Ceny elektřiny nově ovlivní účtování po čtvrthodinách 

Od července se postupně mění způsob účtování elektřiny pro odběratele. Elektřina se nyní může zúčtovávat nejen po hodině, ale nově také po 15 minutách.

Do začátku příštího roku, kdy se naplno přejde na čtvrthodinové intervaly i na denním trhu, se na změnu musí průběžně připravovat zejména obchodníci, kteří přenastavují své systémy. Kratší zúčtovací perioda může podle odborníků také krátkodobě rozkolísat ceny elektřiny. V dlouhodobém horizontu by ji však měla podle operátora trhu zlevnit.

Obnovitelná energie vyráběná z větru, slunce či vody je charakteristická častějšími výkyvy oproti tradičním zdrojům. I s ohledem na výrazný růst počtu fotovoltaických elektráren na českém trhu v posledních letech tak v těchto měsících dochází ke zkrácení zúčtovací a obchodní periody z 60 na 15 minut. Jednotlivým aktérům na trhu tak umožní pružněji reagovat na cenové výkyvy, které jsou často způsobeny zejména růstem nákladů na vyrovnávání odchylek.

„Zavedení čtvrthodinového účtování vyžaduje detailnější analýzu dat. Nemění se pouze interval pro zaúčtování odchylek, ale také další údaje, jako je například počet desetinných míst při měření spotřeby, která se nyní bude uvádět v kWh s přesností na dvě desetinná místa,“ popisuje obchodní ředitel společnosti MJEnergie Jan Šmíd s tím, že koncoví zákazníci ve svých výpisech změnu formálně nepoznají.

„Je samozřejmě možné, že změna zúčtovací periody může začátkem roku krátkodobě rozkolísat cenu elektřiny,“ doplnil. Podle Jana Šmída se přitom na změnu musí připravit především obchodníci a přenastavit včas své systémy na kratší zúčtovací periodu. Netýká se to přitom pouze fakturace, ale také například systémů pro předikování výroby a spotřeby.

Zapojení do celoevropského trhu

Kratší čtvrthodinový interval umožní efektivněji obchodovat s elektřinou na mezinárodní úrovni, což by mělo přispět k vyrovnání nabídky a poptávky a umožnit dodavatelům elektřiny lépe reagovat na kolísání v produkci a spotřebě. Přestože nový systém zatím přináší výhody zejména firmám s průběhovým měřením spotřeby, s rozšířením chytrých elektroměrů by se měl postupně dotknout také menších odběratelů.

Díky větší konkurenci na trhu by to podle operátora trhu OTE mělo zajistit také výhodnější ceny elektřiny pro všechny spotřebitele. Nová regulace totiž umožní dodavatelům elektřiny se snadněji zapojit do celoevropského trhu, pro který platí jednotná pravidla. Elektřinu tak lze snadněji přenášet z oblastí, kde aktuálně je, do těch deficitních.

„Dodavatelé elektřiny tak mohou snadněji řešit přebytek nebo nedostatek elektřiny v soustavě a přispívat tak k optimalizaci svých obchodních pozic s pozitivním vlivem pro jejich zákazníky,“ poukazuje na další výhody sjednoceného trhu Michal Puchel, předseda představenstva OTE.

Debata o dalších zkráceních intervalu

Struktura výroby energie je totiž často volatilní, zejména kvůli rostoucímu podílu obnovitelných zdrojů. „Zavedení nového způsobu obchodování prostřednictvím vnitrodenních aukcí napříč Evropou a přechod na čtvrthodinovou zúčtovací a obchodní periodu v České republice doplňuje možnosti integrace obnovitelných zdrojů a zohlednění vlivu počasí na jejich produkci,“ říká Puchel.

Puchel dále dodává, že Česká republika se tak připojila k řadě zemí, které již 15minutový režim obchodování zavedly. Nejpozději do roku 2026 by se postupně měly přidat také země v Pobaltí, Chorvatsko, Francie, Itálie, Španělsko, Portugalsko a Irsko.

V budoucnu by se také doba měření mohla ještě zpřesnit. „Je možná diskuse o zkrácení čtvrthodinové periody na pětiminutovou. Nicméně zatím není tato diskuse uzavřena, musí být předmětem důkladných analýz zhodnocujících výhody a nevýhody ve světle očekávaných přínosů a nákladů,“ uvádí Puchel.

