Nabíjecí stanice pro elektromobily, druhy a použití. Jak nenaletět

V médiích, včetně odborných, se často píše o dobíjecích stanicích pro elektromobily, elektroskútry a elektrokola. Pokud máte obchod, hotel, restauraci, parkoviště nebo jste developer či město a chcete na svém pozemku umožnit nabíjení elektromobilů, přečtěte si následující řádky. Může Vám to ušetřit hodně času, starostí a peněz. To samé platí, pokud chcete mít nabíjecí box doma v garáži či na firmě.

Dobíjecí stanice (wallbox) společnosti RWE na Slovensku
foto: RWE

Převzato z webu www.teslaclub.sk/forum/ ze dne 20.6.2014 od autora Jura. Přeložil, mírně doplnil a upravil Radovan Burkovič.

Paradoxem totiž je, že kdyby stát udělal kampaň alespoň pro osazení běžných, pětikolíkových 16A / 32A zásuvek na parkovištích, u hotelů, restaurací, úřadů a větších obchodních provozoven typu Billa, Tesco, Lidl atp., pak by to vládu skoro nic nestálo a elektromobilitě by to velmi pomohlo.

Bohužel je to tak, že politici se raději zúčastní za svitu kamer velkolepého otevření nové sloupkové nabíjecí stanice pro elektromobily s výstupním proudem 16A a vůbec netuší, že ta červená zásuvka, která trčí ze stěny domu o pár metrů dál, dokáže nabít elektromobil stejně rychle a za zlomek pořizovací ceny. A ještě si politici myslí, jakou výjimečnou věc pro elektromobilitu tím udělali.

Měli by si vzít příklad z Estonska, kde stát postavil 165 rychlodobíječek CHAdeMO, skoro každých 30 km jednu, které koupil za výtěžek z prodeje emisních povolenek.

V hlavním městě Tallin, přibližně velikosti Brna, mají 27 takových rychlonabíječek. Není pak divu, že Estonsko v počtu prodaných elektromobilů poráží i daleko větší země.

DRUHY NABÍJECÍCH STANIC



Existují 2 hlavní druhy nabíjecích stanic:


– nabíjecí stanice do 22 kW/32 A na střídavý proud (AC)

– nabíjecí stanice nad 22 kW/32 A na stejnosměrný proud (DC).



Nabíjecí stanice do 22 kW/32A na střídavý proud (AC) vlastně nabíječky ani nejsou. Skutečné nabíječky, jsou v tomto případě umístěny přímo v elektromobilů. Jde o tzv. palubní nabíječky.

Nabíjecí stanice do 22 kW je vlastně jen konektor, který posílá střídavý proud (AC) do nabíječky v elektromobilu. Nabíječka v autě potom mění střídavý proud na stejnosměrný a posílá ho do baterie.

Je mnoho rozdílů mezi elektromobily. Podobně jako kdysi mezi mobilními telefony. Jaký způsob dobíjení používají, jakými palubními nabíječkami jsou vybaveny a jaké konektory do nich jdou zasunout.

Špičkový sériově vyráběný americký elektromobil je např. standardně vybaven jednou 11kW/16A 3-fázovou nabíječkou. Když chcete naplno využít nabíjecí stanice s výkonem 22kW/32A 3-fázovou nabíječkou AC, lze si koupit volitelně Teslu Model S se dvěma palubními 11kW/16A 3-fázovými nabíječkami – varianta „Dual Chargers“.


Když totiž výrobce neprodává elektromobil s 22kW/32A 3-fázovou nabíječkou, tak takový vůz má omezení v dobíjení. Výhodou 22kW nabíječky je, že umožní nabít elektromobil dostatečne rychle jak na nabíjecích stanicích s výkonem 22KW AC, tak na 32A zásuvkách.

Když si koupíte elektroauto, které má jen 3,7 kW nabíječku, tak jediný způsob, jak nabít vůz rychle, bude použitím rychlonabíjecí stanice na stejnosměrný proud. Tím se však velmi sníží počet možnách nabíjecích míst. Takové stanice jsou velmi drahé a je jich velmi málo.

Aktuálně v ČR jen v 7 městech, de facto Praze a okolí a v Brně. Příkladem elektromobilu s omezením je např. Volkswagen e-Up! Lze ho koupit jen s 3,6 kW 1-fázovou nabíječkou. Proto i když přijedete k nabíjecí stanici s výkonem 22kW AC, budete moci využít jen 3,6kW.

Jediné místo, kde budete moci rychle do cca 20 minut nabít (tzv.rychlodobíječka) budou v ČR nejnovější rychlonabíjecí stanice ČEZ na stejnosměrný proud typu Combo (CCS). Na těch starších budete mít smůlu a třeba na Slovensku zatím k srpnu 2014 není žádná.

Tabulka: rozdíl v nabíjení přibližně 20 kWh baterie podle druhu palubní nabíječky v jednotlivých elektromobilech

Druh konektoru/nabíjecí stanice VW E-UP! 18,7 kWh 24 kWh 24 kWh Tesla Model S 85 kWh
3,6 kW 1-fázová nabíječka 6,6 kW/32A 1-fázová nabíječka 7,4 kW/32A 1-fázová nabíječka 22 kW/32A 3-fázová nabíječka
16A domácí zásuvka – SCHUKO 3,7kW 8 hodin 10 hodin 8 hodin 7,25 hodin
16A 5 kolíková červená 3-fázová zásuvka 11kW /nabíjecí stanice do 11kW AC 6 hodin 6 hodin 6 hodin 2 hodiny
32A 5 kolíková červená 3-fázová zásuvka 22kW /nabíjecí stanice do 22kW AC 6 hodin 3 hodiny 3 hodiny 1 hodina

Vysvětlení k tabulce: V tabulce jsou použity nejvýkonnější palubní nabíječky dostupné pro daný model. Tabulka uvádí, jak dlouho by přibližně trvalo nabít 20kWh baterii v jednotlivých autech. Jinak řečeno kdyby každé auto mělo jen 20kWh baterii, tak přibližně jak dlouho by trvalo takovou baterii nabít.


Názor autora, proč výrobci do mnohých elektromobilů dávají tak slabé palubní nabíječky: kromě toho, že je to levnější, dělá to majitele vozu závislým na jistém druhu rychlonabíjecích stanic DC, kde musí za dobíjení platit.

Např. kdyby takový VW E-up! měl 22kW nabíječku, tak svou mrňavou baterii by nabil i na běžné 32A zásuvce (které jsou všude, např.v každém rodinném domku pro větší spotřebiče typu elektrické pily) za pár minut.

I u známých na návštěvě. Než by pojedl, auto by bylo nabité. Ale takovou palubní nabíječku VW e-up! nemá. Proto jediné místo, kde může rychle nabít, je rychlonabíjecí stanice DC. Jinak musí hodovat celou noc, než se mu auto nabije.


Nabíjecí stanice nad 22kW/32A na stejnosměrný proud (DC) jsou už opravdu nabíječky. Patří sem rychlonabíječky CHAdeMO, používané v Evropě, a Japonsku.

Dále Tesla supernabíječky Supercharger a nejnověji rychlonabíječky Combo – CCS (Combined Charging System). Stejnosměrný proud z těchto nabíječek obchází palubní nabíječky v autě a jde rovnou do baterie. Většinou se používají s výkonem 44 až 50kW, ale dají se koupit i s výkonem 20kW.


dobíjení elektromobilů

16A běžná domácí zásuvka – SCHUKO 3,7 kW (dobije 14 km/hod.)
foto: archiv autora/teslaclub.sk

Každý elektromobil, včetně špičkového vozu Tesla Model S, se dá nabít i běžnou domácí zásuvkou. Trvá to sice déle, ale vždy je to lepší, než nic. Používá se proto jen jako noční dobíjení nebo dobíjení v době, kdy je majitel vozu v zaměstnání, když auto déle parkuje.

Nebo jako nouzové řešení na cestě, když nic jiného není po ruce. Za hodinu nabíjení získá Tesla Model S 14 km reálného dojezdu. Může se to zdát velmi málo, ale za 8 hodin nočního dobíjení se menší elektromobily dobijí na 100% (mají dojezd obvykle 100-200 km) a Tesla Model S získá energii na 112 km.


dobíjení elektromobilů

16A 5 kolíková červená 3-fázová zásuvka (dobije 55km/hod.)
foto: archiv autora/teslaclub.sk

Tato 16A 5kolíková zásuvka je cenově nejvýhodnější a nejjednodušší řešení, jak zpřístupnit na parkovištích hotelů, obchodů či úřadů nabíjení elektromobilům. Povinnou výbavou každého elektrického auta by měl být adaptér na tuto zásuvku. Stojí kolem 500,- Kč.

Mnoho domácností takovou zásuvku má. Používá se na stavební míchačku nebo na řezání dřeva. Zásuvka stojí asi 150,- Kč. Za hodinu nabíjení z ní Tesla Model S získá 55 km reálného dojezdu (Typical Range).

Je třeba si uvědomit jednu důležitou skutečnost: elektromobil se nabíjí tehdy, když se nepoužívá. Takže nabíjení, ve většině případů, nezabere žádný čas navíc. Průměrný Američan stráví za volantem asi 3 hodiny denně (Čech ješte méně). Ve zbývajících 21 hodinách auto stojí. A to je čas, kdy se má auto nabíjet. Za tu dobu by se úplně prázdná baterie Tesly s takovou zásuvkou nabila i třikrát.


dobíjení elektromobilů

32A 5 kolíková červená 3-fázová zásuvka (dobije 110km/hod.)
foto: archiv autora/teslaclub.sk

32A pětikolíková zásuvka je trochu větší než 16A. Na obrázku zásuvkového rozvaděče ta nejvýše. Aby se dala plnohodnotně využít, musí mít poskytovatel elektřiny takový výkon na jističích. Např. u hotelů s kuchyní by to však neměl bý problém. Za hodinu nabíjení získá Tesla Model S 110 km reálného dojezdu. Než dojíte oběd, máte dobito na cestu z Ostravy do Olomouce.

Ale je k tomu třeba mít v Tesle dvojitou nabíječku (2x11kW nabíječka) – „Dual Chargers“. 

Bez konektoru může Tesla Model S použít 32A zásuvku jen pokud má adaptér na 16A, ale to má málokdo. Proto je nejlepším řešením, když už chce např. hotel něco instalovat, namontovat k parkovišti na zeď či stojánek zásuvkový rozvaděč, jako je na obrázku.

