Češi vymysleli pro budovy systém s téměř nulovou spotřebou elektřiny

redakce - 15 Duben 2019

Vývoj pokročilého energetického systému pro zásobování budov teplem, chladem a elektřinou s vysokými úsporami energie podpořila Technologická agentura ČR.Přelomový systém s vysokým podílem využití obnovitelných zdrojů energie má výrazně snížit spotřebu elektřiny a plní i ambiciózní kritéria hodnocení téměř nulové spotřeby energie budov.

Přelomový systém s vysokým podílem využití obnovitelných zdrojů energie má výrazně snížit spotřebu elektřiny a plní i ambiciózní kritéria hodnocení téměř nulové spotřeby energie budov.

foto: TAČR

Energetický systém kombinuje tepelné čerpadlo s fotovoltaickým systémem a sezónním akumulátorem vytvořeným pod základy rodinného domu. V praxi tepelné čerpadlo odborníci napojí na kombinovaný zásobník tepla pro vytápění a přípravu teplé vody a zároveň na zemní zásobník tepla v podloží domu prostřednictvím výměníku z plastových trubek.

„V případě dostatečné produkce elektrické energie fotovoltaickým systémem přizpůsobuje mu tepelné čerpadlo svůj elektrický příkon. Podle potřeby odebírá teplo z okolního prostředí chladičem venkovního vzduchu a ohřívá kombinovaný vodní zásobník tepla nebo přebytečné teplo ukládá do zemního zásobníku, a to bez použití běžné elektrické sítě. Ta se využívá především v zimě, kdy čerpadlo odebírá nahromaděné teplo ze zemního zásobníku o výrazně vyšší teplotě, než je venku, a pracuje tak s mnohem vyšší efektivitou při vytápění budovy,“ vysvětlil fungování nového energetického systému Tomáš Matuška z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT v Praze.

Díky tomuto projektu se tak podařilo odborníkům vyvinout pokročilý energetický systém pro zásobování budov teplem, chladem a elektřinou s vysokou soběstačností a docílit standardu téměř nulové spotřeby energie budovy s ekonomickou návratností do deseti let při současných cenách energie.

Pokročilý systém potvrdil také potenciál dosažení více než 80 procent pokrytí energie z obnovitelných zdrojů a snížení potřeby neobnovitelné primární energie pod 20 kWh/m2 za rok, což je zhruba třetinový nárok oproti českému požadavku na energetickou náročnost pasivních domů.

„Výborné výsledky projektu a jejich zavedení do stavební praxe přispějí nejen ke snižování energetické náročnosti budov, ale i ke zvyšování kvality života obyvatel a životního prostředí. Česká firma se může navíc s dostatečným předstihem připravit na poptávku budoucího trhu a případně expandovat na zahraniční trhy s ekonomicky efektivním energetickým systémem. Projekt se může okamžitě uplatnit v široké míře a navíc posílí výkonnost a růst konkurenceschopnosti firem, zabývajících se výstavbou budov a jejich vytápěním,“ dodal Petr Konvalinka, předseda Technologické agentury ČR, která vývoj podpořila více než 8,2 miliony korun v rámci Programu ALFA.

tisková zpráva
Zpět na HybridPřidat komentář

Tak pokud má barák tep. ztráty 3kW tak s TČ se hravě dostanete na stovky Wattů. TUV při použití vrtu na tom bude podobně. A vyrobit si 2kW v FEV (raději násobně více) plus pár baterek a žere to nula. Ale ta investice, ta investice ... když to srovnáte s elektrokotlem co hřeje i TUV kolik asi vyjde návratnost ...

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Amen.

Ono není těžké vyrobit energeticky soběstačný dům.

To co je těžké je vyrobit energeticky soběstačný dům, který si na sebe "vydělá".

Pokud vezmu vzorový dům co má spotřebu 10 MWh primární energie ročně(ano je to hodně), tak v elektřině ji lze nakoupit za cca 33000 (dobře upravíme nahoru na 40000)

To je za 10 let cena za energii 400 000, za 20 let cena 800 000,-

Aby dané řešení mělo ekonomický smysl, musí mít návratnost do 15-ti let. Takže ta varianta soběstačného domu by musela navýšit cenu standardního domu o maximálně 600 000,- jinak si ji nikdo nepořídí.

