Bateriová úložiště bez mýtů. Kdy dávají firmám smysl a co určuje návratnost?

Bateriová úložiště dnes řeší stále více firem a investorů, ale řada představ o nich je mimo realitu. Podle odborníků neplatí, že dávají smysl jen s fotovoltaikou, že návratnost je otázkou několika málo let ani že výnosy stojí na jednom trhu. Jak firmy o bateriích skutečně uvažují a co rozhoduje o ekonomice projektů, ukazují aktuální zkušenosti z praxe.

Baterie bez fotovoltaiky? Ano, stále častěji

Ještě donedávna platilo, že většina firem a investorů uvažovala o baterii jen jako o doplňku fotovoltaiky. To se ale změnilo s novelou Lex OZE III, která od loňského podzimu umožňuje stavět i takzvaná samostatně stojící bateriová úložiště, tedy projekty bez jakéhokoli výrobního zdroje.

Právě tato změna otevřela cestu k rychlému rozvoji baterií určených pro služby výkonové rovnováhy (SVR), kde baterie funguje jako flexibilní zdroj, který pomáhá stabilizovat síť.

„Mnoho projektů zaměřených na poskytování služeb výkonové rovnováhy dnes vzniká i bez propojení s fotovoltaikou. Umožnila to novela Lex OZE III, která otevřela možnost realizace samostatných bateriových úložišť,“ říká Filip Veselý, Technical Sales Manager společnosti Wattstor.

Ekonomika takového projektu ale nestojí jen na výkonu baterie. „Klíčová je především kvalita připojení, tedy smlouva o připojení (SoP) a vhodné místo, kde není nutné budovat stovky metrů dlouhou přípojku nebo provádět náročné terénní úpravy. Tyto položky mohou návratnost výrazně prodloužit,“ upozorňuje Filip Veselý.

Důležitou roli hrají také agregátoři, kteří dokážou spojit více menších baterií do jednoho celku a nabídnout je na trhu jako jeden zdroj. Díky tomu se mohou do SVR zapojit i projekty, které by samy nedosáhly na minimální požadovaný výkon 1 MW.

Realistická návratnost: U kombinace FVE a baterie delší, ale ekonomicky silnější

Návratnost je téma, kde se očekávání firem často rozcházejí s realitou. Zkušenosti z trhu ukazují, že investice do firemní fotovoltaiky se dnes vrací zhruba za pět let, zatímco kombinace fotovoltaiky (FVE) a bateriového úložiště (BESS) vychází na šest až osm let. Na první pohled to může působit jako méně výhodné řešení, ale podle odborníků je to zavádějící interpretace.

„Pořizovací náklady na systém doplněný o bateriové úložiště jsou sice vyšší než u samotné fotovoltaiky, oproti tomu je ale výrazně vyšší roční úspora či profit. Celková generovaná hodnota kombinovaného systému tak z dlouhodobého hlediska převažuje nad samostatnou FVE,“ vysvětluje Filip Veselý z Wattstoru.

Kombinace FVE a BESS totiž umožňuje využít více zdrojů hodnoty najednou – od maximalizace vlastní spotřeby přes snižování špiček až po řízení odchylek nebo zálohování kritických technologií. Zároveň ale platí, že baterie není univerzální řešení pro každého. „Návrh musí odpovídat konkrétnímu provozu, jeho zatížení a tomu, jaké tržní nebo provozní příležitosti dokáže využít. Může se samozřejmě stát, že ve speciálních případech není baterie smysluplným řešením,“ dodává Veselý.

Obecně platí, že větší baterie dávají ekonomicky větší smysl. Fixní náklady na engineering, instalaci nebo přípravné práce se totiž s velikostí projektu výrazně nemění.

Kde vzniká největší část výnosů

U bateriových projektů je důležité rozlišovat, zda jde o samostatné úložiště zapojené do služeb výkonové rovnováhy (SVR), nebo o instalaci za elektroměrem v rámci firemního provozu. Oba modely totiž stojí na zcela odlišných zdrojích hodnoty.

U samostatných projektů zapojených do SVR zprostředkovávají monetizaci agregátoři, takže přesná čísla nejsou veřejná. „Dle zpětné vazby od zákazníků i samotných agregátorů je stále hlavním pilířem příjmů samostatných bateriových úložišť technická flexibilita, tedy schopnost baterie rychle a spolehlivě reagovat na požadavky sítě a poskytovat stabilizační služby,“ popisuje Filip Veselý s tím, že obchodní flexibilita postupně nabírá na důležitosti a v budoucnu lze očekávat, že bude tvořit majoritní část příjmů.

U komerčních a průmyslových instalací za elektroměrem hodnota nevzniká na jednom trhu, ale součtem menších efektů – od maximalizace vlastní výroby z FVE přes snižování a limitaci špiček až po řízení odchylek a zálohování kritických spotřebičů. Právě tato kombinace mechanismů, která se v čase mění, tvoří pro firmy nejstabilnější a nejpředvídatelnější ekonomický přínos.

zdroj: tisková zpráva

15 Comments on “Bateriová úložiště bez mýtů. Kdy dávají firmám smysl a co určuje návratnost?”

          1. A konzultoval jsi toto tvrzení se svým kamarádem GrokAI? Asi by si měl, než se budeš pouštet do takových individuálních projevů. Vem si příklad z rozvědčíka Pávka. Jednou nepočká na Kolářův PR tým, zaimprovizuje, a už z něj padají soudružské bonmoty o „dělbě práce“.