Podobně se v tomto směru vyjadřuje i jednatel společnosti MJEnergie Pavel Urubek. „Očekáváme, že do budoucna se přejde ještě na kratší intervaly, velmi často se v diskuzích zmiňují pětiminutovky, nicméně jedná se opravdu o hudbu budoucnosti,“ uzavřel. 

zdroj: tisková zpráva

41 Comments on “Ceny elektřiny nově ovlivní účtování po čtvrthodinách ”

  1. nik ste si nevšimol to čarovné spojenie – Zapojení do celoevropského trhu
    elekrina z JE na slovensku je zabpár centov a v lipsku pridajú hodnotu a spotrebiteľ ju kupuje za desaťnásobok.
    rovnaká idiotina ako „na trhu EU je ropy/plynu dostatok“ ale ruská ropa a mruský plyn cestou cez tureckon sa zhodnotí …

    1. V Lipsku přidají hodnotu?? Evidentně nechápete princip burzy. Burza nemůže přidávat žádnou hodnotu. Je to pouze párování nabídek a poptávek. Takže pokud slovenská JE prodá elektřinu za desetinásobek výrobní hodnoty tak je to šikovnost slovenských majitelů JE. Ale je to těžko uvěřitelné protože v konkurenci OZE se elektřina z JE prodává dost špatně.

      1. máš tonblbé, putin víťazí …
        ale
        Přepnout podsekci Stanovení ceny energie
        Obchodování na burze
        Futures kontrakty na elektřinu
        Stanovení ceny elektřiny na denním trhu
        Rovnováha výroby a spotřeby
        Růst cen v roce 2022
        Přepnout podsekci Růst cen v roce 2022
        Vliv burzy na cenu v Česku
        Vliv Německa na cenu v Česku
        Reference
        Externí odkazy
        Evropská energetická burza

        Článek
        Diskuse
        Číst
        Editovat
        Editovat zdroj
        Zobrazit historii

        Nástroje
        Vzhled skrýt
        Písmo

        Malé

        Standardní

        Velké
        Šířka

        Běžné

        Široké
        Souřadnice: 51°20′16,32″ s. š., 12°22′44,69″ v. d.
        (mapa)
        Evropská energetická burza
        Logo
        Logo
        Základní údaje
        Právní forma akciová společnost
        Datum založení 2002
        Adresa sídla Lipsko, Německo
        Souřadnice sídla 51°20′16,32″ s. š., 12°22′44,69″ v. d.
        Charakteristika firmy
        Majitelé Deutsche Börse (75,0 %)
        Leipziger Versorgungs- und Verkehrsgesellschaft (4,9 %)
        Sasko (3,0 %)
        Lipsko (0,0 %)
        Identifikátory
        Oficiální web http://www.eex.com
        Některá data mohou pocházet z datové položky.
        Evropská energetická burza (anglicky European Energy Exchange, zkratka EEX) je německá akciová společnost provozující středoevropskou burzu elektrické energie a souvisejících komodit se sídlem v Lipsku v Německu. Rozvíjí, provozuje a propojuje bezpečné, likvidní a transparentní trhy s energií a souvisejícími produkty, včetně smluv o energetických derivátech (elektřina, plyn, emisní povolenky) až 6 let dopředu, zemědělských produktů a nákladní dopravy.

        Většina elektrické energie vyrobené v Česku je prodávána českým zákazníkům bilaterálně (tj. mimo energetickou burzu), ale v cenových relacích podle lipské burzy

        https://cs.wikipedia.org/wiki/Evropsk%C3%A1_energetick%C3%A1_burza

          1. A ropa se prodava za nizsi ceny v Cezku nez jinde ve svete? Jste ubohy pitomci kteri si uvazali ropnou smycku dobrovolne kolem krku.
            Cena energii se tvori jako vse ostatni na burze. Prodava se tam kde se plati nejvic. Zeptejte se Tykace a Kretinskeho proc vam pitomcum nedava elektrinu za polovic. Ale to by bylo zbytecne, ten by vas kopnul tam kde to nejvic boli.

                1. Před revolucí jsem byl dítě, takže jsem elektřinu neřešil, ale našel jsem toto:
                  …Jedna kilowatthodina elektřiny stála v revolučním roce 0,48 Kčs….

                  viz hxxps://www.elektrina.cz/cena-elektriny-za-komunismu-je-dnes-drazsi

                  Když tedy porovnám průměrnou mzdu tehdy a dnes, tak elektřina (se vším, ne jen silovka) je dnes dražší a hlavně toho dnes máme na elektřinu více než dříve. Nicméně zrovna svícení je dnes pakatel, když místo 60W žárovky máte 6-8W LED světlo.

                2. Za komančů byla elektřina skoro zadarmo, bydlení bylo o dost levnější, voda taky pakatel. Bydleli jsme s rodiči ve 4+1 100 m2 bytě v centru města, a celkový nájem s vodou, topením, elektřinou, pevným tel, televizí byl 400 Kč v r 89. Dnes celková položka za tenhle byt cca 18000 Kč. Takže 45x více.

