Závod o největší větrnou turbínu světa přináší unikátní technická řešení

redakce - 19 Listopad 2020

Ve světě v současné době probíhá závod o největší větrnou turbínu. Odehrává se zejména mezi evropskými, americkými a čínskými výrobci. Všichni přitom musí řešit složité technické problémy už při testování jednotlivých komponentů.I ti největší experti přiznávají, že třeba jen pouhá manipulace s lopatkou dlouhou přes sto metrů je na hranici současných technických možností. Pokrok ve větrné energetice tak generuje rozvoj celé řady dalších technických oborů.<br />

I ti největší experti přiznávají, že třeba jen pouhá manipulace s lopatkou dlouhou přes sto metrů je na hranici současných technických možností. Pokrok ve větrné energetice tak generuje rozvoj celé řady dalších technických oborů.

foto: Al3xanderD, licence Pixabay

Pravidlo, že větší je lepší, platí především u elektráren na moři. Mohutnější rotory a delší lopatky projektanti navrhují proto, aby turbína byla méně citlivá na kolísání větru, její výkon se dal lépe předvídat a fungovala i při nízkých rychlostech větru.

Největší turbína na světě, kterou chce americká General Electric (GE) uvést na trh v roce 2021, bude mít výkon 12 MW, průměr rotoru 220 metrů a lopatku dlouhou 107 metrů. Měla by být schopná generovat až 67 GWh ročně.

Pro dopravu turbíny na zkoušky na moře muselo testovací centrum použít velká plavidla a těžké mobilní jeřáby o hmotnosti až 250 tun. Série dynamických, statických a únavových testů má potvrdit, že turbína za dobu své životnosti vydrží až 100 milionů otáček. Celkem jde o několik milionů měření.

V současné době ve světě vzniká několik speciálních testovacích center zaměřených právě na obří větrníky. GE by už tento měsíc měla otevřít další unikátní technologické středisko ve Wieringerwerf na severu Nizozemska, které bude zkoumat především systémy fixující lopatky k náboji turbíny a umožňující jejich náklon, což umožní maximalizovat množství využité energie větru. Očekává se, že pokrok v této oblasti umožní navrhovat ultra velké lopatky o délkách okolo až 120 metrů.

Projekt na měření aerodynamiky velkých větrných turbín, první svého druhu na světě, odstartovala v německém Bremerhavenu společnost Fraunhofer IWES. Jako testovací vzorek bude sloužit větrná turbína Adwen o výkonu 8 MW a průměru rotoru 180 metrů. Cílem je posoudit, zda stávající výpočetní modely platí rovněž pro mamutí větrné turbíny na moři. Dosavadní výpočetní modely totiž vycházejí z dynamiky tekutin a jejich přesnost byla ověřena jen na menších turbínách.

Vědci z Technické univerzity v Dánsku zase na katedře větrné energie instalovali zkušební zařízení pro dynamické testy turbín na odhalení skrytých vad. Senzory zde sledují, jak v průběhu času a při změně zatížení narůstá poškození lopatek s předem vestavěnými vadami.

Cílem projektu je vytvořit digitální dvojče každé lopatky, které by modelovalo její budoucí stav. Vědci očekávají, že tímto způsobem by řídící středisko větrné farmy mohlo předpovědět poruchy lopatek dříve, než k nim dojde.

V závodě o největší mořský větrník dotírají na v současné době vedoucí General Electric další firmy. Letos v květnu představila svého obra Siemens Gamesa. Rotor má mít o 2 metry větší průměr (222 metrů) a lopatka bude o metr delší (108 metrů) než turbína GE.

Prototyp by měl být hotový v roce 2021 a komerční nasazení se očekává v roce 2024. Siemens Gamesa chce tímto krokem udržet více než 50% podíl na světovém trhu větrné energie.

Pozadu nehodlá zůstat ani Čína. V červnu 2020 skupina MingYang Smart Energy Group zveřejnila projekt 11 MW turbíny. Prototyp s průměrem rotoru 203 metrů chce mít společnost hotový v roce 2021 a komerční výrobu plánuje v roce 2022.

Turbína bude mít hybridní lopatky dlouhé 99 metrů z vláken ze skla a uhlíku, převodovka dostane podobné parametry jako převodovky pro letecké motory. Kompaktní design by měl zajistit maximální izolaci vnitřku gondoly proti korozi způsobené slaným mořským vzduchem.

Elektřina z větru hraje ve světové energetice stále větší roli. Celková kapacita všech turbín na konci roku 2019 dosáhla 650,8 GW. V roce 2019 bylo přidáno 59,7 GW, což je podstatně víc než v roce 2018 (50,3 GW).

Rok 2019 tak byl druhým nejsilnějším větrným rokem z hlediska tempa růstu, které bylo 10,1%. Větrné turbíny na konci roku 2019 pokrývaly více než 6% celosvětové poptávky po elektřině.

tisková zpráva
Zpět na HybridPřidat komentář

Super - takze se dostanem v roce 2021 na srovnatelny vykon
1 vetrnik 12GW jako nase dva nove bloky v Dukovanech 12 GW.
- cena dvo bloku cca 350-500 Miliard
- cena vetrne turbiny 15 mil$ = 340 milionu

Obrázek uživatele Jolinar

Vitr:
12MW * 1000ks = 12GW
340mil * 1000ks = 340mld
- nevyzaduje zadne palivo, ale jeji vyteznost je nizsi. Nevyzaduje sanaci na konci zivotnosti, vrtule se da rozemlet nebo zahrabat na obycejne skladce.

Uran:
12GW = 350-500mld.
- vyzaduje palivo a ma mnohem vetsi provozni naklady, ale taky ma mnohem vetsi vyteznost. Vyzaduje nakladnou sanaci na konci zivotnosti a skladovani vyhoreleho odpadu.

- Rekl bych, ze zatim maji na trhu misto oba dva zpusoby vyroby elektriny. Oba produkuji jen male mnozstvi emisi v porovnani s fosilnimi zdroji.

V textu je uvedeno 1 VE = 12MW.


e-stationSleva na profesionální nabíjecí stanici Webasto LiveNabíječky elektromobilů CircontrolVOLTDRIVE - Ideální řešení pro domácí nabíjení vašeho vozu.