A tohle se jim zatím nepodařilo

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Krásná řešení, ale bez aspoň dvacetileté záruky od nezbankrotovatelné společnosti typu ČEZ, bych v tomto oboru nic tak drahého a složitého nikdy nekoupil.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Kámen úrazu může být u takového řešení tepelné
čerpadlo. Vše , kde se něco točí a jsou tam tlaky
v kompresoru má omezenou životnost. U kvalitního tepelného
čerpadla stojí náhradní kompresor i 50tis.kč.
Jeden můj známý měl závadu u tepelného čerpadla dokonce po 4 rocích. Nejprve mu firma řekla, že se musí doplnit chladivo.
To stálo 6tis.Kč, ale nepomohlo to. Pak , že se musí vyměnit
nová řídící jednotka. Dalších 6tis.kč, ale nepomohlo to.
Pak tedy, že musí zaplatit výměnu nového kompresoru.
Ten můj známý o tom několik dní přemýšlel a pak si koupil
kamna na dřevo a zvenčí dodělal externí komín.
Řekl, že po takové zkušenosti by tepelné čerpadlo už nechtěl.
Já jsem měl reverzibilní klimatizační jednotku. Měl jsem štěstí, že se pokazila v záruční době a vrátili mně plnou
kupní cenu. Tím jsem také s tepelným čerpadlem skončil.
Jinak on by ten popsaný systém fungoval s horší účinností i bez tepelného čerpadla, stačilo by jen ohřívat
masu zeminy pod domem. Systém by nemusel mít tolik
složitých okruhů z trubek a měl by mnohem jednoduší automatiku řízení.

Obrázek uživatele Anonym123

niečo také som videl v "stavebnom časopise" (pre ľudí čo o veci nič nevedia) - obytný dom, vedľa nádrž naplnená kamením a vodou (to celé kvázi vo vaku, uzatvorené), prekryté zhora "izoláciou", v lete sa slnečná/tepelná energia akumulovala, počas vykurovacieho obdobia odoberala. stačilo to ohriavať vodu a bolo to v nemecku. teda veľa veľa dotácií na obstaranie i prevádzku :-)

Existuji lide kteri si koupi klimatizacni jednotku s funkci TČ a mysli, ze koupili TČ kterym budou topit celou zimu. Zaprve vetsinou tam neni kompresor scroll urceny na dlouhodoby provoz a zadruhe ty klimosky nejsou na nizke teploty. Mam TČ zeme-voda se zemnim kolektorem a podlahovkou, bezi 12 let a zatim vse OK.
Kdyz pisete, ze s TČ jste skoncil, tak ja se domnivam, ze jste ani zadne nemel a byla to klimatizacni jednotka typu Hobbymarket.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

No já mám TČ vzduch/voda 9 let (morava, zem nemá smysl) a zatím taky OK. Ale stálo 200k a počítá s nízkýma venkovníma teplotama.

A švagr má TČ zem/voda na vysočině už 7 let a taky v pohodě - takže to s těmi poruchami nebude tak zlé.

(PS: abych nekecal - měl jsem tam vadu z výroby na kterou jsem přišel až 4tý rok - teplotní pojistka topných patron - jednoduchý trimr, který se otáčí šroubovákem a nastavuje maximální teplotu, nad kterou už přímotopné patrony nespínají - a byl nastaven na 10°C. Takže když teplota venku klesla k -20°C, čerpadlo přestalo topit a barák se ochladil až na 15°C)

Obrázek uživatele Anonym123

a poradí im to architekt, ktorý má DÁTA o teplote v danom mieste :-) keď im v skutočnej zime prestane odoberať teplo zo vzduchu, sú radi, že majú nachystané drevo (lebo indiáni chystali ...)

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Neporadí jim to architekt.

ČHMU má archiv teplot v ČR za více než 100 let, tak si o to zažádáte.

Jinak TČ vzduch-voda fungují až do -15°C - takže na 63% republiky nemá cenu ani dělat jiná (zemní TČ mají vyšší investici = nemají návratnost) a jako zálohu mají elektrické přímotopy (samozřejmě musíte dimenzovat podle tepelných ztrát domu). Za 1 den si to dokážete navrhnout sám (pokud znáte tepelné ztráty domu)

Také som vymyslel aj ja už pred piatimi rokmi.

