nákladní dopravu ala USA a osobní dopravu ala Transsib v unijním měřítku. A to nemluvím o zájmových oblastech Ukrajiny, Balkánu a o něco hůře dostupných oblastech severozápadní Afriky (již zapojeno do jednotné elektrizační soustavy) donedávna Turecka, a snad Libanonu, Sýrie, Íránu, Izraele a Jordánska, kam jsou projekty železnic staré přes sto let. Jenže do toho se nikomu moc nechce a navíc se vynořují pnutí, na které může EU dojet.

                2. Vlak z Číny do Evropy jezdí několikrát týdně, cesta jim
                  Vlak z Číny do Evropy jezdí několikrát týdně, cesta jim trvá 15 až 18 dní podle destinace. Překládá se při přejezdu z Číny do Kazachstánu a následně pak při přejezdu do Polska. Poslední mediální vlaková jízda z Yiwu do Londýny díky silné publicitě ukázala spoustě zemím a jejich politikům, že nákladní vlaková doprava má smysl. Přitom vlakové spojení s Čínou s Evropou je pravidelné již více než 10 let, a jedna cílová destinace je i v České Republice, konkrétně v Pardubicích. Problém nákladní dopravy na železnici je kapacita, kdy ve většině zemí Evropy nestačí kapacity tratí. Přes den většinu kapacity mají osobní vlaky, které na hlavních uzlech okolo měst také již přestávají stačit, a tak nákladní vlaky často mohou jezdit jen v noci.

                3. O existenci toho spoje vím, jen je to trochu specifický
                  O existenci toho spoje vím, jen je to trochu specifický příklad. Druhá větev se plánuje jihem přes ty „zábavné“ státy jako Turecko, Írán…

                  Krom této dálkové spojnice je třeba mít pořádné spoje i v Evropě a je myslím poněkud hloupost, že se do TEN-T daly tratě, které jsou přetížené osobní dopravou. Vážně nevím koho napadlo že (ano bylo to levnější) je super nápad vést veškerou dálkovou dopravu osobní severozápad-jihovýchod přes Třebovou a Svitavy a do toho se tam ještě motá náklad, protože nikdo z dopravců nepošle vlak 2500-3000t po té horské dráze. Jednak je to na hranici výkonu lokomotiv a jednak by to možná chtělo něco šestinápravového jako IORE. Tam by se myslím spíš vyplatilo vést osobní dálkové vlaky, dneska by se tam dalo dostat tak na 3 hodiny s tím, že se tam zastaví jen v Havlíčkově Brodě (dnes EC staví myslím jen v Pardubicích), kdyby se tam vedlo pendolíno, nebo něco podobného, dalo by se to ještě zkrátit. Tím by zůstala kapacita Svitavské tratě volná pro náklad.

                  Ano problém je v kapacitě a tom, že se nikomu nechce používat alternativní trasování buď pro nevhodný profil tratě, nebo pro zastaralost a rychlostní omezení. Měla by se najít cesta jak to udělat, aby se pro nákladní dopravu začaly ve větší míře využívat i vedlejší tratě.

                  Údajně někomu na ministerstvu teprve teď došlo, že by bylo dobré na problematickém úseku kolem Třebové oddělit nákladní a osobní dopravu s tím že pro náklad zůstane současná trať a osobní pojede novým tunelem, pokud ale nezečtyřkolejní úsek Třebová – Ústí n. O., tak je to jenom malá pomoc. V budoucnu možná ani to nebude stačit.

                  A ostatně i ten můj návrh by nejspíš vedl k posílení dopravní kapacity ve východozápadním směru.

                4. Hlavní směřování osobní dopravy by mělo cílit na VRT a
                  Hlavní směřování osobní dopravy by mělo cílit na VRT a co nejvíce na nové separátní tratě. Na současných tratích by pak zůstali jen regionální vlaky obsluhující region a nákladní doprava. Ostatně i Německá studie výstavby VRT Drážďany Praha počítá s možným navýšením kapacity nákladní dopravy na dvojnásobek. Na současné trati by přestali jezdit rychlejší spoje, a jejich kapacitu by mohla nahradit nákladní doprava. V Německu je to tuším druhý nejvytíženější hraniční uzel s nákladní dopravou.

                5. Jenže nemůžeme pořád čekat na to až se postaví VRT, ty
                  Jenže nemůžeme pořád čekat na to až se postaví VRT, ty nejmíň dalších deset let nebudou, možná ještě déle a potřebujeme nějak vyřešit ten problematický kus kolem Třebové, který i při existenci VRT, pokud tam nebude čtyřkolejka, bude špuntem.

                  Navíc si nedělám iluze že zbude prostor pro nákladní vlaky, protože krajské IDS jsou sto tam narvat nějaké v podstatě zbytečné přímé vlaky, kterými se ušetří kolik? 10-15 minut k přestupu? Navíc si umím představit protesty Olomouce, pokud by měla ztratit všechny vlaky v relaci Praha-Ostrava protože by se převedly na VRT přes Brno. Takže buď to skončí tím že tam budou zajíždět, nebo se s touto linkou nepohne, navíc je to skoro o 100km kratší trasa. A tím pádem zmizí jenom tak dva vlaky z toho problematického místa. A umím si představit že místo EC by z Olomouce začaly jezdit přímé vlaky třeba do Hradce Králové.

