Čínský paradox obnovitelných zdrojů energie

Čína se stále řadí mezi největší globální znečišťovatele ovzduší, ale díky masivnímu nasazení v loňském roce si vysloužila i přesně „opačný“ titul. V roce 2016 se totiž stala zemí s největší produkcí solární energie na světě.

Jen za minulý rok Čína své výrobní kapacity v solární energetice více než zdvojnásobila
foto: China Daily

V průběhu roku 2016 Čína zdvojnásobila svou instalovanou solární kapacitu, a z 34,54 GW poskočila během jedné sezóny na 77,42 GW. Zprávu o tom nyní podává agenturní statistika čínské Správy národních energií (NEA).

Země sice stále zápasí se silným znečištěním ovzduším nad svými městy, ale v konečném důsledku nyní vyrábí nejvíce čisté (solární) energie na světě.

Podle NEA přitom stanovený cíl zatím nebyl dosažen. Do roku 2020 by měly být instalovány další solární elektrárny, o celkovém výkonu přesahujícím 110 GW. Na tyto instalace a další projekty OZE hodlá Čína do roku 2020 vyplatit sumu 361 miliard dolarů.

Mezi provincie, které se na národním čínském úspěchu podílí největší měrou, se počítá Shandong, Henan a Xinjiang. Právě v Xinjiangu je vedena v patrnosti největší instalovaná kapacita v celé Číně. Za těmito „šampiony“ pak následují provincie Gansu, Vnitřní Mongolsko a Qinghai.

Klasické srovnávání výkonnostních statistik však v Číně ztrácí na významu. Proč? I když solární elektrárny v roce 2016 generovaly v Číně přibližně 66,2 miliard kWh, pořád tento podíl znamená jen jedno procento domácí spotřeby elektřiny.

Obnovitelné zdroje energie, lví podíl na nich nesou právě vodní elektrárny, tu přitom představují asi 11 % celého krajíce vyrobené energie. Jak tvrdí NEA, do roku 2030 by to mělo být až 20 %.

Energetický přerod Číny by pravděpodobně mohl být realizován i rychleji, ale tento kolos se prý musí ve vlastním zájmu brzdit. Těžba uhlí je sice krajně neekologická, ale země je na něm stále zásadním způsobem závislá.

Jak po stránce spotřeby, tak z hlediska zaměstnanosti. Sektor těžby dává práci 30 milionům lidí, zatímco obnovitelné zdroje energie mají potenciál vytvořit do roku 2020 jen 13 milionů pracovních míst.

8 Comments on “Čínský paradox obnovitelných zdrojů energie”

  1. Víc amíků umře na smog z aut než na autonehody.
    More

    Víc amíků umře na smog z aut než na autonehody.

    More Americans die from car pollution than car accidents
    https://qz.com/135509/more-americans-die-from-car-pollution-than-car-accidents/
    A new study from MIT suggests that in the US, 53,000 people a year die prematurely because of automobile pollution, compared to 34,000 people a year who die in traffic accidents.

    These results more than double the number of people who die in the US every year as a result of automobiles, to nearly 100,000.

  2. Čína zrovna zarazila do konce roku kompletní dovoz uhlí ze
    Čína zrovna zarazila do konce roku kompletní dovoz uhlí ze Severní Korei. Je to nepřímá reakce na vraždu Kimova bratra. Pro Koreu je to smrticí protože přijde o milardu dolarů, což je celá 1/3 jejího exportu. Je to v rámci sankcí OSN, které se Čína zrovna uvolila plnit víc do důsledku protože se jí to politicky hodí.
    V celé Číně už pozavírali víc jak 2000 uhelných dolů.

    V Pekingu už je jen jediná funkční uhelka ostatní byli odstaveny a nahrazeny plynovými.

  3. Už jsem to psal jednou. skoro 80GWh vyrobí za rok mnohem
    Už jsem to psal jednou. skoro 80GWh vyrobí za rok mnohem víc, protože se instalace děly samozřejmě postupně. Minimálně to bude něco kolem 80TWh a možná dosáhnou na 100-120TWh. Závisí to na tom, kolik slunečníého svitu je v oblasti průměrně. Tento rok mohou instalovat to samé množství atd. Takže v roce 2020 mohou mít instalaci kolem 200GW. Sice to bude pořád asi něco kolem 5%, ale už by to mohlo být znát na ovzduší. Hlavně, pokud se přidají i VTE a elektromobily ve městech.
    Je to takový paradox, čím více EV ve městech tím větší spotřeba elektrické energie a současně čistější vzduch tamtéž. Bude to ale platit jen v případě, že nebude přibývat NZE na fosilní paliva. Další aspekt je, že Čína by mohla zefektivnit mnohé provozy a tím by klesla spotřeba.

  4. Těžba uhlí není nějak zvlášť neekologická třeba
    Těžba uhlí není nějak zvlášť neekologická třeba proti těžbě kovů pro baterky.
    I u nás je vidě, že po vytěžení se dá krajina předělat dokonce na krásnější rekreační podobu.

    Neekologické jsou stará formy spalování uhlí.
    Ale nejnovější splynování uhlí je dost čisté speciálně pro města, od kterých se staví už ve větší vzdálenosti.
    A plyn z domácího uhlí je pak ideálě kompatibilní pro energetiku do mixu se solárními panely.

    Jinak jde stále o efektivitu a cenu, a Čínský exportní solární průmysl mohl tak vyrůst taky díky nízké ceně průmyslové elektřiny z jejich uhlí.
    Naopak o zbytečnou či dotovanou zaměstnanost vůbec nejde, a už vůbec ne v Číně, protože tam mají zvládnutou relokaci obyvatelstnva ideálně a zároveň pořád drží silné rodiny, takže prostě přebytkové lidi můžou místo nějakého šíleného dotování nezaměstnansti nebo dokonce ještě škodlivější byrokratizace užitečněji vracet do ručního zemědělství.

Napsat komentář