Vodíkový náklaďák Toyoty vyšplhal na Pikes Peak

Na slavnou coloradskou horu se vetřel bezemisní vodíkový nákladní vůz, který Toyota postavila se svým americkým partnerem, značkou Kenworth.

Vodíkový náklaďák od Toyoty a Kenworth na Pikes Peak
foto: Toyota

Vyjet na horu Pikes Peak v Coloradu je obrovská výzva. Právě proto se tu již více než 100 let pořádá legendární závod do vrchu Pikes Peak International Hill Climb. Vyjet na vrchol strmící do výše 4302 m n.m. ovšem může pro některá auta představovat tvrdý oříšek.

Odvážlivci musejí zdolat prudká stoupání a více než 150 zatáček. Tím větší úspěch je zvládnout tuto trasu v těžkém náklaďáku třídy 8. Přidáme-li ještě další komplikaci – dorazit na vrchol s nulovými emisemi, máme tady výzvu, s níž si málokdo poradí.

A právě to si daly za úkol firmy Kenworth a Toyota, které se rozhodly vyjet na Pikes Peak nákladním autem Kenworth T680 FCEV s vodíkovým pohonem od Toyoty.

Kenworth T680 FCEV je elektromobil napájený palivovými články, jež vytvářejí elektřinu v reakci vodíku a kyslíku, postavený společně společnostmi Kenworth a Toyota Motor North America Research and Development. Nákladní vůz pohání větší verze vodíkového motoru ze sedanu Toyota Mirai.

Generuje výkon 350 kW a umožňuje dojezd 560 km. Natankovat všechny vodíkové nádrže Toyoty trvá 15 minut. Kenworth T680 FCEV je první vozidlo tohoto typu, které vyjelo na Pikes Peak. Jízda měla veřejnosti ukázat možnosti vodíkového nákladního auta.

„Převýšení na trati činí 1430 m, přičemž průměrný náklon mírně překračuje 7 %. Jsou tu ale dlouhé úseky s náklonem 10 procent nebo více. Při stoupání do kopce disponoval náš vodíkový nákladní vůz značným výkonem, dobře zvládal extrémní výšky a ve 156 zatáčkách a serpentýnách vykazoval dobré jízdní vlastnosti,” řekl Brian Lindgren, ředitel pro výzkum a vývoj Kenworth.

Vodíkové nákladní vozy pro přístav Los Angeles

Kenworth a Toyota Motor North America již delší dobu spolupracují na programu výstavby 10 bezemisních nákladních aut Kenworth T680 FCEV na zakázku přístavu v Los Angeles.

Správa přístavu chce takto přispět k rozvoji vodíkového automobilového průmyslu, snížení emisí CO2 produkovaných v důsledku její činnosti a zlepšit kvalitu ovzduší v okolí.

„Doposud jsme postavili pět z plánovaných deseti nákladních aut na palivové články. Vozy již slouží k dopravě zboží v losangeleském přístavu. Ostatních pět FCEV se připravuje a používat se začnou začátkem tohoto roku,“ dodal Brian Lindgren.

tisková zpráva

57 Comments on “Vodíkový náklaďák Toyoty vyšplhal na Pikes Peak”

  1. Toto je výkon doslova na zaplakanie 🙁
    Výstižnejší nadpis

    Toto je výkon doslova na zaplakanie 🙁
    Výstižnejší nadpis článku by bol: „Vodíkový náklaďák Toyoty sa doplazil na Pikes Peak“
    Ono sa s 350kW výkonom ani nič iné, ako jazdiť bez návesu, vlastne ani nedá. A do cieľa prišiel už s prázdnymi baterkami a ledva sa vyštveral.
    Tesla SEMI tam dorazí s plným návesom a s lepším časom.

        1. Myslím, to tak, že výkon 350 kW rozhodně nevylučuje
          Myslím, to tak, že výkon 350 kW rozhodně nevylučuje tahání nákladu (jak píše pomýlenený Teslák). Jako raketa to do kopce v zatáčkách rozhodně nepojede – ostatně jako žádnej naloženej náklaďák nebo kamion – např scania je na tom takto:
          https://www.scania.com/cz/cs/home/experience-scania/news-and-events/News/archive/2019/10/scania-p_idava-do-sve-ady-13litrovych-motor-verzi-s-vykonem-540-.html

          1. To máte pravdu, že 350 KW je takový průměr u spalováků
            To máte pravdu, že 350 KW je takový průměr u spalováků a samozřejmě to něco utáhne. Pak tu máme však několik velkých ALE.