Elektromobil s adaptérem nebo konektorem by mohl použít 32A zásuvku, bez nich 16A. Když chceme umožnit nabíjení vice autům naráz, stačí instalovat další 16A zásuvky. Běžné 3 domácí zásuvky modré barvy na rozvaděči dole jsou pak pro menší městské elektormobily (/, a další). Rozvaděč stojí kolem 1.300,- Kč.


dobíjení elektromobilů

Na obrázku můžete vidět v praxi, jak zásuvkový rozvaděč za 1.300,- Kč dokáže nabíjet elektromobil stejně rychle, jako velká stojanová nabíjecí stanice za 150-210 tisíc Kč.
foto: archiv autora/teslaclub.sk

Kabel na obrázku výše je v 32A pětikolíkové červené zásuvce (vedle ní je rozměrově menší 16A pětikolíková červená zásuvka, dole pod nimi 3 modré běžné domáci 16A Schuco 3,7 kW). Malá skříňka na kabelu je vlastně konektor, je to v podstatě přenosná nabíjecia stanice, umožňující nabíjet baterii s 32A. Nabije 110km dojezdu za hodinu nabíjení.

Toto je najideálnejší nabíjecí stanice, cenově dostupná pro každého. Má 3 druhy zásuvek a nabije se na ní každý elektromobil, včetně elektrických skútrů a elektrokol.

Kdyby alespoň takové zásuvkové rozvaděče byly na parkovištích před každým nákupním centrem, supermarketem, hotelem, restaurací či úřadem, tak problém s nabíjením elektromobilů by byl vyřešen. Obava z omezeného dojezdu elektromobilů by se stala minulostí.


Zásuvky je vhodné mít co nejblíže k domovnímu rozvaděči, jinak se bude snižovat rychlost nabíjení. Prodlužovací kabel také snižuje rychlost nabíjení a výrobci ho kvůli nebezpečí přetížení a požáru neodporučují používat.


dobíjení elektromobilů

Wallbox / konektor 11kW(dobije 55km/hod.), 22kW(dobije 110km/hod.) – střídavý proud (AC)
foto: archiv autora/teslaclub.sk

V nabídce jsou 2 verze: wallbox 11kW s výstupním proudem 16A a wallbox 22kW s výstupním proudem 32A. Dají se koupit i s kabelem nebo bez něj. Dají se vybrat buď se zásuvkou na Typ1 nebo na Typ 2.

Zásuvka Typ 2 „Mennekes“ je od roku 2014 standard v EU, používá ji také evropská verze Tesla Model S. Některé wallboxy mají navíc i obyčejnou 3,7kW 16A domácí zásuvku. Ceny se pohybují od 21 do 72 tisíc Kč.

dobíjení elektromobilů

Kabel se zástrčkou Mennekes
foto: archiv autora/teslaclub.sk

– Wallbox 11kW s výstupním proudem 16 A – stojí okolo 27 tisíc Kč a dokáže nabít auto jen úplně stejně rychle (dojezd 55km/hod.), jako výše uvedená 16A zásuvka. Každý majitel elektromobilu by měl mít adaptér na 16A zásuvku. Takže koupit takovou nabíječku považuji, alespoň z mého pohledu, za obrovské mrhání penězi.



– Wallbox 22kW s výstupním proudem 32 A – už své opodstatnění má. Tento wallbox/konektor je potřeba k tomu, aby sa dalo použít nabíjení výše uvedené 32A zásuvky. Za hodinu nabíjen získá Tesla Model S 110 km reálného dojezdu.

dobíjení elektromobilů

Wallbox Keba
foto: archiv autora/teslaclub.sk

Tento wallbox je od společnosti KEBA. Je cenově nejvýhodnejší a současně kvalitní. Používá ho i Tesla v servisu ve Vídni a najdete ho i na některých podzemních parkovištích (např. multifunkčního komplexu RIVER PARK Bratislava). Tesla Model S ale na využití 22kW musí mít dvojitou palubní nabíječku (2x11kW nabíječka) – „Dual Chargers“.


Je vhodný pro majitele hotelů, restaurací, parkovišť (i kdekoliv jinde) nebo pro majitele vozů Tesla na domácí použití. Za hodinu nabíjení získá Tesla Model S 110 km reálného dojezdu (Typical Range). Nemusí se věšet jen na stěnu, může sa zavěsit i na různé stojany.

dobíjení elektromobilů

Tento wallbox je od ZSE/E.ON Slovensko. Většinou jsou na Typ 1 i na Typ 2 mennekes. Všechny tyto nabíječky nabíjejí jen stejně rychle jako 16A zásuvka za 150,- Kč. Nabíjení na nich bývá zadarmo, někde je nutné platit parkovací poplatky.
foto: archiv autora/teslaclub.sk

dobíjení elektromobilů

Tento wallbox je od VSE/RWE. Má take výstupní proud jen jako výše uvedená 16A zásuvka za 150,- Kč. Je na Typ 2 Mennekes, ale dá se koupit i s výstupním proudem 32 A.
foto: archiv autora/teslaclub.sk

dobíjení elektromobilů

Toto je pro představu originální konektor na 32A zásuvku s integrovaným kabelem na Typ 2 Mennekes od Tesla Motors.
foto: archiv autora/teslaclub.sk

Nabíjecí stanice 11kW (dobije 55km/hod.), 22kW(dobije 110km/hod.) – střídavý proud (AC)

Tyto stojanové nabíjecí stanice, co se výkonu týče, jsou totéž, jako výše uvedené wallboxy. Jen jinak vypadají. Dojezd je tedy také stejný: 11kW/16A=55km/h, 22kW/22A=110km/h. Jsou to běžné nabíjecí stanice na střídavý proud, maximálně do 22kW. Ceny jsou od 111 do 210 tisíc Kč.

dobíjení elektromobilů

Nabíjecí slotojan RWE Mennekes Typ2 na Slovensku
foto: archiv autora/teslaclub.sk

Tato nabíjecí stanice je od VSE/RWE. Na Slovensku je jich rozmístěno několik, nabíjení je v nich nyní zdarma. Jsou na vhodných místech, není třeba mít přístupovou kartu a proto je dnes považuji za nejužitečnější pro vozy Tesla Model S.

Není jich mnoho, ale díky chytrému rozmístění to jsou dnes jediné stanice, umožňující majitelům Tesly Model S cestování napříč Slovenskem. Použili jsme je i při prvním přejezdu elektromobilu z Košic do Bratislavy na jedno nabití. Všechny (kromě Nitry, 11kW,16A) mají výkon 22kW /32A, zásuvku Typ 2 Mennekes.

dobíjení elektromobilů

Tyto stanice jsou veřejné. V ČR je používá PRE v Praze a Ostravě, na Slovensku města Zvolen a Banská Bystrica (provozovatel parkovací společnost). Výkon je také 22kW /32A, zásuvka Typ 2 Mennekes a běžná domácí 16A Schuco 3,7 kW. Nabíjení je u PRE časově zpoplatněno, na Slovensku zdarma. U obou musíte mít RFID kartu k otevření krytu. Stojí to trochu námahy, ale většinou se podaří si kartu obstarat.
foto: archiv autora/teslaclub.sk

dobíjení elektromobilů

Můžete se však setkat i s tím, že se k nabíjecí stanici prostě nedostanete. Je to nepochopitelné, protože zatím nikdo nemá ve vozovém parku tolik elektromobilů, aby jste jeho samého, jako vlastníka stanice, omezoval v jejím použití. Ale děje se to. Třeba tyto stanice jsou od firmy Slovenské elektrárne/Enel. Výkon je též 22kW /32A, zásuvka Typ 2. Nabíjení je sice zadarmo, ale musíte si pořídit jejich RFID kartu, což se nám zatím do srpna 2014 nepodařilo. Nikomu.
foto: archiv autora/teslaclub.sk

Nakonec si Slovenské elektrárne daly podmínku, že kartu dají jen svým zákazníkům, kteří od nich odebírají elektřinu. Jejich stanice prý i tak nejsou určeny pre veřejnost. Momentálně slouží řediteli, aby si měl kde dobíjet svůj Opel Ampera.

Umístění jejich stanic to potvrzuje. Mají na Slovensku 6 stanic, 4 přímo v areálu elektráren, z toho 3 jsou úplně mimo hlavní trasy uživatelů elektromobilů. Např. areál jaderné elektrárny Mochovce nebo areál jaderné elektrárny Bohunice. Pátá je před jejich budovou v Bratislavě pro ředitele a hosty firmy.

Jediná pro veřejnost je v Trebišově u městského úřadu. Kartu na ni ale nedostanete. Můžete si ji jen vypůjčit na vrátnici úřadu. Ale po šestnácté hodině nebo o víkendu se nabíjet až do rána nedá, protože Vám nebude mít kdo kartu vydat.

Mimochodem RFID systém karet je ideální způsob, jak zabránit lidem používat nabíječky. Kdyby bylo možné použít platební kartu, tak by jste mohli stojan nejen odemknout, ale rovnou za elektřinu i zaplatit. Ale nejde to. Můžete mít peněz, kolik chcete. Zahraniční turista může na využití těchto dobíječek rovnou zapomenout.

dobíjení elektromobilů

Tohle je „první vlaštovka“ od společnosti IFT, nabíjecí stanice v obchodním centru Eurovea v Bratislavě. Výkon je 22kW /32A, zásuvka mennekes Typ 2. Nabíjení je nyní zadarmo a bez karty. Doufejme, že jich bude zanedlouho více i na jiných, podobně vhodných místech, jako je právě je nákupní centrum.
foto: archiv autora/teslaclub.sk

dobíjení elektromobilů

Dobíjecí stanice v Auparku na Slovensku
foto: archiv autora/teslaclub.sk

Ne všude je tomu tak. Nabíjecí stanice v Auparku Bratislava je sice plná wallboxů, ale často tam elektromobil dobíjet neuvidíte. Protože všechny wallboxy jsou na zásuvku Typ 1, což není ani evropský standard. Kbyby alespoň jeden wallbox byl na Typ 2, bylo by to lepší.

Přitom wallboxy mají výkon jen 11kW s výstupním proudem 16A, což je totéž, jako 16A 5 kolíková červená zásuvka. Kdyby tam místo těch wallboxů dali 16A 5 kolíkové červené zásuvky, tak by tam mohly nabíjet stejně rychle všechny elektromobily a ještě by ušetřili minimálně 2.400,- Eur, cenu wallboxů.

Zde můžeme vidět příklad toho, když se něco dělá jen proto, aby se to dělalo. Aby si mohli říci, že mají nabíjecí stanici, že splnili normu. Zda je to použitelné, to už nikoho netrápí. Tímto Aupark vlastně říká: “Majitelé elektromobilů, jděte prosím nakupovat ke konkurenci do Eurovea.”. A tak to také je. Největší pravděpodobnost, že uvidíte na vlastní oči třeba Teslu Model S, máte právě tam.

Rychlonabíjecí stanice CHAdeMO 44kw-55kW – stejnosměrný proud (DC)

Rychlonabíječky CHAdeMO jsou nejvýkonnější nabíjecí stanice, které svět mimo Tesly Motors dokázal vyrobit. V angličtině se jim říká „fast chargers“, „quick chargers“ nebo „rapid chargers“.

