Ceny elektřiny: obnovitelné zdroje nejsou příčina, nýbrž řešení

Summit Evropské unie se bude tento týden zabývat možnostmi řešení rychle rostoucích ceny elektřiny a zemního plynu. Některé evropské státy již představily kroky, které mají snížit okamžitý dopad zdražování.

Vedle krátkodobých opatření je třeba nabídnout taková východiska, která nabízí systémovou změnu. Podle Svazu moderní energetiky a jeho partnerů jsou klíčová řešení decentralizace energetiky s postupným přechodem na obnovitelné zdroje energie a maximální využití možností energeticky efektivních budov a průmyslových procesů. Svaz také vyzývá vládu k tomu, aby krátkodobá opatření mířila adresně na postižené domácnosti a zdroje této podpory neohrozily financování řešení, která pomáhají nahradit fosilní paliva. 

Příčiny růstu cen elektřiny

K nalezení funkčních řešení je třeba správně popsat důvody současného růstu cen elektřiny a zemního plynu: zájem o využití zemního plynu roste zejména z důvodu poměrně rychlého oživení ekonomiky po pandemii. O plyn roste zájem ve státech, které se zavázaly ke klimatické neutralitě, protože má menší emisní stopu než uhlí.

ČTĚTE TAKÉ: Kde se zastaví ceny energií a jakou roli v tom sehrají obnovitelné zdroje?

Na straně nabídky v Evropě pak došlo k souběhu událostí: zkapalněný zemní plyn vykoupily asijské státy, evropská produkce plynu klesla kvůli technickým problémům při těžbě a na vyšší poptávku nereaguje Rusko. Od ceny zemního plynu se ze 70 až 90 % odvíjí cena elektřiny, zbývající část je z důvodu rostoucí ceny emisní povolenky. Růst ceny zemního plynu a jeho nedostatek pak vede některé elektrárenské společnosti k návratu k uhlí.

„Proměna energetiky je na samotném začátku a jako taková je zranitelná. Evropa se potýká s restartem ekonomiky po pandemii i nemožností navýšit dodávky zemního plynu. Růst cen plynu je hlavním důvodem, proč roste i cena elektřiny. Z dlouhodobého hlediska je zapotřebí zajistit postupný přechod na obnovitelné zdroje energie, které jsou na nezávislé na ceně fosilních paliv a emisních povolenek. Krátkodobě je třeba domácnostem, podnikům, ale i městům a obcím pomoci adresně mířenou podporou,“ shrnuje situaci Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

Půl roku a dost

Většina odborníků se však shoduje, že takto extrémně vysoké ceny energie by měly v průběhu následujícího zhruba půl roku pominout. „Očekávaný pokles cen elektřiny a plynu indikují i kontrakty s budoucím vypořádáním na energetických burzách. Ceny elektřiny pro druhé čtvrtletí příštího roku jsou již poloviční oproti současným hodnotám. Pásmo pro celý rok 2022 oceňují středoevropské burzy zhruba 130 eury, stejný kontrakt pro rok 2023 stojí však již pouze 90 eur. Podobný trend vidíme i u plynu, kdy se v Evropě plyn do konce prvního čtvrtletí obchoduje těsně pod 100 eury za megawatthodinu, zatímco od druhého kvartálu stojí již jen okolo 45 eur. V následujících letech jsou pak ceny ještě mnohem nižší,“ říká Jan Fousek, člen představenstva Svazu moderní energetiky, který se v minulosti věnoval obchodu s elektřinou a emisními povolenkami.

Růst cen lze zmírnit krátkodobými opatřeními

Evropská komise doporučila členským státům sérii opatření, které mohou využít pro zmírnění růstu cen elektřiny a zemního plynu. Jde o snížení DPH na energii nebo vouchery pro postižené domácnosti. V Česku lze v souladu se zákony snížit daň na 10 %, nikoliv zvolit nulové zdanění, jak navrhuje končící vláda Andreje Babiše. Podpora by měla být současně adresná a vycházet z analýzy situace na trhu. Není například důvod dotovat spotřebitele energie, kteří mají zafixovanou cenu energie.