            350 KW je výkon motorů, ale vodíkové články jsou tam dva po 150 koních. To spolu s relativně malou 17 kWh baterií znamená, že s plným zatížením tomu dost pravděpodobně velice rychle dojde dech někde v půlce kopce.

            https://www.greencarreports.com/news/1120765_toyota-and-kenworth-to-build-10-fuel-cell-semis-for-la-port-duty

            Nejde o to jet rychle v zatáčkách, ale rychle to rozjet, když zatáčka skončí. To má pak na výsledky čas velký vliv.

            1. A co je na tom dimenzování špatného? Mají dva články na
              A co je na tom dimenzování špatného? Mají dva články na 300 koní tedy ca 220 kW – chtějí, aby běžely v konstantním výkonu a k tomu přepokládám, že mají 17kW (nikde jsem nedohledal a ani nehledal,jestli je to instalované, nebo využitelné) v HP baterce , tzn můžou operovat evidentně s dalšími 130 kW výkonu (abychom se dostali na 350 kW systému) velmi dynamicky jako s kersem. I kdyby jim každé zrychlení na plný systémový výkon (předpokládám, že součet články a baterky mají nadimenzované, aby byli schopni plně zatížit, až přetížit motor – dost možná mají 350kW motory na 30s přetížení a S1 výkon bude těch 220 – 250 kW- také jsem nehledal) trvalo 30s tak jim to vezme 1kWh z baterky a jsou tedy na deset následných zrychlení v pohodě. Vzhledem k tomu, jakou kamiony koncipovány – dlouhý čas běžet na na konstantní zátěži, tak mají dimenzování dobře jak baterku, tak články.
              Na státovce to bude funět jako cokoli jiného. V kopci na horách to pojede do vracečky 15 – 20 km/h a pak se rozfuní na 30 – 60 km/h jako cokoli jiného.
              Stejně jako např scania, tak i tohle předpokládám, budem mít zákaznickou optimalizaci přes převody, podle nejobvyklejší trasy, takže ani tam nevidím problém.

              1. Vyloženě špatného asi nic. Spíše na tom nevidím nic
                Vyloženě špatného asi nic. Spíše na tom nevidím nic extra dobrého z čeho by se dalo sednout na zadek. Kdyby tomu alespoň dali náklad, ale takhle samotný tahač?

                Co jako vlastně chtěli tím počinem ukázat? Že to prázdné dokáže vyjet na kopec?

                Ještě ty řeči, že jejich vůz disponoval do kopce značným výkonem a měl dobré jízdní vlastnosti. Bodejť by ne, když jel prázdný. 😀

                S nějakým větším zatížením se to bude plazit do kopce jako cokoliv jiného s 250-300 kW což prostě není žádná hitparáda. Proto to jeli prázdní, protože by to bylo jinak trochu trapné. Prostě jen slabší průměr.

                Možná jsem, ale jen moc náročný a zmlsaný čtenář. 🙂

                1. Potřebovali postavit vlastnostmi průměrný a cenově
                  Potřebovali postavit vlastnostmi průměrný a cenově ještě akceptovatelný tahač návěsů. To se myslím povedlo – v praxi to použitelné je. Jestli máte problémy s tím, že s tím blbnou na Pikesu a chvástají si tričko, ok, pro mě je to poddružná ptákovina, někdo holt si honí tričko nesmyslným zrychlení, jiný, že vylezl na kopec. Zrychlení bylo zajímavé, pokud to bylo 23s nebo 13s a vyjet na pořádný kopec před 80 lety.

                2. Tak aspoň vyzkoušeli, že palivové články fungují i v
                  Tak aspoň vyzkoušeli, že palivové články fungují i v řídkém vzduchu. V těch 4300 m by už spalováky bez turba mohly mít trochu problém.

                3. V USA jsou Highway i ve vysce 4000m a jezdi tam normalni auta.
                  V USA jsou Highway i ve vysce 4000m a jezdi tam normalni auta. Vykon bude asi horsi, ale jeste to funguje. BEV je mnohem lepsi. Ty muzou jezdit i v Himalaji a neztraci vykon.