Ceny se pohybují od 10 do 20 tisíc eur. Lidé si je často pletou se super nabíječkami „Superchargers“ od Tesla Motors. Hlavně je používajú japonské typy elektromobilů jako Nisan Leaf nebo Peugeot Ion a Citroen C Zero, což jsou evropské verze Mitsubishi iMiev.

Ty mají 2 zástrčky pro dobíjení, jedna z nich je právě na CHAdeMO. Dobití z nuly na 80% trvá jen okolo 20 minut. Tesla Model S je může používat s CHAdeMO adaptérem, který je potřeba k vozu objednat.


dobíjení elektromobilů

Tohle je starší rychlonabíječka CHAdeMO od ZSE/E.ON Slovensko v Bratislavě. Výkon 50 kW a je také zatím zadarmo, ale musíte mít RFID kartu. Podobně vypadají rychlonabíječky RWE v Praze a starší typ ČEZ nebo ABB tamtéž, rovněž na kartu. Nebo rychlonabíječka Netdatacomm v Brně na výstavišti BVV brána č.9, ke které není potřeba karta a dobíjení je zdarma.
foto: archiv autora/teslaclub.sk

dobíjení elektromobilů

Dalších 18, elegantnějších, štíhlých rychlonabíječek CHAdeMO po celém Slovensku, je hlavně od společnosti GreenWay. Z toho 1 od společnosti Elmark plus a 2 od prodejců vozů Nissan. Jedna v Bratislavě, druhá v Žilině. V ČR pak jedna u Nissanu v Pardubicích. Ty od GreenWay mají výkon 44kW, jsou též zadarmo a mohli jste je mít doživotně zadarmo, pokud jste si u firmy zaregistrovali svůj soukromý elektromobil do konce srpna 2014. Kartu nepotřebujete, stačí znát PIN kód jako u bankomatů.
foto: archiv autora/teslaclub.sk

Supernabíječka – Supercharger 135 kW – stejnosměrný proud (DC)

Supernabíječka Tesla Supercharger je nejvýkonnější nabíječka na světě. Výkon má momentálně do 135 kW, zásuvku na Typ 2 Mennekes. Výkon plánují ještě zvýšit. Nabíjení na Supernabíječkách je, a vždy bude, zadarmo (je zakalkulováno v ceně auta).

Pro představu, 224 km dojezdu vozu Tesla Model S dobije přibližně za 30 minut. Momentálně nejbližší supernabíječka pro ČR i SR je ve Vídni. Snadno tak obslouží celé západní Slovensko a Moravu.

Pro Čechy je pak nejblíže Salzburg a německá města nedaleko hranic jako Muhldorf, Regensburg, Munchberg, Dresden. Dojezdově je tím pokrytá celá ČR s přesahem do Polska a západní polovina Slovenska. Tesla Motors slibuje na svém webu v roce 2015 vybudovat Superchargery v ČR, Polsku, Slovensku a Maďarsku. Zatím sliby plnila.

dobíjení elektromobilů

Rychlodobíjecí stanice Tesla Supercharger
foto: Tesla Motors

dobíjení elektromobilů

Takhle vypadá Supernabíječka ve Vídni. Běžně mívá Supernabíječka 8 až 10 stojanů. Detail stojan je na druhém obrázku.
foto: Tesla Motors

dobíjení elektromobilů

Komplet hotová Supernabíječka vypadá skoro jako klasická benzínová pumpa. Později bude taková střecha nad každou Supernabíječkou v místech, kde to má smysl. Střecha je pokrytá fotovoltaickými panely, které dokáží vyrobit víc energie, než nabíjená auta spotřebují.
foto: Tesla Motors

dobíjení elektromobilů

A na samotný závěr přehled dobíjecích konektorů pro elektromobily dle stávajících norem.

foto: Tesla Motors
vlastní

139 Comments on “Nabíjecí stanice pro elektromobily, druhy a použití. Jak nenaletět”

  1. Dobrý den, chtěl bych postavit dobíjecí stanici pro
    Dobrý den, chtěl bych postavit dobíjecí stanici pro elektromobil (veřejnou). Našel by se tady někdo, kdo by mě provedl úskalím výběru vhodného zařízení.
    Po tom, co jsem si zde přečetl článek :
    http://www.hybrid.cz/nabijeci-stanice-pro-elektromobily-druhy-pouziti-jak-nenaletet
    jsem pochopil, že není zcela nutné vynaložit náklady na zbudování stanice ve statisíc.
    Budu tedy rád za každou dobře míněnou radu, nebo odbornou pomoc.
    Předem děkuji,

  2. Mel jsem doma na pujceni Teslu X, po pripojeni na 16A
    Mel jsem doma na pujceni Teslu X, po pripojeni na 16A trifazovou zasuvku (jako je na obrazku 16A 5 kolíková červená 3-fázová zásuvka) to nabijelo ale pouze max 10A. I presto, ze rezervovany prikon mam v dome 25A. Cekal jsem prave tech 16A. Za 9 hod se nabilo zhruba 300 km dojezdu.

    Nevite prosim proc? Na kabelu visela nejaka „krabice“, kde se dal regulovat proud, ale vic jak 10A (cca. treti stupen z cca deseti?) tam neslo nastavit. Je nejaky problem v „elektrice“ v dome?

    Dekuji za odpoved
    Ales

      1. Dekuji za odpoved. Prave v aute uz bylo maximum nastavitelne
        Dekuji za odpoved. Prave v aute uz bylo maximum nastavitelne pouze tech 10A, ktere (podle vseho) bylo omezeno prave tou „krabici“ na kabelu. Takze auto by to sneslo, ale „krabice“ nepustila vic nez 10A. Netusite prosim, co to bylo za zarizeni? Bila velka krabice s volitelne nastavitelnym proudem (zmena stridaveho proudu na stejnosmerny?) visici na kabelu mezi zasuvkou a autem.

        Dekuji

  3. Trochu bych potřeboval
    Trochu bych potřeboval ujasnit pár věcí ohledně nabíjení. Vezměme např. Leaf.

    Má pro nabíjení DC i AC jeden konektor(na karoserii) nebo více konektorů? Zdá se mi podle obrázku že jen jeden – sedmikolík.

    Lze někde zjistit popis jednotlivých kolíků(„pinů“)?

    Rozumím tomu správně, že AC nabiječka bere z AC(at už 1f nebo 3f, či 230V nebo 400V) vždy jen předem danný konstantní výkon nebo lze tento výkon nějak regulovat z venčí? Příp. jak?

    DC nabíjení je přímo (asi ještě přes pojistky) připojeno na aku a proud lze dodávat proměnlivý podle možností zdroje?

    A co napětí u DC nabíjení, mají všechna EV stejné napětí aku?
    Když ne, jak DC nabíječka „pozná“ jakým napětím nabíjet?

    Líbí se mi redukce od EVselect, která umí nastavit nabíjecí výkon.

      1. Dobrý den,
        není to tak

        Dobrý den,
        není to tak zcela pravda. Leaf nemá nabíjecí standard „mennekes“, ale Typ 1 (někde veden pod názvem Yazaky či J1772).

        Proud se dá řídit v rozmezí 6A – 80A, ale Leaf nabíjí buď 16A max. popř. když si připlatíte asi 25 tis. Kč tak můžete nabíet 1x32A.

        Tomáš

    1. Dobry den,
      Nissan Leaf má

      Dobry den,
      Nissan Leaf má celkem 2 konektory pro nabíjení a to Typ 1 a CHAdeMO. Vy můžete nabíjet buď na rychlonabíječkách – to znamená, že budete nabíjet cca 120A a Leafa nabijete z 0% na 80% v létě za asi 20min. (v zimě nabíjí rychlonabíječka cca 75-85A, takže nabíjení trvá déle).

      Nebo druhá možnost nabíjet přes Typ 1 a to buď 10A nabíjecím kabelem, co dostanete on Nissanu k elektromobilu, nebo drhá možnost, když např. koupíte Leafa s palubní nabíječkou 6,6kW tak můžete koupit výkonnější nabíjecí kabel (Typ 1 – 32A (r-evc.com – např.) a nabíjet Leafa z pětikolíku 1x32A) nabijete tak Váš elektromobil z 0% na 100% za asi 3 – 3,5h.

      Typ 1 má celkem 5 pinů a to N, L, GND, PP a CP – kdy CP je řídí pin, který s elektromobilem přes elektroniku uvnitř konektoru.

      V případě jakýchkoliv dotazů mě klidně kontaktujte na info@r-evc.com

      Richtr

  4. Vloni jsem poctivě psal
    Vloni jsem poctivě psal knihu jízd. Jednotlivé dny jsem hodnotil z hlediska použití elektromobilů. Zatímco během jízdy bych potřeboval dobíjet 20 krát, a pro to považuji 44kW za minimum, protože naplánovaná přestávka dlouhá hodinu je nepřijatelná, tak plánovanou přestávku příliš krátkou na dostatečně dobití výkonem 3,6kW jsem zaznamená jen ve dvou případech.
    Pro mě je tedy elektromobil s dnešním odjezdem 150km použitelný jen při rozvinuté sítí DC stanic a palubní nabíječka 3,6kW mi bohaté stačí. Tímto chci oponovat argumentaci, že pomalé palubní nabíječky jsou špatná strategie.

    1. Máte pravdu, že pokud je v
      Máte pravdu, že pokud je v okolí dostatek rychlodobíječek á la Slovensko, tak není ani dojezd 150 km a palubní dobíječka 3,6 kW problémem. Protože tu použiju jen při dlouhém dobíjení přes noc nebo během směny, což dělám. Na cestách používám výhradně (mám Peugeot Ion s papírovým dojezdem 150 km, faktickým v létě kolem 136 a v zimě 80-100 km) CHAdeMO, nic jiného nemá smysl. Ovšem tím pádem nejezdím po ČR (protože z Ostravy mám nejbližší v Brně nebo v Pardubicích), ale po Slovensku. Tam přeskočím Beskydy tak tak a s dojezdem 9-12 km dorazím k prvnímu stojanu sítě Greenway. Pak už je Slovensko dosažitelné celé a díky kartě Wien energies se dostanu i z Bratislavy do Vídně. Teoreticky přes Stockerau (rychlodobíječka ELLE) i do Brna.

