Česko v roce 2030: pouze 22 % energie z obnovitelných zdrojů

Podíl obnovitelných zdrojů v Česku má do roku 2030 vzrůst na 22 %, schválila dnes vláda. Původně bylo navrhováno 20,8 %. I tak se ale Česko drží zbytečně při zemi.

Český klimatický plán sází na levná řešení v oblasti „zelené“ elektřiny více než konzervativně.
foto: windeurope.org

Aliance pro energetickou soběstačnost porovnala návrhy Národních akčních plánů států V4, tedy Česka, Slovenska, Maďarska a Polska a dále Německa, Nizozemska a Litvy. Přístup vybraných států se významně liší jak ve ztotožnění se s cíli, tak v míře rozpracování a konkrétnosti opatření.

Plán počítá se zvýšením podílu obnovitelné elektřiny ze současných necelých 13 % na pouhých 16,9 % do roku 2030. Například sousední Polsko bude navyšovat svůj závazek ze současných 15 % na 29,5 %.

tabulka závazky členských států EU

foto: Aliance pro energetickou soběstačnost

V oblasti elektroenergetiky sází Polsko na výstavbu větrných elektráren, ale také fotovoltaických elektráren, kde díky masivní výstavbě během roku 2019 ztrojnásobili instalovaný výkon ve fotovoltaice a překročili v září 2019 hranici instalovaného výkonu 1 GWp.

Ceny fotovoltaických modulů klesly od roku 2010 o více než 80 %. U vybraných států je zajímavé srovnat, jaké cíle zvolily pro horizont roku 2030. Naplnění cíle v obnovitelných zdrojích nabízí srovnání celkového podílu obnovitelných zdrojů (elektřina, teplo, doprava) s výší podílu zelené elektřiny.

Pro Česko může být ekonomický potenciál rozvoje obnovitelných zdrojů mnohem vyšší. Studie Deloitte zpracovaná pro Svaz moderní energetiky počítá s růstem až 9 000 MW solárních parků z navrhovaných 1 900 MW.

Pro restart rozvoje obnovitelných zdrojů bude klíčové oživení investičního prostředí. Jako efektivní nástroj se jeví využití úspěšného schématu aukcí, ve kterých soutěží zájemci o výstavbu nových projektů obnovitelných zdrojů o podporu.

Další možností je využití investiční podpory v rámci Modernizačního fondu, do kterého budou putovat příjmy za prodej emisních povolenek.

„Pokud srovnáme plány rozvoje obnovitelných zdrojů pro produkci elektřiny v zemích V4, pak má Česko jednoznačně nejmenší ambice. Daleko před námi je i uhelné Polsko. I přes rychlý rozběh investic do obnovitelných zdrojů v minulosti je česká elektroenergetika stále přibližně z poloviny závislá na spalování uhlí. Během posledních pěti let přibyl pouze jediný velký větrný park, téměř žádná bioplynová stanice a solární panely rostly jen na rodinných domech. Loni tak dokonce podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů klesl pod 13 %. Přitom dekarbonizace ekonomiky sebou přináší prostor pro inovace, které mohou pomoci českým firmám vstoupit na nové trhy,“ komentuje aktuální stav české energetiky Martin Sedlák, výkonný ředitel AliES, který také působí jako programový ředitel Svazu moderní energetiky.

Sousední země V4 sází především na vítr a slunce

Ze zemí V4 plánuje Maďarsko do roku 2030 instalovat obnovitelné zdroje až na cílovou hodnotu 4 600 MW, přičemž více než 4 000 MW lze připsat fotovoltaickým elektrárnám.

V Polsku jsou hlavními řešeními, které mají vytvořit stabilní prostředí, zejména energetické klastry, aukční systém podpory, dočasná řešení týkající se systému zelených certifikátů, net metering pro malé výrobce a také celá řada pravidel a podmínek pro výkon činnosti v oblasti výroby elektřiny, zemědělského bioplynu, tepla a biokapalin.