                4. Pokud jim neprochladnou baterky.
                  Pokud jim neprochladnou baterky.

                5. Ve vysoke vysce je chlazeni horsi, takze prochladnuti baterky
                  Ve vysoke vysce je chlazeni horsi, takze prochladnuti baterky nehrozi tolik, jako v nizinach. Teoreticky by mohl bych problem s chlazenim. Ale mnohem dulezitejsi je izolacni schopnost vzduchu proti vybojum. S vyskou je riziko vyboju vyssi. A kdyz Tesla muze jezdit ve vysokych polohach, tak Taycan s dvojnasobnym napetim muze byt uz za hranici. Proto zadne Taycany v Himalajich nejezdi 🙂

                6. There are two base camps on Mount Everest, on opposite sides
                  There are two base camps on Mount Everest, on opposite sides of the mountains: South Base Camp is in Nepal at an altitude of 5,364 metres (17,598 ft) (28°0′26″N 86°51′34″E), while North Base Camp is in Tibet, China at 5,150 metres (16,900 ft) ( 28°8′29″N 86°51′5″E).

                7. Ve výšce 4000m je asi 60% tlaku, to už musí být poznat na
                  Ve výšce 4000m je asi 60% tlaku, to už musí být poznat na výkonu spalováku. Já to znám z lítání. Když byla dvě letadla se stejně výkonným motorem a jeden měl turbo tak v malé výšce lítala stejně dobře. Ve 4000 už bylo turbo o dost lepší.

              1. To přesně nevím, ale zajímalo by mě, jaký mají výkon a
                To přesně nevím, ale zajímalo by mě, jaký mají výkon a kolik mají naloženo některé kamiony na naší D1, když se občas ve stoupání plouží 50-70 km/h.

                Aby to co jsem psal nevyznělo špatně, těch 220 kW v pohodě stačí na normální použití, kdy se nejezdí nějaké serpentýny nebo s plně naloženým kamionem stejně jako stačí třeba 70 kW v osobáku.

                Jen si prostě představuji ideálně výkonný tahač co má třeba 900 koní aby se za ním nemusel člověk táhnout jako smrad a náhon na všechny kola aby v zimě jen tak neuvízl, když nasněží 5 cm v kopci. Doufám, že se tomu bude Tesla Semi alespoň blížit. 🙂

                1. Hezká optimální konfigurace, ale kdo to zaplatí. Kdysi
                  Hezká optimální konfigurace, ale kdo to zaplatí. Kdysi jsem měl šanci vidět, jak se konfiguruje Scania pro zákazníka a je to fakt i o převodech a řeší se tam i to, jestli to bude jezdit od nás přes Alpy na jih, nebo na sever k Baltu. A pokud se ta auta prohodí, tak je problém s ekonomikou. Takže pokud by to byla 4×4 a použitá jednou ročně, tak se to nikomu nevyplatí, stejně tak jako výkon motoru, tam si nikdo nebude chtít připlatit, když se to nakonec umoří buď omezovačem na maximálku, nebo omezení akcelerace, protože by to nedával náklad, nebo se na nerovné silnici rozhýbal a to auto totálně rozvlnil.

                2. Máte pravdu. Bavím se ale o vrcholné konfiguraci.
                  U ICE je

                  Máte pravdu. Bavím se ale o vrcholné konfiguraci.

                  U ICE je každý nárůst výkonu či přidání pohonu hrozně drahé. U BEV je to trochu jiné. Tam je drahá hlavně baterie. Když už tam je, tak je dobré využít její potenciál a přidat relativně levný elektromotor na další nápravy. Tím máte hned o jednu hnanou nápravu víc a víc výkonu. Rozdíl ceny i váhy bude minimální.

                  Víc motorů znamená taky větší možnost rekuperace a obecně lepší rozložení zatížení součástek.

                  U Semi taky předpokládám jednu verzi se dvěma a jednu se čtyřmi motory. Možná ale bude všechno jinak. 🙂

                3. Otázka je, jestli by tu chvíli nebylo fajn pohledat v
                  Otázka je, jestli by tu chvíli nebylo fajn pohledat v historii Dakaru a přijít s návěsy, které budou mít jednu (možná i více) nápravu/y poháněnu/y, pohon bude připojen na odbočku měniče z auta a nebude třeba speciálu auta. Samozřejmě to znamená standardizovat komunikaci a napájecí napětí + dalších x věcí, co mě teď nenapadá. Bonus by byla větší univerzalita flotily.

                4. Jo to mě taky napadlo. 🙂
                  Těžko říct co by vycházelo

                  Jo to mě taky napadlo. 🙂
                  Těžko říct co by vycházelo lépe.

