bioLPG: ekologičtější alternativa pro auta na plyn?

Stlačený zemní plyn i LPG jsou sice ekologičtější alternativy benzínu anafty, ale stále jde o fosilní paliva. V blízké budoucnosti by se mohlo více rozšířit i ekologicky šetrnější bioLPG vyrobené z obnovitelných zdrojů.

V souvislosti s krizí kolem pandemie koronaviru bývá často uváděno zlepšení kvality ovzduší vlivem nižší dopravy. Podle odborných studií se na lepší kvalitě ovzduší ve městech a obcích podílí také větší využívání zemního plynu a LPG ve formě propan-butanu i samotného propanu.
foto: CalorGas.ie

Podle studie, kterou nedávno provedli vědci z Fakulty technologie ochrany prostředí Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, v Česku lidé nejvíce zatěžují životní prostředí vytápěním, provozem klimatizací a obecně chodem svých domácností. Je to dáno hlavně častým využíváním fosilních paliv a mnohdy i zastaralou technologií vytápění s vysokými emisemi.

„Elektrická i tepelná energie se ve velké míře získává z fosilních zdrojů. Zejména získávání energie z uhlí je vůči prostředí velmi bezohledné, neboť se jeho spalováním do prostředí uvolňuje množství škodlivých látek,“ upřesňuje docent Vladimír Kočí, jeden z autorů studie a zároveň děkan Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT Praha.

Kvalita ovzduší se zlepšila

Celkově se ale kvalita vzduchu v České republice zlepšuje. Podle dat Českého hydrometeorologického ústavu už několik let klesá počet vyhlášených smogových situací a letos v zimě nebyla vyhlášena žádná.

Kromě současného omezení dopravy za to může též větší využívání ekologičtějších paliv v domácnostech. „Počet smogových situací klesá soustavně od roku 2017 z tehdejších 39 až na aktuální nulu. Je zajímavé, že tento trend kopíruje dopad takzvaných Kotlíkových dotací na podporu výměny starých neekologických kotlů. Jejich první vlna byla vyhlášena v roce 2015 a právě v posledních třech letech se začíná pozitivně projevovat jejich přínos,“ řekla Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu (ČPS).

Na rozdíl od kotlů na tuhá a kapalná paliva, jako je uhlí, dřevo nebo topný olej, mají zemní plyn i LPG daleko čistší emise. „Ve srovnání s emisemi kotlů na dřevo a uhlí obsahují spaliny z LPG a zemního plynu jen nepatrný zlomek škodlivých aromatických uhlovodíků a polétavého prachu. Využívání těchto paliv proto daleko méně zatěžuje lokální životní prostředí,“ popisuje výhody plynných paliv Jiří Karlík ze společnosti Primagas.

A dodává, že LPG, které má ve srovnání se zemním plynem více než dvojnásobnou výhřevnost, je díky propanovým zásobníkům možné výhodně využívat hlavně tam, kde nelze vybudovat přípojku k plynové distribuční síti.

Budoucnost patří bioLPG

Ačkoli je možné zemní plyn i LPG považovat za ekologické zdroje energie, přece jen jde o fosilní paliva, která přispívají k produkci CO2, a nejspíš tedy i k oteplování zemského klimatu. Zemní plyn se totiž těží v ložiscích a LPG vzniká ze 40 % jako vedlejší produkt při rafinaci ropy.

Zbylých 60 % produkce LPG se poté získává separací při těžbě zemního plynu. I za LPG by se ale v blízké budoucnosti mohla objevit uhlíkově více neutrální náhrada, takzvané bioLPG vyrobené z obnovitelných zdrojů.

„BioLPG se jeví jako velmi slibné a ekologické palivo. Chemicky je úplně identické s běžným LPG a obě tyto složky se dají libovolně mísit a zaměňovat. BioLPG je už běžně v prodeji na evropských trzích a očekává se, že jeho produkce v následujících letech poroste,“ popisuje novou technologii Jiří Karlík.

BioLPG vzniká přeměnou rostlinných olejů a organických odpadů na plynné složky. Z hlediska uhlíkové stopy je bioLPG o 40 až 70 % šetrnější než běžné LPG. Ve srovnání s naftou je pak jeho uhlíková stopa ještě menší, protože produkuje o 90 % méně emisí CO2.

Vzhledem tomu, že je bioLPG identické s běžnou směsí propan-butanu, nejsou pro jeho využívání potřeba žádné úpravy kotlů či palivových systémů aut.