V oblasti elektroenergetiky sází Polsko na výstavbu větrných elektráren, ale také fotovoltaických elektráren, kde díky výstavbě překročilo v září 2019 symbolickou hranici instalovaného výkonu 1 GWp a do konce roku tato hodnota mohla narůst o dalších 20 až 30 %.

Tento růst fotovoltaik byl zajištěn mimo jiné snížením daně pro malé elektrárny z 23 % na 8 % a státní dotační program těchto projektů. Naopak Slovensko se opírá o velký podíl jaderné energetiky pří výrobě elektřiny a velký podíl zemního plynu v teplárenství.

“Polsko vkročilo v posledních letech do rozvoje solárních a větrných parků pomocí aukcí nových kapacit. Úspěšně se tak inspirovalo v Německu. Česko stále na restart rozvoje obnovitelných zdrojů čeká. Stačilo by nám přitom využít zkušenosti sousedních států, které ukazují, že právě pomocí tržní soutěže o podporu lze stavět nové projekty fotovoltaických a větrných elektráren za výhodných podmínek pro spotřebitele,” říká Ivan Touška, analytik Aliance pro energetickou soběstačnost a spoluautor srovnávacího přehledu.

V posledních dvou letech se daří EU oživovat růst solární energetiky. Celkový instalovaný výkon fotovoltaických elektráren ke konci roku 2019 dosáhl 132 GW, tedy více než jedna šestina celosvětového množství solárních panelů.

Meziročně narostl výkon fotovoltaik v EU o 14 %. Lze očekávat, že tento trend bude pokračovat, s novými cíli pro energii z obnovitelných zdrojů do roku 2030 a dále s ambicí dosáhnout nulových emisí uhlíku do roku 2050.

tisková zpráva

42 Comments on “Česko v roce 2030: pouze 22 % energie z obnovitelných zdrojů”

  1. Stanovování jakýchkoliv cílů je nesmyslné. Energetika by
    Stanovování jakýchkoliv cílů je nesmyslné. Energetika by měla prosazovat takové zdroje které jsou nejefektivnější a ekonomicky nejvýhodnější. A to třeba i s přihlédnutím že se bude platit za vygenerované CO2.

    Energetika je klíčová oblast hospodářství a nesmí se podřizovat ideologii.

    1. Obávám se, že platit za vygenerované CO2 se elektrárnám
      Obávám se, že platit za vygenerované CO2 se elektrárnám nezačne dřív než tak za 20 let. Tak za 10 let se začne zase ochlazovat a dalších 10 let bude trvat, než se od válu dostanou ti, co to oteplování teď tak hrotí a nová generace se nebude bát přiznat pravdu (že teplé klimatické optimum je lepší, než doba ledová).

      1. Elektrarny v 31 zemich Evropy musi na emise CO2 od roku 2005
        Elektrarny v 31 zemich Evropy musi na emise CO2 od roku 2005 ziskat emisni certifikaty. Za kazdou tunu co2 bez certifikatu je pokuta 100 Eur. Nekdy jsou certifikaty drazsi a elektrarny radeji plati pokuty. Certifikaty udeluje ministerstvo na urcite mnozstvi zadarmo a zbytek se musi koupit na burze od firem, ktere vypusti mene co2. Neni to uplne dobry system, ale i tak elektrarny uz plati „co2 dan“ od 2005.
        Edit.
        Emisni certifikate na benzin a naftu budou platit az od 2021. Takze i EV plati davno urcitou „dan“ podobne te u PHM.
        https://www.next-kraftwerke.de/wissen/emissionshandel

