Architekt Charles Wee navrhl a rozpracoval netradiční formu bydlení, která je odpovědí na život v oblastech stižených pravidelnými záplavami.
foto: LifeARK
Jeho projekt LifeARK má ale potenciál prosadit se všude, kde stoupá zvolna hladina vody. Lidstvo nemusí bojovat o souš, když bude mít plovoucí bydlení.
Nápadů na nejrůznější plovoucí města už byla vyprodukována celá řada, ale většině takových projektů chyběl realistický rozměr. Problémem bylo především to, že designéři, architekti nebo milovníci futuristických technologií vsadili na návrh celého komplexu. A ten by stál miliardy.
Oproti tomu Wee přichází k řešení z opačné strany, od nejmenší jednotky, obydlí pro jednu jedinou rodinu. A ta se mohou v případě potřeby sdružovat, a plán hladinových měst zvolna utvářet na přirozené bázi.
Náklady na pořízení jedné LifeARK jsou přitom nesrovnatelně nižší, než na celistvý komplex. A to především díky volbě užitých materiálů. Wee vsadil na modulární systém z HDPE (polyethylen s vysokou hustotou), ze kterého je možné z jednotlivých součástí rychle poskládat celé hladinové domy.
Každý dům je přitom plně nezávislý na síti, elektřinu si vyrábí sám s pomocí střešních solárních panelů, stejně jako si čistí vodu. „Tyto soběstačné domy mohou být buď ukotveny k pevnině, ke dnu, nebo k sobě navzájem,“ říká Wee.
Omračující je především jednoduchost a rychlost celé stavby. LifeARK, s užitnou plochou 60 metrů čtverečních, se skládá jen z dvaceti součástek. Malá kalifornská továrna, která se podílí na realizaci celého konceptu, je schopna vyprodukovat dvacítku kompletů za den.
K dispozici je už přitom první desítka modifikací. Ty dokáží na stejném profilu vytvořit rozšíření plovoucího domu, vybudují kontury kanceláře, dílny nebo obchodu, nebo plovoucí zahrady či skleníku.
Sehraný tým pak nemá problém sestavit celou konstrukci v terénu za dvě hodiny čistého času. Jednotlivé díly do sebe zapadají podobě, jako stavebnice Lego.
Charles Wee čerpal inspiraci od svého bratrance, který pracoval jako misionář na stanici v Santa Rosa Island. Ostrov uprostřed Amazonky je lokalitou, kde se každý rok na šest měsíců prakticky zastaví život.
Mohutná řeka totiž zvýší svou hladinu až o osm metrů. „Dřív jsem o životě tamní komunity vůbec netušil, ani o jejich neskutečné chudobě,“ říká Charles Wee. „Půl roku něco tvoří a budují, aby se pak dívali, jak to pohlcují vlny. A pak začínají nanovo.
LifeARK mi přijde jako cesta k řešení jejich situace. A vlastně nejen jejich. Uplatnění tato hladinová stavba nalezne všude na světě, kde jsou problém povodně nebo zvyšující se hladina vody.“
na začiatku píšu pozvolna, v ďalšom o amazonke a ôsmich
na začiatku píšu pozvolna, v ďalšom o amazonke a ôsmich metroch. a nespomínajú, čo tá rieka nesie. s prepáčením, kotva, lano a gyroskop plus tvar pontónu … tvrdím, že toto je riešenie na chatu umiestnenú v zaplavovanom poldri a nie do toku.
Faktem je, že než vymýšlet v Amazonii blbiny, tak by se
Faktem je, že než vymýšlet v Amazonii blbiny, tak by se měli odstěhovat kousek dál. Místa tam je prozatím dost, než bydlet u 8mi metrové pravidelné skorotsunami.
to je riešenie tak na rybník, priehradu. už na obyčajnej
to je riešenie tak na rybník, priehradu. už na obyčajnej rieke je problém s pohybujúcou sa vodou.
Nedávno k tomu něco vymysleli. Počkejte…. . Jo, myslím
Nedávno k tomu něco vymysleli. Počkejte…. . Jo, myslím že se tomu říká kotva 🙂
prúdiaca voda je o inom ako o udržaní sa na kotvišti.
prúdiaca voda je o inom ako o udržaní sa na kotvišti. preto sú v článku slová “ kde stoupá zvolna hladina vody“. najmä ZVOLNA.
Holt bude mít kotevní systém gyroskopy a při náklonu
Holt bude mít kotevní systém gyroskopy a při náklonu automaticky popouštět. Při snížení tahu lana zase naopak navíjet. Vím, jaké to je, držet loď v proudící řece, nicméně máme to už zmáknuté.
U nás dělali nástupní ponton kdysi, tady to ujíždění
U nás dělali nástupní ponton kdysi, tady to ujíždění vyřešili zaražením tří velkých íček do dna, a takovým válečkovým mechanismem který byl na jedné straně na pontonu a na druhé na íčkách, jenomže jak to nebylo dobře spočítané a všechna váha byla na jedné straně tak když zrovna ponton neseděl na dně tak byl dost do kopce. Pokud by to tady bylo ně 4 rozích, tak se to nestane.
Na regulované řece je to problém, tam jsme donutili vodu
Na regulované řece je to problém, tam jsme donutili vodu stoupat klidně o 4, 6, ale i 10m, když normálně by se zvedla tak o 1-1.5m, to je dost velký rozdíl v tom co ten pontonhaus a přístupové molo musí snášet.
Jinak rychlost proudění nebývá taková aby se to nedalo udělat, ponor bude zřejmě, i když to je celý dům, malý, takže ani odpor vodě by to nemělo nějaký dělat.