Takove planovani mam take davno za sebou. Akumulovane podzemni teplo nelze dlouhodobe uchovat. Ztraty jsou vysoke a nebo tepelna izolace nezaplatitelna. Jedina alternativa by byla, umistit tepelny akumulator do prostredku domu a ze vsech stran pristavet mistnosti. Vsechny ztraty by uzitecne vytapely obytne prostory. Bohuzel by takovy barak byl drahy a neekonomicky. A kdo potrebuje 3 obytne podlazi?

Takže zakopat dvě vyřazené vagonove cisterny pod základy a rozumně zaizolovat je nesmysl?

Kdyby jste je musel koupit, tak to urcite nebude vyhodne. Samozrejme s pomoci vyhodne ziskanych cisteren to vyhodne asi bude. Ale uznejte, ze to neni vyhodne pro kazdeho. Kolik takovych cisteren se da poridit behem roku? A transport pres pulku republiky? Asi mate kliku, tak tu sanci vyuzijte a pak tady referujte, jak dlouho vam to teplo zustalo.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Teplo sa dá akumulovať aj do vlhkej hliny a približne to vychádza tak, že do rovnakého objemu sa zmestí asi o 25% menej tepla ako do vody. Tepelné straty sú asi 50% a po určitej dobe o niečo klesnú.

Staci nepatrne proudeni spodni vody a teplo se vam fofrem vytrati. I obycejna tepelna vodivost vlhke hliny je docela vysoka a teplo se vam rozleze do okoli. Diky tomu funguje zemni kolektor ktery naopak prijima energii z okolni zeminy. Bez izolace vam moc energie nezbyde. Podle meho je nutne zaizolovat zemni tepelny zasobnik drcenym penovym sklem a svarenou bazenovou folii proti proudeni spodni vody. Na celorocni vytapeni RD spotrebuju 4000 kWh elektriny v TČ. Neco z FVE. Dejme tomu ze to odpovida 12.000 kWh tepelne energie. Pokud by byla 50% ztrata, tak by bylo nutne akumulovat 24.000 kWh s teplotou presahujici 30 st. Celsia pro podlahove topeni. Obavam se ze takovy zasobnik nebude rentabilni. A hlavne jakym zdrojem by se dal vyhodne nabit?

Kolik by to dle Vasich vypoctu bylo kubiku vody?
Co vykopat, zasalovat, vybetonovat, polozit extrudak, znovu zasalovat vyarmovat, vybetonovat a zavarit folii?
Vytapet termickejma nebo fotovoltaikou.
Pred rekonstrukci jsme nad timto uvazoval, ale TC bere tak malo, ze by to muselo stat do 300.000. Zda s emi lepsi zamakat na technologii P2G2P nebo P2F2P. Mimochodem, na to druhe by se ten zasobnik taky hodil :-)

Voda akumuluje pri deltaT 50 Kelvin 58kWh/m3. Realne bych pouzil teplotni rozpeti 30 stupnu C do 80 St. C. Pro ulozeni 24.000 kWh to odpovida 413m3 vody. To uz je docela velke sousto. Muj bazen ma 40m3 a 10x tolik je uz masakr. Pak je jeste otazka, jak rozdelit teplou vodu od vychladle vody ktera odevzdala teplo do podlahy. Vypoustet pryc je skoda a kdyby se vracela zpet do nadrze, tak aby se nepromisila s teplou. Urcita uspora mnozstvi vody by byla, po ochlazeni cele nadrze na 30 C zapojit TČ ktere by cerpalo energii ze zbytkoveho tepla v nadrzi. TČ by v takovem rezimu melo hodne dobry COP. V tomto rezimu by byla zima uz pryc a TČ by mohlo byt mensi a bezelo by pres FVE. V breznu a dubnu sviti slunko uz docela dost.

Já už ne, dům mi stojí již desátým rokem. Jen jsem nad tím již dříve polemizoval, jestli by to vůbec fungovalo?

Obrázek uživatele Anonym123

v panelákoch to tak bolo - steny prepustili toľko od susedov, že voda v pohári na stole zamrznúť nemohla.
ps - ja som na internáte spolu s rovnako lenivými nekúril v peterkách a horčičák roztrhlo. aby sme mali teplejšie, vo februári sme popoludní otvorili okno, aby sme sa zohriali :-)


EVMapa.cz - mapa nabíjecích stanicAutonabíjení.cz - vše pro Váš elektromobilveletrh e-SalonNabíječky elektromobilů Circontrol
O ČEM SE PRÁVĚ DISKUTUJE?