                5. Ještě by byla možnost udělat ten přívěs přes
                  Ještě by byla možnost udělat ten přívěs přes hydrauliku, tak to měl myslím ten na Dakaru. Prodražilo by to návěsy, ale zase by se nevozil komplikovanej koník – ono ne vždy je ta čtyřkolka potřeba. Kdybych to řešil z pohledu své univerzální flotily kamionů, tak bych asi volil ten přívěs

                6. Pohanene napravy u navesu muzete pouzit jen v pripade, ze
                  Pohanene napravy u navesu muzete pouzit jen v pripade, ze nemate smiseny vozovy park. Tezko budete vyuzivat elektrifikovany naves u naftoveho tahace. A obracene by zase mohl byt BEV tahac s prostym navesem slabe motorizovany. Ne kazdy tahac je monogamni a zije cely zivot s jednim navesem. Takze si tu myslenku dejte do zasuvky a cekejte 20 let.

              2. Tady máte 410K scanii křivku
                Tady máte 410K scanii křivku výkonu:
                http://www.buspress.eu/23398-2/
                Když pohledáte, tak zjistíte, že Scanie mají při 85 – 90 km/h běžně 1100 – 1300RPM
                Takže jste na obálce max momentu a máte dispozici u té 410k verze nějakých 230 něco až 250
                Takže to podle mě s 220 kW dáte akorát s menší rezervou, či více záležet na tom, jestli jste pod stoupáním využit přeběhu.

            1. To je otazka, jestli je potreba (ted) protlacovat FCEV do
              To je otazka, jestli je potreba (ted) protlacovat FCEV do dalkoveho provozu (zvlast v Americe, kde vsechno je svi*sky daleko).
              Nez nasyti vsechny pristavy, mestske rozvozy… tak maji 50 let co delat.
              EDIT: A navic „uprostred niceho“ (vetsina mezimesto presunu) jsou emise vsem ukradene (a to co leze z vyfuku tech trucku tomu odpovida).

                1. Kde jsou koleje, tak asi jo. Ale ona ta americka zeleznicni
                  Kde jsou koleje, tak asi jo. Ale ona ta americka zeleznicni sit neni tak husta, jak u nas (na vychode to celkem jde, stred a zapad je docela bida, koukni na nejakou mapku). Kazdopadne kamionu na dalnicich jsou tri pr*ele, stejne jak tady (nebo alespon jeste pred dvema lety byly).

                2. Tak pochopitelně, že na nějakou odlehlou farmu koleje
                  Tak pochopitelně, že na nějakou odlehlou farmu koleje nevedou, ale to ani silnice, ale do měst ty koleje vedou, ostatně bez železnice by ty města ani nevznikly.A to že „kamionu na dalnicich jsou tri pr*ele“ nic nemění na tom, že dálková doprava je na železnici, a ty vlaky jsou přepravní kapacitou ve srovnání s evropou opravdu jinde.Wiki:::Produktivita vzrostla mezi lety 1981 a 2000 o 172 %, zatímco sazby se po zohlednění inflace snížily o 55 %. Podíl železnice na americkém trhu nákladní dopravy vzrostl na 43%, nejvyšší ze všech bohatých zemí.V Evropě pouze 8% nákladní dopravy.

              1. No ono je otázka jestli je potřeba vůbec protlačovat FCEV
                No ono je otázka jestli je potřeba vůbec protlačovat FCEV kamkoliv do pozemní dopravy, kde jsou v dosahu dráty. 😀

                Asi jediné použitelné argumenty pro technologii FCEV oproti BEV je větší dojezd a rychlost doplnění paliva (i když 15 minut není zase takový fofr). Pokud se FCEV neprosadí v dálkové dopravě, tak to bude na silnici mrtvá technologie, protože tam má ten největší smysl.

                Pro šoupání po přístavu je mnohem lepší BEV, ale Toyota si jede svou a snaží se to tlačit všude i když výsledky jsou zatím nic moc. Uvidíme v budoucnu, ale moc tomu nevěřím. 🙂

                1. Tak pocitam, ze ten pristav si to spocital (mozna maji nejaky
                  Tak pocitam, ze ten pristav si to spocital (mozna maji nejaky levny zdroj vodiku?), prece jen amici jdou po vydelku jak slepice po flusu 😉 A kdyz budeme uprimni, plnobaterkovy kamion je zatim (alespon pokud vim) holub na strese, koupit se neda.