“Pokud se končící či nová vláda rozhodne pro plošné snížení DPH na energii, nastane perverzní situace, která sice zajistí krátkodobou úlevu všem, ale znevýhodní investice do systémového řešení jako jsou energetické úspory, obnovitelné zdroje a renovace budov. Ty by byly nadále daněny 21% sazbou. Přitom ceny stavebních materiálů a technologií také rychle rostou,” komentuje možnosti strategických opatření Petr Holub ze společnosti Budovy 21.

Z dlouhodobého hlediska nedává smysl nabídnout závislému uprostřed odvykací kůry levnější drogu, ale naopak mu odvykání zatraktivnit. Tedy přesunout do 10% snížené sazby DPH řešení pro úspory energie a využití obnovitelných zdrojů. Krátkodobá úleva pro ty, co to skutečně potřebují, pak musí být zcela adresná a administrativně jednoduchá, nejlépe přímo přes faktury dodavatele elektřiny a plynu tam, kde vypršela fixace nebo dodavatel ukončil činnost,” doplňuje Petr Holub.

Svaz moderní energetiky současně upozorňuje, že zdroje financování pro krátkodobá opatření nesmí ohrozit již rozběhnuté programy pro financování dekarbonizace české energetiky. Klíčem k úspěchu v nahrazování uhlí je předvídatelné a stabilní prostředí investic.

Dlouhodobý recept na nezávislost

Modernizace energetiky přináší řešení, která umožní postupnou decentralizaci a posílení energetické bezpečnosti. V horizontu tohoto desetiletí jsou klíčem ke stabilizaci energetického trhu především investice do obnovitelných zdrojů energie. Může jít o řešení, které pokryje část spotřeby domácnosti nebo podniku pomocí střešní solární elektrárny. Větší podniky mohou investovat prostřednictvím dlouhodobých smluv (tzv. PPA) a uzavřít kontrakty na dodávky zelené elektřiny z konkrétního projektu solární nebo větrné elektrárny na dalších 15 či 20 let. Získají tak předvídatelné ceny energie, které podle velikosti obnovitelného zdroje mohou pokrýt i celou jejich roční spotřebu.

„Pokud lze 100 % poptávky uspokojit z bezemisních zdrojů, tedy například větrnou a solární energií nebo energií z existujících jaderných elektráren, které mají velmi nízké náklady na výrobu, může být cena energie velmi nízká nebo v případně nadprodukce obnovitelné elektřiny dokonce záporná, dodává Martin Sedlák. Česko může do konce desetiletí zvýšit výkon solárních elektráren na 12 GW ze současných zhruba 2,2 GW. Podíl solární energetiky by tak dosáhl na zhruba 20 % české spotřeby elektřiny.  

Nová vláda může využít vypsání aukčních soutěží pro nové projekty obnovitelných zdrojů. Aukční podpora pro solární elektrárny je nejlevnější cesta k zajištění dekarbonizace české energetiky. Právě princip soutěže je výhodný pro spotřebitele, neboť se na trh dostanou jen projekty, které nabízí levnou energii. Aukce jsou také výhodné pro stát, který bude moci lépe předvídat, s jakými zdroji lze na další desítky let počítat. Pro menší instalace na střechách domů, škol nebo nemocnic bude možné prostřednictvím Energetického regulačního úřadu vyhlásit výkupní ceny přímo prostřednictvím zeleného bonusu.

Pro energeticky úsporné renovace je pak třeba zajistit administrativně jednoduché programy podpory, a to pro všechny segmenty budov (obytné, veřejné, komerční). I tak úspěšné programy jako je Nová zelená úsporám je nutné rozšířit 2x až 3x, aby budovy nechátraly a jejich renovace přispěly k naplňování českých cílů ve snižování spotřeby a emisí skleníkových plynů.

