Demonstrace proti režimu začaly před třiceti lety už 11. a 13. listopadu v Teplicích. Po několikatýdenní inverzi, která město halila do štiplavé žluté mlhy, vyšli lidé do ulic s požadavkem na čistý vzduch.  

Velcí hráči na evropském energetickém trhu končí s investicemi do uhelných elektráren. Konec uhlí již oznámili dva z pěti největších producentů skleníkových plynů v Evropě, další míří podobnou cestou.  

Spotřeba pitné vody v jaderných, klasických a vodních elektrárnách ČEZ loni opět meziročně klesla. Elektrárna Dětmarovice se dočkala zateplení budovy.  

Účastnici happeningu svolaného Hnutím Duha žádali vládu o bezodkladné zrušení moratoria na zvyšování těžebních poplatků a a jejich zvýšení na 10 % tržní ceny uhlí.  

Zpochybnění jednoho z hlavních cílů německé politiky energiewende přišlo tento týden
z nečekané strany. Ministr hospodářství Peter Altmaier vyzývá k přezkoumání plánu na ukončení provozu uhelných elektráren.  

Blíží se prolomení územních ekologických limitů a na něj navázané rozšíření a další masivní těžba ve velkolomu Bílina, upozorňují ekologové a chtějí tomu bránit.  

Světová spotřeba uhlí za poslední tři roky (2014 - 2016) klesla o 4,2 % na loňských 5,36 miliardy tun uhelného ekvivalentu. Uhlí muselo částečně ustoupit rychlému nástupu obnovitelných zdrojů, jejichž energie výrazně zlevňuje, ale také zemnímu plynu.  

Svět se může zbavit závislosti na spalování uhlí a ropy. A pomalu k tomu směřuje. Nyní se přidává také Itálie.  

Uhlí to má ve vyspělém světě spočítané. Nechce je už dokonce ani Čína. Nizozemská vláda potvrdila, že všechny uzavře do 13 let.