        1. Tak jednak jsme v době meziledové, tj. nutně bude
          Tak jednak jsme v době meziledové, tj. nutně bude následovat doba ledová, doufejme že jen malá, jako kolem r. 1400. Pak jsou tu tzv. Bondovy cykly, zvané také subMilankovičovy cykly. Dále lze aplikovat statistiku tzv. „nabitého stolu“, kterou uplatňoval Bond (jiný, než podle kterého se jmenují ty cykly) a rozbil tím bank řady kasín – stručně řečeno, logika tohoto nabíjení je. že když se statistika reálně konečného systému vychýlí jedním směrem, tak je pravděpodobnější, že se to zase zhoupne zpátky.
          Nicméně obecně jsou jakékoli předpovědi velmi nejisté, zvlášť do budoucnosti 🙂 – takže tvrdit, že se do budoucna oteplí nebo ochladí, je stejné, jako házet si dolarem – korunou to dnes (po intervencích ČNB, kdy jich rozdala víc než tisíc miliard) už nemá ten správný efekt.
          Vědecké znalosti planetárního klimatu jsou velmi chabé a celý systém je tzv „chaotický“ (to je vědecký pojem nepředvídatelnosti budoucího vývoje), tj. nějak solidně s pravděpodobností shody nad 50% se to spočítat nedá.

          1. Ta kted jste me dostal, z tvrzeni, ze se za 10 let zacne
            Ta kted jste me dostal, z tvrzeni, ze se za 10 let zacne ochlazovat dojdete k tomu, ze tvrditr, ze se otepli nebo ochladi je jen 50:50 🙂

            Co jsem videl nejake prednasky, tak bylo receno, ze pokazde byla pricna glacialu a interglacialu v necem jinem. Takze ano, muze Zemi zasahnout meteorit, vybuchnout supervulkan, muze zesilovat sklenikovy efekt, muze prijit to ci ono, zalezi, co prijde driv.

            Ano, zasadni zmena dopadu slunecniho zareni na zemsky povrch muze menit teplotu, ale stejne muze menit teplotu sklenikove plyny, ktere nepusti teplo ze Zeme do vesmiru. Milankovicovy cykly maji urcity rozsah v desitkach tisic let, proto me Vase predpoved „za 10 let“ dostala.

            Statistikou rulety jsem se driv z nudy zabyval, narazil a otestoval jsem (bohuzel jen 2x, takze se statisticky nulovoyu vypovidajici hodnotou) jednu teorii, ze kdyz pada nejake cislo vickrat, bude tak delat i do budoucna.

            Kazdopadne jsme presvedcen, ze kdyz nedojde k nejake mimoradne situaci (jak jsem psal, napr. asteroid, supervulkan, zmena termohalinniho vymeniku, yraznejsi slunecni aktivity), ma dnes zasadni vliv na klima prave zvysujici se zpetna odrazivost tepla atmosferou kvuli zvysujici se koncentraci sklenkovych plynu. Osobne bych nespolehal na ostatni jevy a neco delal s tim oteplovanim. Sice je teplo fajn, ale jen do urcite chvile. Zkousel jste v lete 2 dny nevetrat sklenik? Zkousel jste jej par tydnu nezalit? Vite, kolik lidi zije v nadmorske vysce do 10ti, 30ti, 50ti metru? Kam pujdou, kdyz se zvedne hladina mori? Ja bydlim 495 m.n.m. a netouzim mit vedle domu pomorskej hotel (toto berte jako nadsazku). Takze za klimaticke optimum povazuji to, na co jsme zvykli, co stovky let funguje a co predevsim neohrozuje nase domovy a infrastrukturu a nepovede k nejake zasadni migraci, valkam apod. K tomu dl eme dojde, pokud bude nahla zmena klimatu, pozvolne se lide lehce prizpusobi.

            1. Bojíte se Mikuláša ve žňa, jak praví tradiční
              Bojíte se Mikuláša ve žňa, jak praví tradiční slovácké přísloví. Mohu vás uklidnit. Moře nestoupne o 50, o 30 a ani o 10 metrů, bo ani nemá z čeho. Např. v tropech vlivem vyššího výparu spíš trochu pokleslo. Pokud se bojíte třeba že roztají ledovce, tak hladinu by zvýšil jedině grónský (ten přibývá vlivem většího sněžení), nebo antarktický, ten se v kontinentální části (která je jedině důležitá pro zvýšení hladiny) taky netaje. Každopádně tektonické pohyby (částí) kontinentů a přirozená eroze způsobují momentálně (poslední stovky let) mnohem větší změny pobřeží, než nějaký nárust hladimy oceánu.
              A pokud tady chcete mít to co tu je stovky let, tak to tu máte, za poslední stovky let tu bylo někdy chladněji, někdy tepleji než dnes, takže to bude i nadále takto. Já osobně bych radši trvale trochu vyšší teploty než jsou dnes, řekněme v průměru tak o 2 stupně, v zimě klidně i víc, ale víceméně nemám šanci.

