Český startup chystá solární vzducholoď

Nastane renesance vzducholodí? Zakladatelé startupu Aeroprag 250 věří, že ano. Zkoušejí prorazit s ambiciózním projektem vzducholodi na solární pohon.

Aeroprag250 je elektřinou poháněná vzducholoď. Má 3 trupy plněné héliem. Střední trup obsahuje vzduchový vak, sloužící jako zásobník energie. V horní části stroje je pak fotovoltaická elektrárna, jejíž proud pohání osm elektrických turbínových motorů.
foto: Aeroprag 250

Na první poslech (i pohled) to celé zní jako povedená recese. Jenže na webu i v tiskové zprávě koordinátor projektu Lukáš Janata upozorňuje: myslíme to smrtelně vážně!

„Ano, chápu, že to může znít šíleně. Nicméně takových na prvních pohled šílených projektů už v minulosti bylo víc. A některé byly nakonec natolik úspěšné, že si už bez nich život nedovedeme představit . A tak jsme zkusili tuhle novou výzvu přijmout,“ vysvětluje Janata.

Autoři projektu nyní zahájili crowdfundingovou kampaň na serveru Hithit. Cílová částka je přitom překvapivě nízká. Potřebují vybrat dohromady 120 000 Kč.

„Tenhle projekt se neobejde bez investorů. Proto jsme se rozhodli hned na začátku vyzkoušet jeho životaschopnost a zjistit, jaký o něj bude mezi lidmi zájem. Takže přistupujeme ke crowdfundingové kampani hned v zárodku projektu,“ říká Janata.

Aeroprag 250 je přitom unikátním projektem, který nepřipomíná nic, co dosud člověk vytvořil, nebo jen naplánoval. Vzducholoď má tři héliem plněné trupy, vyztužené duralovou konstrukcí.

Ty mají být spojeny centrálním křídlem, ve kterém se nachází podstatná část prostoru pro cestující. Vzducholoď má přepravovat až 300 cestujících v tom nejvyšším možném luxusu, kde nechybí ani bar či bohatá elektronická výbava.

Cestující budou mít k dispozici rovněž prosklené kupole, nacházející se na přídích obou krajních trupů. O pohon se bude starat solární elektrárna o výkonu 4,8 MW v kombinaci s unikátním vzduchovým kondenzátorem.

A jaké jsou plány? Pokud crowdfundingová kampaň dopadne dobře, začne se pracovat na stavbě nelétajícího modelu a hlavně přetavovat stávající nápady do podoby technické dokumentace. A také se budou hledat další možnosti financování. Autoři se přitom netají svými ambicemi.

„Našim cílem je pokusit se o to, aby i v regulacemi až příliš svázané České republice roku 2017 vznikl globální projekt, který se snaží zásadně změnit tvář jednoho z pilířů naší civilizace, totiž osobní letecké dopravy. Snažíme se ukázat, že i malá země jako Česká republika může nabídnout v boji proti klimatickým změnám mnohé, a že může nabídnout ne další zákazy a restrikce, ale originální technická řešení v duchu Průmyslu 4.0, která udrží a rozvinou náš civilizační standard. Samozřejmě v harmonii se Zemí a přírodou“, uzavírá Janata.

Komentář Hybrid.cz

Celý projekt Aeroprag 250 vypadá značně amatérsky – už podle webové stránky a kampaně na HitHitu. Autoři jsou si toho nicméně vědomi a přiznávají to. Ani přesto ale moc nadějí na úspěch české solární vzducholodi nedáváme.
O renesanci vzducholodí už se snažily větší páky a dosud bohužel bez úspěchu.

tisková zpráva

30 Comments on “Český startup chystá solární vzducholoď”

    1. BTW proc helium? Je to uz ted vzacy zdroj navic neobnovitelny.
      BTW proc helium? Je to uz ted vzacy zdroj navic neobnovitelny. Neni ho dost pro vetsi rozsireni vducholodi. Spis bych to videl na vodik a nakladni vzducholode bez posadky, pripadne nejakou podveenou konzolu schopnou udrzet obsah nazivu i v pripade pozaru ve vysce ci naopak nekolik (desitek) metru nad zemi…

  1. Dobrý den,děkuji za zajímavé připomínky, nejpozději do
    Dobrý den,děkuji za zajímavé připomínky, nejpozději do zítra řadu z nich přidám do rubriky FAQ na našich stránkách (protože zaznívají opakovaně) a co se mi tam nevejde, to bych zodpověděl v této diskusi. Akorát mi dejte chvilku, jsem dost zaměstnaný člověk a trochu nestíhám. Díky.