    1. Poskytujte dobíjení zdarma
      Poskytujte dobíjení zdarma a případnou platbu (pokud o ní uvažujete) řešte za vjezd na parkoviště nebo parkovacím poplatkem. Pokud mohu doporučit, pak viz článek stačí zpřístupnit obyčejnou červenou 5kolíkovou zásuvku 400V 16A nebo 400V 32A. My elektromobilisté už máme ke svým vozům příslušné redukce. Ale jak se píše, nejlevnější řešení pro všechny je pak deska se zásuvkami 2 ks 16A 230V, 1 ks 400V 16A a 1 ks 400V 32A. A dobijí si všichni. Nezapomeňte se pak nechat uvést v příslušných mapách a zajistit, aby parkovací místo neblokovaly spalovací vozy.

      1. Vozím kabel co byl v autě, originál 10A. Navíc kabel pro
        Vozím kabel co byl v autě, originál 10A. Navíc kabel pro stojany se zásuvkou mennekes typ2.
        Redukci z „červené na modrou“ jsem si nekoupil, byla by to méně obvyklá situace, abych to využil.
        Možná je dobrý tip si to koupit, ale nemyslím si, že to vozí každý.

        1. Pokud jezdíte hodně mimo komín, jako já, má to smysl.
          Pokud jezdíte hodně mimo komín, jako já, má to smysl. Jinak ne. Pokud máte možnost nabíjet někde zdarma, jako obvykle nabíjím já okolo komína i na cestách, pak má smysl programovatelný kabel do běžné zásuvky 6-16A. Oproti 10A nabíjím z nuly do sta za 4,5 hodiny. Také se vyplácí dát auto na zásuvku, když jsem někde hodinu. Nateče tam obvykle 3,6 kWh místo 2,3. a to už je skoro 1/4 baterky.

        2. Mám to podobně.
          Originál 10A je základ, ale protože na

          Mám to podobně.
          Originál 10A je základ, ale protože na stojanech nebývá 220 zásuvka tak jsem si přikoupil Mennekes a „užívám“ si 16A.
          Jakákoliv redukce z 3F na Mennekes by mi sice dala 16A ale 3F tak často nepotkávám. To už si radši budu vozit 3F=>1F pro základ 10A.

          edit: a nebo popřemýšlím o té 6-16A základní ale teď mi to opravdu neschází (těch +60% rychlosti pro mě není rozdíl v tom smyslu že když už musím zastavit na 2+ hodin tak si udělám program na 4 a neřeším to)

      2. Ještě dodám, že kdybych měl pořídit všechny redukce z
        Ještě dodám, že kdybych měl pořídit všechny redukce z červených zásuvek které občas někde vidím (5pin, 4pin, 15A, 32A) a k tomu ještě ty z modrých 3pin, tak počítám, že to je šest redukcí a to bych ještě mohl pokračovat pro jistotu 63A a pro Francii třeba ještě ten jejich typ3 a tak dále. Mohl bych se vybavit jako malá stavební firma a přitom ten originál kabel v nouzi stačí i výkonem, prostě počkám, projdu se…

        1. Ano, je toho hodně. onehda jsem parkoval na nákladním
          Ano, je toho hodně. onehda jsem parkoval na nákladním nádraží ČD a hned vedle na kusu íčka v zemi krabice se zásuvkami. Bohužel červený čtyřkolík, takže nic. Ovšem kdybych to trouba obešel z druhé strany, tak tam byla klasická domácí zásuvka 203V 16A, čili bych měl za dobu návštěvy nabito. byla pod proudem, jak jsem při návratu a pohledu z druhé strany zjistil.
          Ovšem když pominu autokempy, kde je ale i běžná zásuvka, tak ty tříkolíky a čtyřkolíky jsou výjimka. Bohatě stačí programovatelný kabel do běžné zásuvky a 2 redukce z červeného pětikolíku velkého a malého. Já mám i ten kabel s koncovkou do zásuvky Mennekes, přišel jsem k němu levně spolu s pneumatikami. A ještě – protože se to začíná množit – Mennekes redukci na kabely Mennekes, protože tam kabel na kabel nelze nasadit. Musí být o cca centimetr méně hluboká zástrčka. To jsem si pořídil kvůli Lidlu a krajským nabíječkám, už je tady u nás na severní Moravě těch nabíječek asi 15. takže abych je mohl používat.

    1. 1-faza a 32A istic, to asi
      1-faza a 32A istic, to asi nebude standard… Cize potom jedine z 6,6kW nabijacky redukcia na Type 2:
      “ If you have the upgraded 6.6kW on-board charger, you will receive a Mode 3 Type 2 cable in lieu of the EVSE cable which opens up access to a larger range of public charging stations.“

  5. Ahoj, jsem začínající
    Ahoj, jsem začínající elektromobilista s VW e-up. Zatím dobíjím z klasické zásuvky. Nicméně na baráku mám i třífázovou 400V s jištěním 16A. Podle článku sice existuje redukce, nicméně na základě diskuze se to vlastně nedoporučuje… Opravdu je tedy jediným (a hlavně bezpěčným) řešením WallBox?
    Díky

    1. zdravim, jake dobijeni
      zdravim, jake dobijeni podporuje VW e-up? Pokud je mi znamo tak pouze jednofazove (ale mozna se pletu).
      To znamena ze z te 3-fazove by jste stejne mohl vyuzit jen jednu fazi. Na to si muzete udelat redukci anebo koupit uz nejakou hotovou za par set korun pokud elektrina neni vas obor.

      WallBox je ve vetsine pripadu zbytecny, ale zas na druhou stranu je velmi pohodlny protoze nemusite porad rozmotavat kabel a zase ho smotavat 🙂

      1. To je právě věc, kterou
        To je právě věc, kterou se snažím stále zjistit, ale nikde se to neuvádí. Dokonce není nikde ani výkon palubní nabíječky :-/ Resp. na webu je uvedeno, že z klasické zásuvky se dobíjí rychlostí 2,3 kWh a z WallBoxu 3,6 kWh… Nejsem sice elektrikář, ale pokud vím tak v klasické zásuvce (16A) by těch 3,6 mělo být taky takže to asi utlumí ten dobíjecí kabel k tomu určený. Předpokládám, že z důvodu aby to nevyhalovalo pojistky a u WallBoxu se asi počítá se samostatným okruhem, takže se tam využije plný výkon 3,6kWh.
        Problém je, že tyto informace v servisu nevědí, nebo je prostě nechtějí říkat… aby mě přinutili koupit WallBox od nich 🙂
        Kdybyste někdo tyto info měl, napiště je. Díky

        1. Tak jsem si jen tak zkusmo
          Tak jsem si jen tak zkusmo dal do googlu „vw e-UP on-board charger“ a vylezlo mi mezi prvními tohle:
          http://www.e-station-store.com/en/23-volkswagen-e-up
          kde se píše:
          „Volkswagen e-up! is a Type 2 EV / max 16amp 230V AC (1 phase) on-board battery charger.“

          Takže víc než těch 3,6 kW AC nabíjet asi bohužel moct nebudete 😉
          Jinak ten rozdíl v hodnotách mezi klasickou zásuvkou a wallboxem je v tom, že klasická zásuvka je často jištěná jen 10A jističem, takže aby se předem vyloučilo vyhození jističe, tak se nabíjecí proud omezí jen na těch 10 A. Zatímco wallbox jistě poskytne maximálních 16 A (správně by ho měl instalovat jen elektrikář).

        2. Děkuji všem za odpovědi a
          Děkuji všem za odpovědi a rady. V zásadě tedy bude stačit nabíjet ze zásuvky 400V s 16A jističem, kterou na domě mám v rámci samostatného okruhu. Resp. z ní vytáhnout jednu fázi a přidat vedle druhou klasickou 230V. Nicméně je otázka kabelu – ten orignál od VW má určitě limit na 2,3kW. Vygůgloval jsem sice kabely univerzální, které umí až 32A, ale jejich cena je okolo 500EUR. Což je asi více než nějaký WallBox…

  6. Děkuji. Poučný článek i
    Děkuji. Poučný článek i diskuze. Jen bych si dovolil povzdechnout, že situace, kdy se o možnostech dobíjení neshodnou ani lidi v této diskuzi, kteří o věci něco vědí, je situace, která přesně neměla nastat a je na škodu celé elektromobility. Protože jak pak může běžný zákazník uvažovat o elekromobilu, když aby věděl u které stanice a jak rychle dokáže nabít, potřebuje střední elektrotechnické vzdělání a jednodenní kurz o dobíječkách.

    1. Já bych to zase tak
      Já bych to zase tak nedramatizoval. Tohle není ani tak článek pro zájemce o elektromobily jako spíš pro zájemce o dobíjecí stanice a k tomu už přeci jen nějaké znalosti elektroinstalace a principů dobíjení jsou nutné.

      V případě obyčejných zákazníků o elektromobily bych spíš dneska jako hlavní problém viděl v tom, že dobíječek je stále málo a i to málo co je, je co se týče placení a manipulace nesourodé a je to doslova každý pes jiná ves. To pak aby měl člověk neustále s sebou 10 různých RFID karet toho kterého provozovatele, samozřejmě každou předplacenou a ještě si k tomu pamatoval několik PINů. To je fakt cesta do pekel.
      Minimálně rychlodobíječky by měly být vybaveny normálním platebním terminálem na karty a každý by si třeba dopředu zaplatil určité množství odebraného proudu a finito. Jednoduché jako facka a přístupné pro každého včetně cizinců bez jakékoliv registrace, obstarávání si spešl karet, PINů a podobných ptákovin. Stejně, jako fungují leckteré benzínky v zahraničí.
      A podle mě by to měly mít i všechny středněrychlé AC dobíječky.

      1. Placení za nabíjení je
        Placení za nabíjení je celkem problém také jsem chtěl řešit bankovní platební karty ale bohužel to je velice drahé. Myslím provozní poplatky měsíční nájem za terminál + procenta za transakce (banka se nažere a provozovatel nemá nic). Jediné co je použitelné v této době je mincovní automat nebo použití terminálu na bitcoiny.
        To je taky hlavní důvod proč jsou moje dvě nabíjecí stanice chademo bez poplatků a zcela zdarma. V současné době by byl poplatek bance větší jak platba za el energii pro samotný nabíjecí stojan.
        Cesta Rfid karet pinů atd je nesmysl přesně jak popisujete.

        1. Když jsem se o to zajímal
          Když jsem se o to zajímal naposledy (chtěl bych si udělat u domu malou dobíjecí stanici u domu hlavně pro kola a skútry), bylo mi sděleno, že základní problém je, že provozem dobíjecí stanice se člověk stává distributorem el. energie což mimo jiné směrem k odběratelům znamená, že s každý odběratel musí být jednoznačně identifikován (tedy mít se mnou sepsanou smlouvu) a proto nelze řešit platbu formou „anonymního“ zákazníka, který platí kartou nebo hotovostí. Proto jsou všechny ty ČEZ, PRE a další stanice přístupné pouze přes individuálně vydávané karty, což spolehlivě zabíjí naprostou většinu potenciálních uživatelů.

