Velká bezpilotní letadla již nejsou doménou jen nejvyspělejších armád světa. Britský gigant BAE Systems poprvé otestoval bezpilotní civilní dopravní letadlo Jetstream. Pokud se technologie bezpilotních letadel ukáže jako životaschopná, může to znamenat největší leteckou revoluci od roku 1903, kdy bratři Wrightové poprvé vzlétli s motorovým letadlem těžším než vzduch.
foto: BAE Systems
Bezpilotní Jetstream
Na začátku článku je vhodné upozornit, že cílem není zkonstruovat velký bezpilotní letoun schopný přepravovat stovky lidí na palubě. Inženýrům jde především o konstrukci malých nákladních letadel, schopných autonomně dopravovat zboží z letiště na letiště.
BAE Systems pracuje na bezpilotním civilním letadle v rámci programu ASTRAEA (Autonomous Systems Technology Related Airborne Evaluation & Assessment). Projekt, na němž pracuje řada předních anglických a evropských průmyslových firem (Rolls-Royce, EADS) si klade za cíl sestrojit bezpilotní letadlo, schopné orientovat se a létat v hustém civilním leteckém provozu nad Evropu.
Britové svým testem dokázali, že podobný letoun není sci-fi. Úpravné turbovrtulové letadlo Jetstream dokázalo „autonomně“ vykonat 1610 kilometrů dlouhou cestu z anglického Prestonu do skotského města Inverness, a zpět. Slovo autonomně jsme dali do uvozovek, protože kontrolu nad letounem měl stále operátor v pozemním středisku.
foto: BAE Systems
Připomeňme, že Jetstream je dvoumotorové turbovrtulové letadlo od společnosti BAE Systems. Dokáže přepravit až 19 cestujících nebo 1805 kilogramů nákladu. Cestovní rychlost letounu je 426 km/h, dolet leží na hranici 1260 kilometrů.
Výhody a budoucnost civilních bezpilotních letadel
Proč vlastně firmy investují miliony dolarů do vývoje bezpilotních letadel? Bezpilotní letadla mají oproti pilotovaným mnoho výhod. Ač se to nezdá, jsou konstrukčně mnohem jednoduší. Odpadají konstrukční prvky nutné k vytvoření pracovních podmínek pro pilota – kokpit, sedadla, dveře do kokpitu, okna, přetlaková kabina, podpora života atd.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
Project Zero – elektrické letadlo, které se dokáže samo dobíjet
Poprvé vzlétl český elektrický ultralight společnosti Evektor
Elon Musk chce elektrická nadzvuková letadla a pátou dimenzi dopravy – Hypersmyčku
Výsledkem je konstrukčně jednoduší, lehčí a odolnější letadlo. Na druhou stranu, není nutno do bezpilotního letadla instalovat tuny high-tech elektroniky, protože současná letadla už jednoduše potřebnou elektronikou mají na palubě.
Vždyť v moderních dopravních letounech pilot funguje „pouze“ jako operátor, kontrolující elektronické systémy letounu. Bezpilotní letadlo musí mít především robustnější komunikační systém, senzory pro orientaci v prostoru (kamery, radary, LIDAR) a především důmyslný řídicí software.
Bohužel vyvinout bezpilotní civilní letoun je jedna věc, začlenit ho do běžného provozu je věc druhá. Největším problém je zajistit bezpečnost jak bezpilotního letounu, tak ostatních letadel v prostoru.
Jak trefně poznamenal magazín Gizmag: „Současná letecká doprava spoléhá spíše na interakci mezi lidmi a lidský úsudek, než na mechanické systémy.“ Než se odhodláme předat kontrolu nad svými životy strojům, bude to nějakou dobu trvat.
Každopádně mi připadá
Každopádně mi připadá jednodušší vymyslet bezpilotní systém, než bezřidičové auto. Auto musí reagovat v podstatě neustále každou vteřinu, kdežto letadlo má nejvíce práce akorát při startu a přistání.
Mám otázku, když i teď
Mám otázku, když i teď padají letadla kvůly technické závadě. A budoucnu „autonomní“ letadlo spadne na město a zabije desítky lidí. Budou lidé říkat „stalo by se to i s pilotem“ nebo řeknou, lidský pilot mohl navést letadlo na neobydlenou část…
Podle „Aircraft crashes
Podle „Aircraft crashes record office“ může za letecké nehody ze 70 % člověk, z 20 % technická závada stroje, cca 6 % počasí a ostatní. Některé zdroje říkají dokonce 80 %, protože se různé chyby (člověka, technické, počasí) prolínají.
Pokud odstraníme lidský faktor z řízení letadla, kolik životu uchráníme? To může být silný argument, pro rozvoj bezpilotních civilních letadel.
Ludsky faktor pri leteckych
Ludsky faktor pri leteckych nehodach tam sa nepocitaju len piloti, ktori mohli nieco zbabrat… moze to byt udrzba lietadla, technici ktori zabudli par srobikov, alebo nieco ine …obsluha letiska pod. aj ked bude to lietadlo autonomne stale bude mat ludsky faktor urcite zastupenie, lebo to lietadlo sa same nenavedie, nenatankuje, neopravi…lietadla padali, padaju a budu padat aj ked budu autonomne no a koniec koncov myslim si, ze v lietadle bude musiet byt niekto kto by to v pripade poruchy mohol riadit manualne cize zas sa dostaneme k tomu, ze uplne postaci autopilot a autonomne lietadlo bude stroj a pocitac, si predstavte, ze siet ovladacich prvkov pre tieto stroje zhodi, poskodi alebo infikuje nejaky heker co potom ?
ja osobne by som do toho nenastupil, radsej by som isiel pesi, ale to je len moj nazor nikomu tym nechcem nic vnucovat 🙂
Souhlasím. Vždy se může
Souhlasím. Vždy se může něco stát a jenom ten pilot v tom letadle je jistota i kdyby tam byl jenom jeden. A co zachvíli bude za nás něco i chodit, žvýkat. Lidé mají ovládat stroje a ne naopak.
Ano máte pravdu – stačí
Ano máte pravdu – stačí si jen vzpomenout na několik v nedávné době hrozících těžkých havárií dopravních letadel – špatně namontovaný kryt motoru, který upadl při startu, prasklé čelní sklo za letu, nezajištěný podvozek při přistání, hořící Li-ion baterie za letu a při pojíždění, nasátí ptáka do motoru při startu a následném přistání na řece Hudson atd., atd.
Za odvrácením katastrof byla vždy správná reakce pilotů. Jejich přítomnost na palubě letadla uklidňuje cestující, protože i piloti přeci chtějí bez problémů doletět do místa přistání. A jak bude reagovat stroj, to nikdo neví.
Zatím asi budou civilní
Zatím asi budou civilní bezpilotní letadla pouze nákladní. Také nevěřím, že by někdy Boeing 737 létal bez pilota na palubě. 🙂
Jinak, co se týče „manuálního“ ovládání. Většina moderních letadel léta „po drátě“, tedy veškere klaply, směrovky, motor se ovláda elektronicky „po drátě“. Pokud napadne hacker letadlo, ani pilot na palubě s tím nic neudělá.
Samozřejmě – většinou
Samozřejmě – většinou chyba pilota, hlavně toho, který již nežije, protože se při havárii zabil.
Ono to také trochu souvisí s vyplácením náhrad leteckými společnostmi za ztracené životy cestujících jejich pozůstalým. Ale tak to není jen v letectví, ale i v silniční a lodní dopravě.