    S pozdravem Lukáš Janata, koordinátor projektu Aeroprag 250.

  2. Víte si vůbec někdo představit jak rozlehlá je
    Víte si vůbec někdo představit jak rozlehlá je fotovoltaická elektrárna výkonu 4,8 MW?! Běžný výkon panelů je 160 W/m2, takže pokud by se naskládali jeden vedle druhého, plocha solárních panelů by byla 30 000 m2. To snad existuje letiště, na kterém by mohlo přistát něco co zabírá plochu 3 hektary?! Pro srovnání, kolosální Hindenburg byl dlouhý 245 m a široký zhruba 40 m. Na ten by se nevešla ani třetina takové elektrárny, a to jej pohánély 4 dieselové motory o výkonu 890 kW.

    1. Čudujem sa, že nenapísali 5 MW. Zol sem- zol tam. Aj tak je
      Čudujem sa, že nenapísali 5 MW. Zol sem- zol tam. Aj tak je to jedno, lebo to nikdy nebude fungovat a ani to nie je v pláne. Ide len o to vytiahnuť od niekoho naivného peniaze a potom se zdejchnout :-)))
      Tak ako na Slovensku Dick Kvetnanský so svojím pseudoadiabatickým motorom, ktorý nikto nikdy nevidel a ani neuvidí 😀

      1. A kolik Slováků na ten motor bylo hrdejch :)))
        U nás má

        A kolik Slováků na ten motor bylo hrdejch :)))
        U nás má máme zase „fenomenální“ baterie Heda. Těm to žerou média i s navijákem, stačí párkat vypustit z huby slovo Tesla a půlka ČR už si myslí, že jsme světový :))))

        Alberto Solaroli stopil 1,5 mil $ :)))
        https://www.fbi.gov/contact-us/field-offices/littlerock/news/press-releases/solaroli-pleads-guilty-to-money-laundering
        50 % společník v RTU
        https://www.finstat.sk/spolocnici-konatelia?query=Alberto%20Solaroli%20%40Newcastle%20Ontario

        Asi pěkný vykukové

    2. Dobrý den,
      solární elektrárnu si u nás v projektu dovedu

      Dobrý den,
      solární elektrárnu si u nás v projektu dovedu nejlépe představit asi já, protože jsem na upgrade jedné nějakou dobu spolupracoval a mezi panely strávil poměrně dost času.

      K otázce samé – Aeroprag má být větší než Hindenburg, a to zhruba 3x, takže s těmi potřebnými panely jste se trefil:-)

      Lukáš Janata, koordinátor projektu Aeroprag 250.

      1. A kde vás s tím nechají přistát? Já dělal s
        A kde vás s tím nechají přistát? Já dělal s fotovoltaikou na úrovni projekce, servisu i výstavby přes 3 roky a taky o tom cosi vím 🙂 Jen tak mimochodem plocha 3 hindenburgů by byla vhodná pro polykrystalické články. Nicméně ty musí být kvůli své křehkosti chráněny velmi silným sklem, jinak prasknou. Pro účely stavby solární vzducholodi se hodí možná lehčí a ohebné tenkostěnné panely, ty budou mít ovšem zhruba o 40% nižší efektivitu. Takže pro dosažení 4,8 MW bude potřeba ještě větší plochu, zhruba 3 Hindenburgy (hezky z toho vznikla plošná jednotka, že? 😀 ).
        A teď – počítal někd z vás, jakou baterii použijete? Kolik to celé bude vážit? Samotný Hindenburg vážil 100 tun (mrtvá váha). Aeroprag bude vážit minimálně 6x tolik, a to i díky solárním panelům, měničům, bateriím, kabeláži skrz celou vzducholoď… Jaký hodláte vůbec použít výkon motorů?