            1. Aké podvody? Elektrina je
              Aké podvody? Elektrina je komodita, dá sa merať. V normálnom svete by stačil elektromer pred dobijaciu stanicu a podľa toho koľko elektriny sa z nej predá toľko sa zaplatí a samozrejme elektromer kontrolovať. Ale v byrokratickom svete je to inak, všetko sa tu musí zbytočne komplikovať. Jeden múdry človek raz povedal, že jediná vec ktorá nás zachráni pred byrokraciou je jej nevýkonnosť, tak dúfam v lepší zajtrajšok. U FVE je to úplne iný príbeh, tam je rozdiel v cene elektriny, ktorú produkuje FVE a cene „obyčajnej“ elektriny kvôli dotáciám. Táto situácia si o podvod priamo žiada. Je to akoby jednému poľnohospodárovi garantovali, že jeho obilie kúpia za 5 násobnú cenu oproti inému obiliu, pričom to jeho bude úplne rovnaké, samozrejme prvé čo by ho napadlo je nakúpiť to „obyčajné“ a predať ho ako svoje. Čistý zisk a neskutočná blbosť byrokratov.

              1. Tak to se zeptejte těch,
                Tak to se zeptejte těch, kteří elektřinu dodávají zdarma – kde mají ty řádně certifikované a plombované elektroměry a kdo provádí jejich odpočet a zúčtování.

                Takže jinak:
                Daň na výstupu = 0 Kč (ř.62 Přiznání k DPH)
                Odpočet daně = X Kč (ř.63), kde X je DPH zakoupené elektřiny
                Vlastní daňová povinnost (ř.64) = 0 Kč
                Nadměrný odpočet (ř.65) = X Kč.

                1. Nechápu pořád, o co tu
                  Nechápu pořád, o co tu jde. Je snad jedno jestli prodávám elektřinu nebo rohlíky. Prodám prostě obojí s nějakou sazbou DPH a tu pak odvedu. Proč bych měl mít kvůli tomu s kupcem sepsánu speciální kupní smlouvu?

                2. A proč asi nákupní
                  A proč asi nákupní řetězce nechtějí dodávat zdarma téměř prošlé potraviny sociálně slabším? Asi proto, že musí státu odvádět DPH za ty darované potraviny (alespoň v jejich nákupní ceně), a tak je zatím raději vyhazovaly do odpadu. Zrovna nyní řešila vláda, jak tuto záležitost upravit. Ale to se samozřejmě netýká energií, které nemohou mít téměř prošlou záruční dobu.

                  Je to tedy pochopitelné?

                3. Ne. Upřímně, na DPH
                  Ne. Upřímně, na DPH nejsem žádný expert, ale pořád mi nějak schází souvislost s tím, když chci normálně prodávat proud v dobíječce, proč musím kvůli tomu mít speciálně podepsanou smlouvu se zákazníkem a evidovat ho.

                4. Nejjednodušší je
                  Nejjednodušší je konstatovat, že to stanoví příslušný zákon.
                  Ale jaký je rozdíl mezi tím, když dodávám elektrický proud (plyn, vodu apod.) občanovi nebo firmě do jeho vozidla nebo sousedům do jejich domů z mojí přípojky? Asi téměř žádný. Ale u těch sousedů přijde stát o zákonné poplatky z hodnoty hlavního jističe (plynoměru apod.) a z rozdílných sazeb cen dle odběrného tarifu. Navíc je cena elektrické energie jiná pro firmy a občany s IČO a pro občany s RČ.

                5. Aha, takže hlavní problém
                  Aha, takže hlavní problém je v podstatě jen v tom rozdílu cen pro podnikatele a obyč. lidi a způsobu, jak se vlastně proud zdaňuje, protože jinak tam jiný problém nevidím.
                  Příklad se sousedem mi nepřijde moc adekvátní, jelikož soused bude pravděpodobně napojen na černo přes můj elektroměr a to, že mu budu přeprodávat proud, stát zřejmě nijak nezjistí.
                  Ale nabíječka je zcela veřejná, já jsem registrovaný jako prodejce proudu a v nabíječce je i elektroměr a lze tak snadno odečíst, kolik proudu bylo prodáno. Tudíž stále nevidím žádný prostor pro daňové úniky.

                6. Po zavedení spotřební
                  Po zavedení spotřební daně na elektřinu spálenou v motorech vozidel bude situace daleko složitější. A navíc asi i budete muset složit dost velkou kauci za provozování veřejných nabíjecích stojanů.
                  A provozní podmínky tak budou pravděpodobně moci plnit jen ekonomicky silné firmy.
                  Proto dnes investovat do veřejných nabíjecích stojanů je čirý nesmysl – tato investice se jedinci při současném počtu elektromobilů provozovaných v ČR nemůže vrátit.

                7. Ono je to tak, na prodej el.
                  Ono je to tak, na prodej el. energie je potřebná licence
                  podléhá to energetickému regulačnímu úřadu atd…
                  V podstatě nelze el energii prodávat bez licence ale legálně lze el energii přefakturovat ale nesmí se změnit jeji cena.
                  (tak jak nakoupím tak prodám vč DPH atd..)

                  Dále je možné připočíst naklady s tím spojené:¨
                  poplatek za využití nabíjecího stojanu nebo poplatek za využití rozvodů (jako v nájemních domech kde jsou podružné elektroměry)
                  v této složce jsou ztráty opravy revize udržba vnitřních rozvodů nebo např nab stojanu (majetek odběratele)

                  u nabíjecích stojanů lze měřit například čas a vybírat poplatek za parkovné.
                  příklad:
                  přefakturace 10kWh el energie 50kč
                  poplatek za parkování (odvozeno od spotřeby) 50kč
                  celkem 100kč

                  uvedené ceny jsou jako příklad.

                8. Znamená to tedy, že pokud
                  Znamená to tedy, že pokud na svém pozemku zřídím pár zásuvek, které budou odemčené buď přes pin nebo vhozením nějaké drobné mince (formálně by šlo o poplatek za využití stání) a jinak nic, tak je to v souladu s předpisy? Nerad bych strkal hlavu státu do oprátky proto, že chci ze své dobré vůle a na své vlastní náklady zpřístupnit dobíjení pár dalším nadšencům.

                9. V podstatě by to šlo, zisk
                  V podstatě by to šlo, zisk za parkovné zdanit a jeto v klidu.
                  podle odběru el energie požadovat patřičné parkovné

                10. A jak zaúčtujete v
                  A jak zaúčtujete v účetnictví odebranou energii z DS – dáte ji do přijatých zdanitelných plnění?

                11. Proč by se měla dávat
                  Proč by se měla dávat odebraná energie, která je již zaplacená a zdaněná dávat do zdanitelných _příjmů_? To nedává smysl hned dvakrát.

                12. A kdy jste ji zaplatil? Na
                  A kdy jste ji zaplatil? Na základě jakého dokladu? Snad platíte až dostanete fakturu od dodavatele elektrické energie – tomu se říká daňový doklad přijatý, a tento doklad účtujete do přijatých zdanitelných plnění. Nebo ho zaplatíte a neúčtujete?

                  Vidím, že tomu asi nerozumíte.

                13. Máte pravdu, nerozumím.
                  Máte pravdu, nerozumím. Elektřinu odebírám čistě jako soukromá osoba, takže účty pouze platím a nikam nic nezaúčtovávám.

                14. v diskutovanem pripade jsem
                  v diskutovanem pripade jsem odebranou energii jakozto fiktivni provozovatel dobijecky zaplatil tomu kdo mi ji prodal at uz je to CEZ/EON/… a dam ji do nakladu/vydaju/… ale urcite ne do prijmu kdyz jsem za ni zaplatil a mam od CEZu/EONu fakturu.
                  do zdanitelneho prijmu dam vynos z parkovneho a z toho pak odvedu DPH ne?

                15. Je potřeba rozlišovat
                  Je potřeba rozlišovat přijatá zdanitelná plnění – to jsou ty faktury, které vaše firma přijme, a jsou tedy nákladovou položkou vaší firmy – a příjem, kam započítáte vámi vydané (vystavené) doklady za prodej zboží a služeb, které jsou z hlediska DPH nazvány vydaná zdanitelná plnění. Tolik pro vysvětlení.

                16. Pořád nechápu, proč bych
                  Pořád nechápu, proč bych měl vydanou energii dávat do přijatého zdanitelného plnění, když ji nijak neprodávám. Prodávám pronájem parkovací státní. A to, že jsem tam rozmístil k dispozici zásuvky, nemusí vůbec nikoho zajímat. Za veškerou el. energii potřebnou pro provoz parkoviště řádně platím. Nebo se snad provozovatel autokempu tím, že má u jednotlivých kempingových stání zásuvky pro přívěsy, automaticky stává distributorem el. energie a musí odběr hosta pro chod přívěsu (který nebývá nijak malý) speciálně fakturovat, aby to mohl dát do přijatých zd. plnění? Přitom je to úplně analogický případ.

                17. Ano, pokud by se někdo v
                  Ano, pokud by se někdo v budoucnu pokoušel zavést spotřební daň pouze na elektřinu pro EV, tak vznikne neskutečný prostor pro podvody, protože nikdo nebude schopen kontrolovat, jestli mám v garáži v zásuvce připojenou cirkulárku nebo auto. A plošné uvalení spotřební daně na elektřinu by znamenalo plošné vypráskání takovéto politické reprezentace hned v následujících volbách.

                18. To co popisujete, je
                  To co popisujete, je regulérní daňový podvod a podnikání bez oprávnění, ale o tom se vůbec nebavíme. Nás zajímá, v čem je provozování dobíjecí stanice tak výjimečné třeba ve srovnání s provozováním benzínky, že podle současných zákonů nelze bez uzavřené smlouvy někam přijet, natankovat, zaplatit a hotovo.

                  Tedy ono je jasné, proč to tak je. V době, kdy ta legislativa vznikala nikdo neřešil, že by někdy odběrné místo mohlo být mobilní a že se energie bude „tankovat“ někde u cesty. Bohužel to teď dost komplikuje situaci.

                19. No o těch podvodech se
                  No o těch podvodech se přece celou dobu bavíme. Jen jste si neuměl představit, jak lze takový podvod uskutečnit a jaký je rozdíl mezi rohlíkem a benzinkou.

                  Všude kde se ze stojanů tankuje elektřina zadarmo by měla Kobra okamžitě zbystřit svoji pozornost – právě kvůli tomu, zda-li zde k těm podvodům s DPH nedochází.

                  ještě k té benzince kde jsou vybírány spotřební daně (jako třeba i ve výrobnách alkoholu, kde je vybírána daň z lihu) – kdo myslíte, že kontroluje odečet a plomby průtokoměrů a provádí kontrolu nad množstvím a výpočtem prodaného množství?
                  Takže ty benzinky jsou zrovna špatným příkladem, i když je zde kontrola měřidel několikanásobně přísnější než kontrola stavu elektroměru a podvody s DPH jsou tak vyloučeny, ale např. u takové občanské pálenice alkoholu se eviduje každá osoba, její bydliště, číslo OP, množství vypáleného 100% alkoholu a její prohlášení, že ovocný kvas pochází z její vlastní zahrady, a že vypálený alkohol nebude předmětem dalšího prodeje. A to také stanovuje zákon.

