O automobilce Mazda je poslední dobou slyšet v souvislosti s alternativními pohony a novými auty čím dál tím častěji. Informovali jsme o snaze redukovat hmotnost budoucích modelů, stejně jako o vývoji vodíkového rotačního motoru. Nejaktuálnější zprávy ze stáje Mazda se týkají nového modelu sportovního vozu Mazda MX-5, který je připravován na rok 2009. Podle neoficiálních informací bude novinka odpovídat všem snahám Mazdy o snížení spotřeby, včetně redukce hmotnosti. Nový dvoumístný sporťák má být menší a lehčí zhruba o 10%. Zároveň Takao Kijima, programový manažer projektu Mazda MX-5 potvrdil, že automobilka přemýšlí také o jiném typu pohonu než jen benzinovém čtyřválci. V úvahu připadá hybrid (benzin-elektřina), případně diesel. "Šance na hybridní nebo dieselový motor jsou vyšší než 50%," řekl Kijima magazínu Drive.com. Faktem je, že hybridní verze by pro inženýri Mazdy znamenala velkou výzvu - hybridní pohon znamená složitější konstrukci, více součástek, a tedy i vyšší hmotnost. Ani diesel to nemá jednoduché, dieselové motory jsou také těžší. Kijima však tvrdí, že hlavním cílem je snížení emisí skleníkových plynů, a že automobilka se bude všemožně snažit tohoto cíle dosáhnout. Kromě přemýšlení o alternativním typu pohonu především integrováním pokročilých technologií jako je přímé vstřikování.

Včera jsme psali o tom, že prodej skútrů v USA strmě stoupl. Dnes tu máme aktualitu z Japonska. Honda, známý výrobce motocyklů a automobilů, oznámila, že do roku 2010 uvede na trh hybridní motocykly a od roku 2011 pak také malé elektrické motorky. Hybridní motocykly Honda budou k dispozici v kubaturách od 200 ccm do 1000 ccm s údajně až 50% snížením spotřeby paliva. Výrobní ceny by měly být sníženy díky pokrokům v oblasti miniaturizace hybridního pohonu a využitím stejných komponent jako v hybridních automobilech. Honda nabídne také nové elektrické skútry a následníka motocyklu Cub s motorem o velikosti 50 ccm a 125 ccm. Dojezd prvních malých elektromotorek Honda by se měl pohybovat kolem 30 km.

Německý Daimler se v oblasti alternativních pohonů angažuje čím dál tím aktivněji. Už před časem ohlásil, že bude mít "první hybrid v roce 2009". Zjistili jsme, že šlo o Mercedes-Benz S400 BlueHybrid, první vyráběný li-ion hybrid. A svoje udělalo i prohlášení o tom, že se automobilka hodlá zbavit benzínu i nafty do sedmi let. Podle nejnovějších informací se Mercedes-Benz S400 hybrid objeví v Evropě už v červnu 2009 se spotřebou 7,9 l/100 km. V USA a Číně bude automobil iuveden na trh 11. srpna. Cena by se proti klasické verzi měla zvýšit hruba o 10 000 euro. Nepůjde však o plný hybrid - S400 nedokáže jen pouze na baterie. Elektromotor slouží jako doplněk benzinovému šestiválci o výkonu 279 koní tím, že přidává výkon při zrychlování. A naopak ukládá energii při brždění. Li-ion baterie pocházejí od společnosti Continental, o jejímž záměru začít s jejich produkcí ve velkém už jsme psali. Celková váha automobilu tak bude navýšena o relativně úsporných 75 kg bez toho, aby ztratilo zavazadlový prostor.

Za pozornost stojí ale i další zajímavost. Klaus Maier, hlava prodejů Mercedes-Benz, prý aktuálně ve Stuttgartu prohlásil, že do roku 2015 bude mít každý pátý prodaný Mercedes hybridní pohon. Což ní jako mnohem realističtější výhled, než ono "zbavíme se fosilních paliv do sedmi let".

