Společnost ARRIVA MORAVA zahájila provoz elektrobusu, který bude pravidelně obsluhovat kyvadlovou linku 850885 z Karlovy Studánky přes AS Hvězda až na Ovčárnu a zpět.
foto: Arriva
Elektrobus SOR EBN 10,5 v novém barevném provedení společnosti Arriva (modro-zelená barva v kombinaci s krémovou barvou) bude v provozu celoročně. Základní dobíjení vozidla bude probíhat po ukončení denního turnusu na provozovně v Bruntále. Pro mezidobíjení bude zřízena malá elektrodobíjecí stanice na AS Hvězda.
Představení elektrobusu a jeho předání do ostrého provozu proběhlo za účasti zástupců Moravskoslezského kraje, státní správy a samosprávy, KODISu, Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky, dopravce ARRIVA MORAVA a výrobce SOR Libchavy, na AS Hvězda. Odtud také vedla první slavnostní jízda elektrobusu na Ovčárnu a zpět.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
Elektrobus Škoda Perun je budoucností hromadné dopravy
„Elektrobus nabízí vysoký komfort cestování, jeho samotná jízda je dynamická a rychlá. Vozidlo se pohybuje velmi tiše, je ekologické, a neprodukuje škodlivé emise. ARRIVA MORAVA se snaží přispívat k ekologizaci dopravy snižováním emisních zátěží v regionech nákupem nových moderních vozidel splňujících přísné emisní normy. Pořízení elektrobusu je toho dalším příkladem. Skupina Arriva je prvním soukromým dopravcem v České republice, který vlastní a provozuje elektrobus,“ řekla při slavnostním zahájení provozu Pavla Struhalová, místopředsedkyně představenstva ARRIVA MORAVA.
„Vozidlo, které je z velké části nízkopodlažní, je vybaveno mechanickou plošinou pro nástup pohybově handicapovaných občanů a cestujících s kočárky,“ dodala Struhalová.
„Elektromobilita může významně přispět ke zlepšení kvality ovzduší v celém Moravskoslezském kraji, a tím i životních podmínek občanů. Proto plně podporujeme její rozvoj. Jde o dopravu budoucnosti,“ uvedl náměstek moravskoslezského hejtmana pro dopravu a životní prostředí Daniel Havlík.
Dodal, že Moravskoslezský kraj se v loňském roce podpisem memoranda o spolupráci se Skupinou ČEZ oficiálně připojil k projektu Elektromobilita Skupiny ČEZ s cílem podpořit rozvoj této formy dopravy na severu Moravy a ve Slezsku.
V rámci této spolupráce byla například v roce 2013 uvedena do provozu nová dobíjecí stanice umístěná přímo před krajským úřadem v Ostravě, krajští úředníci také používají jako běžné služební vozy dva elektromobily, které má kraj zapůjčeny.
„Automobily na tradiční paliva používáme denně při vyřizování pracovních povinností. Při jejich výměně za elektromobily se výrazně sníží produkované emise, hlučnost i náklady na provoz,“ upozornil hejtmanův náměstek Daniel Havlík.
Společnost ARRIVA MORAVA a.s. je zapojena v projektu ECOSTARS, ve kterém získala prestižní ocenění tří hvězdiček. Projekt ECOSTARS hodnotí dopravce na mezinárodní úrovni jak podle složení vozového parku, tak i podle využívání alternativních paliv nebo školení řidičů na úspornou jízdu.
Elektrobus SOR EBN 10,5 je dvounápravový třídveřový autobus délky 10 370 mm, šířky 2 525 mm a výšky 2 920 mm, který má kapacitu 19 sedadel + 6 sklopných a 66 míst k stání s jedním bezbariérovým prostorem pro přepravu cestujícího na invalidním vozíku či dětského kočárku.
Vozidlo je vybaveno elektromotorem o maximálním výkonu 180 kW/400 V AC s trvalým výkonem 120 kW/400 V AC. Dojezdová vzdálenost na jedno nabití se pohybuje mezi 140 až 160 kilometry. Provozní hmotnost elektrobusu je 9 800 kilogramů, elektrobus má trakční akumulátory (litium – iontové baterie – LiFeYPO4 2,5÷4,25 V/300Ah – 180 článků).
Trakční baterii lze dobít za 8 hodin „pomalým“ nabíjením (32A) – včetně vybalancování článků (nutné 1x denně). Při nabíjení je možné navolit předehřev interiéru vozu, tak aby byl vytopen při odjezdu. Dále je možné nabíjet baterii „rychlonabíjením“ (až 250A), úměrně proudu se zkracuje čas nabíjení až na 1 hodinu.
