Zkapalněný zemní plyn: nový zdroj energie pro lodě a nákladní auta?

Podle studie, která byla dnes zveřejněna v Berlíně, může zkapalněný zemní plyn () významně přispět k diverzifikaci paliv používaných v dopravě a snížit emise skleníkových plynů u lodí a těžkých nákladních vozidel.

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) odhaduje, že mezinárodní obchod s plynem vzroste do roku 2040 o dvě třetiny, přičemž z více než 80 % se na tomto nárůstu bude podílet právě LNG. V současné době se LNG na spotřebě zemního plynu podílí 8 až 9 %, ale do roku 2040 by tento podíl mohl činit přibližně 14 %.
foto: Shell

Studie s názvem „LNG – nový zdroj energie pro lodě a nákladní automobily? Fakta, trendy, výhledy“ byla zpracována společností Shell ve spolupráci s Německým střediskem pro letectví a kosmonautiku (Deutsches Zentrum für Luft- und Raumfahrt, DLR) a Technickou univerzitou v Hamburku (TUHH) v rámci širší diskuse o ekologičtějších druzích paliv.

Vzhledem k předpokladu, že do roku 2040 bude celosvětově v provozu 6 000 velkých lodí poháněných LNG palivem a v EU bude do té doby jezdit 480 000 nákladních vozidel na LNG, by se emise skleníkových plynů v lodní dopravě mohly snížit o 132 milionů tun a až o 4,5 milionu tun v těžké nákladní silniční dopravě v závislosti na technologii motoru.

V případě 30% podílu Bio-LNG u nákladních vozidel by se emise snížily o dalších 20 %. Celé odvětví dopravy v Německu v současné době vytváří přibližně 166 milionů tun skleníkových plynů.

„V lodní dopravě vidíme velký potenciál LNG paliva zejména u kontejnerových lodí, které kvůli vysokým energetickým nárokům spotřebovávají poměrně hodně paliva. U lodí pro osobní přepravu bude naopak využití LNG spíše novinkou. Nahrazení těžkých topných olejů zkapalněným zemním plynem by mohlo vést k významnému snížení emisí,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Shell v Německu, Dr. Jörg Adolf.

„V komerční silniční dopravě je LNG palivo obzvláště vhodné pro těžká nákladní vozidla jako náhrada motorové nafty. Aby však bylo možno dosáhnout výraznějšího snížení emisí, potřebujeme LNG získávat z obnovitelných zdrojů, jako např. Bio-LNG,“ vysvětluje odborník na dopravu, Dipl.-Ing. Andreas Lischke z DLR.

V dopravě jsou hlavním zdrojem látek znečišťujících ovzduší lodě. Mezinárodní lodní doprava je navíc zdrojem zhruba 3 % celosvětových emisí CO2. LNG se v současné době považuje za jedinou rozumnou a komerčně vyspělou alternativu k lodním palivům na bázi ropy.

Studie na základě této skutečnosti předpokládá, že v období do roku 2040 poroste flotila plavidel poháněných LNG výrazně rychleji než celkový celosvětový počet plavidel. K nejdynamičtějšímu růstu dochází u kontejnerových lodí, zatímco lodě pro osobní přepravu včetně výletních lodí a trajektů budou v tomto ohledu sehrávat průkopnickou roli.

V silniční dopravě je LNG palivo primárně vhodné pro použití v těžkých nákladních vozidlech. Pokud provedeme projekci současných trendů až do roku 2040, lze očekávat, že do této doby vzroste v rámci EU celkový počet těžkých nákladních vozidel jezdících na LNG o 307 000 na 2,76 milionu.

Zhruba 480 000 (17 %) z těchto těžkých nákladních vozidel bude používat k pohonu motor na LNG, který nahradí spotřebu celkem 11,5 miliardy litrů nafty. Dnes po silnicích jezdí přibližně 4 000 nákladních vozů na LNG.

„Pro zavedení a udržení používání nízkoemisního LNG je nutné zajistit technologicky otevřenou podporu pro využití obnovitelných zdrojů v rámci dodavatelského řetězce LNG a podporovat budování potřebné infrastruktury. Je nutné přesvědčit uživatele o výhodách LNG jednoznačnými ekonomickými výhodami – například prostřednictvím regulačních a finančních nástrojů,“ uvádí Adolf.

Konvenční zemní plyn stejně jako bioplyn se čistí ve speciálních zařízeních. Následně se ve zkapalňovacích stanicích ochlazením na teplotu -162 °C zkapalňuje na kryogenní LNG. Speciální tankery přepravují LNG na velké vzdálenosti do místa určení, kde se opět převádí do plynného skupenství a je dodáván do rozvodné plynovodné sítě nebo dopraven potrubím přímo k průmyslovým uživatelům. LNG lze také ukládat ve formě kapaliny do kryogenních zásobníků, ve kterých může být k dispozici jako palivo pro lodě a nákladní automobily.

Ve srovnání s naftou se při spalování LNG uvolňuje až o 25 % méně CO2, až o 90 % méně oxidu dusíku a téměř nulové množství oxidů síry a tuhých částic. Nafta se prodává v litrech, zatímco LNG se prodává v kilogramech, přičemž s ohledem na energetickou hustotu odpovídá 0,72 kg LNG paliva jednomu litru nafty.