                  Také myslím hrozí nebezpečí že vznik VRT může způsobit problémy na dalších tratích.

                  Vezměte si že po výstavbě dráhy Brno-Přerov možná vznikne požadavek na vedení vlaků Varšava-Vídeň a Varšava-Budapešť přes Brno, časově by to mohlo být stejně, nebo dokonce rychlejší než po současné trase, to znamená že by se vlaky v této relaci stáhly na trať Břeclav-Brno, to by mohl být trochu problém. Asi navíc ani neexistuje teoretická možnost tento problém uspokojivě vyřešit přestupy (nehledě na to že by to vedlo k degradaci kvality cestování) a obyčejnými rychlíky jako přípoji z Vídně či Bratislavy. Maximálně je proti sobě tak o čtvrt hodiny posunout, ale to už zase ztrácíte přípoje na druhý směr, rozpojit linku Bratislav-Praha z praktických důvodů nelze, jestli by se tak stalo, tak buď klekne nádraží v Břeclavi, nebo Brně, ani jedno by tak masivní přestup nezvládlo. Leda snad realizovat přímý vlak Praha-Vídeň přes Budějovice (údajně kratší a rychlejší po dokončení koridoru) a místo railjetu vést jen rychlík Vídeň-Brno s přípoji na obyčejné rychlíky do Prahy (to do dokončení zbytku VRT)

                  Ještě by asi šlo řešit spoj Vídeň-Varšava rychlíkem navazujícím na EC v Břeclavi, ale…

                  Prostě ta VRT a změny kolem ní by mohly dost nehezkým způsobem rozvrtat dopravu v dost velkém kusu Evropy tím že by se musely překopat kompletně přípoje odjezdy… Ono k tomu dojde, jednou, ale nevím jak moc jsou sousedé ochotní k takovému kroku, přičemž se asi jednodušší jeví čachrovat s vlaky na Vídeň, než na Bratislavu.

                  A ten tlak, až to v provozu bude, vznikne, protože Brno má kolem 300k obyvatel a přes školní rok má ještě tak o sto tisíc obyvatel víc.

              1. Kdyby to nehrálo, tady je to na
                Kdyby to nehrálo, tady je to na youtube:
                youtube.com/watch?v=fwjwePe-HmA

                Dovolil bych si jenom podotknout, že je to o spojených státech, kde jsou věci trochu jinak. Včetně rychlostí a problémů atd. Taky tam má trochu problém s tím, že většina Amtraku používá jako palivo naftu.

                Nicméně že zvýšení rychlostí snižuje náklady je fakt, kdy se dají na trase šetřit i soupravy při zachování stejného taktu.

  3. Pro osvěžení paměti a správného zarámování čili
    Pro osvěžení paměti a správného zarámování čili kontextu současných „bohulibých“ snah

    Výrobci evropských tahačů včetně VW Scania měli loni dostat pokutu 1,4 milijardy Eur za kartel o
    1. nezákonných cenových dohodách
    2. dohod na ODKLADU INSTALACÍ NOVÝCH ZAŘÍZENÍ
    KE KONTROLE EMISÍ už od konce 90. let!!!!!!!!!

    Kartel předních výrobců, mezi nimiž je
    Daimler, Volvo, Renault, DAF, Iveco, MAN a Scania,
    může podle pravidel EU dostat pokutu až do deseti procent celosvětových tržeb.
    MAN je výměnou za zmírnění sankci všechny nabonzoval.

    Pěkný podvodný parchanti to jsou.

    2016
    Výrobci nákladních aut asi dostanou od EK rekordní pokutu. Za kartel…
    http://www.auto.cz/vyrobci-nakladnich-aut-dostanou-ek-rekordni-pokutu-za-kartel-95593

    1. Me na tom bavi jak k dorucovani do oblasti kde by rusili
      Me na tom bavi jak k dorucovani do oblasti kde by rusili hlukem a coudem pouzivaji auto, ktere s ciste elektrickym pohonem ujede 2km. Takze deleno dvemi na cestu zpet to pouzije na poslednim kilometru. To je fakt bomba. 🙂 Pak nastartuje a krom pohonu auta bude jeste dobijet prazdnou baterku. Tedy zbytek cesty nez se vymota z centra bude cudit vic nez bez toho ancablu.
      Ale kdyz se to bude lidem podavat s kamennou tvari tak na tom nikomu neprijde nic divneho a vsichni jim zatleskaji. A hned pak si odplivnou pred Teslou, protoze, protoze, no proste proto!

    2. No tak to je pěkné, otázka jenom na co ty peníze půjdou,
      No tak to je pěkné, otázka jenom na co ty peníze půjdou, přece jenom se jedná o dost vysokou a zajímavou sumu. Ale v celém rozpočtu EU je to jenom kapka v moři. Rozhodně je dobře, že se něco takto proti velkým kartelům dělá.

Napsat komentář