                3. Taky máte ale 44 943/3 170 = 14,18 krát větší průměrný plat.

                  Bydlel jste za pakatel, pokud jste byl správný soudruh nebo ve správné profesi. To že si lidi stavěli domy ať už rodinné nebo větší družstevní nebylo jen tak pro zábavu, ale protože chtěli bydlet a ne u rodičů.

                  Trochu jsem googlil víc a těch 0,48 Kčs asi bude opravdu jen silová elektřina.

                4. pro Jimmy… Ve společnosti která oslavuje a prohlubuje ekonomické rozdíly podle třídy, podle místa bydliště…, je nesmysl počítat průměry.
                  Jak si psal, byl si tehdy dítě, tak ti to vysvětlím graficky: tehdy měl každý na půlku kuřete. Některá půlka byla z brojlera, jiná z hubenějšího ptáka – to ano.
                  Dnes někdo (i když to zní neuvěřitelně) za den sežere sto i tisíc kuřat denně, většina z nás je ráda za stehno, některý jen okusují křídla a chrupavky. Samozřejmě spolu se svýma dětma – což se vám parazitům vrátí jak bumerang….
                  Ještě radši dovysvětlím: velikost porce většinou nesouvisí s ničím, co by se dalo aspoň trochu nazvat ,,spravedlností“.

                5. Stejně nesmyslné bylo tvrzení komunistů že máme všichni stejné žaludky, takže lepl i ten co se snažil mají mít oba stejně.

                  A ono i před revolucí neměli všichni stejný plat, že ? Mimochodem medián mezd je 38 529 Kč, což od toho průměru zas tak daleko není.

                  V každém případě na porovnání v čase se průměr a případně medián hodí dobře, i když ho téměř nikdo nedosahuje (ze kterékoliv strany). Počítá se totiž pořád stejně.

                6. Ne, medián se hodí úplně stejně k hovnu… Jestli chceš čísla, která něco znamenají, musíš odečíst nutné náklady na život. (ve státním rozpočtu se tomu myslím nadává mandatorní výdaje).
                  Nevím co myslíš tím ,,lepl“, ale pokud to měl být ,,lempl“, tak bys za ten výraz zasloužil jednu dřevorubeckou do tlamy, šmejde zlodějskej 😘
                  Přesně to zpívala jedna hudební skupina. ,,,,….kdo dneska nekrade, ten hovno má….““

  2. Připomíná mi to situaci na trhu telekomunikací z počátku devadesátých let.
    Diskuze o intervalech, tarifikace, bonusová tarifikace, časové pásmo 7-16h, časové pásmo 16-7h, časové pásmo pracovní dny, časové pásmo svátky, časové pásmo víkendy a dny pracovního volna (ftw!), první pásmo, druhé pásmo, třetí pásmo…

    Babička stála o budky s hodinkama a čakala na čtvrtou hodinu, aby mohla zavolat dceři do jiného města. Teď bude stát s aplikací u sporáku.

    Takto vypadají výdobytky aplikovaného debilismu.

      1. 1/4 hodinové měření máme na VN přívodu minimálně od roku 2004, kdy jsem přebíral elektroměr na naší firmu. Na straně VN klasické B nepřímé měření. Rozhodně to tedy souvisí s aplikovaným debilismem. Jak Vám ho aplikovali? A jak se to projevilo na úspěchu Ruských vojsk ve válce na Ukrajině (otázka na prvního diskutujícího)

        1. Neexistuje spotřebitel, pro kterého by měla fluktuace ceny po 15 minutách jakýkoliv přínos. Vysoká variabilita a nízká predikovatelnost ceny vstupů je symptomem ekonomicky nestabilního prostředí a výrazně přispívá k nízké konkurenceschopnosti podniků, které musí vyčlenit zdroje na kompenzaci této nestability.

          Laicky řečeno, podnik odebírající za slunného dne 1kWh za 0,3 Kč a za oblačného bezvětří za 100Kč, nemůže nikdy konkurovat podniku s fix cenou 2 Kč/24h/365dní v roce.

          Otázka ohledně ruských vojsk je pro mě nezrozumitelná. Jedině, že by to byl název nějaké opery, když to píšete s velkým „R“.

          1. Ale může. Není to nic nového, proměnné ceny u nás fungují už hezky dlouho. Rozdíl je ten, že jednohodinový interval se 4x zjemní na 15 min. Každý si může vybrat jestli si to bude kočírovat sám nebo využije služeb obchodníka který mu to zprůměruje. Obchodník to asi průměruje i tobě. Samozřejmě ten jeho průměr je trochu „nadprůměrný“, z něčeho žít musí.

