Elon Musk: hlavní překážkou robotických aut je software

Koncem letošního roku se dočkáme druhé části představení elektromobilu Tesla Model 3. Podle všeho bude mít celá akce co dočinění s robotickým řízením.

Elektromobily Tesla Model S a Tesla Model X už dnes nabízejí samoučící se asistenční systém Autopilot, který umožňuje částečně robotické řízení.
foto: Tesla

Tesla se nedávno znovu dostala do titulků, když její asistenční systém pro autonomní řízení Autopilot zaznamenal první fatální nehodu.

Dlouho se spekuluje o tom, že právě Tesla Model 3 už bude plně robotické auto. Bude tedy disponovat autonomním řízením na úrovni 4, což znamená, že dokáže dojet z místa A do místa B zcela bez asistence člověka.

Silnými indíciemi jsou právě komentáře samotného Elona Muska v nedávném konferenčním hovoru k finančním výsledkům Tesla za 2. čtvrtletí 2016. K robotickým autům řekl: „To, co dnes máme, vyrazí lidem dech. Vyráží to dech mně, takže to určitě vyrazí dech ostatním až to poprvé uvidí. A přijde to dřív, než si lidé myslí.“

Což se docela dobře propojuje právě s chystaným druhým odhalením Tesla Model 3. Když byl Elon Musk dotázán, zda je plná autonomie otázkou spíše hardwaru nebo softwaru, řekl že jde především o software a potřebný hardware už existuje (viz. superpočítač NVIDIA).

Tesla Motors v současné době vylepšuje svou pokročilou umělou inteligenci a neurální mapy, které technologii Autopilot řídí. Že ale hardware také není tak úplně nedůležitý dokazuje, že Tesla se rozhodla změnit původního dodavatele čipů, izraelskou společnost MobilEye.

Za koho, to zatím není jasné. V této oblasti začíná působit řada nových firem, například Drive.ai založený skupinou výzkumníků ze Stanfordu. A dokonce Tesla samotná najímá experty na vývoj počítačových čipů.

Tesla

52 Comments on “Elon Musk: hlavní překážkou robotických aut je software”

  1. Dokud budou jezdit auta s
    Dokud budou jezdit auta s lidskym ridicem soucasne s robotickymi auty, bude vzdy problem.
    Pokazde kdyz se potkaji dva rozdilne svety, je problem.
    Uz obycejny tempomat neni vsehoschopny. Z kopce brzdi a pri prechodu do stoupani brutalne pridava. Spotreba na vlnite dalnici je o dost vyssi.
    Lidsky ridic jede do kopce pomaleji a z kopce rychleji nez tempomat. V kopci tempomat predjizdi ostatni a z kopce je predjizden.

        1. Co takhle treba simulace
          Co takhle treba simulace konstantne seslapnuteho plynoveho pedalu. Tato charakteristika nejvice odpovida lidskemu stylu jizdy. A nebo neco mezi konstanti rychlosti a konstantnim plynem. Treba by to chtelo vyhodnotit styl jizdy nekolika lidi a pak tomu stylu vytvorit algoritmus. Jako parametry by mozna byly dobre momentani rychlost, narust/pokles potrebneho vykonu motoru stoupani/klesani, mozna i dynamika slapani na plyn atd. Ja vim, neni to jednoducha vec. Ale kdyz automobilky resi uplne jine hlouposti, tak proc ne tempomat, ktery je dulezitejsi nez nejake opticke dojmy spolujezdce na tvar make-up zrcatka atd.

          1. Zkousel jsem nad tim
            Zkousel jsem nad tim premyslet, ale nic funkcniho a bez zakmitu me nenapadlo – klasicky „hloupy“ tempomat na rozdil od cloveka vzdycky pojede trochu krecovite, protoze ma zadani rychlost=xy a nema dalsi vstupy – nevidi, ze se blizi vrchol kopce, takze muze dat nohu z plynu, nevidi, ze je lepsi to trochu rozjet na vyssi rychlost a pres kopec se tak prehoupnout, nevidi blizici se zatacku…

            1. Plynovy pedal uz davno nema
              Plynovy pedal uz davno nema lanko, ktere otevira/zavira karburator. je to elektronicky prvek, prakticky potenciometer. Potenciometer preda informaci palubnimu pocitaci pomoci napeti. Kdyby tempomat udrzoval toto napeti na stale urovni, odpovidalo by to vice stylu jizdy cloveka. Z kopce by to take jelo rychleji a do kopce pomaleji. Urcite by se dalo najit nejake lepsi reseni nez ten hloupy tempomat.

