Letiště v Sydney zavádí elektrické autobusy

Letiště v Sydney uvedlo do provozu svůj první elektrobus. Do konce letošního roku jich pořídí dalších pět. Jde o společný stroj australské společnosti Carbridge a čínské BYD.

Tenhle konkrétní elektrobus se jmenuje „Electric Blu“. Slouží nově na letišti v Sydney.
foto: Carbridge

Elektrobus typu Toro sloužící nově na trase mezi parkovištěm a letištěm Sydney zvládne ujet až 400 km na jedno nabití a uveze až 70 pasažérů. Celková investice do šesti kusů činila $5 mil. AUD.

Nové elektrické autobusy nahradí původní dieselovou flotilu. Bude to znamenat roční snížení emisí asi o 160 tun a zlepšení kvality ovzduší v okolí. Stejně tak i snížení hlučnosti.

Letiště po celém světě postupně investují do obnovitelných zdrojů energie a ekologické dopravy. Čím dál tím častěji jsou například letiště napájena solárními panely.

22 Comments on “Letiště v Sydney zavádí elektrické autobusy”

    1. Tak ptáte se sice z
      Tak ptáte se sice z legrace, ale logiku tak velký nájezd má. Pokud se pohybujete v místech, kde na konečných není možnost nabíjení nebo tam autobus nestojí dostatečně dlouho.
      Ano, třeba Ostrava má napříč jen 20 km a celou tuto trasu jede jen minimum linek. I tak by jim dojezd vystačil teoreticky na 10 spojů. To je při průměrné rychlosti 30 km/h přes 13 hodin pracovní doby a to nepočítáme stání na konečných a povinné pauzy řidiče.
      Pokud by elektrobusy měly jezdit podle nynějších představ DPO uvnitř velkých sídlišť od konečných zastávek páteřní tramvajové sítě, kde by mohly dobíjet, tak by si je řidiči mohli střídat na konečných a nemuseli s nimi zajíždět do depa. Ani na čištění. Protože třeba v 80 tisícové Ostravě-Porubě má takový autobus trasu jedním směrem do 10 km, takže teoreticky 20 spojů a 26 hodin jízdy bez nabíjení. Jelikož ovšem bude nabíjet v pauzách na konečné, má prakticky dojezd neomezený. Jinými slovy i topit a klimatizovat může v pohodě elektricky.

          1. Ciste molarne (vim, ze je to
            Ciste molarne (vim, ze je to zjednoduseni), spalenim molekuly metanu („hmotnost“ 16) a nejakeho kysliku vyrobim molekulu CO2 („hmotnost“ 44) a nejakou odpadni vodu. Kdyz budu palit treba alkohol, vyjde to lip, protoze v nem uz nejaky kyslik je.

            EDIT: nahore to rozepsal Tomiq v „lidskych“ jdnotkach

          2. No problém je v tom, že do
            No problém je v tom, že do reakce vstupuje kyslíku mnohonásobně více, než kolik si letadlo veze paliva.

            Příklad: Předpokládejme, že jedeme autem se spotřebou 7 litrů na 100 km. Ujetím 1 km tedy spotřebujeme 0,07 litru benzínu. Při průměrné hustotě benzínu okolo 720 kg·m-3 jde tedy o zhruba 50 gramů benzínu. Zjednodušeně lze předpokládat, že benzín je tvořen atomy uhlíku (reálně tak z 90%, takže chyba nebude velká). V 50 gramech benzínu jsou tedy asi 4 moly uhlíku. K jeho spálení (C + O2 → CO2) je potřeba 4 moly molekul kyslíku O2. Pro běžný plyn za běžných podmínek (a to kyslík je) přitom platí, že jeden jeho mol má objem 22,4 litru (! za běžných podmínek, tedy zejména za běžné teploty a atmosférického tlaku!). Z toho vychází, že obyčejné auto spotřebuje na ujetí 1 km kromě 50 gramů benzínu také okolo 90 litrů kyslíku. Udává se, že průměrný člověk takové množství kyslíku spotřebuje za zhruba 6 hodin.

            Asi si (ne)dovedete představit, kolik kyslíku spálí letadlo.

                1. Nejde ani tak o produkci
                  Nejde ani tak o produkci CO2, ale spíše o spotřebu kyslíku. Mimochodem, množství kyslíku v atmosféře klesá. Sice zcela nepatrně, ale klesá.

      1. Nejsem chemik, takže
        Nejsem chemik, takže spoléhám na strýčka Googla.
        Ze spálení 1 kg paliva vzniká přibližně 3kg CO₂ a 1,5kg vodní páry.
        Na 1kg paliva je potřeba asi 15kg vzduchu, z čehož kyslík tvoří asi 20%
        Takže z kila paliva a 3 kil kyslíku vznikne 3kg CO₂ a zbytek pára.
        Ta letadla spotřebují na transkontinentální let spíše kolem 50ti tun paliva a vypustí těch 150 tun CO₂

Napsat komentář