S benzínem a naftou dnes o výhodnější prodejní ceny tvrdě soupeří kromě dalších alternativ také biopaliva. Podle aktuální studie by v případě dostatečného zvýšení produkce motorových paliv vyrobených z rostlinných zbytků mohla být biopaliva vysoce konkurenceschopná. Zvláště dnes, kdy jim nahrávají rostoucí ceny ropy.
foto: Imperium Renewables
James Manganaro a Adeniyi Lawal ze Stevens Institute of Technology ve své nedávné studii provedli předběžnou analýzu zpracování biomasy v biorafinériích procesem, který je založen na zkapalnění biomasy a bioodpadů rychlou pyrolýzou následovanou Fischer–Tropschovou syntézou. Výsledným produktem je pyrolýzní bioolej, jež je využíván jako palivo nebo jako surovina pro další chemické zpracování.
Rozhovor: s Jiřím Trnkou, šéfem Biom.cz, o biopalivech
Test: Škoda Octavia 1.6 MPI Multifuel – jak se v Česku jezdí na bioethanol
Při posuzování požadované prodejní ceny v závislosti na množství zpracované biomasy za den vědci zjistili, že pokud by rafinérie takto zpracovala 35 tisíc tun biomasy za den, pak by se mohlo prodávat toto palivo z rostlinných zbytků a odpadů za 2,06 dolaru za galon.
To je téměř polovina dnešní ceny benzínu (průměrná cena benzínu v USA se aktuálně nachází těsně pod 4 dolary za galon). Bylo vypracováno posouzení i pro výkon 2 tisíce a 10 tisíc tun zpracované biomasy za den, což by znamenalo prodejní ceny 3,30 dolarů, respektive 2,40 dolarů za galon.
Studie také předpovídá, že k tomu, aby bylo snížení spotřeby fosilních paliv v USA vůbec měřitelné, budou potřebovat asi 10 takových biorafinérií s celkovým výkonem produkce 200 tisíc barelů paliva za den.
Významným dílem se na ceně biopaliv vyráběných z biomasy podílí biomasa samotná, tudíž je třeba hledat lepší metody k jejímu shromažďování. Výhodou však je vedlejší produkt zpracování biomasy – dřevěné uhlí. Jeho prodej za 500 dolarů za tunu redukuje cenu nafty o 0,35 dolarů za galon.
Elektrina z vetra, slnka,
Elektrina z vetra, slnka, geo, vody a stiepenia/zluzovania atomu, uskladnena chemicky alebo elektrostaticky je podla mna jedina schodna cesta. Pre spracovanie odpadu mam vodojem ze ho nebude nikdy dost.
Ohledne konkurenceschopnosti
Ohledne konkurenceschopnosti – zapomnel jsi zapocitat jak slozite je ropu ziskat v porovnani s vypestovanim.
Ale mas pravdu. 35 tisic tun odpovida asi tak 50 000 m3 dreva denne. Nebo taky cca 600 vagonu dreva denne :).
Pokud pro USA jde o 10 takovych zarizeni, potom se jedna o 6000 vagonu dreva za den. To je pro USA bezproblemove.
Biopaliva nemozu byt
Biopaliva nemozu byt konkurencieschopne rope nikdy. Dovod je taky, ze ropa je koncentrovana surovina, ktora uz je „vyrobena“. Ma teda nulove naklady na vyrobu. Naklady su len na jej spracovanie a tie su rovnake, ak nie mensie, ako u biopaliva.
Ztekucování biomasy??
A co
Ztekucování biomasy??
A co třeba zkapalnění?
To bude lepší, díky za
To bude lepší, díky za tip!