„Zatím se bioLPG vyrábí hlavně z rostlinných olejů. To ale není dlouhodobě udržitelné a lze očekávat, že v dalších letech se více rozvine jeho výroba z organického odpadu a celulózové biomasy,“ dodává k budoucnosti technologie Jiří Karlík. Podle údajů společnosti Primagas se očekává, že v roce 2022 naroste světová produkce bioLPG na 400 000 tun.

tisková zpráva

14 Comments on “bioLPG: ekologičtější alternativa pro auta na plyn?”

  1. BioLPG se jeví jako velmi slibné a ekologické palivo.
    BioLPG se jeví jako velmi slibné a ekologické palivo. Chemicky je úplně identické s běžným LPG. Z hlediska uhlíkové stopy je bioLPG o 40 až 70 % šetrnější než běžné LPG. Každému musí být jasné, že jedno vylučuje druhé…

      1. Tak pokud to bylo myšleno takto, v tom případě má i ropa
        Tak pokud to bylo myšleno takto, v tom případě má i ropa nulovou uhlíkovou stopu, protože ten uhlík byl v minulosti odebrán z atmosféry. A o uhlíkové stopě dřeva mám ten samý názor. To se mi vždy otevírá kudla v kapse, když vidím, jak se při čištění lesa naveze halda klestí na hromadu a pak se zapálí. Místo toho aby se nadrtila a rozvezla po vedlejším poli, kde nám zoufale chybí organika.

        1. Netuším jak to myslíte vy, ale pálení uhlí a ropy
          Netuším jak to myslíte vy, ale pálení uhlí a ropy nepovažuji za nulovou uhlíkovou stopu (i když ze skutečně dlouhodobého pohledu…). Nicméně dřevo ano.

          Rozporoval jsem vaše tvrzení, že BioLPG nemůže být zároveň chemicky stejné jako LPG a zároveň mít menší uhlíkovou stopu. Pokud ten uhlík do molekul LPG dotám z organické hmoty, tak dosáhnu stejného složení a zároveň menší uhlíkové stopy. V tom nemusí být žádný rozpor.

          1. Teď už asi chápu jak to myslíte vy. Nicméně
            Teď už asi chápu jak to myslíte vy. Nicméně nesouhlasím, že pálení čehokoliv je ve třetím tisíciletí OK. Stromy mají akumulovat CO které vytvoří člověk a zvířata vlastní existencí, poté se mají použít třeba jako stavební materiál.

            1. Dřevo je uzavřený koloběh uhlíku. Co se s tím stavebním
              Dřevo je uzavřený koloběh uhlíku. Co se s tím stavebním dřevem stane za pár desítek let až životnost dotyčné stavby skončí ?

              1) Hodí se na skládku, kde zetleje tedy změní se na CO2
              2) Hodí se do kamen, kde shoří a tedy změní se na CO2.

              Tedy výsledek je stejný, uhlík co se odebral ze vzduchu se tam zase vrátí.

              1. Chápu, jasně že je to uzavřený koloběh. Ne však tak
                Chápu, jasně že je to uzavřený koloběh. Ne však tak docela, protože nějakou energii spotřebuje i výsadba, kácení, dělení a doprava dřeva. Stavba může vydržet stovky let. Problém s CO2 potřebujeme řešit akutně, tedy CO2 ukládat a nepouštět do atmosféry. Jinak se můžeme zničit dříve, než je životnost dřevostavby. Se stejnou logikou bychom mohli říct, že stačí uhelné elektrárny přestavět na dřevo a je vyřešeno. I tak zbude dost činností, při kterých se co2 bude produkovat a prozatím k nim alternativa není.

  2. „…počet vyhlášených smogových situací a letos v zimě
    „…počet vyhlášených smogových situací a letos v zimě nebyla vyhlášena žádná.“

    Jestli to nebylo spíše teplou zimou, vloni tam toho bylo celkem dost: ZDE

    Druhak se v roce 2017 měnila pravidla pro vyhlášení smogových situací.

    Do třetice se od Nového roku změnil i způsob výpočtu indexu kvality ovzduší tak, že je shlazen tříhodinovým klouzavým průměrem (viz. ZDE )

    I přesto je možné, že se kvalita ovzduší opravdu lepší.

    1. Teplá zima udělá opravdu hodně, hlavně když jste v
      Teplá zima udělá opravdu hodně, hlavně když jste v území, kde dominuje znečištění z vytápění soukromých budov.
      I tak to zlepšování je patrné. Stačí si srovnat teplou zimu a rok 2019 s obdobným rokem 2008.
      Tady v MS kraji hodně pomohlo přitvrzení emisních limitů pro průmysl (ČR i PL) a rozjetí kotlíkových dotací a celoplošně v ČR pomáhá zpřísňování emisních limitů pro auta, osobní i nákladní.
      Teď zbývá dotáhnout do konce výměnu kotlíků. Dobrou zprávou je, že se rozhoupali i Poláci. Ti jak se (konečně) do něčeho pustí, tak pak začne lítat.

Napsat komentář