            1. Ono jde hlavně o to, že se zde řeší FVE +BESS a ne nějaká trakční baterie do BEV plechovky.
              On ten 13G je vůbec pomatený více, než je zdrávo. Bez svého mozku AI Grok je debilní stejně jako s ním.
              A visper, kterýž už vůbec neví, která bije, mu ještě podkuřuje. Lulan bláznivý.
              Ano, to jsou ti zelení ekofašisti, kteří defacto vůbec nemají ponětí, o co vlastně jde,ale stačí jim hračky na baterky a budou se hádat do krve

  1. Finanční past kombinovaného systému (FVE + BESS) bez dotací.

    Přidáním baterie (BESS) bez dotační podpory se investice sice technicky vylepší, ale ekonomicky paralyzuje.

    Problém drahé kapacity: Průmyslová baterie zásadně zvyšuje pořizovací náklady (často o 40 až 80 %). Aby se tato investice vrátila, musela by baterie neustále cyklovat a ukládat obrovské množství energie.
    Sezónní limitace: V podmínkách střední Evropy solární baterie efektivně funguje jen od jara do podzimu. Od listopadu do února je osvit tak slabý, že panely nepokryjí ani denní spotřebu firmy a baterie zůstává prázdná. Tím se její reálné využití snižuje a návratnost prodlužuje na 11 až 14 let.
    Konec životnosti v bodě zvratu: Kolem 12. až 14. roku provozu, kdy se systém teprve dostává na nulu, chemické články v baterii degradují (kapacita klesne pod 80 %) a výkonové střídače jsou na konci životnosti. Firma tak musí reinvestovat obrovské částky do obnovy hardwaru dříve, než stačí cokoli vydělat.

    3. Kdy baterie bez dotace přesto dává smysl
    Aby se průmyslová baterie bez dotace zaplatila, nesmí sloužit jako pouhé úložiště pro solární přebytky. Musí firmě generovat peníze jiným způsobem:

    Ochrana drahé výroby (UPS): Pokud ve výrobě (např. slévárenství, plastikářský průmysl) způsobí i vteřinový výpadek sítě zatuhnutí strojů a škody za statisíce, baterie funguje jako stoprocentní záloha. Zde se neplatí ušetřenou elektřinou, ale eliminací výrobních ztrát.
    Srážení čtvrthodinových maxim (Peak Shaving): Firmy s těžkými stroji platí distributorovi obrovské peníze za rezervovaný příkon (rezervovanou kapacitu). Pokud baterie dokáže pokrýt krátkodobé ranní starty strojů, firma může u distributora trvale snížit rezervovaný příkon a ušetřit desítky tisíc korun měsíčně na fixních poplatcích.

      1. No počítal jsem si to pro maloodběratele za současných podmínek.
        Při nákupu platím „dráty“ (cca 600kč/MWh – 24 EUR/MWh) , při prodeji neplatím.
        špičky jsou denně 2, ranní špička má rozdíl ceny cca 50 EUR, odpolední cca 75 EUR (platí cca 240 dnů v roce).
        BESS má stavební cenu cca 120 EUR/kWh a výdrž cca 3000 (možná i 5000) cyklů.
        Takže za rok máte (0.05-0.024+0.075-0.024)*240 = 18.45EUR na kWh, prostá návratnost je 6.5 roku, životnost je 12-18 let.

        To je optimistický přístup bez započítání jakékoli ceny peněz a bez jakéhokoli pokrytí rizikových faktorů.

          1. Proto jsem psal „optimistický“

            Realita je výrazně horší – ceny předprodejena burze za poslední jsou mezi 85-105 EUR, s průměrem 95 a 90% cen v rozsahu 91-99 EUR/MWh

            Spot lítá děsivě – třeba včera v 1 ráno 126 EUR, ranní špička 134 EUR (takže by se nezaplatil ani poplatek za síť) v 13 hodin byla cena na 15 EUR a v 20 hodin byla 400 EUR. A když jsem kontroloval grafy, tak by ta baterie byla v zisku pouze při jednom cyklu denně (ranní špička je málokdy dost vysoká, aby pokryla náklady, ale odpolední je relativně často s rozdílem 100 EUR)

            Takže ideální případ – ve 13 hodin mít baterii úplně vybitou, do 16 hodin ji naplno nabít a mezi 19:30-21:30 ji naplno vybít. Tím se dostanete na jeden cyklus denně z rozdílem cca 100 EUR

            No a modelový výpočet na 1kWh – BESS stojí 120EUR/kWh, úrok dá banka na 7%, roční náklady na údržbu dám 10%, budu počítat na 10 let investici. V tomto případě jsou roční náklady 29.09 EUR

            No a za den vydělám při účinnosti cyklu 85% => 0.075(EUR/kWh)*0.85(účinnost cyklu) 0.06375 EUR
            29.09/0.06375=456 dní

            Takže při ceně BESS 120 EUR/kWh, peněz půjčených na 7% a 10ti leté životnosti bych musel vyrovnat 456 z 365 špiček za rok

            1. No tak jsem se ještě podíval na reálné informace a OPEX tam vychází na 1-3% takže pokud vezmu
              120 EUR/kWh, 10 let investiční horizont, cenu peněz 7%, roční náklady 2% tak jsme na nákladech 19.49 EUR/rok
              19.49/0.06375 = 305 dní/cyklů s rozdílem 100 EUR na špičce a to podobu 10ti let

              Pořád mi to připadá jako zatraceně riziková investice sázet na to že ten rozdíl špiček se udrží nad 100 každý den

Napsat komentář