Cesta elektromobilem Nissan Leaf kolem Evropy (10.) – ostrov Skye

Skye je druhý největší ostrov Skotska. I když si o něm předem nastudujete z Googlu spoustu informací a ve virtuálním prostoru zhltnete jako předkrm před vlastní cestou nějaké ty „woooow“ fotografie, realita daleko předčí vaše očekávání.

Skye, Skotsko – současná architektura
foto: archiv autora

Seriál

autor: Veronika Sequensová

Nad krásou a rozmanitostí místní krajiny se vám bude doslova tajit dech. Na ostrově Skye jsme cestováním s Nissanem Leaf strávili necelých pět dní, ve kterých se nám ostrov ukázal v různém světle a počasí.

Pokud pro Skotsko platí, že si máte s sebou zabalit hlavně hodně nepromokavého a větru-vzdorného oblečení, pro Skye to platí dvojnásob. Navíc s tím, že během jednoho dne zažijete co se počasí týče prakticky vše.

Připravte se na mlhu hustou tak, že sotva dohlédnete na nejbližší ovci (které jsou v pravdě všudypřítomné a žije jich tu několikanásobně více než lidí), na průtrž mračen, před kterou se na povětšinou odlesněné krajině lze schovat jedině do vašeho auta, i celkem slušnou vichřici o rychlosti větru přes 80 km/h, ve které se procházet po strmých útesech nad mořem přináší celkem adrenalinový zážitek. Ve stejný den na vás ale dosti pravděpodobně také zasvítí slunce a nad mořem či horami se objeví krásně vybarvená duha.

Na Skye jsme se vydali z městečka Shiel Bridge, nad nímž jsme se u silničky s výhledy do kraje probudili do kouzelného rána. Z nízko položených mraků vystupovaly vrcholky hor a do nich svítilo právě vycházející slunce.

V idylické náladě, podpořené objevem, nakolik lze reálně dobíjet baterii jízdou z dostatečně dlouhého a přiměřeně prudkého kopce, jsme plni naděje zastavili u benzínky, kde se nacházela i dobíjecí stanice.

Všechno by se zdálo být v pořádku, nebýt toho, že k aktivaci takové stanice přes aplikaci ve vašem chytrém telefonu potřebujete datové připojení. Což uprostřed skotských hor zas tak chytré není.

auto elektromobil Nissan Leaf ve Skotsku na ostrově Skye, současná architektura

Ráno, Shiel Bridge
foto: archiv autora

Právě připojení k internetu, nutné pro spuštění nabíjení skrze mobilní aplikace, se ukázalo být hlavním kamenem úrazu nejen na ostrově Skye, ale i mnoha dalších místech Skotska. Škoda jen, že jsme si ve snaze zabezpečit si dostatečný objem dat koupili ještě v Anglii místní simkartu s 2GB dat a prodejce nás ubezpečil, že pokrytí ve Skotsku není problém.

Míříte-li do Skotska s elektromobilem a jásáte nad mapami, pokrytými slušným počtem dobíjecích bodů, ujistěte se, že váš operátor skutečně má území, na které se chystáte, pokryté datovou sítí. Nebo si v předstihu zajistěte RFID kartičku do sítě Charge your car, ve které jsme ve Skotsku nejčastěji nabíjeli a to velmi často (zatím) zcela zdarma.

Nabití v Shiel Bridge nám nakonec pomohl vyřešit majitel místní benzínky, který nás nechal se zadarmo připojit ke své wifi. Mezitím jsme prohodili pár slov s nešťastníkem čekajícím na vysvobození poté, co si zlomil osu zadního kola, a s bodrým chlapíkem, který byl doslova ohromen skutečností, že elektromobil s českou poznávací značkou vidí zde, ve skotských horách.

Se slovy „I am impressed“ se k nám vrhl a začal vysvětlovat, že jeho současným povoláním je výstavba nabíjecích stanic pro elektromobily – na Novém Zélandu 🙂

auto elektromobil Nissan Leaf ve Skotsku na ostrově Skye, současná architektura

S Nissanem Leaf hladce kloužeme po skotských horách
foto: archiv autora

Ve Skotsku nás oslovovali celkem často. Zdálo se, že skotové mají docela dobré povědomí o tom, kde leží země s poznávací značkou CZ („Czechoslovakia?“) a že je jim poměrně jasné, jak daleko už jsme tím pádem dojeli. Fakt, že Nissan Leaf jezdí na elektřinu ze 100 % a nepatří tedy mezi hybridy (které jsou v Británii na silnicích k vidění o poznání častěji), jejich údiv ještě stupňoval.

