Vodíková Toyota FCV již letos v prosinci

Jan Grohmann - 09 Červen 2014

Japonská automobilka Toyota uspíší start prodeje vodíkového auta Toyota FCV (Fuel Cell Vehicle). Začátek prodeje byl naplánován původně na rok 2015. První vozy však k zákazníkům zamíří již v prosinci letošního roku.Toyota FCV

Toyota FCV - auto na vodík, se kterým chce Toyota konkurovat bateriovým elektromobilům
foto: Toyota

I když je Toyota FCV označována jako sériové auto, počáteční výrobní série bude pouze 50 vozů měsíčně. První auta poputují k japonským zákazníkům, konkrétně v Tokiu, Osace, Nagoji a Fukuoce.

Právě zmiňovaná města jsou díky výstavbě vodíkových stanic za posledních 5 let na vodíková auta nejlépe připravena. Navíc japonská vláda přislíbila do konce roku 2015 vystavět ve velkých městech 100 nových vodíkových čerpacích stanic.

Vzhledem k předpokládané startovací ceně 9,9 milionů jenů (1,95 milionů Kč) se prvními zákazníky stanou vládní agentury, firmy starající se o svou (ekologickou) pověst a bohatí jednotlivci. Teprve s poklesem výrobních nákladů a širší výstavbou vodíkových stanic se očekává masovější rozšíření vodíkových aut.

Japonská vláda však připravuje finanční pobídky na nákup ekologického vozu. V budoucnu si mohou japonští zákazníci odečíst od ceny FCV částku 460 000 jenů.

Hned po Japonsku se vodíkových aut dočkají také zákazníci ve Spojených státech a Evropě. Toyotě se tak daří držet slib z roku 2009. Tehdy Bill Reinert, expert na nové pohonné jednotky v Toyotě, slíbil, že zákazníci se aut na vodíkové články dočkají v roce 2015.

Finální podoba vodíkového FCV se poprvé představila veřejnosti v minulém roce. Vozidlo slibuje dojezd až 500 kilometrů, a to s pouhými 5 kilogramy vodíků na palubě.

Vodíková auta však nečeká lehká cesta na výsluní. Sama Toyota, velký propagátor palivových článků, přiznává, že první cenově konkurenceschopná vodíková auta se objeví až v roce 2030.

Navíc Toyota v nejbližších letech (podle mnohých hodně optimisticky) počítá s výrobou 5 až 10 000 vozidel FCV ročně.

Na rozdíl od výrobců elektromobilů musí také Toyota, a všichni ostatní fandové vodíku, řešit obrovský problém – energeticky náročnou výrobu vodíku, skladování (nutné zchlazení a stlačení), bezpečnou dopravu i technicky náročné čerpání vodíku do nádrže auta.

Toyota
Zpět na HybridPřidat komentář
Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Ale při brzdění to asi nerekuperuje jako elektromobil, že? I když některé palivové články umí jak vyrábět elektrickou energii tak také i zpětně rozkládat vodu. A pokud by byl takový palivový článek v autě přímo v tlakové nádobě, tak by teoreticky šlo tankovat jak vodík tak i elektřinu.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Pochybuji, ze palivovy clanek bude primo napajet motor. Mezi nimi by mel byt nejaky buffer - at uz baterie ci superkondenzator. Sem by pak teoreticky mohla tect energie z rekuperace.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Vodíku i kyslíku mám spoustu z přebytečné energie kterou nemůžu dodávat do veřejné sítě. Jen jak ho natlačit do auta? Toyota k tomu asi kompresor na vodík nedá že?

Pokud vím,tak čerpací stanice v u nás v Neratovicích funguje bez problémů....proto nevidím problém,kdyby fungoval jinde :-)A v německu se snad buduje sít :-) V autosalonu tehdy testovali mam pocit Mazdu na vodík a nemohli si to vynachválit....A vodík má výhodu,že nikdy nedojde :-)

Obrázek uživatele Jolinar

ze vodik nikdy nedojde? :-)
a vite z ceho se vyrabi? Ze zemniho plynu...

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

V Neratovicích možná jo.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

A kde se průmyslově (ve velkém) vyrábí jinak?

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Průmysl je průmysl, řešíme dopravu. Šéf chemičky si možná natankuje vodík z metanu, ale chemičky nejsou všude.
Je to jen o ceně, pokud bude výroba ze zemního plynu levnější, tak proč ne? Doba se ale rychle mění, to co nebylo před 10 lety představitelné je teď běžné.

Běžné ne, ale už ani ve fázi výzkumu. Jeden z pilotních projektů, jak se tomu někdy říká, je třeba v Turecku (sic!). Vypadá to, že v ČR jsme v hlubokém útlumu. http://www.ekobydleni.eu/energie/turecky-ostrov-bozcaada-vyrabi-elektrinu-z-vodiku

---

hariprasad

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Přestože nepatřím zrovna mezi fandy vodíku v autech, tak je super, že takový gigant jako Toyota do jeho vývoje investuje. Třeba se to chytí v jiných oborech než jsou auta (např. lodní přeprava, dlouhodobé ukládání elektřiny apod.) a přispějí k lepší globální ekologii.