Krom investiční podpory musí vlastníci budov získat přístup ke zvýhodněné a kvalitní předprojektové a projektové přípravě. Provedená energeticko-optimalizační studie na začátku může snížit investiční náklady a zároveň zvýšit míru úspory a kvalitu budovy po zásahu.

zdroj: tisková zpráva

38 Comments on “Ceny elektřiny: obnovitelné zdroje nejsou příčina, nýbrž řešení”

  1. Dobře pojatý článek. Samozřejmě, že OZE nějak zamíchaly karty, ale je úplně jasné, že dočasný nedostatek má jediné východisko a to masivně investovat do OZE a do úložišť. Ostatně, při vysokých cenách bude návratnost mnohem rychlejší a bude mít smysl i investovat do (zatím) relativně drahých řešení.
    Jen se obávám, že při současné volatilitě trhu se na vysokou cenu nedá spoléhat. Za pár měsíců to může být dost jinak. No, ale jak znám ČEZ, E.ON ap. tak ti budou zlevňovat velmi neochotně a s poměrně značným zpožděním.

  2. Jestli je něco/někdo perverzní, tak je to Evropská Unie… nejdřív z nás udělá drogově(elektricky) závislé a pak nám zdraží drogy…jinými slovy – topte elektřinou, jezděte na elektřinu ale nečekejte, že to bude levné – pěkně vám to osolíme abyste si toho vážili. O to větší to pro vás bude zážitek. Jsou to prostě zvrhlíci, kteří se ukájí na naší zoufalosti. To že se evropský paskvil zvaný emisní povolenky totálně vymknul kontrole ví všichni, kromě těch, kdo je stvořil a drží je při životě – spekulanti nás tak mají v hrsti a hromadně vykupují povolenky za nízké ceny s cílem na nich vydělat, až časem zdraží (mimochodem myslel snad někdo, že to dopadne jinak? vždyť to bylo od začátku jasné! To by ale v EP a EK nesměla sedět banda vymytejch zelenomozků). Pokud chci postupný a předvídatelný přechod na ekologickou energii, udělám jednoduchou a naprosto čistou věc – zavedu progresivní zdanění neekologické energie – řekněme o 5-10% ročně. Všichni pak budou vědět kolik budou za emise CO2 platit navíc a nikdo to nebude moct zneužít. Ale to by na tom pak pseudo „investoři“ (chcete-li zvrhlí spekulanti) nic nevydělali, takže si prolobovali tržní obchodování s povolenkami, což je už z podstaty největší koko-tina jaká mohla vzniknout v tom vydlabaném CEML (Centrálním Evropském Mozku Lidstva). Jak je možné, že normální – průměrně vzdělaný – člověk se nad takto obyčejnou věcí dokáže logicky zamyslet a vymyslet rozumné řešení, ale tito zhovadilci, kteří mají být elitou Evropy, toho schopni nejsou? A nejde jen o povolenky, týká se to všech jejich paskvilů – výplodů zvrhlé fantazie (norma na rovnost okurek a poloměr zahnutí banánů…)

      1. Protože jen a pouze EU zavedla (ne)systém emisních povolenek – tak asi proto. O potřebě snižování emisí nikdo nepochybuje – mluvím tady o spekulaci s jedním z nejdůležitějších artiklů po běžného občana (elektřinou) na jakési povolenkové burze…
        A budete se divit – vím o tom celkem hodně – třeba tolik, že mi po krachu BE zvedli zálohy z 4000kč na 12800! A to člověka kurva nasere.

        1. Svedsko ma uhlikovou dan uz 30 let. Nemecko a ca polovina unijnich statu take ruzne dlouho. Problem dela nekolik statu. Tusim ze to bude asi V4 a nekteri dalsi kverulanti. Porad mi ta kritika EU pripomina nekoho, kdo se vykali sousedovi pred dvere a pak mu predhazuje, jaky tam ma curbes. Nejvic kritiky EU prichazi tradicne od statu, ktere nechteji vetsi integraci a stezuji si, ze EU nic neumi zaridit. A pritom ty kompetence si nechali pro sebe.