                  Ostatně si také všichni ti, kteří mění svého dodavatele elektrické energie mohli všimnout, že nový dodavatel eviduje i vztah k nemovitosti s odběrným místem. Na jedné straně se dělá pořádek, na straně druhé (nabíjecí veřejné stojany) by měla kvůli pár lidem s elektromobily zůstat možnost daňových úniků?

                20. Neuhýbejte ke spotřební
                  Neuhýbejte ke spotřební dani a konečně vysvětlete mechanizmus, jakým se podle vás dají dělat daňové úniky, když veškerá energie na odběrném místě s dobíjecí stanicí jde přes zaplombovaný elektroměr dodavatele a tudíž není možné, aby se provozovatel vyhnul jejímu zaplacení.

                  Ten nejhorší „zločin“, kterého by se mohl dopustit je, že jí bude prodávat s marží a výsledný zisk nezdaní, ale to je stejné jako s kteroukoliv jinou prací nebo prodejem na černo. Ponechme stranou, že u takové malé domácí dobíjecí stanice pro kola a skútry by takový zisk dělal asi dvanáct korun ročně.

                21. No vida, a na zcela
                  No vida, a na zcela konkrétní otázku, z které se nadá uhnout anonym mlčí 😉

                22. Muzete mne prosim odkazat na
                  Muzete mne prosim odkazat na prislusny zakon? Rad bych si precetl o cem vlastne mluvite… Toto tema mne velice zaujalo.

                23. Ano samozřejmě.
                  Zákon

                  Ano samozřejmě.
                  Zákon č.458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Tam se dočtete, že odběr elektrické energie bez řádně uzavřené smlouvy je neoprávněným odběrem, jaké jsou povinnosti držitelů licencí podle §11 a zvláštní přílohy atd.
                  A tak neevidovaný odběr u nabíjecí stanice, a k tomu ještě za nulovou cenu je asi divný, že? Jakoby se tento odběr ani neuskutečnil – není daňový doklad – kde a jak je započteno DPH takového odběru v uskutečněných zdanitelných plněních? Nebo snad provozovatel nabíjecí stanice dává zákazníkovi elektřinu darem? Pak musí být písemná darovací smlouva a odvedena darovací daň. V případě, že by se jednalo o zaměstnance firmy, provozující takovouto nabíječku, pak by to bylo ještě účetně složitější.
                  Tak kam mizí ta elektřina ze stojanů „zadarmo“?

                24. Tím myslím kam mizí ta
                  Tím myslím kam mizí ta elektřina „zadarmo“ účetně.

                  Aby nějakému blbečkovi nenapadlo odpovídat, že to je jasné, že roztáčí motory v elektromobilech.

                25. Diky za zakon,
                  Diky za zakon, prostuduju…
                  jen pro zajimavost, pokud by nekdo provozoval soukromou nabijecku jako firemni bonus pro svoje zamestance a nebyla by volne pristupna… taky by s tim mel problem?

                  a druhy napad, kdyz by z odvedene elektriny zadarmo odvedl DPH? Tedy elektrina protekla pres cejchovany zaplombovany elektromer a bylo na ni zaplaceno DPH?

                  a treti napad (viz vyse), kdyz nekdo bude provozovat parkoviste s moznosti dobijeni tak pujde elektrina do nakladu ne? At si tam parkuje kdokoli, nabijeni ma v cene parkovani. Hlavne kdyz zaplati poplatek za parkovani bez ohledu na to zda nabiji.

                26. Pochybuji, že někdo dá
                  Pochybuji, že někdo dá licenci na provozování soukromé (bez IČa) nabíječky. Taková licence neexistuje.

                  Z odvedené elektřiny zadarmo (kterou po zakoupení máte zaúčtovánu v přijatých zdanitelných plněních – a odpočteno DPH) asi těžko vypočtete DPH – nula od nuly pojde a žádný účetní program a elektronická podoba Přiznání k DPH nevezme. Musel by jste vystavit (vydat) daňový doklad, který zaúčtujete do uskutečněných zdanitelných plnění. Pak by vše bylo v pořádku – ale přes nabíjecí stanici by jste musel elektrickou energii asi odebírat jako sám – na svoji vlastní smlouvu. Asi by jste však po zjištění tohoto faktu v účetnictví riskoval i zrušení licence, protože by se jednalo o falešné doklady, zvláště kdyby jste žádné jiné vydané doklady na prodej elektřiny v účetnictví neměl.

                  Sám určitě dobře víte, že do nákladů firmy můžete započítat jen ty náklady, které souvisejí s provozem firmy – tedy v tomto případě třeba osvětlení parkoviště. Těžko by někdo věřil, že nákladem bude i celá spotřeba energie, vypočtená z rozdílu stavu elektroměrů před a za nabíjecím stojanem. Pokud by jste náhodou neměl licenci a provozoval nabíjecí stojany, pak se jedná o neoprávněné podnikání se všemi důsledky. Navíc nepřiznávání příjmů je trestným činem se sazbou natvrdo.

                  Ale jak vedou v tomto účetnictví ty firmy, které provozují nabíjecí stojany s elektrickou energií zadarmo a bez jakékoliv registrace zákazníka? (A jsou uvedeny na všemožných seznamech veřejných nabíjecích stanic).

                27. ad 1) Porad mi unika proc by
                  ad 1) Porad mi unika proc by nekdo mel dat nejakou licenci na provoz dobijeci stanice (at uz osoba ma nebo nema ICO). Dobijeci stanice je koncovym spotrebicem, tak jako jiz zminovana cirkularka nebo nabijecka na mobil (anebo snad mate licenci na nabijecku k notebooku?).
                  Neprobiha obchodovani s elektrinou ve smyslu zakona č.458/2000 Sb. Neprobiha jeji distribuce, prenos ani vyroba, neresi se regulace energii na vyrovnavacim trhu, operator trhu neprovadi zuctovani odchylek ani nic podobneho a nevidim tedy duvod, proc by provozovatel potreboval licenci na provoz dobijeci stanice nebo parkoviste s dobijenim. Verim, ze casem vznikne konkretni zakon, ktery bude resit dobijeci stanice, ale v soucasnosti o zadnem nevim (mozna mne vyvedete z omylu).

                  ad 2) dekuji za vysvetleni

                  ad 3) Proc by tomu nekdo nemel verit? Vzdyt by provozovatel provozoval parkoviste s moznosti dobijeni. A za dobijecim stojanem uz zadny elektromer neni, za nim uz je jen auto/motorka/kolo.

                28. ad3)
                  Na přípojce (patě

                  ad3)
                  Na přípojce (patě objektu) k DS máte elektroměr, měřící dodané množství elektřiny do objektu, na vstupu do nabíjecí stanice máte elektroměr, měřící dodané množství energie přes nabíjecí stojan. A rozdíl těchto 2 údajů by měla být spotřeba firmou.Přece si případné firemní spotřebiče nebudete připojovat k nabíjecímu stojanu.

                29. Dekuji za odpoved, ale mohl
                  Dekuji za odpoved, ale mohl by jste se jeste vyjadrit k cemu potrebuje provozovatel dobijecky licenci? A jakou konkretne? Viz bod 1)

                30. hybrid.cz/nabijeci-stanice-pr
                  hybrid.cz/nabijeci-stanice-pro-elektromobily-druhy-pouziti-jak-nenaletet#comment-28524

                31. Podle ktereho
                  Podle ktereho zakonu/predpisu se automaticky stavate distributorem elektriny?
                  Ani pan Ctirad ani Vy jste mi zatim nedokazal odpovedet 🙁

                32. A ani nedokáže, protože
                  A ani nedokáže, protože je to dle mě úplná blbost. Hoteliér taky není distibutorem el. energie jen proto, že má ve svých pokojích pro zákazníky zásuvky, z kterých si čistě teoreticky může ten zákazník dobít i elektromobil 😉

                33. No, tak , DPH z rohlíku je
                  No, tak , DPH z rohlíku je cca 0,15 a odpis ztráty/daru je 1,5 takže i po odvedení DPH se dá na neprodaném rohlíku srazit základ daně. Problém není v DPH, ale ve dvou věcech: příjemce nemá na to aby platil daň z daru a hypersuper už mají základ daně před i bez darovaní potravin cca na 1 pct obratu!!!! V podstatě nemají motivaci k dalšímu snižování základu daně před zdaněním, pokud nechtějí vyrábět ztrátu pro snížení daní na budoucí roky.

          1. podle ktereho
            podle ktereho zakonu/predpisu se automaticky stavate distributorem elektriny?

            Napr. kdyz budete pronajimat cirkularku, nebo svarecku nebo jine zarizeni s velkym odberem, tak prece jeste nejste distributorem ne?
            A kdyz budete provozovat sluzbu „parkoviste s moznosti dobijeni kol a motorek“ tak uz jste najednou distributorem?
            Kde je ta hranice? A podle jakeho predpisu?

            1. Teď jsem nepochopil, jak
              Teď jsem nepochopil, jak souvisí pronájem libovolného elektrického zařízení s tím, jestli jsem nebo nejsem distributorem elektřiny. Distributorem elektřiny se stávám, když někomu prodávám elektřinu (kromě přefakturování 1:1).
              Provozování placeného stání, kde je jakoby mimochodem dobíjecí stanice nebo zásuvka distribuce podle všeho není, ale je otázka, jak by se na to tvářily úřady, kdyby se taková praxe nějak výrazněji rozmohla.

              1. presne tak, kdyz budete
                presne tak, kdyz budete pronajimat cirkularku anebo budete pronajimat dobijeci stanici, jaky je v tom rozdil?

                napr:
                minuta na cirkularce = 0.5Kc
                minuta na pomale dobijecce = 0.3Kc (tak to ma PRE)
                minuta na rychle dobijecce = 5Kc
                atd…
                neprodavam elektrinu, ale provozuju sluzbu parkovani a je mi jedno jestli u toho nabiji nebo ne, tak ci tak si nauctuju ten poplatek… Navic tak vyresim problem s tim ze nabijecku blokuje spalovak. At si klidne blokuje kdyz plati… elektrina je pro mne jen naklad na provoz sluzby 🙂

                1. Já si pod pojmem pronájem
                  Já si pod pojmem pronájem cirkulárky představuju to, že si jí dotyčný odveze a doma zapojí na jeho elektřinu, kdežto pronájem (zapojené) dobíjecí stanice zavání pronájmem nemovitosti, takže bych takový termín raději vůbec nepoužíval, ale to je jedno. Prostě víme o co jde.

