solární články

Solární energie sice pořád ještě nemůže pohánět kompletní auta - vyjma ultralehkých letadel a soutěžních solárních speciálů. Může ale pomoct vnitřnímu vybavení jako je audiosystém, klimatizace a další elektrické systémy. Fiat se proto chystá využít nové technologie solárních střech SolarPrint.   

Solární automobil "ELA" s fotovoltaickými články Sharp bude vozem vedoucím běžce po trase 2. ročníku Sotokoto*1 Safari maratonu, který se koná 23. května 2010 v keňském Nairobi. Ekologický solární automobil bude poskytovat podporu běžcům maratonu konajícího se v rovníkové Keni – v zemi, kde intenzita slunečního svitu je jedna z nejvyšších na zeměkouli.

Francouzi musí být výjimeční. Když velké hlavy v Peugeotu viděli květinové vozítko Renault Twizy Z.E. a další ujeté koncepty čtyř elektromobilů představených na letošním autosalonu ve Frankfurtu, žabožrouti nejspíš bledli závistí. Designéři proto dostali úkol: udělejte nám podobnou věc, jen ještě ujetější! ČÍST DÁL...

Tak vznikl Peugeot BB1. Matka skútr, otec auta (dědou je prý mlýnek na pepř!), dohromady je to květinové dítko par excellence. Vypadá jako jezdící skleněno-plechová bublina s kniplem místo volantu a hi-tech palubní deskou. Ostatně, přesvědčte se v reklamním spotu.

"Já taky vidím dobrou cestu v nanotechnologiích, ale jde o to KDY a za jakou CENU," píše náš čtenář Dalibor u článku o nových li-air bateriích od IBM. Nanotechnologie jsou na Hybrid.cz poměrně stálým tématem a spousta nových objevů jich přímo využívá. O jejich světlé budoucnosti nyní oficiálně informuje také automobilka Honda.

"Mikroskopické uhlíkové nanotrubičky statisíckrát tenčí než lidský vlas mohou mít potenciál přenášet elektřinu rychleji, přes větší vzdálenosti s minimálními ztrátami," informuje automobilka v tiskové zprávě. Staronové objevy otevírají další možnosti v oblasti miniaturizace a energetické efektivity.

Mohou to být třeba menší a rychlejší počítač, ale především elektrody i superkondenzátory, elektrické kabely, baterie, palivové články, solární články, umělé svaly, kompozitní materiály pro automobily či letadla, materiály pro ukládání energie apod.

Nanotechnologie mají skutečně velmi široké uplatnění napříč mnoha obory. Hlavním cílem výzkumníků nyní je získat plnou kontrolu nad tím jak jsou nanotrubičky "pěstovány" tak, aby bylo možné vytvořit právě takové, které bude možné prakticky využít. Honda se o nanotechnologie, konkrétně syntézu nanotrubiček, zajímá už více než desetiletí.

Anne Forschner je čtyřiadvacetiletá studentka dopravního designu na univerzitě v Pforzheimu v Německu. Během svých studií už spolupracovala s automobilkami jako Mercedes, Mazda nebo BMW. A právě pro poslední jmenovanou vytvořila unikátní koncept nazvaný Lovos. ČÍST DÁL...

Lovos je zkratka pro "Lifestyle of Voluntary Simplicity", tedy "životní styl dobrovolné skromnosti". Toto hnutí, na západě čím dál tím populárnější (na východě a na jihu jaksi "povinné"), si klade za cíl návrat k přírodě - resp. omezení nadměrné spotřeby, přiměřené přizpůsobení vlastních nároků především materiálních, ale i duchovních a intelektuálních.

Dvojice španělských nadšenců sdružených ve společnosti Turtle Airships už se nějakou tu dobu snaží přivést na svět vizi transatlantické solární vzducholodě. Prozatím mají velké plány, ale hluboko do kapsy. Aby ukázali, že jejich koncept má naději, snaží se nyní oba pánové vytvořit funkční prototyp, který by chtěli ukazovat případným investorům. "Naším cílem s tímhle modelem na dálkové ovládání je dostat na web nějaká videa a sehnat tak finance, které by nám pomohly pohnout se z místa. Abychom mohli postavit demonstrační model pro lidskou posádku," svěřil se Darrell Campbell, jeden z dvojice týpků z garáže, magazínu Autopia. Podle jeho slov by stavba prototypu pro jednoho člověka trvala tři měsíce.

V čem spočívá hlavní zvláštnost vzducholodí Turtle Airships? Především ve způsobu pohonu. Vnější plášť vzducholodí má být pokryt solárními články z mixu kadmia, india a germania, především pro lehkost těchto prvků. Tenkovrstvé solární články by měly dodat až 45 kW výkonu, což stačí zhruba na rychlost 65 km/h při normálních podmínkách. Zároveň chtějí do svých vzducholodí namontovat alespoň jeden, lépe však dva dieselové agregáty. Ty by pak sloužily jako generátory elektřiny a vznikl by tak de-facto hybridní pohon. To kdyby se náhodou zatáhlo - vzducholodě by měly létat relativně nízko.

