Británie spustila největší evropskou baterii, má značku Tesla

Poblíž největší světové příbřežní větrné farmy Dogger Bank vyrostla aktuálně také největší evropská baterie. Základem je Tesla Megapack.

Projekt Pillswood, baterii s kapacitou 196 MWh, zafinancovala společnost Harmony Energy. Lokalita poskytné služby kritického balancování rozvodné sítě. Systém se nachází v blízkosti rozvodny Creyke Beck, kterou provozuje společnost National Grid, provozovatel britské přenosové soustavy. Zároveň jde o místo, kde se plánuje připojení největší mořské větrné farmy Dogger Bank.

SOUVISEJÍCÍ: Tesla Megapack teď nabízí ještě více kapacity

Ta po dokončení všech svých fází nabídne výkon 3,6 GW, do budoucna možná až 4,8 GW. Spuštění prvních částí se má uskutečnit už příští rok. O instalaci nové 196MWh baterie se postarala společnost Tesla. Ta také zajistí software Autobidder, což je algoritmická obchodní platforma pro prodej a nákup elektřiny, která se velmi dobře osvědčila už u jiných podobných projektů. Harmony Energy se chystá v následujícím roce vybudovat dalších pět podobných projektů.

zdroj: BalkanGreenEnergyNews

31 komentářů u “Británie spustila největší evropskou baterii, má značku Tesla”

  1. Nikdo tady nekritizuje vyhody precerpavacich elektraren, ale problem je jejich omezene mnozstvi. Samozrejme ze bych take bral radeji 1000x Dlouhych strani, ale kde je mame umistit?
    Uz jsem to zde psal, idealni by bylo prehradit nejaky norsky Fjord ktery je dlouhy 100km a okolni skaly by umoznily vyuzit rozdil hladiny treba 300m. Ale to je jaksi trochu fantazie. Proto je nutne hledat dalsi alternativy a jedna z nich by mohla byt gravitacni uloziste na mori. Pro zacatek by stacila hloubka 200m na zkouzku. 200m hloubka by nemusela byt daleko od pobrezi. Treba nejhlubsi misto ve Stredozemnim mori je 5267 m hluboke a lezi ca. 60 km od Peloponeskeho poloostrova. V kazdem pripade by bylo uloziste velkych rozmeru jednodussi na mori nez na pevnine.

    1. A co by zkouška měla ověřit ? Že výpočet na základě fyziky druhého stupně základní školy funguje ?

      Smiřte se s tím, že gravitační síla je vlastně strašně slabá, takže potřebujete ohromné množství hmoty aby uložená energie měla nějakou zajímavou velikost a nelze to nijak obejít.

      1. Pro jednoduse myslici stvoreni je vse jednoduche. Ale v realu je nutne otestovat dynamicke chovani systemu platforma-zavazi-vodici lana-kotvici lana pri bocnim proudeni morskych proudu, prilivu/odlivu a vysokych vlnach a silnemu vetru. Korozivni prostredi muze mit take zasadni vliv na funkcnost. Mohl bych pokracovat, ale beztak jsou vase kognitivni kapacity pretizene. Vsichni ostatni si dovedou predstavit uskali takoveho projektu a dovedou si domyslet dalsi overovani ve zkusebnim provozu na modelovem zarizeni.

  2. Podle meho je nejvetsi potencial v gravitacnim ukladani energie. 1 kWh odpovida 3.600.000 Nm. To odpovida vytazeni 1 tuny o 360 m. Napriklad na mori by bylo mozne vyuzit mnohem vetsi vyskove rozdily, klidne i nekolik kilometru dle hloubky more. Akorat by bylo nutne vyresit stabilizaci spousteneho balastu v morskem proudu a udrzovani pozice platformy na miste.

    1. Takové hloubky nejsou zrovna u břehu. Takže je otázka, jak k takovému zařízení přivést silové kabely, aby se to připojilo k síti. A jak jej udržet na pozici navzdory mořskému proudu a větru. Podle mě jsou lepší pobřežní přečerpávačky. Mimochodem, když už jsme u těch závaží, nemohla by mít každá VE uvnitř ve svém pilíři závaží, které by se zvedalo nahoru? Tak by se (aspoň z části) kompenzovala nestabilita produkce energie z větru rovnou u zdroje. Dokonce by na to zvedání/spouštění ani nebyl potřeba další generátor/motor. Jen naviják s převodovkou, který by se připojil přímo na sestavu větrné turbíny s generátorem.