                2. a čo napr. taká stolárska
                  a čo napr. taká stolárska dielňa, či píla doveziete tam drevo, oni ho napília a odveziete si dosky či rovno hotové dvere alebo stôl. V podstate ste si prenajali ich zariadenie a služby pričom elektrina je len jeden z nákladov. Rovnako obyčajné osvetlené parkovisko, na osvetlenie treba elektrinu, nepredávame elektrinu ale službu parkovania a elektrina sa počíta do nákladov. Presne tak isto môžeme prenajať parkovisko s dobíjacou stanicou, nepredávame elektrinu ale službu a elektrina sú len náklady.

                3. Zase nedělejte ze všech
                  Zase nedělejte ze všech služeb a živností pronájem.

                4. tak jiste, ale u nabijeni
                  tak jiste, ale u nabijeni EV/motorky/kola si rozhone neodnesu zadne zbozi ci produkt. Takze ja to vidim spise jako sluzbu nez jako prodej zbozi.

                5. Máte pravdu v podstatě by
                  Máte pravdu v podstatě by to tak mohlo být.
                  Bohužel se u nás v čr musí vymýšlet jak to obejít protože dnešní zákony na to nejsou ještě připravené.
                  Elektromobilita předběhla dobu.
                  Taky si myslím že než se elektromobilita rozjede na plno tak bude vyřešeno i placení daně (elektronické mýto) jako je to na PHM mám pocit že 17,5kč na 1l PHM.Bude se platit mýto na všechny vozidla a za všechny silnice a bude úplně jedno čím bude vozidlo poháněno zda plynem naftou benzínem nebo elektřinou.
                  potom už bude na každém co si vybere jako pohon a co pro něj bude ekonomické

          2. Nepamatujete si nahodou kdo
            Nepamatujete si nahodou kdo a na zaklade jakeho predpisu/zakonu Vam sdelil, ze by jste se stal distributorem el. energie?

            Myslim, ze kazdy druhy elektromobilista uz nekdy uvazoval o tom, ze by si zridil svoji dobijeci stanici… A jestli s tim uz mate zkusenost, mohl byste usetrit hodne starosti vsem ostatnim 🙂

        2. Tak pokud vím, tak banka si
          Tak pokud vím, tak banka si běžně z každé transakce vezme 2 %. Tzn. stačilo by nastavit prodejní cenu o ty 2 % výš a zaplatí se tak poplatky bankám. Kolik činí měsíční nájem za terminál netuším, ale chápu, že v momentě, kdy zatím nejezdí moc elektromobilů a za měsíc se u nabíječky zastaví tak 5 aut, tak to asi nemá moc smysl. Nicméně když to bude aspoň 5 aut denně, tak mi neříkejte, že se ten poplatek za pronájem nedá rozpustit do prodejní ceny. Kolik ten pronájem dělá? A jaké jiné poplatky s platební terminálem jsou spojeny?

  7. Já bych jen dodal. Stanice
    Já bych jen dodal. Stanice DBT 44kW je sice elegantně štíhlá
    jak je uvedeno v článku ale stanice Terra 51 je
    nesrovnatelně lépe provedená (technologie měničů) hlavně co se týče ztrátového
    výkonu a EMC kompatibility.
    Bohužel ABB stanice stojí 3x více jako DBT.
    Pro dobrý rozvoj elektromobility je stanice DBT plně dostačující a funkční.

  8. Článok je dobrý a
    Článok je dobrý a poučný, ale posledný obrázok s tabuľkou jednotlivých konektorov nie je presný, nevyjadruje realitu u nás. Ani z toho nie je jasné, či sa jedná o konektor M, F a kde sa nachádza, či na strane automobilu, kábla alebo na nabíjačke. Je to žiaľ nič nehovoriaca a mätúca tabuľka. Odporúčal by som ho vymazať, lebo zbytočne mätie tých záujemcov, ktorí sa v tom ešte neorientujú.

  9. Koukám, jak se kolem mého
    Koukám, jak se kolem mého celkem nevinně vyhlížejícího dotazu (viz níže) rozvinula zajímavá diskuze. Podstatné mi stále uniká. Proč, pokud musí být v eketromobilu dosti výkonná (a chytrá) nabíječka s usměrňovačem pro nabíjení (3 fázový AC), není možné regulovat nabíjecí proud přímo v ní (může se toreticky nastavit i ručně podle jističe). Odpadly by tak problémy s nutností vyhledat speciální nabíjecí stojan.
    Nepište mi prosím, že je to velké a komplikované (samotná nabíječka bude velká a komplikovaná) anebo, že to výrobce nedodává nebo si to nepřeje.
    Existuje skutečně nějaká závažná technická překážka, která se nedá vyřešit přímo v nabíječce auta za rozumnou cenu a malé navýšení hmotnosti?

    1. Tak samozřejmě by to šlo,
      Tak samozřejmě by to šlo, ale celé to musí být hlavně co nejvíc blbuvzdorný, protože ne každý by věděl, co tam vlastně nastavit. Představte si běžného smrtelníka, která většinou o elektřině nic moc neví a teď po něm chtějte, aby nastavoval dobíjecí proud podle zásuvky. Navíc to, že zásuvka je na 32 A ještě neznamená, že je taky jištěna 32A jističem, i když by to tak správně mělo být (nakonec i ty AC dobíjecí stojany s Mennekesem kolikrát poskytují jen 16 A). A těžko někde u restaurace a pod. budete mít přístup k jističům.
      Proto se dělají ty wallboxy, které skrze signální pin Mennekesu posílají dobíječce v autě informaci, kolik si může ze zásuvky vzít proudu aby nevyrazila jistič. Uživatel se pak o nic nestará, prostě jen zapojí kabel a vzájemná komunikace wallbaxu a auta se o vše postará.

      A jak jsem pochopil, tak tu jde i o bezpečnost, kdy v případě poškození dobíjecího kabelu relé ve wallboxu okamžitě odpojí přívod proudu.

      1. Děkuji i za váš
        Děkuji i za váš příspěvek, samozřejmě, je to o tom, čemu důvěřujeme a co jsme ochotní riskovat. Na druhou stranu znáte to. Špatně nastavený nabíjecí stojan může klidně také vyhodit jakési jističe, a pak budete v úplně stejné situaci. Samozřejmě, při použití necertifikovaných zdrojů je riziko na majiteli vozidla a tím pádem je potřeba určitá znalost a zkušenost.

    2. Pokud chceme nabíjet
      Pokud chceme nabíjet rychleji a máme k dispozici červenou (třífázovou ) zásuvku, který má většinou každý rodinný domek či firma, pak musíme vozit výkonnější nabíječku. Já mám v mém autě 3. Jednu tzv. palubní, montovanou od výrobce, je na jednu fázi a má výkon 3 kW. Tu používám pouze v nouzi. Dále mám dvě třífázové po 9 kW. Mám-li k dispozici červenou zásuvku 16A, použiji pouze jednu a nabiji za hodinu na cca 75km. Mám-li k dispozici červenou 32A,případně Mennekes, použiji obě současně
      a nabíjím dvakrát rychleji. Každá z třífázových nabíječek má hmotnost 9 kg. Samozřejmostí je, že se samy řídí systémem BMS, který zajišťuje ochranu LiFePo baterií. Na 500 km nabiji za něco přes 3 hodiny. My a TESLA ukazujeme jak to jde, ostatní, jak to pořád ještě nejde.
      http://www.elektromobily-os.cz http://www.drehstromnetz.de

                1. Pan Vegr,když něco má,tak to nechce prodat a nebo neví,co
                  Pan Vegr,když něco má,tak to nechce prodat a nebo neví,co by za to chtěl a když něco nemá,velmi o tom umí rozumovat a ještě víc umí nabízet to.Nemá nic a je velmi arogantní.Měl jsem tu čest.Nakonec si zvolí do svého podniku šmejda,který na oplátku okrade jeho.

    3. U jakékoli nabíječky
      U jakékoli nabíječky pracující na principu spínaného měniče (dnes všechny) můžete z principu věci naprosto plynule regulovat proud. Problém je, že u normální zásuvky není jak zdetekovat, na kolik je jištěná a tudíž by se muselo maximum opravdu nastavovat ručně, což je pro sériové vozidlo nemyslitelné.

      A co se týče velikosti, vyhledejte si na webu, jak obrovská a těžká almara je nabíječka s výkonem v řádu desítek kW.

  10. Už jsem to psal pod
    Už jsem to psal pod minulým článkem – tak znovu. Wallbox klasickou 3fázovou zásuvkou nahradit správně nelze: Krabička na kabelu, která je vidět na obrázku (5.obrázek s Teslou), určitě nemá certifikaci – tzn. výrobce nenese žádnou odpovědnost za škody. To že je to funkční a může si to „každý“ vyrobit doma je věc jiná, kterou nezpochybňuji. Nicméně pokud chcete dodržet návod tak to „nesmíte“ použít.
    Ani výroba ale není nic jednoduchého (jak psal Jolinar):“ta redukce mezi Mennekes typ2 a prumyslovou zasuvkou musi obsahovat generator pilotniho signalu, 4 spinaci rele (nebo stykac) na 32A, ridici jednotku, proudovy chranic a idealne by se hodila i certifikace ze splnuje vsechny ostatni normy, ktere tam jeste jsou…(prakticky se musi jednat o prenosnou dobijeci stanici)“
    Tím chci jen říct, že jinak než přes wallbox oficiálně nelze 32A 400V nabíjet!
    Dále je také problém s jištěním protože stálý přenos cca 20kW velmi zahřívá přívodní kabel i jistič a většina jističů to nepodrží déle jak pár desítek minut – prostě celé to vyžaduje značnou přípravu celého nabíjecího místa!
    Jenom pro informaci cenový rozdíl mezi wallboxem a sloupkem není daný výkonem stanice ale její celkovou koncepcí – provedení mohutné, pevné, antivandal, blokace neautorizovaného odpojení (u Schuko), vzdálená správa, elektronické výstupy dat….atd.

    1. A já opět dodávám, že
      A já opět dodávám, že záleží na velikosti jističe. Nevím, kolik bývá standardem u hotelů a pod. ale určitě to bude minimálně 50 A a takový jistič by neměl mít žádný problém podržet výkon 20 kW. Něco jiného jsou samozřejmě jističe v domácnostech.