Obrázek uživatele honza.t

Když jsem chodil do školy. Tak jsme tam měli spoužáka, který měl ve stodole vyvíječ na vodík a používal to na svařování .

Někteří vozí vyvíječ sebou.
Auto na VODIK 14 Test 2 konec spotreba 2l na 100kn

https://www.youtube.com/watch?v=TKh_5kgQbLg

Zázraky vědy - jede to na vodu video.flv

https://www.youtube.com/watch?v=l9rkq7Ibl88

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

A proč tam místo 5Kg vodíku nedají 50kg a dojezd 5000Km, pak by člověk zajel třeba do servisu, který je v každém větším městě a tam by mu nádrž dotankovali na dalších 5.000km.
Ale předpokládám, že v tom bude asi nějaký háček...

Je to tak jak píše kolega. Nádrž musí být speciálně vyrobená a tlak v ní je velmi vysoký. Vodík také samovolně uniká. V těchto autech proto budou muset být větší baterie, abyste dojel v případě většího úniku (například při přehřátí nádrže) k nějaké čerpací stanici. Mimoto pokud by se něco stalo, tak 50kg vodíku by spolehlivě rozmetalo malý rodinný domek. No možná i trochu větší. :-) V tomto případě je potřeba brát v úvahu i přijatelné riziko. Nejen velikost nádrže.

---

hariprasad

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Háček je v objemu. 5 kg vodíku má objem asi 110 l. Už to samo je celkem solidní nádrž, zvlášť když uvážíte, že nemůže mít libovolný tvar, jelikož se jedná o tlakovou nádobu.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Ano, je to relativně energeticky náročné, ale má to jednu obří výhodu, kterou nemají ani elektromobily. Střechu garáže můžete mít plnou fotovoltaických panelů o výkonu 250 W/kus za cenu 2000 Kč za kus (ve výprodejích). Dáte jich tam 20 a použijete je plně na elektrolýzu vody a výrobu vodíku + stlačování a ukládání. Nemusíte pak řešit baterie, stlačený vodík jednoduše přečerpáte do auta, když náhodou nebude opravdu dlouho svítit, dojete si natankovat na čerpačku. Když budete v práci, bude se vodík vyrábět (čistý elektromobil má smůlu, nabíjí se takto jenom když je doma). Je jasné, že ta domácí výrobna nebude za hubičku, ale cena bude klesat.

No víte, má to ten nedostatek, že celý ten cyklus je dost investičně energeticky náročný. Potřebujete stanici na elektrolýzu (má celkem slušnou účinnost, něco kolem 60%), pak potřebujete kompresní stanici. Při stlačování se spotřebuje dalších asi 30% energie. To celé zabere dost místa, určitě to bude něco stát, povolení pro nakládání s výbušnými látkami, údržba... Možná se to ujme, ale mě přijde logičtější, aby takové stanice byly přece jen trochu větší, třeba u benzínek. Pokud budete mít elektromobil, tak vám budou stačit jenom ony FV panely a záložní baterky. Vyjde to levněji a má to v celém cyklu lepší účinnost.

---

hariprasad

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Elektrolýza jako taková má účinnost 85–90%. Neefektivní je výroba elektřiny, ale to nás při použití fotovoltaiky netrápí. Záložní baterky a panely jsou fajn, ale ta cena je mimo realitu. Abyste mohl nabíjet třeba 85 kWh Teslu, potřeboval byste 95 kWh záložní baterii. Cena kolem milionu.

Obrázek uživatele Jolinar

nesouhlasim!
Abyste mohl nabijet Teslu staci vam s klidem 10-12kWh (z toho ujedete bezny denni najezd 50km).
A ten maly zbytek (pokud je vubec treba) si dobijete odpoledne az dojdete z prace nebo o vikendu nebo z bezne zasuvky.

90+ kWh zalozni baterii byste potreboval jedine v pripade, ze kazdy den najezdite ~300-400km. K tomu byste ale taky potreboval tak 30kWp solarni elektrarnu... Zatimco pro bezny najezd Vam bohate staci 5kWp nebo i mene.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

A co takhle rovnou jaderný reaktor, ten by se v garáži vyjímal.

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

Jaderný reaktor ano, ale ne v garáži. Radši rovnou v autě.

To už tady také bylo a ukázalo se to jako slepá ulička. Budete pokaždé 20 minut čekat než to bude ready? To už je lepší čekat 30 minut u chargeru na dobití. Budete muset hlídat vodu, a aby se to nepřehřálo. A co budete dělat po bouračce, až se thiorium bude válet všude po silnici? Začnete to sbírat do pytlíku?

---

hariprasad

Zaregistrujte se a pište komentáře pohodlněji!

No ono auto na jaderný pohon nedává popravdě moc smysl. Je to totální overkill. Co by dávalo mnohem větší smysl je letoun na jaderný pohon s nonstop provozem.

