Vodíkový Hyundai stanovil další rekord

Hyundai ix35 Fuel Cell pokořil další rekord. Během pěti dní absolvoval cestu z norského Bergenu do italského Bolzana s tím, že k doplnění paliva posádka používala pouze existující infrastrukturu vodíkových čerpacích stanic.

Hyundai ix35 Fuel Cell je první sériově vyráběné auto na vodík, nicméně narozdíl od Toyota Mirai se zatím neprodává konečným zákazníkům
foto: Hyundai

Model Hyundai ix35 Fuel Cell stanovil také nový rychlostní rekord, když na německé dálnici dokázal v běžném provozu cestovat rychlostí 170 km/h.

Ve 12 zemích Evropy nyní jezdí již tři stovky těchto aut a jejich dostupnost se neustále zvyšuje. Model Fuel Cell je schopen ujet na jednu nádrž téměř 600 km, přičemž z výfuku mu vychází pouze vodní pára.

Modelů Fuel Cell v Evropě přibývá

Celkem 2500 km dlouhá cesta z Bergenu do Bolzana trvala posádce pět dní a vedla přes Dánsko, Německo, Rakousko do jižního Tyrolska, kde je umístěna první čerpací stanice na vodík Itálii.

V Evropě postupně přibývají místa, kde můžete spatřit modely Fuel Cell pravidelně v běžném provozu. Nedávno spuštěným projektem je například služba BeeZero v německém Mnichově, kde je v rámci carsharingové služby k dispozici flotila padesáti těchto vozů.

Podobně bylo také v roce 2015 uvedeno do provozu pět modelů ix35 Fuel Cell v rámci služby STEP (Société du Taxi Electrique Parisien) v Paříži u příležitosti otevření první místní vodíkové čerpací stanice.

Pro představu, mimo Evropu jezdí od roku 2014 stovka těchto vozů v jižní Kalifornii, kde má být do konce roku 2016 v provozu již padesát čerpacích stanic. V samotném Německu se předpokládá do roku 2023 vznik celkem 400 čerpacích stanic.

Hyundai navíc na podzim plánuje uvést na evropský trh model IONIQ, který v jedné karosářské variantě nabídne hned trojici alternativních pohonů. Nejdříve se objeví elektromobil a vůz s hybridním pohonem, následovat bude plug-in hybrid.

„Hyundai Motor nadále pokračuje v inovacích v oblasti trvale udržitelné mobility. Prostřednictvím technologických novinek, jako je IONIQ chceme nabízet ekologickou alternativu stále rostoucímu počtu zájemců. Navíc vodíkový pohon je podle nás klíčem k budoucnosti mobility vůbec,“ říká Thomas A. Schmid, výkonný ředitel Hyundai Motor Europe.

tisková zpráva

18 Comments on “Vodíkový Hyundai stanovil další rekord”

  1. To musela byť pekelne
    To musela byť pekelne drahá jazda :))). Alebo to je sranda? Keď nejakého teroristu napadne použiť túto vodíkovku na kolesách, tak to už sranda nebude…
    To sa fakt musí stať nejaká katastrofa aby konečne s takouto chu….nou prestali.!?
    Tesla S to zvládne za menej ako 30 hodín, dosiahne 250km/h a tiež je to elektromobil, ale ooomnoho bezpečnejší.

  2. Myslím že je to velmi
    Myslím že je to velmi dobrý krok vpřed a možná znovu důkaz že se všechno může kolem dopravy ještě obrátit. Cea v přepočtu 1,8 milionu je sice dost vysoká, ale přece jenom je to relativně malosériová záležitost.

    Na čem je teď třeba zapracovat je cena a distribuce/výroba vodíku, ideální asi bude model jako v Hamburku, kde se vodík z části vyrábí na místě, nejspíš nebude problém tem umístit celou výrobu. Pro jistotu připomínám že staré modely vodíkových aut pracovaly s vodíkem kapalným, kde se tlak musel upouštět.

    Zajímavé by bylo kdyby někdo přišel s prodejem vodíkových lahví podobně jako se prodává propan, někde jsem slyšel že propan je jako palivo v USA poměrně oblíbeý, možná by takový model mohl, pokud se navrhnou dobré rychlospojky a další věci, také vodíku pomoct, ne v autech ale v jiných aplikacích, kde by mohl některé ze současných pynů vytlačit.

    Třeba je ale srazit cenu palivových článků, to by ale nemusel být problém.

    1. No však to je aj u nás LPG
      No však to je aj u nás LPG to je směs propanu a butanu to je to co kupujete v té h bombach na vařiče atd a to samé jde do aut a že se to v Americe rozrůstá ano hlav e díky eko provozu kdy se cena provozu takřka nezmění ale ste ekologičtější tím máte v některých státě h menší daně atd atd

