Biopaliva z palmového oleje: skrytý problém

Nedílnou součástí festivalu Evolution 2013, který se konal ve dnech 19. – 21. dubna na Výstavišti v pražských Holešovicích, byly i workshopy, semináře a diskuse. Ve veletržním kině běžel např. film Zelená poušť, který režíroval student Přírodovědecké fakulty UK v Praze Michal Gálik. Snímek pojednává o devastujícím kácení tropických deštných lesů na ostrově Borneo.

Palma olejná (Elaeis guineensis) je tropický strom z čeledi arekovitých. Z oplodí této palmy se získává palmový olej, který je světle žlutý až oranžový a používá se v potravinářství nebo třeba k výrobě biopaliva, kosmetických přípravků a pracích prášků.
foto: Marco Schmidt, licence cc-by-sa-2.5

Michal Gálik během pobytu na indonéské části třetího největšího ostrova světa v roce 2011 sledoval tuto problematiku z několika různých pohledů. Díky jedinečnému průřezu svědectví a rozhovorů můžeme z filmu Zelená poušť zjistit jak bezmocní jsou tamní obyvatelé, farmáři a rybáři proti palmovým společnostem, které jsou díky zkorumpovaným vládním úředníkům nedotknutelné, které jim vyvlastňují pozemky a jejich domovskou krajinu likvidují nevídaným a drastickým tempem.

Vše je proloženo hodnotnými komentáři českého zoologa Stanislava Lhoty, který dlouhodobě žije na Borneu a zabývá se ochranou tamní přírody a ekosystémů.

Tento dokument z roku 2012 bezesporu otevřel oči všem přítomných divákům, kteří tak byli donuceni k zamyšlení nad problematikou kácení deštných pralesů za účelem vzniku nových a nových palmových plantáží.

Vykácené pralesy

Z míst, která ještě před pár léty hýřila životem desetitisíců živočichů, se dnes stává právě „zelená poušť“. Navíc také film nabízí vlastní řešení problematiky v preferenci oleje produkovaného v Evropě – pokud nebude poptávka po palmovém oleji, zanikne i jeho samotný trh.

Palmový olej je dnes vůbec nejobchodovanějším olejem či tukem. Kromě fastfoodových společností a potravinářského průmyslu se stává významným spotřebitelem palmového oleje i energetický průmysl. Zvyšuje se totiž jeho podíl využívaný k výrobě biopaliv. Zeptali jsme se tedy pana Gálika, jak je to v současné době s pozicí palmového oleje v biopalivech.

Pokud se budeme bavit o výhledu používání palmového oleje pro produkci biopaliv do budoucna, zásadním faktorem je, že Evropská unie ustanovila nařízení, aby do r. 2020 bylo uspokojeno 10 % ze spotřeby pohonných hmot palivy z obnovitelných zdrojů, a to především z biopaliv. Obrovským problémem tedy je, že pokud nepřijde změna legislativy, tak ta poptávka po biopalivech a tedy i palmovém oleji tady nevyhnutelně bude. Dnes v klasickém palivu pro automobily podíl biopaliv vyrobených z palmového oleje nenajdeme, ale začínají jej hojně testovat a využívat letecké společnosti. Příkladem z nedávné minulosti může byt Lufthansa. A jakmile se biopaliva z palmového oleje rozšíří do tak mocného a obrovského průmyslu, jako je ten letecký, už nebude cesty zpět. Navíc se domnívám, že mohou mít problémy s bezpečností, protože biopaliva z palmového oleje se spalují při vyšší teplotě,“ zhodnotil situaci režisér Gálik.

Ekologická, přírodu nezatěžující a na produkci energeticky nenáročná z obnovitelných zdrojů mohou být cesta do budoucna. Ale opravdu je biopalivo z palmového oleje ekologické a produkováno z obnovitelných zdrojů?

Vždyť zdrojem je přeci rychle se vyčerpávající půda a kvůli kácení deštných lesů se navíc uvolňuje obrovské množství skleníkových plynů! Nezapomínejme, že i to, co se bude odehrávat s tropickými deštnými lesy na druhém konci světa, může ovlivnit i každý z nás, například tím, jaké bude nakupovat potraviny či kosmetiku.

6 Comments on “Biopaliva z palmového oleje: skrytý problém”

  1. V životě jsem neslyšel a
    V životě jsem neslyšel a nečetl, že by se v Evropě přidával do nafty palmový olej. V celé EU jsou to methylestery mastných kyselin získávané především z řepky jejíž pěstování se dotuje. Energetické získávání je 1:2 což je 1l nafty na získání 2l biosložky.
    A slepá ulička to není problém je jen přelidněná planeta jinak biopaliva budoucnost mají podívejme se na Brazílii 30% podíl na celkové spotřebě benzínu.

  2. Mišo jen drobná oprava:
    Mišo jen drobná oprava: „Dnes v klasickém palivu pro automobily podíl biopaliv vyrobených z palmového oleje nenajdeme, ale začínají jej hojně testovat a využívat letecké společnosti. “ To bohužel není pravda.

    V klasické naftě musíš mít už od roku 2009 podíl bionafty – dnes je to v ČR průměrně 6%. No a v téhle bionaftě je cca 11% vyrobeno z palmového oleje (v létě). V zimě je tam palmového oleje míň, protože tuhne.

    Takže už dnes běžně jezdíme na palmový olej a ani o tom nevíme 🙁

  3. Suhlas, ze biopaliva prvej
    Suhlas, ze biopaliva prvej generacie su slepa ulicka. Biopaliva a predovsetkym chemikalie 2 generacie – vyrobene z cukrov, ale slepa cesta urcite nie su. Skuste pozriet firmy ako Solazyme a Amyris a tieto technologie naopak davaju sancu lacnejsie vyprodukovat kvalitnejsiu nahradu palmoveho oleja, kakaa, slnecnicoveho oleja, kokosoveho oleja a mnozstva inych prirodnych a umelych olejov. Tym sa naopak znizi potreba pestovania takychto plodin a tym aj tlak na povodne lesne porasty a uvolni sa polnohospodarska poda pre ine pouzitie.

  4. Biopaliva považuji za jeden
    Biopaliva považuji za jeden z největších omylů posledních let a učebnicový příklad cesty do pekla dlážděné dobrým úmyslem. Biopaliva, tak jak jsou současně získávána, se ani nemohou energeticky vyplatit. Film Zelená poušť doporučuji všem ke shlédnutí.

Napsat komentář