Společnost ARRIVA MORAVA provozovala k 31.srpnu 2014 celkem 769 autobusů, z toho 163 nízkopodlažních. Firma zaměstnává 1273 pracovníky, z nichž je téměř devadesát procent řidičů autobusů. Denně dopravce zabezpečuje provoz na více než 8 000 autobusových spojích, v roce 2013 firma přepravila 47 930 tisíc cestujících.
Od 1. července 2013 došlo ke změně obchodního názvu společnosti z dřívější Veolia Transport Morava a.s. na dnešní ARRIVA MORAVA a.s. Firma je největším autobusovým dopravcem na Moravě a ve Slezsku. Na svých linkách a spojích přepraví firma více než 47 milionů cestujících ročně.
Rád bych věděl, kolikrát
Rád bych věděl, kolikrát nahoru (5,5 km) vyjede bez dobití, notabene při – 15°C a plný lyžařů…
A proč jste si vybral jen
A proč jste si vybral jen tu cestu nahoru? Při cestě dolu se mu zase naplní baterie rekuperovanou energii. Že by se vám nádrž nafťáku naplnila cestou z kopce naftou, tak to se vám opravdu nepovede ani náhodou. Podle mne zcela ideální trasa pro elektromobil, která využije na 100% jeho přednosti.
Protože nahoru ho to bude
Protože nahoru ho to bude stát moře sil, tak jsem chtěl vědět, kolik mu jich ještě zbude….
Jednoduše – kolik
Jednoduše – kolik potřebujete energie na posunutí břemene do výšky, tolik ji zase získáte zpět, když břemeno spustíte dolů. Ubyde pouze to, co se vytratí díky ne 100%ní účinnosti rekuperačního systému. A samozřejmě ztrátám díky jízdím odporům (jako valivý či aerodynamický odpor), ale ty jsou stejné i na rovině. Elektromobil s možností rekuperace z hlediska energetického „vyhlazuje“ hory, jakoby téměř nebyly. V tom je genialita elektromobilu, která ne úplně každému dochází. Může se to zdát absurdní, ale hory jsou pro elektromobil ideální.
To zní pěkně. A kolika
To zní pěkně. A kolika procentní účinnosti rekuperace se dá nyní dosáhnout?
Reálné čílso neexistuje.
Reálné čílso neexistuje. Můžeme si říct, jakou účinnost má technika – rekuperační řetězec v autě, ale kolik to opravdu rekuperuje, záleží ze všeho nejvíce na reálném terénu. Technicky je to účinnost převodu kola-motor * účinnost elektromotoru x účinnost nabíjení. Což budeme tak okolo 0.7 . Ale je terén pozvolný bez zatáček, kde se přibržďuje průběžně? Nebo je to jeden krátký „padák“ se zatáćkami, kde před kaźdou zatáčkou témér zastavíte a výkonové jde o špičku, která se stejně musí řešit kotoućovou brzdou, protože el. motor takový výkon nemá? Takže nakonec můžete posbírat od 10ti procent třeba až k 70 procentům v ideálním pŕípadě.
Mohu z praxe potvrdit. Na
Mohu z praxe potvrdit. Na slovenském Ezrazu jsem několikrát denně jel trasu nahoru dolů do kopce jako sjezdovka. Viz příspěvek Tatry nie chcú CO2 aneb postřehy z jízdy a 1.srazu elektromobilů Ezraz na Slovensku na webu http://teslaclub.sk/forum/všeobecné-fórum/autá-a-doprava/841-jazdíme-s-elektomobilom. Mimo jiné i trasu Starý Smokovec Hrebienok, 2 km s převýšením 600 metrů. Ano, do kopce to žere jako americký spalovák šestilitr V8, tedy i trávu kolem cesty. Dílky baterie ubývají před očima. Ovšem když vyjedete nahoru, musíte zase dolů. To Vám ty dílky před očima opět naskakují zpět. Nemusíte do Tater, stačí zkusit přejezd přes Libavou na trase Ostrava-Olomouc. Jak na klesání k Olomouci, tak do Fulneku, si to můžete vyzkoušet.
Pátral jsem a wikipedie o
Pátral jsem a
wikipedie
o rekuperaci u elektromobilu v odstavci ‚Účinnost‘ zmiňuje: „v praktickém provozu až o přibližně 25 %“.
Dál už se mi nechtělo hledat. Úplný zázrak to zase není, ale potěší to.