    2. Před cca 15-cti lety jsem
      Před cca 15-cti lety jsem byl podobného názoru jako vy, ale pak jsem zjistil následující fakta a akceptoval jsem, že vodík není řešení.
      – aby se vodík dal převážet, nebo uskladnit v množství použitelném pro dopravu a energetiku, tak se musí stlačit minimálně na 400 atmosfér, nebo zkapalnit (kapalní při -252°C).
      – vysokotlaký vodík trvale pomalu uniká stěnami nádob ve kterých se skladuje.
      – vodík není klasické palivo, nelze ho levně a energeticky efektivně těžit.
      – vodík se v elementární formě na Zemi prakticky nevyskytuje a musí se pracně a s nemalými ztrátami energie vyrábět.
      – v palivových článcích se používá platina, která je drahá.
      – palivové články mají kratší životnost než současné akumulátory (myšleno množství energie vyrobené palivovým článkem než se poškodí je výrazně menší než množství energie, kterou je schopen v rámci cyklové životnosti uskladnit a dodat lithiový akumulátor).
      – přeprava vodíku pro zásobování čerpacích stanic je řádově nákladnější a nebezpečnější než přeprava elektřiny pro nabíjení elektromobilů.
      – osobní vodíková vozidla mají spotřebu okolo 1kg vodíku na 100 km. Na výrobu tohoto množství vodíku elektrolýzou je třeba přibližně 60kWh elektřiny to je více než trojnásobek energie jako u elektromobilu.
      – na rozdíl od elektřiny si vodík pro vlastní energetické potřeby nevyrobíte ani neuskladníte.

      A to jsou pouze argumenty co mne teď obratem napadly.
      Proč jít složitou cestou, když už teď existuje jednodušší?

      1. Protože mám jiný názor
        Protože mám jiný názor než Vy?

        Promiňte, ale čerpací stanice v Hamburku vodík opravdu na místě vyrábí. Prozatím asi polovinu.

        Staré systémy, které používaly nízké teploty opravdu unikaly, protože pokud nebyly vybavené aktivním chlazením tak prostě bude fungovat fyzika, kdy se pak musel přetlak odpouštět, což mimochodem vede zase k ochlazení díky expanzi plynu. Ztráty přes stěny u vysokotlakých by mohly být řádově měnší.

        Nebo se vám nezdá to že cenu ovlivňuje to že je to zatím malosériové? Asi měsíc zpátky jsem někde četl že se pracuje na náhradě platiny levnějšími kovy, otázka, jak to pohne s cenou.

        Dále jsou věci kde nenahradíte plyny ničím jiným než zase plyny, pokud nechcete do elektrizační soustavy narvat další desítky miliard korun, pokud se budeme bavit o soustavě u nás. V momentě kdy osekáte výrobu ropných paliv, něčím budete muset LPG nahradit, bylo by myslím lepší přeskočit krok se stlačeným zemním plynem. A zdaleka to není jen doprava. Tam kde je třeba vyvíjet teplo a elektrická síť není dostupná nbude v budoucnu stále nic lepšího než vodík, protože aby se dalo o elektřině uvažovat, musely by mít baterie kapacitu tak 8kWh/kg.

        1. Jste úplně mimo reality,
          Jste úplně mimo reality, pane. Vodík je stratová a nebezpečná UTOPIE !!!!!!!
          A o jakém ochlazení plynu, díky expanzi to melete?! Ochladí se jenom ten plyn, co uniká a ještě i expanzní ventil od toho uniklého plynu!!!
          A proč by proboha museli mít baterie 8kWh/kg.???
          To, co je vymyšleno stačí na to aby elektromobil s 50kWh baterií díky indukci jel nonstop bez zastavení. A to vodíkový přelud nikdy nedokáže…
          BEV je zatím špička a ani vaše nekonečné články o ničem to nezmnění :DDD

          1. 8kWh/kg, respektive alespoň
            8kWh/kg, respektive alespoň 2,5kWh/kg je nutné aby bylo možné nahradit fosilní paliva ve VŠECH odvětvích dopravy, tedy krom vesmírných letů. Nebo natahneme nad kanálem La Manche trolej? Nebo něco menšího, dáme trolej nad Labe? Budou letadla tahat za sebou prodlužky? Ano, existují sice indukční přenosy, otázka je teď kolik to vymrhá energie bokem, ale to vám nevyřeši, doud se nedosáhne vyšších hustot, ty největší přepravní výkony nebo nejrychlejší přepravu – leteckou. Pro zajímavost Lz129 by na hodinu letu potřeboval asi 17,8t baterií (200Wh/kg), užitečná zátěž byla 112t, celkový vztlak 240t, Lockheed C 130 umí vyvinout až 4*3,2MW, to odpovídá asi 64t baterií na hodinu takového letu, užitečné zatížení je ale 32,6t, z toho 20t je náklad. Tady se baterie zatím nedají použít. Takže bych vodík prozatím vůbec nezavrhoval. Pokud totž bude k dispozici infrastrutktura, která bude sto denně odbavit několik 747 tak průnik do dalších oblastí dopravy bude jen otázka času.

            Samozřejmě je otázka, kdy se začne letecký petrolej u letadel nahrazovat něčím jiným, mimochodem jeho cena je asi 70Kč/l. To je tak velká investice že se do toho přirozeně nikomu, pokud nemus, nechce.

            Stejně tak vám to nepořeši situace kdy potřebujete primárně teplo, nikoliv pohyb a elektrická síť není k dispozici.

            Pokud už vezmete do úvahy tyto velké prostředky, kdy se bavíme o výkonech desítek až stovek MW, které se budou muset dříve nebo pozděj nahradit, pak rozšíření systému o HEV je už celkem drobnost.

Napsat komentář