              1. Není potřeba a klientovi to může být jedno. Ale slouží pro statistiku a výpočty distributorů a obchodníků. Já mám už 5 let elektroměr s dálkovým odečtem po 15 min. a mají ho všichni majitelé FVE. Dříve jsem ho aktivně využíval, měl jsem hodinové ceny z burzy pro nákup i výkup. Teď ho nevyužívám, mám pevnou sazbu obchodníka. Ale mám možnost se v budoucnu rozhodnout jinak. Pro sdílení je takový elektroměr nutnost.

              2. No ono pro dodávku to je a není důležité. Je v podstatě jedno jak se to fakturuje, ale to proč je čtvrthodinově měření je primárně kvůli rezervované kapacitě. Z důvodů řízení sítě – odběru se objednává měsíční a roční rezervovaná kapacita a tam se to pak měří po čtvrthodinách. Je ro vlastně obdoba Vašeho jističe na patě domu. U VN a VVN se to prostě limituje tímto způsobem. A zároveň je to i zdroj zábavy vybalancovat výrobu tak, aby vše běželo na co nejmenší dokup měsíční kapacity. Takže za mě super.

                1. Tak tak, hezky balancuje, perte prádlo když svítí sluníčko, plaťte daně za každý gram CO2, aby jinde mohli stavět sjezdovky v poušti

                  hxxps://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/cina-sanghaj-lyzovani-lyzarsky-areal-kryty-indoor.A240906_120019_eko-zahranicni_jadv

                2. @lavrov42. nebudes jezdit na naftu, nebudou sjezdovky v pousti. chapes ten princip?

                3. Jako že Číňani přestanou stavět sjezdovky, když se v Ázerbájdžánu přestanou těžit uhlovodíky pro plasty?

                4. pro Runnču…. A o co ti de? Obrovská střešní FVE – kdoví jestli nemá v létě přebytky. Navíc přímo v článku zmiňují energetické vychytávky, které tohle supermoderní ski centrum má..
                  Hele nepsal si tady kdysi, že si nechceš nechat poroučet od OZE, kdy máš co dělat??!😃 Tak v Šanghaji si evidentně poroučet nenechaj😉
                  Ty si vážně nevidíš do huby 🙄

                5. @lavrov42. Jo mas pravdu, necetl jsem pozorne ten tvuj komentar a myslel jsem na sjezdovky v Emiratech. Na druhou stranu, pokud ty sjezdovky jsou v Shanghaji, tak se usetri za jezdeni nebo dokonce letani nekam do hor. Tim se urcite usetri vic energie nez ty chladaky spotrebujou. Navic fungujou jako tepelne cerpadlo a kdovi co s tim odpadnim teplem delaji. Treba ohrivaji teplou vodu pro vsechny okolo.

                6. Pokud chcete dál lyžovat tak už to půjde jenom takhle když jste si zničili Alpy vejfukama. Tam už bude jenom pršet. Já jsem si byl zalyžovat v Dubaji, taky je to tam pěkné ale spotřeba chlazení 4 MW. Bohužel tam pořád jedou i naftové elektrárny.

                7. @visper. Tam by to hrave zvladly FVE. Ale uz tam staveji jednu z nejvetsich FVE na svete. Sice ne v Dubaji, ale nekde v okoli. Snad Saudska Arabie. Donedavna mela byt nejvetsi, ale uz je predbehla Australie. Budou dodavat elektrinu podmorskym kabelem do Singapuru.

                8. No jasně, střešní FVE vychladí několikapatrovou budovou o 40 stupňů a přebytky prodá 😀 😀 😀

                  A ocenění blbísek dne získává s velkým náskokem Drvoštěp.

                9. @lavrov42. Muzou mit FVE nekde jinde, treba v pousti. Emiraty nejsou jen mrakodrapy a mista tam je dost.

                10. Pro Runnču… O jakých 40 stupňů, Debílku století?? Ty víš co tam je za izolace, jaký výkon má ta FVE, a další technická data? Kašpare 🤡😃
                  Představ si, že kdysi ledaři vyřezali led z řeky, nacpali do sklepa a vydržel až do další zimy. A FVE natož jinou elektřinu neměli žádnou, ty Pako milénia 😁

                11. Pro Runnču…. Hele že ty sis myslel, že je to bouda z vlnitého plechu a soláry vlastně samozřejmě ,,nic nevyrábí“ (máš s nimi bohaté NEzkušenosti). 😆
                  Naprav trapas Gumísku a hoď sem technický list budovy😘

Napsat komentář