Konsorcium BioLNG EuroNet v čele se společností Shell oznámilo plány vybudovat ve střednědobém výhledu celkem 39 čerpacích stanic na LNG podél hlavních dopravních tahů od Španělska až po východní Polsko.

V současné době Shell provozuje devět čerpacích stanic na LNG v Nizozemsku, Belgii a Německu. Během následujících 12 měsíců se plánuje otevření dalších čtyř stanic v Německu.

tisková zpráva

20 Comments on “Zkapalněný zemní plyn: nový zdroj energie pro lodě a nákladní auta?”

    1. No ale lepší než když u ropných vrtů často v minulosti
      No ale lepší než když u ropných vrtů často v minulosti hořeli ty obří plameny, když nevěděli co by jiného s odpadním zemním plynem dělali, ne?
      Supernásilná těžba plynu frakováním je ale už hovadina, to souhlasím.

  1. Zkapalňování zemního plynu na LNG je velmi energeticky
    Zkapalňování zemního plynu na LNG je velmi energeticky náročné, vyplatí se tak jen v rámci globální oceánské přepravy, příslušných přístavů a jejich okolí.
    Bio LNG je naprostá hovadina, to už je výhodnější vyrábět bio kapalná paliva.

    1. Těžit, skladovat, zkapalňovat chlazením, dopravovat, opět
      Těžit, skladovat, zkapalňovat chlazením, dopravovat, opět skladovat a zplyňovat ohřevem, opět dopravovat a plnit pod tlakem, tedy stlačovat. Kdy už ti idioti pochopí, že tohle stojí hafo elektřiny, na kterou už elektrická vozidla včetně bateriových dávno jezdí? Takže ušetřené emise oproti spalování nafty a oleje se přidají právě z těchto procesů?

      1. Kdyz se to za oceanem zkapalni a az pri spotrebe v lodi ci
        Kdyz se to za oceanem zkapalni a az pri spotrebe v lodi ci kamionu prevede do plynneho stavu diky odpadnimu teplu z motoru/turbiny, tak to neni zase tak spatne. Rusove transportuji velke mnozstvi LNG lodi ze 3 pristavu v severnim polarnim mori do Ciny. Poloostrov Jamal nema pipeline. Rusove kritizuji jen americky LNG jako nemozny, drahy, spatny, ale sami to uz delaji ve velkem. Je to jejich propaganda aby sme to nechteli z USA. Ja chci radeji US LNG, nez rusky z trubky. Levne je vzdy na konci prilis drahe.

        1. Jenže ono to opravdu energeticky náročné je. Vždycky se
          Jenže ono to opravdu energeticky náročné je. Vždycky se tu na hybridu (a autoforu a iděs pravidelně) objeví oblíbená hláška že má elektromobil výfuk v nejbližší elektrárně. V článku se imperialisti opět tváří, že plyn padá z nebe a počítají jen s emisemi, co vzniknou spalováním. Ne celkové energetické náklady na palivo LNG a emise z nich.

              1. Ten plyn se zkapalní na místě těžby, takže se využije
                Ten plyn se zkapalní na místě těžby, takže se využije energie plynu, který nemusí dál přepravovat.
                Předpokládejme, že odpadní teplo ze zkapalňování se využije k vytápění. Pokud se bude LNG zplyňovat použitím tepla z okolí, může velkou část energie vrátit. Použije se vlastně teplo okolního prostředí např. pro pohon turbíny. Jestli se to využívá, nevím, technicky to možné je.
                Podle mě, LNG pro pohon lodí smysl má a pro pohon náklaďáků taky.

          1. Priznam se, ze me pobavila myslenka letadlove lode navrzene
            Priznam se, ze me pobavila myslenka letadlove lode navrzene jako plachetnice 🙂
            Stari moreplavci meli mesice na dopluti. Dnes jsou presne dane terminy, ktere by se tezko predpovidaly, kdyz by zalezelo na vetru a slunci.
            Co zadratovat ocean, stejne jako to dela Nemecko na dalnicich? 🙂 A nebo bezdratovy prenos energie (napr laserem)? 🙂
            Asi si budeme muset pockat na vyssi hustotu akumulatoru…

            1. Mně vyšlo, že by loď Glovis, která vezla TM3 do Evropy za
              Mně vyšlo, že by loď Glovis, která vezla TM3 do Evropy za tu cestu potřebovala zhruba 4 GWh energie. Její plocha je 6400 m2, tak být celá pokrytá solárními panely, dá to přibližně 1 GWh/rok, takže kdyby nevadila plavba 4 roky místo 4 týdnů, tak by mohla plout jen na slunce 😀

              1. Plout jen na slunce s těžkou nákladní lodí se současnou
                Plout jen na slunce s těžkou nákladní lodí se současnou technologií asi těžko půjde. Ale s kombinací slunce/vítr/voda už by se toho dalo dělat trochu víc. Co třeba vysokoteplotní TČ, které odebere teplo okolní vodě, ohřeje médium nad bod varu, vzniklá pára pohání šroub a generátor, energie z generátoru pohání TČ. Vody je kolem lodi nevyčerpatelné množství. Dokázal by někdo spočítat energetickou bilanci takovéto soustavy?

Napsat komentář