              1. To je prece sumak, jestli je
                To je prece sumak, jestli je tam lanko v konstantni poloze nebo potenciometr davajici konstantni napeti – strategie „konstantni plyn“ (cili zadna zpetna vazba) bude jakz takz fungovat na rovine (nebo vicemene rovine), ale v kopeckatem terenu se to bud bude do kopce dusit nebo z kopce rozjizdet vic nez zdravo. Timhle stylem podle me neridi ani clovek…

                EDIT: teda leda by ridici jednotka drzela (zpetnovazebne) konstatni otacky umerne poloze plynu

                1. proto je potreba nejak
                  proto je potreba nejak zkombinovat moznosti konstantni rychlost a konstatni plyn a zohlednmit parametry ktere lze z palubniho pocitace ziskat. A trochu lidskeho stylu jizdy a chytry tempomat je na svete. Jako luxusni verzi muzeme pridat nastaveni tvrdosti tempomatu pomoci reostatu jako u destoveho senzoru u steracu.

                2. Ako tak čítam vaše úvahy
                  Ako tak čítam vaše úvahy o inteligentnejšom tempomate, tak ma napadlo tam pridať ďalší parameter a to konštantná spotreba (alebo nejaký nastaviteľný rozsah) a ak bude predsa nastavená trasa z bodu A do bodu B, tak by nemal byť problém získať údaje o topografii terénu z GPS a podľa toho by sa už dalo niečo poriešiť…
                  možno to je hlúposť, ale už som urobil pokus s konštantnou spotrebou na nerovnom teréne a celkom to šlo 🙂

                3. S tempomatem jezdim vetsinou
                  S tempomatem jezdim vetsinou v zonach 30km/h a nebo tam, kde vim ze prijde pevne zabudovany radar. Na dalnici jen pri rovnem terenu.
                  Ted mam Peugeot Ion bez tempomatu a hned jsem v Nemecku jel zonou 30 rychlosti 39km/h. Stoji to 15€. A pak ze jizda elektromobilem je levnejsi :-))
                  Kdyby to tak bylo mozne zadat do tempomatu ze na jizdu z A do B zaplatim jen tolikatolik litru. At si to zaridi jak chce, hlavne ze dojedu vcas a bezpecne.

                4. Ja som to myslel tak, že by
                  Ja som to myslel tak, že by tam bol nastaviteľný rozumný rozsah max. a min. rýchlosti vzhľadom na nastavenú. Tak napríklad, ak by riadiaca jednotka zistila, že sa blíži nejaké stúpanie, tak by v rámci nastaveného rozsahu spotreby začala zvyšovať rýchlosť vozidla na rovine pred stúpaním, aby sa počas stúpania mohla dosiahnuť minimálna hranica rýchlosti a tá by sa už neznižovala aj keby musela stúpnuť spotreba nad nastavený limit (pri dlhých stúpaniach).
                  A naopak pri predpokladanom klesaní by sa dalo s minimálnou alebo žiadnou spotrebou dosiahnuť maximálnu prípustnú rýchlosť v danom mieste a ďalej by fungovala samozrejme rekuperácia.
                  Myslím, že by to nemal byť v dnešnej dobe taký problém.
                  A mne ani 30km/h tempomat ani nezoberie. Minimálne má 40.

                5. Takovy tempomat by fungoval
                  Takovy tempomat by fungoval dobre bez provozu jinych automobilu. Problem je vetsinou ze ostatni jedou +- konstantni rychlosti.
                  Se spalovakem jezdim optimalne. Pred stoupanim zrychlim na jeste rozumnou rychlost abych mel dostatek kineticke enrgie. Kdyz to provoz dovoli, vyjedu stoupani jen setrvacnosti bez zarazene rychlosti a do kopce se motor nemusi namahat. U delsich stoupani zaradim rychlost kdyz uz nemam dostatek kineticke energie. Nejlacinejsi zrychleni je vzdy z kopce. proto z kopce pridavam plyn a jezdim za hubicku. Nejlepe to funguje kdyz neni zadne auto prede mnou ani za mnou.
                  U Passatu funguje tempomat i pod 40 km/h. Vetsinou dam neco nad 30. V Nemecku u rychlosti davaji bonus 3km/h a nepokutuji hned od 33.