Hybridní automobil Toyota Prius považují mnozí automobiloví nadšenci za velmi nudné auto. Třem švédským mechanikům se ale podařilo přeměnit tento hybrid v luxusní sportovní káru, která by se klidně mohla vzpupně projíždět na jakémkoliv tuningovém srazu.

Claes Gustafson a partička kolem Classe's Garage strávila úpravami Priuse osm týdnů a utratila při tom 184 275 dolarů. Gustafson pracuje jako automobilový televizní reportér pro švédskou stanici TV4. Ta mu jednoho dne nabídla, zda by nechtěl mít vlastní show zaměřenou na budování vlastního auta. Gustafson okamžitě kývnul s tím, že díky přirozenému citu pro ekologii (který je v severských zemích běžný) se rozhodl překopat nějakou osvědčenou ekologickou značku. Vybíral mezi automobilkami Saab, Honda a Volvo, ale nakonec skončil u Toyoty. Údajně především pro unikátní pohonný systém (Hybrid Synergy Drive), který její hybridy využívají. Čtěte dál a mrkněte na video Toyoty Prius Extreme - aneb jak si ekologické auto představují Švédi.  

Ve Francii vznikla zajímavá přestavba minivozu SMART. V IFP (Institut Français du Pétrole) přestavěli starší model ForTwo na skutečně úsporné vozítko. Jako palivo slouží zemní plyn, pro který byla upravena pohonná jednotka. Doplněn byl hybridní systém Valeo StARS 14V+X, a tak je vůz vybaven regenerativním brzděním a Start&Stop systémem.

Dojezd 200 km sice není nějak závratný, kompenzací jsou však emise CO2 84 g/km. Vehgan, jak je prototyp nazván, by se podle IFP mohl dostat v blízké budoucnosti až na hranici 80 g/km.

315 000 litrů paliva, 950 tun CO2. Takové úspory podle společnosti FedEx přinesla její hybridní flotila po najetí dvou milionů mil. Ke stávajícím 172 hybridům tak pro velký úspěch přibyde dalších 75.
Společnost využívá vozů značek Eaton, Isuzu, Iveco a Azure Dynamics s motorem a šasi od Fordu. Hybridní flotila vykazuje asi o třicet procent nižší spotřebu. FedEx chce ovšem celou myšlenku posunout ještě mnohem dále (nebo výše?), a tak plánuje vyměnit některá svá letadla za nový úspornější Boeing 757.

Už v roce 2003 uvedla automobilka Smart model Smart ForFour. Tedy čtyřmístný model s poměrně netradičním designem, jak je u této značky zvykem. Jenže autíčko se nesetkalo s velkým zájmem veřejnosti, a tak byla jeho výroba tiše zastavena. Podle magazínu Motor Authority se ale nyní chystá nová verze Smart ForFour, která vznikne "protažením" oblíbeného Smart ForTwo (specifikace). Jako motor by mohl posloužit původní tříválec v benzinové i dieselové verzi a nejspíš také chystaný hybridní pohon.

Ženevský autosalon je místem, kde se každoročně předvádějí ty nejúžasnější skvosty z oblasti automobilového průmyslu. Zároveň se v Ženevě ale najde místo i pro řekněmě "méně tradiční" návrhy. A jedním z nich byl letos bezpochyby také model Assystem City Car. O samotném automobilu toho mnoho známo není, snad jen že využívá velice pokročilého vnitřního uživatelského rozhraní mezi strojem a člověkem (kontextové nabídky, vylepšená realita) a jako srdce mu slouží hybridní pohon, nejspíš diesel + elektromotor nebo benzin + elektromotor. Návrh je dílem švýcarského designéra Franca Sbarra, který je podobně "ulítlými" návrhy proslulý.

V polovině roku 2006 se americká automobilka General Motors, s desetiletým zpožděním proti japonskému kolosu Toyota (ale i proti Hondě nebo Fordu), vrhla do sv