    1. Samozřejmě si nedovolím mluvit panu Hořčíkovi do jeho
      Samozřejmě si nedovolím mluvit panu Hořčíkovi do jeho redakční politiky, ale já naopak oceňuji, že tento web publikuje i věci, se kterými tak úplně nesouhlasí. A zároveň k nim řekne své jasné stanovisko. Lukáš Janata, koordinátor projektu Aeroprag 250

  3. A 120 tis. chtějí hoši na co?
    Na pastelky aby ty obrázky

    A 120 tis. chtějí hoši na co?
    Na pastelky aby ty obrázky mohli vybarvit?
    Nejlepší je, jak řeší, že tam bude 1000TB cloud, na který budou kaštani sdílet svou hudbu a palubní ajťák bude mazat závadný obsah.
    Takové nepodstatné věci, jako jak to zkonstruovat, aby se to nerozpadlo, nebo dokonce aby se to udrželo ve vzduchu, a v neposlední řadě, jakým způsobem dosáhnout s tímto pohonem a zdrojem energie MACH 0,6, to zatím neřeší 🙂

    1. Dobrý den,
      Děkuji za podnětné připomínky.
      a) 120 tisíc

      Dobrý den,
      Děkuji za podnětné připomínky.
      a) 120 tisíc je částka na první fázi projektu, zahrnující vznik právnické osoby, stavbu nelétajícího modelu a prvních návrhů v CATIi. To bychom se měli vejít a s pastelkami už v této fázi neděláme 🙂
      b) Co se týká vybavení stroje (nejen IT), návrhy na jeho technická řešení se rodí snadněji, než ty zásadní věci, proč to nepřiznat. Naší představou je, aby plavidlo disponovalo vším, co lidem v současných letounech chybí. A budete se divit, už reálně padl i dotaz na možnost kouření (podotýkám, že autor vysokoškolák).
      c)Konstrukce a rychlost se řeší, a velmi. Máme v plánu nejprve představit supervizora projektu, a následně další věci.

      1. Aeroprag250:
        Již na první pohled je patrné, že jde o

        Aeroprag250:
        Již na první pohled je patrné, že jde o pouhý úlet a snahu si nasypat do kapsičky trochu peněz na zábavu. Autorem nápadu musí být nutně puberťaček bez technických znalostí.
        Už jen samotný popis – viz např. „elektrické turbíny“.
        Co to jako je…?
        Snad dmychadla poháněná elektrickými motory?

        V zahraničí podobné nesmysly frčí již několik let, např. Lilium. Jde jen a pouze o získání financí – cílem je vést po nějakou dobu bezstarostný život a nemuset mít odpovědnost…

        1. Dobrý večer.
          K Vaší připomínce asi tolik: „Opravdu si

          Dobrý večer.
          K Vaší připomínce asi tolik: „Opravdu si myslíte, že kdybych si chtěl beztarostně žít za cizí peníze, rozjížděl bych pod svým jménem crowfoundingovou kampaň? Nebylo by čistě náhodou lepší tiše „sosnout“ nějakou dotaci, například na téma „studie proveditelnosti vzducholodí“, za texty podobného rozsahu zkasírovat 3/4 mio, půl milionů „vrátit“ a pak nic chvíli nedělat? Co myslíte?

          S pozdravem Lukáš Janata, koordinátor projektu Aeroprag 250

  4. Pôvodné s vodíkom, lietali nad Anglickom a zhadzovali naň
    Pôvodné s vodíkom, lietali nad Anglickom a zhadzovali naň bomby. Lietadlá na ne strieľali, robili do nich diery dokonca delá. Každý projektil vždy len preletel a dieru mohli zalepiť aj neskôr. Potom začali používať aj zápalné strely a stále to nie a nie vybuchnúť. Nakoniec prišli na to že kombinácia zápalný s trhavými aby to robilo poriadne diery s unikom a s vytrvalou streľbou do jedného miesta, vzducholoď zapáli. Ale tie mali oddelené samostatné komory, zapálením jednej sa museli chytiť aj ďalšie. Okrem toho trvalo veľmi dlho než takto poškodená vzducholoď vôbec pomalinky dopadla k zemi. V tomto smere je záhada čo sa vlastne stalo s tou civilnou, ktorá sa vtedy tak cela vznietila, a ze ci neslo o nieco naschvál ako zamerne ukoncenie ich éry. Vodík potrebuje veľa kyslíka aby sa dal zapaliť a unikajúci aj horiaci z komory, len horí slabým ohňom kým nezhasne.