                6. Tempomat v zóně
                  Tempomat v zóně (zástavbě)? Nebylo by lepší použít omezovač?

    1. S první větou zásadně
      S první větou zásadně nesouhlasím. To je jako tvrdit, že robotické řízení 1.0 a 2.0 spolu na silnici budou problém. Robot bude rozhodně lepší řidič, jak člověk. Bude totiž umět rychle (v řádu desítek ms) zareagovat na jakoukoliv chybu lidského šoféra. To člověk rozhodně nedá (reakce 200-500ms).

      1. Coz ovsem plati za idealnich
        Coz ovsem plati za idealnich podminek. Roboticke rizeni bude umet to, na co bylo naucene/natrenovane. Ale vzdycky bude mit problemy s nestandardnimi situacemi; at uz to bude zmatene se chovajici clovek/robot starsi generace nebo objekt na silnici, o kterem z kamery tezko rict, jestli jsou to zmuchlane noviny nebo sutr. Jestli ta louze je voda nebo olej. Atd…

        1. Jenže robot na svět
          Jenže robot na svět nekouká jen kamerou snímající viditelné spektrum elektromagnetického vidění. On má k dispozici i radar na na blízkou vzdálenost sonary. Takže vidí perfektně v mlze, za deště, ve tmě…

          Navíc si robot vytváří 3D model svého okolí a v něm má rozpoznaná další auta včetně jejich vektoru rychlosti. Takže lze snadno určit, kam až se dané vozidlo může v budoucnu pohnout a těmto zónám se prostě vyhnout. I za cenu toho, že zpomalí, aby si udržel správný odstup pro bezpečné brzdění v případě nutnosti. Jinými slovy, robot se nebude někomu lepit na prdel, protože ví, že by to neubrzdil. Stejně tak pozná, že někdo z vedlejší v zimě dostal smyk a dobrzdí v silnici a zastaví včas. Člověk velice špatně odhaduje vzájemné rychlosti a směry pohybu. Nejsme na to „naprogramováni“.

          1. O tom „vidi perfektne“ bych
            O tom „vidi perfektne“ bych se asi hadal, ale budiz. Rekneme, ze se da poskladat sestava senzoru (ale nebudou to jen tyhle tri), ktera to vicemene splni.

            Ale ktery z tech senzoru resi ty situace, co jsem napsal? Louze je neviditelna na obou, kamen/noviny/zmuchlany pytel ani jedno neni na radaru, nejspis ani na sonaru. A i kdyz se to tam zaprogramuje, muzu vymyslet dalsi obskurni pripady, ktere tam nebudou – jsou oranzove fleky na silnici slepice, na ktere staci zatroubit nebo cihly, na ktere muzu troubit do aleluja?

            Tady porad bude chybet ta „zivotni zkusenost“ a nejsem si uplne jisty, ze se da v dostatecne mire nalit do pocitace. Mozna, kdyz se postupne zaprogramuje kazda bouracka/nestandardni situace, do ktere se auto dostane – neco jako byval pan Sponka ve starych officech: „zda se ze jste chteli objet kamen. Mate cas na vyplneni maleho dotazniku?“ 🙂

            1. Jaké další senzory byste
              Jaké další senzory byste použil?

              Louži uvidim kamerou, sonarem a radarem poznám, že je to voda. Podobně rozeznám cihlu od papíru. Radar to pozná podle odražené energie.

              I ta zkušenost se dneska používá. Tesla loguje všechny jízdy lidí a vytváří tak znalostní bázi dat, ze kterých se pak může autopilot učit a testovat se. Je to složitá sranda a do nedávné doby chyběl HW, na kterém by se to v rozumném čase upočítalo. Algoritmy tu jsou od šedesátých let. Teď se jen dopracovávají, protože tehdá se všechno neodladilo.

              EDIT: Zapomněl jsem na rozmítaný LASER – lidar…

                1. Ten polarizační filtr je
                  Ten polarizační filtr je dobrej nápad, hodně to pomáhá s odlesky a usnadňuje to kompenzaci stínů. Na stíny je vůbec vtipnej trik, zastíněná místa jsou osvícena pouze odrazem od oblohy (modrá), takže v HSV modelu to jde vykompenzovat.
                  Ještě by se dalo použít kamery pro noční viděním.