                1. A jiste uplne vsichni aspon mirne vzdelani vime, kde nejvice
                  A jiste uplne vsichni aspon mirne vzdelani vime, kde nejvice prsi. 🙂

              1. Potapejici se vesnice
                Co se tyce ledovcu, budu vice verit

                Potapejici se vesnice
                Co se tyce ledovcu, budu vice verit lidem, kteri je zkoumaji na miste, nez Vam, prominte.
                Tady neco ke gronskemu ledu
                Narust hladiny teprve hrozi, az zacne hladina mori rust, uz bdue pozde s tim neco delat, stejne jako az se rozbehne spirala popsana na konci tohoto videa
                Ano, kolisani teplot v rad desetin stupnu celosvetove, ktere tu bylo za posledni staleti je neco, k cemu se (nejen) lidstvo dokaze prizpusobit.
                Mimochodem, je docela slusne riziko, ze pokud se celosvetove otepli o 2°C, tak v Evrope umrzneme (bude tu jak v Kanade, jen drobnost, New York je nize jak Rim a ma trosku jine teploty, ze?) kvuli vymizeni ci presmerovani Golfskeho proudu. Tim chci predevsim rici, ze nejake takove prani, ktere zni docela neskodne by mohlo lokalne vest k presnemu opaku nebo mit jine nedozirne nasledky. Mimochodem, kdyz byla v nisech New Yorku ci Kodane 1 km vrstva ledu, byla globalni teplota nizsi o 7 – 13° C Z toho plyne, ze zvyseni teploty o 2° C, muze byt docela prusvih. A k tomu vasemu teplu v zime – jsem z vesnice, mam pole a vidim, jak tepla zima pustosi nejen zasoby podzemni vody (bez snehu se proste nedoplni, ten jediny dodava vlahu kontinualne v malych davkach po celou zimu a cast jara), pole, smrkove lesy a vetsi teplota v lete jeste brutalne zvysuje odpar na odhalenych polich. Takze z meho pohledu jsme rad, ze nemate sanci. Ja chci zase zpatky zimy, kdy byl snih i v hustych lesich, kdy vlastne byly lesy, kdy jsem mel ve dvoumetrove studni 1,5 metru vody a na poli mi vymrzly skudci a plisne.

  2. Pane Horčíku, nevím kde jste vzal tu tabulku, ale Německo
    Pane Horčíku, nevím kde jste vzal tu tabulku, ale Německo v roce 2020 uřčitě překročí 40% výroby elektřiny z OZE. Loni to bylo okolo 42%. Plán je do roku 2030 mít 65% z OZE https://oenergetice.cz/nemecko/nemecky-podil-oze-spotrebe-letos-prekonal-40-splneni-cile-roku-2030-vsak-nejiste
    Dánsko se loni pohybovalo kolem 47% jen u VtE, Belgie 22%, Nizozemí 14%… Na Holandsku a plánech Německa se shodneme, to odpovídá.

    1. Pozor, prvni dva sloupky s udaji vykazuji podil na celkove
      Pozor, prvni dva sloupky s udaji vykazuji podil na celkove spotrebe energie. Doprava, teplo a elektrina. Az ten posledni sloupec vykazuje podil OZE u elektriny a tam je v 2030 65%. Samozrejme by bylo vhodne tento udaj mit pro elektrinu i pro 2020.

      1. Asi neumím číst. Nic takového tam nevidím. Naopak, nad
        Asi neumím číst. Nic takového tam nevidím. Naopak, nad grafem je text:

        Plán počítá (v ČR) se zvýšením podílu obnovitelné elektřiny ze současných necelých 13 % na pouhých 16,9 % do roku 2030. Například sousední Polsko bude navyšovat svůj závazek ze současných 15 % na 29,5 %.

