Po 53 letech existence skončí definitivně na konci června příběh elektrárny Prunéřov I (440 MW). ČEZ tak pokračuje v oznámené strategii postupného útlumu výroby elektřiny z uhlí.  

Oživení evropské ekonomiky po pandemii koronaviru bude zelené. Brusel nabídne stovky miliard eur.  

Pandemie koronaviru, která zastavila téměř celý svět, odstartovala diskuse
o energetické, potravinové nebo farmaceutické soběstačnosti.  

Toyota Motor Europe v rámci probíhajícího přechodu na bezemisní obnovitelnou energii v Evropě investovala do dvou nových technologií k lokální výrobě elektřiny v bruselské centrále společnosti.  

Jedna státní koruna vložená do podpory kvalitních budov a obnovitelných zdrojů vybudí celkovou investici dvě až čtyři koruny.  

Americké ministerstvo vnitra posvětilo projekt Gemini. Jde o obrovskou solární elektrárnu o výkonu 690 MW.  

V rámci kontrol překompenzací došlo k dalšímu důležitému posunu. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) předložilo vládě upravený návrh novely zákona o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů (ZPOZE).
 

Británie, která je největrnější zemí Evropy, zažila v letech 2015–2018 masivní pokles výstavby větrných parků. Zrušeno bylo 95 % plánovaných projektů.  

Více než 338 GWh elektřiny vyrobilo v letošním 1. čtvrtletí trio přečerpávacích vodních elektráren ČEZ – Dlouhé stráně, Dalešice a Štěchovice II. Takový objem elektřiny by dokázal pokrýt roční spotřebu téměř sta tisíc českých domácností.