Zkrachovalá americká automobilka General Motors odprodala po německém Opelu další svou ztrátovou evropskou divizi, švédský Saab. Ten se "stěhuje" domů, do Švédska, kdy jej za pomoci tamní vlády odkopil výrobce luxusních sportovních vozů Koenigsegg. Zatímco Saab dosud vyráběl kolem 100 000 aut ročně, Koenigsegg v loňském roce prodal 18 vozů.

Co tím Koenigsegg sleduje zatím není jasné. Nejspíš chce vstoupit do vyšší ligy a udělat ze Saabu automobilku se "specifickým image". A dost možná ve velkém rozjet výrobu elektromobilů! Saab se už v minulosti chlubil hybridními koncepty, např. 9-X BioHybrid. Koenigsegg zase před časem ukázal úžasný koncept čtyřmístného sportovního elektromobilu Koenigsegg Quant. Ten je společným dílem automobilky a společnosti NLV Solar AG, využívá k dobíjení baterie solární články. Dojezd se má pohybovat kolem 500 km a dobití do plné kapacity v řádu 20 minut. Poprvé byl koncept představen na letošním Ženevském autosalonu.

Výjimečný je na vozu především povrch, kompletní šasi je totiž potaženo v tenkovrstvých solárních článcích. Regenerativní brzdy, ABS a ESP plus pohon dvěma indukčními AC elektromotory. Pohotovostní hmotnost elektromobilu je 1780 kg při výkonu 512 koní a maximálním točivým momentem 715 nm. Z 0 na 100 km/h zrychlí auto během 5,2 s a maximální rychlost dosáhne 275 km/h. Může právě tohle být úsvit elektromobilů? Koenigsegg má obrovskou výhodu - může si dovolit vyrábět opravdu drahé sporťáky, nabité těmi nejnovějšími technologiemi. Tohle může být skutečné auto budoucnosti.

Už brzy se v Japonsku a následně i ve zbytku světa začne prodávat nová verze hybridu Toyota Prius. V rozšířené výbavě automobilu najdeme mimo jiné také střešní solární panely. Ty poslouží v případech, kdy bude auto zaparkované na slunci k produkci energie pro ventilační systém, který zajistí uvnitř automobilu příjemnou teplotu. Solární panely vyrobí společnost Kyocera, která patří k předním producentům nejrůznějších typů těchto zařízení. Solární panel pro Toyotu Prius se skládá z 36 solárních článků s účinností 16,5%. Maximální výkon panelu je 50 W. Původně designéři přemýšleli o tom, že by solární panel mohl rovnou nabíjet baterii. "Tenhle nápad jsme ale vzdali, protože opakované nabíjení a vybíjejí baterie by mohlo baterii škodit," prohlásil zástupce společnosti Toyota nedávno na předváděčce v Tokiu. Polykrystalické křemíkové solární články automobilka zvolila zejména kvůli jejich ceně. Celková cena solární střechy je přibližně 2000 dolarů navíc k ceně vozu.

Na univerzitě v Cambridge předvedl tým CUER (Cambridge University Eco Racing) svůj závodní solární vůz. Projekt pojmenovaný Bethany se zúčastní závodu World Solar Challenge v Austrálii, který se odehraje letos v říjnu. Účastníci musí urazit 3000 km vyprahlou pouští. Tým CUER bude závodit proti dalším týmům z celého světa. Jejich solární vozítko přitom dokáže vyvinout rychlost až 100 km/h, váží pouze 160 kg a jeho povrch se skládá z 6 m² solárních článků s tou nejvyšší účinností. Celkem využívá 50x méně energie než klasické benzinové auto a má potenciálně nekonečný dojezd. Tělo vozítka se skládá z uhlíkových vláken, pod "kapotou" se pak skrývá řada dalších pokročilých technologií, které snižují tření, zvyšují účinnost a bude možné je využít také u budoucích elektromobilů. "V době, kdy je celý automobilový průmysl nucen hledět do budoucnosti bez uhlíkových emisí je náš stroj skvělým příkladem obrovského potenciálu elektromobilů," komentuje novinku Anthony Law, manažer týmu.

Ekologická doprava, to nejsou jen elektromobily a hybridní auta. Snižování emisí musí jít napříč současnými dopravními možnostmi a solární letadla jen čekají na svou příležitost. Už v roce 1990 představil letecký konstruktér Eric Raymond svůj lehký solární letoun Sunseeker I, se kterým na několikrát přeletěl USA. Po téměř 20 letech se vrací se solárním letadlem Sunseeker II.

Už letos na jaře se chystá Sunseeker II na "evropské turné". Přesná data zatím nejsou známá, nicméně už se ví, že se poletí z Německa na Sicílii a odtamtud do Švýcarska. Dále se objeví v Maďarsku, Slovinsku, Rakousku, Itálii, Francii a Španělsku. Solární letoun je vybaven účinnými solárními články a lithium-iontovými bateriemi. Nad mraky může fungovat díky přímému slunečnímu svitu dokonce i bez baterií, pouze na energii ze slunce.

Maximálních rychlost je 130 km/h a v jednom z rozhovorů se Raymond zmínil, že díky tomu je dokonce možné létat s otevřeným kokpitem a občas se prý dokonce k letadlu přibližují ptáci. Více informací o celém projektu najdete na stránce www.solar-flight.com.