        1. Neodporujete si náhodou v těchto 2 příspěvcích ?
          1) Gravitační baterka je super a výpočet
          2) Gravitační baterka je naprd a výpočet

          Jak je zjevné z obou výpočtů tak gravitační baterka naprd pokud se bavíme o nějakém pevném závaží. Jediná použitelná varianta je tak přečerpávací elektrárna, protože tam můžete přesouvat doslova miliony tun, např. Dlouhé stráně objem 3,4 mil. kubických metrů, tj. 3,4 mil. tun. zvedaných o 500 metrů. To už k něčemu je, zkusite si představit takovou hmotu zvedat v pevném skupenství.

          1. Vse je relativni. Gravitacni baterie muze byt super pri dodrzeni vhodnych parametru, treba velikost, umisteni atd. Samozrejme muze byt take nevhodna v pripadech, kdy jsou ramcove podminky nevyhovujici. V mych dvou predmetnych komentarich nevidim protiklad. Zrejme vam unikla nejaka souvislost.

            1. Pokud vám jako vhodná alternativa 1 kWh baterie (což je ekvivalent trochu větší autobaterie 12/85Ah) přijde zvedat jednu tunu velké závaží (tj. kubík vody 1x1x1 metr, nebo půl kubíku betonu tj. 1x1x0,5m) o 360 metrů což je 6 petřínských rozhleden na sobě, tak se opravdu nemáme o čem bavit.

              Zkuste si to představit. Na jednu stranu trochu větší autobaterka (nebo výrazně menší li-ion) a na druhé straně kvádr metr na metr zvedaný výše než je Eiffelova věž.

                1. Jak jsem psal výše. Jediná smysluplná gravitační elektrárna je vodní přečerpávací. Proto už se desítky let používají. Zbytek je pouze past na investory co neumí počítat. A nějaký vývoj tady nepomůže. Gravitační pole země se nezmění.

                2. Já bych k tomu měco měl… podobných projektů s krásnými webovými stránkami pro investory je hodně a zatím jsem neviděl jediný, který by po několika letech provozu šlo vyhodnotit jako perspektivní. Většinou se to retušuje kecama „technologie je velmi nezralá“, což v překladu znamená je to technicky a ekonomicky nefunkční.
                  hxxps://www.science.org/content/article/gravity-based-batteries-try-beat-their-chemical-cousins-winches-weights-and-mine-shafts

                3. pro Jimmy… všechno co vyčítáš suchým gravitačkám platí i pro přečerpávačky (tuny, metry, malá kapacita na objem)… Přesto přečerpávačky uznáváš, ale suché gravitačky ne… Řekl bych, že máš problém si představit větší škály lidské výstavby…A moc tě nechápu, když třeba takovou Velkou piramidu postavili pro jeden funus 😃

              1. U vodních přečerpávaček je ale jeden zásadní rozdíl. Na zvednutí a uložení i milionů tun vody vám stačí postavit trubky a dvě hráze. Můžete to vylepšit tím, že vykopete velkou díru (viz dlouhé stráně). Nemusíte ale tu hmotu ničím držet. Umíte si ale představit že zvedáte závaží 3 400 000 tun o 500 metrů ve formě pevného závaží ? Čím ? Jeřáby o výšce 1,5 Eiffelovy věže ? Taková věž je ráda že unese sama sebe. Nebo dáte to na koleje ? Nákladní vagon může uvést dle typu až 54 tun. Vám váží asi 8 tun. Tj. počítejme 62 tun na vagón. potřebujete tedy pouze 3 400 000 / 62 = 54 840 vagónů. Takový vagon bude asi 20 metrů dlouhý. Tedy potřebuje vlak dlouhý 54840 * 20 = 1 096 800 m, tj 1 096 km dlouhý vlak aby jste nahradil jedny dlouhé stráně. Mám s výpočtem pokračovat nebo absurdita porovnání přečerpávací elektrárny vs pevná zátěž dostatečně zjevná ?