      1. Před tím jsem na to
        Před tím jsem na to nereagoval, protože je snad všem jasné, že pokud chci něco jistit nepoužiju k tomu NÁSOBNĚ větší jistič – to pak postrádá smysl. Bavíme se zde o tom, že člověk přijede ke kterékoliv 3fázové zásuvce (kterou nikdo před tím nedimenzoval pro použití k maximálnímu nabíjení elektroaut) a chce nabíjet. A já znovu opakuji, že pokud se -i ta obyčejná 3f zásuvka- předem nepřipraví – tzn. větší průměry kabelů a k tomu odpovídající jištění, bude mít při delším nabíjení nejspíš problém.

  11. Článek je plný
    Článek je plný nepřesností a chyb.

    „Např. kdyby takový VW E-up! měl 22kW nabíječku, tak svou mrňavou baterii by nabil i na běžné 32A zásuvce (které jsou všude, např.v každém rodinném domku pro větší spotřebiče typu elektrické pily) za pár minut.“

    Tak za prvé, jestliže má E-Up baterii 18,7 kWh, tak logicky i z takové zásuvky by se nabíjel ne pár minut, ale cca 50 minut. A to ještě za předpokladu, že by ta zásuvky opravdu poskytovala 32A. Nicméně nezáleží ani tak na zásuvce, jako na hlavním jističi a ten většinou bývá u rodinných domků na nějakých 25 A, takže reálný dobíjecí výkon je pak nějakých 17 kW (a opět jen za předpokladu, že v domě nejde aktuálně žádný jiný spotřebič a je tak plný výkon k dispozici) a dobíjení by pak trvalo cca 66 minut.

    Na obrázku s popisem SCHUKO zásuvka je obyčejná zásuvka typu E (francouzský typ). SCHUKO zásuvka (typ F) má dva postranní ochranné vodivé pásky spojené se zemnícím vodičem.

    Na obrázku s popisem „Wallbox / konektor 11kW(dobije 55km/hod.), 22kW(dobije 110km/hod.) – střídavý proud (AC)“ není žádný wallbox, ale úplně obyčejný jednofázový AC konektor Yazaki (SAE J1772)- max. výkon 20 kW (250 V, 80 A)- dle normy IEC 62196-2 Typ 1

    —-

    Na obrázku s popisem „Kabel se zástrčkou Mennekes“ se o Mennekes jedná jen v případě konektoru v popředí. V pozadí je čínský AC standard GB/T.

    —-

    „Rychlonabíječky CHAdeMO jsou nejvýkonnější nabíjecí stanice, které svět mimo Tesly Motors dokázal vyrobit.“

    Úplně stejně rychlé jsou Combo nabíječky, nemluvě o Čínském DC standardu GB/T, který umožňuje až 175 kW (i když reálná hodnota bude spíš někde kolem 100 kW).

    1. Prodávám, jak jsem
      Prodávám, jak jsem nakoupil. Navíc článek není přesně technickým popisem, je psán pro laické pochopení. Proto ona nadsázka s E-up!.
      Taky běžný laik neví, že domácí zásuvka, popisovaná na dobíjecích stojanech všech map dobíječek jako Schuko, vypadá technicky o trochu jinak. Důležité je, že do ní pasuje běžná zástrčka ať jste v Německu, Rakousku, Slovensku nebo ČR a vzhledově kopíruje naši.
      Wallbox je skutečně chyba v přepisu na web, upozornil jsem šéfredaktora.
      Ano, detailně popsán obrázek s mennekes je opravdu z jedné strany čínský AC standard, ale tím jsme nechtěli čtenáře zatěžovat.
      Combo dobíječky jsou zatím bílé vrány. Na Slovensku nula, u nás je velmi pomalu montuje ČEZ. Tedy jsou stejně pro laika dostupné, jako ty čínské.
      Berte to tak, že se snažíme o popularizaci. každopádně děkuji za detailnější technický rozbor, to je právě na možnostech diskusí pod články dobré.

  12. V prvom rade by som rad
    V prvom rade by som rad pochvalil vynikajuci clanok. Dozvedel som sa viacero novych veci. Na druhej strane mi neda nereagovat na sekciu clanoku o Bratislavskom Auparku. Autor clanku sa na tuto moznost nabijania vyjadril v dost negativnom svetle. Nastastie sa elektromobilita na Slovensku neobmedzuje len na majitela jednej ciernej tesly S ale podstatne viac ludi vlastni auta, ktore sa na tychto wallboxoch nabijat mozu. Nie jeden krat sa mi stalo, ze boli 3 zo 4 boxov obsadene, konkretne jednym nissanom leaf a dvoma Opelmi Ampera. V dalsich pripadoch to boli peugeoty ion pripadne citroeny. Je urcite viac ludi v BA a okoli, ktori tuto moznost vyuzit mozu ako ti ktori nemozu (spominana cierna tesla:) Sam som pravidelny uzivatel tychto nabijaciek a mozem naozaj len dat klobuk dole, pretoze Aupark bolo prve nakupne centrum kde sa elektromobil v BA dal nabit. PS: hned vedla tych wall boxov su aj 4 obycajne schuko zastrcky, ktore cierna tesla moze kludne vyuzit, nieje to nic moc, ale lepsie ako dratom do oka 🙂

    1. Díky za pohled praktického
      Díky za pohled praktického uživatele z druhé strany, ani já nemám Teslu, ale Peugeot Ion. Je faktem, že průkopníci bývají častěji terčem kritiky, protože vstupují na neprobádané pole. Následovníkům se už dobře vylepšuje, když se mohou vyvarovat chyb.

  13. Onboard nabíječka s
    Onboard nabíječka s výkonem v řádu desítek kW není jen dražší, ale hlavně už dost obludně velká a těžká. A taky nesmíte zapomínat, že třífázová zásuvka 230V v každém domku platí u nás, ale nikoliv v kolébkách moderní elektromobility USA nebo Japonsku. Kombinace pomalá onboard AC nabíječka pro domácí nabíjení přes noc a konektor pro rychlé DC dobíjení u stanice je proto naprosto logická volba.

    BTW, už nějakou dobu pátrám po detailních parametrech DC dobíjení přes Mennekes Type 2. Nevíte někdo?

    1. Přesně, není třeba za
      Přesně, není třeba za vším hledat různé konspirace a pod., že je tam výrobci nedávají, protože chtějí, aby zákazníci dobíjeli jen z DC dobíječek za poplatky.

      Jinak DC dobíjení přes Mennekes pokud vím dnes uplatňuje jen Tesla na evropských Suprechargerech.

      1. Díky za upozornění na
        Díky za upozornění na místní podmínky, opravdu bývají dosti limitující a my se pak divíme, proč se někdo škrábe levou rukou na pravé straně hlavy. Jenže on holt musí, když nemá 230V a 16-25A doma je pro něj sen. Na druhé straně pak stojí ony lákavé konspirační teorie.

  14. Děkuji za velmi hezký a
    Děkuji za velmi hezký a poučný článek, který mapuje současnou situaci nejen kolem parametrů nabíječek, ale také „strategii“ některých subjektů. Velmi mě pobavila vaše kritika zbytečně drahých AC nabíječek, které je možné jednoduše nahradit proklatě známou třífázovou zásuvkou i sobectví manažera třesoucího se na exkluzívní dobíjecí místa. 🙂

      1. Výkonově srovnatelný ano,
        Výkonově srovnatelný ano, ale naprosto nesrovnatelný funkčně.
        Standard Mennekes (Mode 3, Type 2 chcete-li) byl vytvořen pro elektrovozy a to z toho důvodu, aby šlo nabíjení řídit. Díky tomu pak stanice umožňují vzdálenou správu, řízení výkonu apod.
        Běžný 5ti kolík nijak řídit nelze a ani nijak upravit vzdáleně či vnitřní logikou jeho výkon. Proto je vhodný pro domácí nabíjení místo 16A, ale na veřejné nabíjení je absolutně nevhodný.

        1. Na Mennekes v AC režimu
          Na Mennekes v AC režimu není co řídit, kromě vypnout/zapnout-odpojit. Ne, že by to technicky nešlo, ale funkčně by bylo absurdní na straně dobíjecí stanice měnit AC napětí a potažmo proud. To by znamenalo napětí sítě nejdřív usměrnit, pak prohnat DC-DC měničem na požadované napětí, pak střídač, co by z toho opět vyrobil AC, které by se následně ve vozidle opět usměrnilo, případně prohnalo dalším DC-DC měničem, a teprve pak pustilo do baterie.

          DC (rychlo)dobíjení (chademo, Combo, Supercharger) na začátku pouze usměrní napětí sítě a následný DC-DC měnič z toho vyrobí rovnou přesně to stejnosměrné napětí/proud, o který si řekne BMS ve vozidle a ten se pere přímo do baterie.

          1. Možná jsem se nevyjádřil
            Možná jsem se nevyjádřil zcela technicky přesně.
            Samozřejmě, že Mennekes jako takový nic neřídí. Vždy je to řízeno logikou, která je až za ním.
            Mým úmyslem bylo říci, že právě přes Mennekes je možné řídicí jednotkou ve stanici ovlivnit nabíjení na straně vozidla. Zejména tím lze regulovat velikost protékajícího proudu a tím tak reagovat na situaci v síti, respektive na informace, jaké stanice dostane z venčí, či jak je vyhodnotí na základě vnitřní logiky. Takovouto chytrost nabízí právě nabíjení přes Mennekes či Yazaki.

              1. popsany postup je vhodny pro
                popsany postup je vhodny pro regulaci nabijeni EV napr z promenliveho AC zdroje jakym je solarni elektrarna anebo sdileni dobijeciho vykonu na vice zasuvkach, viz pomale dobijeci stanice CEZu a mnohych dalsich poskytovatelu, kteri musi omezit vykon jednoho auta, kdyz se pripoji dalsi. Stejne tak omezeni dobijeni, kdyz se zapne jiny spotrebic v siti atd.

  15. Zaujímavý a prehľadne
    Zaujímavý a prehľadne spracovaný materiál. V prípade, že by som bol „potenciálny záujemca“ o stavbu – prevádzkovanie nabíjacej stanice, zaujímalo by ma, kto dané stanice (hlavne tie verejné) vyrába, ako je to s legislatívou výstavby a prevádzkovania takejto stanice a v neposlednom rade aj s návratnosťou danej investície.

    1. Ano, právě proto jsem Jura
      Ano, právě proto jsem Jura požádal na fóru Tesla club Slovensko, zda by šel otisknout i na veřejnějších webech, jako hybrid.cz nebo elektromobily-os.cz. jde mu o stejnou věc, tak svolil, za což mu patří veřejně dík. Ohledně nabíjecí stanice Vám asi nejlépe poradí pan Tinka z Brna z NetDataComm s.r.o., který už 2 rychlodobíječky provozuje a to bez přístupových karet i placení. Jinak na internetu najdete spoustu dodavatelů, i v ČR, jen je třeba dát pozor, ať nekoupíte za tisíce to, co zvládne zásuvka za 150,- Kč.

Napsat komentář