V Německu se množí požadavky na odklad konce jaderné energetiky. Jde mimo jino o na zprávu Mezinárodní energetické agentury (IEA), podle které je dosažení klimatických cílů bez jaderné energetiky nereálné.  

Švédsko už dnes patří k světovým premiantům ve využívání bezemisních zdrojů energie a má i nejambicióznější cíle: nejpozději v roce 2040 by energetika země měla být stoprocentně „čistá“.  

Globální snížení emisí skleníkových plynů, které je podle drtivé většiny vědců nezbytné, chceme-li zpomalit oteplování Země, je v současnosti bez dalšího využívání jaderné energetiky utopií.  

Jordánsko, malá země v neklidné blízkovýchodní pouštní oblasti, má jeden velký problém. Nedostatek energie a vody. Vláda krále Abdalláha II. se rozhodla, že jej bude řešit výstavbou malých modulárních jaderných reaktorů.  

Vzhledem ke slabé kondici ruské ekonomiky si lze jen těžko představit, že by Rusko v nejbližším desetiletí zvládlo financovat výstavbu 35 v zahraničí rozjednaných jaderných reaktorů.  

Několik stovek ekologických aktivistů z celé Evropy minulou neděli v Mnichově uspořádalo Nuclear Pride Fest. Demonstrovalo tím, podle německých médií překvapivě, proti uzavírání jaderných elektráren v Německu, pro návrat k jaderné energetice a pro její další rozšiřování ve světě.  

Do roku 2050 budou obnovitelné zdroje a jaderné elektrárny pokrývat polovinu globálních energetických potřeb. Klimatické cíle lidstva jsou přesto ohroženy.  

Británie loni poprvé ve svých dějinách vyrobila více elektřiny z obnovitelných zdrojů a jádra než v uhelných a plynových elektrárnách.  

Ve světě je v současné době rozestavěno 53 nových bloků jaderných elektráren a dalších několik desítek je v různém stupni plánování. O získání těchto zakázek soupeří nevelký počet firem.