                  Vodu od oleje nepoznám za volantem ani já. Budoucnost pak ještě leží ve vzájemné komunikaci aut mezi sebou a s vozovkou. Okolo silnice by měly být „chytré“ značky a sdělovat autům informace.

                2. Voda/olej – to je prave ta
                  Voda/olej – to je prave ta „neprenositelna“ (moc okrajovych podminek, ktere by bylo treba pokryt) zivotni zkusenost: kdyz je ta louze vedle omlaceneho vraku, tak do ni urcite nevjedu. Na druhou stranu jedu kolem zahradkarske kolonie a vidim, ze ta louze je na konci zahradni hadice, tak klidne.

                3. „… a vidim, ze ta louze je
                  „… a vidim, ze ta louze je na konci zahradni hadice, tak klidne.“

                  a ejhle, on se pod tou louží skrývá metrový výkop 🙂

              1. Elon Musk: Hlavní
                Elon Musk: Hlavní překážkou robotických aut je software. To je názor s kterým nelze než souhlasit .
                Na silnici muže být nespočet situací, které žádný SW na 100% nedokáže správně vyhodnotit. Už jen práce na silnicí, kdy je vozovka zmateně značená popsaná a kolem je spousty volně ložených překážek a děr ve vozovce .
                Další příklad Navigace je nutná pro správnou funkci Autonomního řízení .
                Kolik let se navigační SW odlaďuje upravuje doplňuje a pořád tam jsou chyby. Jsou a vždy budou . Staví se nové silnice Mění se trasování a toto bude vždy problém . Mapy nejsou v reálném čase aktuální pokut někdo neprovede změny a ty nejsou rozeslány do všech přístrojů . Při jízdě po okreskách občas udělá navigace nesmyslný úkon . Přesto to je pro mně jeden s nejlepších vynálezu. Pokut ji umíte správně nastavit a používat. Šetří palivo, čas a hlavně zpříjemňuje cestování. Používám někdy dvě navigace současně (Telefon , Tablet ) Každá má jiné zobrazení rozdílné vychytávky na které při jízdě zobrazuje. Obě ale používají stejný mapový zdroj. Takže když je v mapách chyba obě synchronně zblbnou. .

                1. Ale vždyť sem napsal, že
                  Ale vždyť sem napsal, že do nedávné doby nebyl HW = dnes HW je. A porovnávat tupou navigaci s autopilotem je jako porovnávat šlapací autíčko s vesmírnou raketou.

                  Navigace do aut stojí a padá na mapách a kvalitě GPS senzoru (kompasu a akcelerometru). Osobně třeba používám WAZE, kde mapy dělají sami lidé, jsou zaneseny dopravní omezení a dynamicky se měnící situace na silnici. Takže jsem se již dlouho nesetkal s tím, že bych někde tvrdnul zbytečně v zácpě anebo dojel k zákazu vjezdu či nesjízdné silnici. Dokonce používám navigaci i k cestě do/z práce každý den právě proto, že dostanu informace o aktuálním stavu dopravy.

                  Samotná navigace je pro autopilota marginální záležitostí, musí vědět odkud kam jede, ale může k tomu sledovat značky jako řidič nebo onu navigaci. S výhodou bude používat jiný mapový podklad, ne jak jej známe my dnes, ale bude mít pravděpodobně velice detajlní topografickou mapu s 3D modelem. A v neznámém terénu provede mapování, a nově nasbíraná data odešle on-line zase na mapový server.

                2. Ano máte pravdu. Jen jsem
                  Ano máte pravdu. Jen jsem napsal svůj názor . SW nebude nikdy dokonalý Budou tam vždy nějaké chyby.

                3. Říká se, že na každých
                  Říká se, že na každých 1000 řádek kódu připadají 3 chyby. A že opravou tří chyb vznikne jedna další. Z osobní zkušenosti toto pravidlo statisticky potvrzuji 😉

                  Výhodou SW ale je, že tu chybu udělá jen jednou a pak se opraví pro všechny uživatele, takže se časem konverguje ke stavu, kdy to bude téměř bezchybné. Troufnu si tvrdit, že nehodovost se smrtelnými následky pro posádku pak konverguje k nule. A to je věc, na kterou se těším.