        V grafu je v prvním sloupci u ČR 13%, u Polska 15%. To sedne. A odpovídá to i tomu, co jsem našel jinde.

        1. Ja to vyspekuloval z teto vety: Naplnění cíle v
          Ja to vyspekuloval z teto vety: Naplnění cíle v obnovitelných zdrojích nabízí srovnání celkového podílu obnovitelných zdrojů (elektřina, teplo, doprava) s výší podílu zelené elektřiny.
          Cely clanek je psany ve stylu, ktery je u vetsiny webovych serveru stejny. Neuplne, nebo matouci info a vetsinu si clovek musi domyslet nebo dohledat jinde. No co chceme za profi zurnalistiku, kdyz za to primo nic neplatime 🙁

        1. No ale, vezměte si ten estetický dojem při pohledu na
          No ale, vezměte si ten estetický dojem při pohledu na ušlechtilé tvary rotačních hyperboloidů vysokých přes sto metrů, ze kterých vystupují nádherná oblaka páry často až do stratosférických výšin. Když vnímavé oko návštěvníka zří ze Šumavských hvozdů tu krásu, tu se neudrží, aby nezvlhlo. Ptáci to přímo zbožňují. A ne, jako ty prťavé odporné větrníky, které všude mávají lopatkami. 🙂

                1. To já chápu, že jádro je drahé ale Vy byste chtěl bydle
                  To já chápu, že jádro je drahé ale Vy byste chtěl bydle blízko 100m hučících větrníků? To právě nechce nikdo. O tom se může udělat hlasování, jestli 2500 větrníků nebo dostavení Temelínu.

                2. Tak hlavne je potreba mit i zdroje, ktere budou regulovat
                  Tak hlavne je potreba mit i zdroje, ktere budou regulovat vykon nezavisle na pocasi a zajistovat tvrdost site. Kdyz pak zavreme uhelky, tak nam toho krom jadra moc nezbyva.

                  A baterky opravdu neberu, jako argument.

                3. Jelikoz se z okna divam na vedeni VVN (400 kV), tak jsme uz na
                  Jelikoz se z okna divam na vedeni VVN (400 kV), tak jsme uz na oblydu zvykly. Nvic ten sloup od vedeni vypada daleko hur nez elegantni VTE. No a doma pres den 50 dB a v noci 40 dB (bez splneni nedaostane VTE kolaudaci) je dle meho nepoznatelnych, venku se ztrati s jakymkoliv hlukem.

                  Pokud udelat hlasovani, tak presne prosim. Bud CEZ postavi blok v Dukovanech (na vic nebude mit v zadnem priapde penize) za presne danych garanci od statu, nebo stat uvolni trh s OZE a podpurnejma sluzbama a soukromi investori postavi 2500 vetrniku a akumulace. Navic idealni je, aby se ty vetrniky postavily na mori, takze problemovejsi reseni je dostat ten vykon od more k nam.

                4. V DE je ze zakona odstup 1000m. To uz neni nic slyset. Pravda,
                  V DE je ze zakona odstup 1000m. To uz neni nic slyset. Pravda, chteji ten odstup trochu snizit aby bylo vic plochy k instalovani.

                5. „Sestřih z projevu analytika a MINORITNIHO AKCIONARE
                  „Sestřih z projevu analytika a MINORITNIHO AKCIONARE ČEZu.“

                  Takovy clovek je jaksi ve stretu zajmu.

                  Minoritni akcionari jsou paraziti, kteri investovali penize do polostatni firmy s vidinou jisteho zisku, ktery se snazi ochranit zejmena sve kratkodobe a strednedobe zisky.

                  Ouha, kdyz se tato firma snazi ucinit strategicke rozhodnuti, ktere sice muze ve strednedobem vyhledu znehodnotit cenu akcii, ale z dlouhodobeho pohledu muze jit o nutnost.

                  Stat je tu od toho, aby delal dlouhodoba strategicka rozhodnuti a zabezpecil nam tak stabilni budoucnost.

                  Armadu, nebo slozky IZS si take neplatime kvuli okamzitemu zisku.

Napsat komentář