          1. A je problém ve státech, které to neratifikovaly, nebo v EU, která to špatně připravila a vysvětlila? Ano, píšete o uhlíkové dani – to je rozumná cesta, já tvrdím že povolenky je kokotina – a sousedovi před vrata nekálím, protože tam má kopřivy a spálil bych si řiť. Evropa ze své podstaty nemůže zavádět centrální systémy regulace energií z jednoho prostého důvodu – v každém evropském státě je jiná finanční situace, jiné mzdy, jiná infrastruktura. Takže v situaci, kdy zavedu jednoznačnou cenu (řekněme 100€) za povolenku, ve výsledku to znamená, že Němec s průměrným čistým platem 3000€ zaplatí měsíčně poplatek za neekologickou energii 3,3% z platu ale Čech s platem 1000€ už to má za bratru 10% a tady vidím tu totální zvrhlost všech Evropských centrálně vydávaných zákonů – až srovnají úroveň platů mezi všemi státy EU, neřeknu ani slovo. Do té doby musí procentuální zátěž na občana ve všech zemích vycházet +- stejně, jinak se staneme obětními beránky bohaté Evropy! A to si nikdo pořádně neuvědomuje!

              1. S váma nemá cenu diskutovat, nechápete základní souvislosti…Cena elektrické energie je v každé zemi jiná, já jsem uvedl příklad Německo vs Česko, kde je rozdíl kolem 7mi procent za fiktivní povolenku, ale při porovnání Německo x Rumunsko to bude třeba 30%

                Němec platí průměrně 0,3€/kWh a Rumun 0,1€/kWh. Při uhlíkové dani tak bude finanční zátěž na občany různých zemí různá, podle ceny jejich energie. Při povolenkové „loterii“ je zátěž na všechny stejná bez ohledu na jejich příjmy.

                Navíc pokud centrálně zdaníme neekologickou energii na straně producenta uhlíkovou daní 5-10-15-20…% progresivně, tak bude vědět, že má do 5ti let přejít na ekologickou výrobu a zavřít starou „uhlárnu“, která se mu už nevyplatí. Nikdo s tím nemůže spekulovat, nemůže se stát, že ze dne na den stoupne zdanění o 100% jako u povolenek.

                Pokud tento rozdíl nechápete, je mi vás upřímně líto.

              1. Tímto stylem vlády EU tu ta Škodovka tak jako tak nebude, protože elektromobily za 1,5mio kč, pro které nebude v nabíječce rozumně levná šťáva (pokud vůbec nějaká) si nikdo kupovat nebude…

                mimochodem to je další ze zvráceností EU – levné automobily pro chudší země nebudou, tak v zemích V4 a dál na východ se budou oživovat staré neekologické herky s EU0-4. Nebo myslíte že s průměrným platem 1000€ netto si můžou lidé dovolit elektromobil za 60tis €?

                Fabia, Scala, Karoq, Citigo končí kvůli rentabilitě, tak co takovým lidem za podobné peníze nabídnete? V čem myslíte že se tu po roce 2030 bude jezdit?

                1. Vetsina vyroby Skodovky i ceskych (zahranicnich) firem jde na export. Kdyz by Nemci museli platit u sebe vyssi dan co2 a ten co2 ve vyrobcich by se za levne penize vozil z CR do DE, tak by bylo opravnene se ptat, zda to je spravne. Takze nejake vase blaboleni je sice pochopitelne z pohledu vaseho talire, ale v provazanem hospodarskem svete je to naivni predstava. Nebojte, pokud se EU dohodne na jednotne dani na co2, pak je mozne pozadovat dovozni poplatky na zbozi z tretich zemi, ktere co2 emituji bez zabran a pak se jedna o ekologicky dumping. Tim by se smazaly pripadne vyhody nekalych zemi. A kdyz bude Skoda vyrabet EV a dodavatele budou participovat, tak se vlastne na relativni kupni sile na auto moc nezmeni.