Raději ani nechci domýšlet jak by bylo technicky a finančně náročné to "jednoduché stlačování a přečerpávání vodíku do auta" nehledě na mizernou účinnost elektrolýzy, požadovanou čistotu a další drobnosti. Nabíjení elektromobilu z vlastní (polo)ostrovní elektrárny proti tomu vychází superlaciné a superefektivní, byť je to pořád výrazně dražší než si elektřinu prostě natankovat ze sítě.

Podle aktuálních cen to už ani dražší není. Pokud nemáte slevu, nebo velkoobchodní cenu, tak 1kWh vychází při přepočtu na celou životnost FVE asi kolem 1-3Kč (bez dotací), protože 1kWp FVE vyrobí za rok asi 1MWh. I pro normálního smrtelníka je to už levnější.

---

hariprasad

No ale to jsou výpočty předpokládající, že 100% té vyrobené FV energie účelně spotřebujete namísto energie koupené ve chvíli, kdy se vyrobí. Jakmile tam vložíte nějakou akumulaci, tak se ta cena minimálně zdvojnásobí.

Ale jo, cena jde pořád dolů a za chvíli to návratné bude i v našem podnebí, to je bez debat. U toho vodíku ale nedovedu odhadnout ani to, jestli v domácích podmínkách vůbec je realizovatelná nějaká samovýroba v požadované kvalitě a tlaku. Přece jen, nebavíme se o nějakém TDI, které dokáže jezdit i na fritovací olej, ale o palivovém článku plném platiny a podobně úchylných materiálů.

Obrázek uživatele Jolinar

Podle me poloostrovni elektrarny se zaloznim drojem se stavaji zajimave uz i pri soucasnych cenach... Hruby nastrel:
3kWp - 50.000Kc za panely, 7kWh - 70.000 za baterie, 60.000 za elektroniku a instalaci. Slo by i levneji, kdyz si clovek najde spravne komponenty nebo si to udela a zapoji sam... Produkce 2.8MWh za rok. A ted hodne zalezi kolik z toho jsem schopny spotrebovat? Pokud spotrebuju jen 60% z vyrobene energie tak je navratnost ~20 let. Pri 80% je naratnost ~15 let. 100% neni realne :-)
Idealne to delat na miru tak aby to cloveku co nejvic vyhovovalo co se tyce vykonu a spotreby.

A samozrejme... kdyby cena baterii a panelu sla jeste na polovinu tak uz neni co resit :-)

EDIT: viz: Ostrovni elektrarny... Na svych strankach pisou, ze jsou zahlecni objednavkama a nestihaji vyrizovat :-)

A teď ruku na srdce, v jakém stavu budou asi ty baterie po 10-15 letech? Vždyť to vychází na tisíce cyklů, takže v té době, kdy by mělo dojít k nějaké reálné návratnosti reálně pojede druhou sadu a kdoví, co ještě bude potřeba měnit dalšího.

Ano, je to tak. Pokud budete počítat ztráty, vychází to hůře, pokud započtete baterku, je to opravdu asi 2x tak drahé.
Mě by se líbil model, kdy se přebytky dají pouštět do distribuční sítě a pokud je řekněme za rok zase vyčerpáte, tak nic nedostanete ani neplatíte. V případě, že máte přebytek, tak by se to vykupovalo za běžnou cenu, stejně tak v případě odběru. To by mi připadalo jako rozumné řešení. Velké distribuční společnosti mohou vydělávat na velkoodběratelích. :-)

---

hariprasad

Obrázek uživatele Jolinar

Tak to maji v USA a rika se tomu net-metering. Problem je v tom, ze se tak efektivne vyhnete poplatku za prenosouvou soustavu... Elektrina protece pres draty pryc a nasledne zase k vam. Vy ty draty teda vyuzijete 2x ale nezaplatite ani jednou...

Podle me by bylo spravedlivejsi pro maloodberatele/maloproducenty kdyby si mohli odebrat ze site treba polovinu toho co dodali a druha polovina by zaplatila vyuziti prenosove soustavy. Resp. nemusi jit o polovinu, ale treba tretinu nebo dve tretiny nebo jiny pomer...

To je pravda, ale tato forma dotace je pro mě přijatelná stejně jako investiční pobídky (např. bezúročná půjčka, odpuštění části půjčky). U malospotřebitelů totiž nehrozí, že by se to nějak výrazně odrazilo v ceně elektřiny. Pokud by došlo k nějakému výraznému zlevnění nebo skokovému nárůstu malých FVE, tak by se to dalo upravit tak, jak navrhujete, tj. platilo by se (něco rozumného) i za distribuci. Ona cena by mohla být i v nějakém rozumném intervalu, podle aktuální nabídky/poptávky. Dnes je už možné takové toky on-line měřit a spočítat aktuální cenu. A to je můj dnešní příspěvek ke Smart Grids. :-)

---

hariprasad


Autonabíjení.cz - vše pro Váš elektromobilNabíječky elektromobilů Circontrol