                1. pro Jimmy… Zcela zjevné je, že se bojíš překročit svůj stín, a to tak moc, že ti to zatemňuje mozek… Nebudu tě přesvědčovat ani ti vysvětloval co si můžeš najít na internetu…Jen pro zajímavost – nejhlubší důlní dílo v ČR má skoro -2km 😉
                  Tvůj argument, že může fungovat jen to, co funguje už desítky let pobavil👌😆

                2. Ne, vy neumíte počítat. Důl má 2 km hloubku. Super. když pomineme zda je suchý, tak jaký rozměr má šachta do které lze něco spouštět ? Tj. jak velké závaží tam lze špouštět ? U závaží jsme limitování rozměrem šachty nebo musíme vymyslet nějaký skluz co bude závaží na nějakých pantech zasouvat do strany do šachty, což ale nepůjde moc daleko.

                  Nebude lepší napouštět nějaké ty chodby vodou? Tím tam dostanete mnohem větší hmotnost a bude vám stačit pár trubek a 2 vodotěsné přepážky.

                3. pro Jimmy…boha jeho🙄… Několika tunový blok je spouštěn až na dno svislou šachtou, sedne si na železniční platformu a odjede horizontální štolou, lano s hákem namotá naviják zpátky nahoru, mezitím se na koleje NAKLOPÍ další podvozek (jsou tam naštosované) a cyklus se opakuje. Hmotnost bloků bude na objem minimálně 2x větší než voda, tak bude prostor využit efektivně…. Zaplavování a vyčerpávání dolu by taky mohlo NĚKDE dávat smysl – neříkám že ne.

                4. Dr.Voštěp, tak to snad ani nemá smysl dělat, tím posováním do stran a zpět a to minimálně 2x to spápá všechno co, tam pošleš. Takové one-way úložiště 😀

                5. Pro Runnču…😁Mohli by jsme se pustit do výpočtů, ale když jsem si vzpomněl,co jste tady posledně předváděli, úplně se mi opotilo čelo.😆

      1. privedeni kabelu neni problem, uplne stejne se musi kabely vest k tem vetrnikum na mori a uplne stejne jsou kabely vedene mezi zemema kdeter deli more, treba mezi Britanii a zbytkem Evropy je tech kavelu a trubek na dne celkem hodne

        ostatne kabely je spojena i Evropa s USA, dalsi kontinenty, mezi USA a Evropou datovych kabelu vede nekolik desitek, pokladka kabelaze na tisice km je jiz zmaknuta na vytecnou, je to proste ten nejmensi problem v tehle rovnici

        1. Větrníky se staví v hloubce 360 metrů ?

          Mimochodem pokud se to závaží bude pohybovat ve vodě, tak ta voda bude mít nezanedbatelný odpor proti pohybu závaží. Takže buď bude mizerná účinnost (závaží se bude hýbat rychle) a nebo bude mizerný výkon (závaží se bude pohybovat pomalu).

          1. plovouci ropny plosiny se parkuji klidne nad hloubkama nekolika kilometru, staci ze jsou ukorvene ke dnu a ze maj stabilizaci ktera je tam udrzi do nejakych podminek pripominajicih hurikany, uplne stejne se da stabilizovat vesmes cokoliv, a cim tezsi to bude tim snazsi to je, i ty vetrniky nejsou vdycky kotvene do dna ale normalne plavou na konzoli co je pod hladinou a ke dnu jsou jen kotvene kabely aby neodpluli nejak vyrazne ze sve pozice

                1. Co to zas plácáte o výkonu vy ? m*g*h je kapacita, přesněji řečeno práce v Joulech, nebo pro lepší představu udávaná v kWh. Výkon je derivace práce dle času, tedy jak rychle či pomalu tu dostupnou práci v Joulech spotřebujete.

                  Výkon bude takový jaký navrhnete ať už budete zvedat závaží nebo vodu. Ale to jak dlouho dokážete ten výkon použít pak bude záležet na té kapacitě a tam v praxi na tom bude přečerpávací elektrárna o několik řádů lépe.

                2. Chudaku, kdyz ti odpovim na tvuj nesmyslny komentar, tak to vubec nepochopis a zvanis o necem dalsim. Diskuse s pitomcem je fakt nemozna. Nazdar.

Napsat komentář