(teoreticky – pokud to nahoru vezme čtyři dílky, tak dolů to vrátí v nejlepším případě jeden)
Hm. To je takový údaj,
Hm. To je takový údaj, jako kdyby jste si na Wiki přečetl, že spalovací motor dokáže jezdit až přibližně za 2L/100 a jal se z toho odvozovat dalekosáhlé závěry pro všechny spalovací motory.
Za prvé jde o trasu – to „v praktickém provozu“ znamená právě pro půměrnou trasu, kde příležitost pro rekuperaci je pouze při zpomalování a brzdění, což skutečně běžně není více než 1/4 jízdy. To ovšem neplatí pro horskou trasu, kde dolů v podstatě brzdíte neustále. A za druhé se to liší elektromobil od elektromobilu, jak výkonné mají motory, které při rekuperaci slouží jako brzdy. Čím méně výkonný motor, tím méně výkonná brzda, tím méné výkonových špiček dokáže pochytat a ke slovu přichází normální třecí brzda, kde se samozřejmě energie utratí při zahřívání destiček. Odhadem u takovéto trasy se nasbírá zpět cestou dolů 60-70% energie vynaložené na cestu nahoru.
Já se domnívám, že toto
Já se domnívám, že toto právě ideální není právě pro to prudké a jednostranné zatížení. Naštěstí je krátké. Za ideální považuji spíše městské rozvážky.
já osobně si myslím že
já osobně si myslím že panely na střeše busu se vyplatí stejně tak jako panely kdekoli jinde. prostě návratnost cca 10 let. jenže z praxe můžeme říci že busy v čr mají vyšší životnost s tím že panely by mohly jít přemontovat na novější kusy 🙂
ještě neopoměňme že se byť nepatrně, ale přece prodlouží dojezd mezi zastávkami 🙂
Padla zde zmínka o
Padla zde zmínka o solárních panelech na střeše autobusu.
To by neměl být problém spočítat. Délka autobusu cca 10 metrů, šířka 2,5 metru nám dává celkovou plochu 25 čtverečných metrů. Z těch odpočítáme asi tak 3 metry na střešní větrací otvory (nebo co to tam je) a zbývá nám na panely 22 metrů.
Kolik se z nich dá v našem středoevropském pásmu a počasí v průměru vyzískat už nechám kovanějším odborníkům, ale žádný zázrak to asi nebude.
Když se podíváme na stránky pana Kubiše (buď mu věčná sláva), dostaneme již nějaká konkrétní čísla.
Při těchto
technických parametrech
má takovouto
výtěžnost
.
Dovolil jsem si udělat z těchto dat malou
tabulečku
.
Domnívám se, že vzhledem k tomu, že se jedná o data za 66 měsíců, mají již jistou vypovídací hodnotu.
Kubiš panely 66 metrů; autobus 22 metrů čtverečných
Kubiš denní průměr za celý rok 23 kWh; autobus 7 kWh (třetinu)
Kubiš (zima měsíce 10 – 2) denní průměr 12 kWh; autobus 4 kWh (třetinu)
Kubiš (léto měsíce 3 – 9) denní průměr 31 kWh; autobus 10 kWh (třetinu)
Jestli za těchto podmínek má smysl autobus ‚opanelovat‘ si musí každý rozhodnout sám.
Záleží pouze na ceně, za
Záleží pouze na ceně, za kterou jsou v Arrivě schopni nakoupit elektřinu na dobíjení elektrobusu. Pokud denní proud za +-5,- Kč za 1 kWh a noční proud za +-2,50 Kč, kdy instalace fotovoltaiky na střechu vyrobí v průměru 7 kWh denně, tak ušetří +-35,- respektive +-17,50 Kč. Je to málo, takže bych to spíše viděl jako marketingový tah ve stylu „elektrobus v přírodní rezervaci používá zelenou elektřinu a dobíjí se průběžně sluncem“.
ještě by to chtělo dodat
ještě by to chtělo dodat solární panely na střechu a bylo by to dokonalé, jen otázka kolik by to stálo a zda by se to vyplatilo ? já si myslím že ano 🙂
Moraváci jsou čímani. V
Moraváci jsou čímani. V elektromobilitě jsou rozhodně dál než Češi. Arrivě i Libchavské SORce přeji další uzkou spolupráci v nahrazování klasických medií medii jež má SOR ve své nabídce at se jedná o elektrobusy nebo CNGbusy.
haha…no to sou
haha…no to sou koumáci!
Jakej má význam se tu chlubit, jak město na Moravě, kde pracují ouřadové, mají e- auta zapůjčený???
No opět pobavilo, z jejich platů a dotací od státu, by to vozidlo byť JEDNO mohli koupit!!!
číman ste vy, fakt trapny….