  2. Je mi jasne, ze od p.
    Je mi jasne, ze od p. Vondraka (ano, sazku si pamatuju) schytam dalsi varku pitomcu, ale co…

    Podle znameho, co se pohybuje v prislusne oblasti, jsou zakulisni informace (rozumej drby, oficialne nikdo nic nepotvrdi) o rozchodu Tesly a Mobileye takove, ze duvodem je prave neochota (nebo neschopnost jedinou celni kamerou?) resit „okrajove pripady“ – mlha, snih, bily nakladak za slunecneho dne…

      1. Lidé vidí pomocí mozku,
        Lidé vidí pomocí mozku, které skládá obrazy nafocené očima a vytváří výsledný obraz v naší hlavě.
        Proto nám připadají fotografie tak fascinující, protože jsou víc instatní než náš výsledný vizuální vjem složený z hlavního zorného pole a periferního pole. Mozek také stabilizuje, dodává prostor, vzorkovací frekvenci, časovou kontinuálnost a souvislosti.

        Šimpanzi třeba přesně rozpoznávají vodorovné větvě protože jsou pro ně při pohybu po stromě to nejdůležitější.
        Dravci jako orel či sokol maj v oku zoom pro rozpoznání myšky někde daleko na poli a jejich vzorkovaci frekvence je daleko vyšší.
        Ryby vidí i jiné vlnové délky a naprostým přeborníkem v barevném spektru je nějaký malá krevetka co vidi barev opravdu nepočítaně. Ptáci pravděpodobně vidí i magnetické pole a díky tomu migrují a nezabloudí. Podobně na tom budou i želvy a jina stvoření. Uf.

        Ješte se máme hodně co učit.

        1. Tesla take vidi pomoci
          Tesla take vidi pomoci mozku, vykonneho pocitace a oci nahrazuje kamerami. pro 3d videni jsou potreba dve oci nebo 2 kamery. Spektralni rozsah nebude zase az tak dulezity. Muze to byt treba i cernobila kamera s velkym rozsahem kontrastu.
          Pro rozpoznani barev semaforu je nutna jednoducha colorkamera.
          Hodne zivocichu nema takovy spektralni rozsah jako clovek. Psi napriklad nevidi zelenou barvu.

                1. Jedu a prede mnou jede
                  Jedu a prede mnou jede stajnou rychlosti auto (vzajemna vzdalenost se nemeni). Poznam, jestli ta krabice na kamere je Caddy na 10m nebo Transporter na 20m?

                2. Jo, tohle je pěknej
                  Jo, tohle je pěknej příklad, kdy to bude obtížnější. Ale podle velikosti RZ to poznat lze.

                  Každopádně v tomto případě se s výhodou použije fúze dat s radarem a tam už bude jasno.

                  EDIT: A asi by to šlo rozeznat i podle pohybu celého okolí. Tím si teď ale nejsem jistej.

                3. Fuze senzoru je urcite
                  Fuze senzoru je urcite zpusob, kterym se musi jit. Jen zpochybnuju tu jednu jedinou kameru.

    1. Tak to proc se Tesla
      Tak to proc se Tesla rozhodla odklonit od mobileEye je znamo a Elon to i zduvodnil. Neni treba poslouchat nejake babske drby od Franty odvedle a radeji si poslechnout Muska 🙂 Je to hlavne proto, ze Mobileye nemuze techlogicky Tesle stihat, protoze musi podporovat stovky modelu zastaralych automobilek. Proto se nemohou soustredit a dodat cuting-edge technologii co Tesla nutne potrebuje a nemuze se zatezovat tim, jestli jejich system podoporuje nejake 5 let stare prditko nebo ne. Proste prestali Tesle stihat a ta to vzala do svych rukou, stejne jako se Superchargerama. Jinak sazku, jak asi uz tusis, si prohral 🙂

  3. Tak že tesla bude mít HW
    Tak že tesla bude mít HW který podopruje plnou autonomitu je snad jasné. Spíš je to takové veřejné tajmeství, než že by o tom snad někdo pochyboval. Otázkou je jak dlouho jim potrvá vyšperkovat ten software. Myslím, že to budou mít ready pár měsíců po začátku dodávek Tesly 3, max rok. Jooo než se rozhoupou politici, tak to bude ješte trvat léta, ale to je mi fuk.

Napsat komentář