    Kto vie, prečo sa naozaj vzducholode s lacným vodíkom neprevádzkujú, alebo nemôžu prevádzkovať. Ja si myslím že za všetkým hľadaj peniaze a konkurenciu.

    Veľkej vzducholodi nevadí pri lete ani rýchlejšie prúdenie vzduchu, lebo má veľkú hmotnosť (treba viac energie na prekonanie zrýchlenia).

    1. Nejsem si zcela jistý jestli tam byl vodík, nebo už helium.
      Nejsem si zcela jistý jestli tam byl vodík, nebo už helium. U vzducholodě bude záležet na tom jaký je přetlak v balonu s plynem a kolik je v něm kyslíku… pokud je dostatečný přetlak, tak to bude hořet, po průstřelu, ale nebouchne a jak to by tam musel asi vzniknout podtlak, nebo se vnitřní obsah smísit se vzduchem.

      Někde uvnitř by musela být koncentrace vodíku minimálně 4 %, což by byl asi dost znatelný únik, někde by musela přeskočit jikra… Nevěřím tomu že by se uvnitř naakumuloval vodík v dostatečné koncentraci, byť to mělo termitem napuštěný plášť, protože vodík uniká přes cokoliv a museli by se toho všimnout.

      Jenže je málo známé že motory spalovaly jak kapalná paliva, tak svítiplyn, který z pohledu vzducholodě netvoří zátěž, je lehčí vzduchu a dokonce se dřív používal jako nosný plyn u malých balonů. Takže dokud nedosáhnete natlakováním hustoty plynu a obalu stejné jako má vzduch, je to z hlediska celkové nosnosti nula. Ten má sice vyšší mez výbušnosti, ale zase má větší molekuly… Kdoví co to udělalo.

      Rozhodně užitečné zatížení 112t je celkem dost a pokud by to létalo na kratší trasy a bylo to tomu přizpůsobeno, tak se to asi nebude dát snadno překonat. Jen jak z toho dostat alespoň 200-300km/h.

  5. Vypadá to jako člověk/skupinka, která vůbec nemá
    Vypadá to jako člověk/skupinka, která vůbec nemá ponětí do čeho jdou. Certifikovat něco v letectví je tak neskutečně drahá a na technické znalosti složitá činnost, že jim nedávám vůbec žádnou šanci. Takový projekt by byl náročný pro firmu s velkým kapitálem natož pro takovou skupinku.

    1. Meleš blbosti. Předhazuješ něco co právě tito pánové
      Meleš blbosti. Předhazuješ něco co právě tito pánové vůbec nemusí.
      Pánové musí vytvořit prototyp/funkční demostrátor co funguje, který ukáže investorům, že mohou začít s „výrobou“, která to bude testovat na bezpečnost a ostní věci, takže fakt musí úplný kulový…

      Jiná věc jsou znalosti atd. Ale jak ukazuje historie, tu nbikd ynemění zasmrádlé firmy nebo profesůrci, ale vždy se mění „když zemře profesor a nahradí ho mladí“…

      A ten kapitál, hele a co je crowfunding než žádost oi ty prachy, který nemají?

      MAro, mám dojem, že vůbec nečteš článek a s toho co přečteš máš nulové znalosti co to je, když připočtu, že si nedáš ani dohromady souvislosti, tak raděj piš na idnes…

      1. Když si připomenu „hyperloop“, kdy stačilo, že někdo
        Když si připomenu „hyperloop“, kdy stačilo, že někdo řekl, že je to možné i když každej „odborník jako mara tvrdil opak“ a pak nadace apod. dali nadšencům prachy, tak Maro fakt se divím, že vůlbec někam píšeš…

Napsat komentář