Velcí hráči na evropském energetickém trhu končí s investicemi do uhelných elektráren. Konec uhlí již oznámili dva z pěti největších producentů skleníkových plynů v Evropě, další míří podobnou cestou.  

Spotřeba pitné vody v jaderných, klasických a vodních elektrárnách ČEZ loni opět meziročně klesla. Elektrárna Dětmarovice se dočkala zateplení budovy.  

Účastnici happeningu svolaného Hnutím Duha žádali vládu o bezodkladné zrušení moratoria na zvyšování těžebních poplatků a a jejich zvýšení na 10 % tržní ceny uhlí.  

Zpochybnění jednoho z hlavních cílů německé politiky energiewende přišlo tento týden
z nečekané strany. Ministr hospodářství Peter Altmaier vyzývá k přezkoumání plánu na ukončení provozu uhelných elektráren.  

Blíží se prolomení územních ekologických limitů a na něj navázané rozšíření a další masivní těžba ve velkolomu Bílina, upozorňují ekologové a chtějí tomu bránit.  

Světová spotřeba uhlí za poslední tři roky (2014 - 2016) klesla o 4,2 % na loňských 5,36 miliardy tun uhelného ekvivalentu. Uhlí muselo částečně ustoupit rychlému nástupu obnovitelných zdrojů, jejichž energie výrazně zlevňuje, ale také zemnímu plynu.  

Svět se může zbavit závislosti na spalování uhlí a ropy. A pomalu k tomu směřuje. Nyní se přidává také Itálie.  

Uhlí to má ve vyspělém světě spočítané. Nechce je už dokonce ani Čína. Nizozemská vláda potvrdila, že všechny uzavře do 13 let.  

Za čtyři roky od dnešního zveřejnění nových emisních stropů pro vypouštěné škodliviny, tedy nejpozději v srpnu 2021, budou muset všechny velké zdroje předepsané limity splnit.