Hned první den na ostrově Skye jsme si užili pohádkově slunečné počasí během treku pohořím Cuillin Mountains, se zastávkou u romantického kamenného mostu v Sligachanu a putováním okolo horské říčky s kouzelnými vodopády a jezírky Fairy Pools.

Navečer jsme dorazili do kempu Uig na severu ostrova, kde jsme Leafa bez dovolení drze zapojili do elektrické zásuvky uvnitř garáže majitele kempu. Nabíjecí stanice ve městečku Uig sice stojí, ale v době našeho příjezdu stále čekala na své uvedení do provozu a na recepci kempu už večer nebyl nikdo, s kým bychom mohli připojení auta vyřešit.

auto elektromobil Nissan Leaf ve Skotsku na ostrově Skye, současná architektura

Sligachan most, Cuillin Mountains
foto: archiv autora

Následující dny jsme podle aktuálního počasí kombinovali přesuny krajinou Skye v bezpečí auta, s výlety „po svých“, při nichž jsme na vlastní kůži pociťovali sílu místního větru, deště a neuvěřitelně vlezlé vlhké mlhy.

Nakonec jediným místem na Skye, kde jsme potkali funkční dobíjecí stanici bylo hlavní město, přístav Portree. Výše zmíněnou překážku nefunkční datové sítě a s tím spojené nemožnosti aktivovat rychlonabíječku, jsme vtipně vyřešili spuštěním stanice na dálku, z kavárny s možností připojení k wifi.

Bohužel, rychlonabíječka nebyla tak „rychlo“ jak jsme mysleli (výkon neodpovídal slibovaných 50 kW, stanice byla sice typu CHAdeMO, ale s výkonem pouze 22 kW), nabíjení tedy trvalo podstatně déle.

auto elektromobil Nissan Leaf ve Skotsku na ostrově Skye, současná architektura

Pokud se chcete blíže seznámit s obyvateli skotských ostrovů, elektromobil je ideálním dopravním prostředkem – ovce zvuk Leafu narozdíl od spalovacího motoru nechává zcela v poklidu.
foto: archiv autora

Bohužel nebylo možné si tuhle informaci předat, a tak jsem na dálku ukončila nabíjení dříve než byla třeba. Druhý pokus o dobití následoval u nabíječky Type 2 stojící přímo u oné kavárny s wifi, v návštěvnickému centru Aros.

Po chvíli pobíhání po parkovišti s mobilem v ruce, ve snaze „chytit“ nějaký ten signál, se Alešovi bohužel podařilo stanici spustit. Ne už tak nabíjení následně ukončit. Při veškeré snaze a zmobilizování místního personálu i operátorů zákaznické linky Charge your car, se podařilo ukončit nabíjení a vytáhnout konektor našeho kabelu pouze ze strany elektromobilu.

Stanice přestala komunikovat a žádným způsobem nebylo možné z ní dostat náš kabel zpět. Poněkud rozladěni jsme nechali kabel kabelem a vydali se na odpoledne do oblasti MacLeod’s Tables na výlet pěšinkami mezi opojně vonícím růžovo-fialovým vřesem.

Silnička, která nás dovedla na místo, patřila k nejkrásnějším na Skye, už jen jízda po ní byla zážitkem. Ve Skotsku se připravte na specifický druh místních komunikací. Silničky v naprosto perfektním stavu jsou široké sotva pro jedno auto a disponují každých zhruba 100 – 200 metrů na jedné nebo druhé straně poměrně širokým „vyhýbacím místem“, Passing Place.

Jízda se tak stává velkou zábavou, neboť s protijedoucími vozidly průběžně hrajete hru „kdo z koho“ – kdo ustoupí a počká, a kdo projede. Zároveň se jízda autem stává společenskou událostí, neboť protijedoucí vozidla, která si vzájemně uhýbají z cesty, se zdraví a děkují si, úsměvem a mávnutím na řidiče.

Toho jsem si jako spolujezdec náležitě užila, neb mávající řidiči v autech s pravostranným řízením neseděli naproti řidiči našeho auta, ale naproti mně.

Pro kabel jsme se vydali znovu až druhý den ráno. Zatímco Aleš s Leafem odjel do přístavu a já znovu aktivovala dobíjecí stanici na dálku, na recepci centra Aros přišel velmi rozlícený pán kroutící hlavou ze strany na stranu a mumlajíc si cosi pod vousy s gestem opovržení hodil náš kabel na desku recepce.

Potom beze slova vysvětlení odešel. Skye jsme nakonec opouštěli o den později než jsme plánovali, ale zato s nabíjecím kabelem v kufru.

vlastní

Napsat komentář