          1. Ono by asi bylo dobre zjistit, kolik povolenek se nakoupi a pak nevyuzije. Povolenky se staly nastrojem rusaku jak poskodit za malo penez evropske hospodarstvi, jak postvat lidi proti EU a jak vytvorit chaos. Za malo penez se vykoupi nejake procento povolenek a daji se do supliku. A cely system se tim uvede do nevyvazeneho stavu. Toto je nepratelsky akt ze strany ruska a mel by mit nejakou dohru. Nejlepsi by bylo, ze nakup by byl povolen pouze firmam, ktere skutecne CO2 emituji.

            1. Já bych to taky dočasně zrušil. Původní účel byl aby elektrárny a teplárny přecházely z uhlí na plyn kde by jim stačil zhruba poloviční počet povolenek na MWh. To teď stejně nejde. Až se situace uklidní tak začít znovu ale jinak. Veškerý prodej i nákup přes centrálu s evidencí aby s tím nemohli kšeftovat mezi sebou.

  3. „Většina odborníků se však shoduje, že takto extrémně vysoké ceny energie by měly v průběhu následujícího zhruba půl roku pominout.“

    A proč? To jste nějakým omylem zapomněli napsat.

    Ano, příštího roku po zimě na severní polokouli ceny energie klesnou. To ví i idiot. O co se hraje jak hodně klesnou, ale především kam vylezou další rok. Poslední, co by mě zajímalo, je víceletá prognóza osobně zainteresovaných jedinců, kteří ještě minulý rok o nějaké energetické krizi absolutně netušili.

    Ukažte mi analytika, který v roce 2019 psal o růstu cen energií o stovky procent. Jeho názor si rád poslechnu. Ostatní běžte do pr***e.

    1. Nejde o to, co kdo píše. Žvanilové a pisálci nemusí jít s kůží na trh. Jde o to co kdo dělá.

      2019 asi nikdo nečekal covid, ale po extrémním propadu energií v dubnu 2020 bylo asi dost pravděpodobné, že to pak poroste o stovky procent. Někdo si nakoupil levně akcie těžařů a někdo naftu za 21 kč/l.

      1. Už jsem Vám to psal včera, tak ještě jednou :::Tak koukám, že Maďarové, už hromadně páchají sebevraždy::odkaz:::Průměrná cena za elektřinu v ČR, Německu a dalších státech EU:::::(7.10.2021-Co se týče zemí EU, nejvyšší průměrná cena za elektřinu je v Německu a nejlevnější v Bulharsku. Pokud bychom však vzali v potaz také kupní sílu, vyšlo by nám, že Češi za elektřinu platí nejvíce z celé Evropy a nejméně platí v Maďarsku.) :Z Vás zase padají perly, už ty německý zelený tolik „nežerte“,nebo špatně skončíte.Vy teda musíte mít odvahu, takhle se veřejně ztrapňovat.

    1. Dá se na to nahlédnout i z opačného úhlu. Proč tvrdohlavě trvat na energeticky náročné výrobě v období nedostatku el.energie a nepočkat si na přebytky výroby oze? Tam kde je to možné samozřejmě. Na příklad se mluvilo před pár lety o německé indukční hliníkárně, která by s výrobou čekala na přebytky z větrných farem…Podobně v domácím systému se snažíme vykonávat některé činnosti za slunečného dne pokud je to možné. Chce to přemýšlet a trochu plánovat… Ale vím, že někdo se takové představy děsí- „přece si nenechám poroučet technologií“😃…Jak malé děti.

        1. Nepřeháněj to zase s tou nepravidelností…Statisticky zjistíš např. že ročně máš 60 větrných dnů +- 20%, s tím že relativní bezvětří netrvá nikdy déle než 35 dní.( Jen pro ilustraci- čísla jsou vymyšlená)… Podle statistiky můžeš odhadnout objemy výroby se solidní přesností…Tvoje konkurenční výhoda je samozřejmě cena energie… Mimochodem vrtule nad baráčkem dnes hezky zpívá- trochu jako meluzína v komíně, jen trochu hlasitěji a s mněnící se freqencí… hezky se to poslouchá 😉

Napsat komentář