                2. Tak jako objednali 10 kamionů a po roce jich dostali 5. To je
                  Tak jako objednali 10 kamionů a po roce jich dostali 5. To je spíše PR jak ze strany přístavu, tak ze strany Toyoty. O ekonomiku provozu asi moc nejde.

                  Tohle se taky pokud vím koupit nedá a je to spíše pilotní projekt a testování. 🙂

                  Scania nabízí něco čistě BEV, ale nevím jak jsou s tím daleko co se týče sériového prodeje. Možná taky zatím jen testují.

                  https://www.scania.com/group/en/home/products-and-services/trucks/battery-electric-truck.html

          1. Ja si tiež myslím, že nerozumiete všetkým témam, ktoré
            Ja si tiež myslím, že nerozumiete všetkým témam, ktoré komentujete ale nemám potrebu komentovať vaše príspevky a niečo si dokazovať.
            A ten výraz „teslismus“ tak k tomu sa už vôbec nebudem vyjadrovať, pre mňa strata času.
            Pekný deň prajem.

            1. Ty hlavně nerozumíš (přeloženo nerozumieš) tomu, že tu
              Ty hlavně nerozumíš (přeloženo nerozumieš) tomu, že tu v duchu vašeho slavného jazykového zákona nemáš psát v severomaďarštině (přeloženo tárat koko.tiny). Ty jsi vůbec takový pomalejší (přeloženo somár 🙂 ).

              1. A čože, dráždiček? Máš podráždený žalúdoček z
                A čože, dráždiček? Máš podráždený žalúdoček z obedíka, keď si mal potrebu sa prísť do diskusie vygrckať? Dúfam, že sa ti už uľavilo a nebolí ťa bruško. Ak budeš mať nabudúce zažívacie problémy, skús uhlie.
                Musím ťa ale pochváliť, že v Slovenčine robíš pokroky 🙂

      1. Porad jeste plati vykon P=M*ω. Kroutici moment bez otacek vam
        Porad jeste plati vykon P=M*ω. Kroutici moment bez otacek vam je uplne k nicemu. Muzete mit giganticky staticky kroutici moment a auto do zadneho kopce nepojede. Vykon je uz plne svazany s pohybem a z vykonu muzete vzdy odvodit kroutici moment. Takze vykon a znalost pouziteho motoru, teda znalost rozsahu otacek je jako udaj o moznosti tahani nakladu plne dostacujici.

        1. čoveče já píšu o tažné síle což mimochodem je
          čoveče já píšu o tažné síle což mimochodem je systémový parametr, vy o momentu, což je parametr motoru. Takže se vzorečkem vyfoťte. Nebo dodejte přesné momentové rachakteristiky, převodové poměry, dynamické valivé poloměry kol, hmotnost, účinnosti, součinitele rotačních hmot atd, abych si tu tažnou sílu z vašeho slavného vzorečku mohl dopočítat.

          1. Prectete si vas puvodni clanek a ten na ktery ted odpovidam.
            Prectete si vas puvodni clanek a ten na ktery ted odpovidam. Kdyz chcete mluvit o tazne sile jako o vysledne hodnote, tak na jinem miste ji nemuzete nasobit prevodovkou. S vama diskutovat je fakt ztrata casu. Menite vse podle nalady, nebo jak jste v uzkych.

      1. Já to vidím opačně. My budeme určitě poslední a
        Já to vidím opačně. My budeme určitě poslední a ostatní země jak je začnou postupně zakazovat tak se dovezou do našeho skanzenu. Budou tak levné, že jich bude mít každý před barákem pět a už nezaparkujeme vůbec nikde.

        1. Zakážou vjezd do měst, lidi jim tam nebudou chodit do
          Zakážou vjezd do měst, lidi jim tam nebudou chodit do práce a za nákupy, jo chlapče, to není byznys, kde můžeš ve vlastní firmě nakazovat, to je politika a tam nemůžeš nasírat furt všude a všechny, i když tu máme výjimku, co potvrzuje pravidlo

  2. Tak výjezd na Pikes peak není zas takové terno, jak se
    Tak výjezd na Pikes peak není zas takové terno, jak se všude píše.Já ho vyjel v květnu 1998 jednolitrovým Subaru Justy.Cesta vede za městem Colorado Springs asi 30km v serpentýnách až na vrchol, kde je olympijský pomník..Zvládnul jsem to litrovou atmosférou za 40 minut.

Napsat komentář