V prvním díle povídání o historii hybridních automobilů jsme se vypravili do 19. století a počátku 20., kdy hybridy a elektromobily zažívaly skutečný rozkvět. Jejich úspěch pak ale přeťal Ford a trvalo dalších 40 let, než se koncept hybridního pohonu znovu objevil na scéně.  

Během druhé poloviny 60. let se totiž znečištění ovzduší ve Spojených státech způsobené právě bující osobní automobilovou dopravou stalo palčivým problémem. Především v Kalifornii, podobně jako o několik desetiletí později. Americký Kongres představil v roce 1966 první zákony, které měly snížit toto znečištění.

Myšlenka hybridního pohonu není žádnou novinkou. Ve skutečnosti je dokonce ještě starší než samotný automobil! Na přelomu 19. a 20. století měl elektrický pohon oproti spalovacímu motoru ve svých parametrech dokonce jednoznačně navrch, avšak karta se brzy obrátila.

Některé velké automobilky se k myšlence hybridního pohonu vrátily ve svých experimentálních studiích zejména v 70. a 80. letech minulého století, kdy začínalo být zřejmé, že si ochrana životního prostředí vyžádá změnu celkového přístupu ke konstrukci automobilu a jeho poháněcího ústrojí. Jak to vlastně celé začalo? Věřte nebo ne, ale už v 19. století.  

Průmyslová revoluce v 19. století s sebou přinesla řadu přelomových změn. Myšlenka hybridního pohonu je však podle některých pramenů dokonce ještě o několik století starší! Údajně už v letech 1665 až 1680 začal vlámský jezuitský kněz a astronom Ferdinand Verbiest vytvářet plány na malý parní povoz pro čínského císaře Khang-hsi (jinak také "Hang-hi"). Vůz nejenže mohl být poháněn párou, ale také tažen koňmi. A máme tu první hybridní pohon! Není ovšem jasné, zda se vůbec kdy tento vynález dočkal realizace.

Ford Fusion Hybrid je nový rodinný sedan z dílny automobilky Ford. Kromě hybridního pohonu je k dispozici také klasická verze s benzinovým agregátem. Automobil Ford Fusion Hybrid byl zařazen do prestižního žebříčku Kelley Blue Book 10 "nejzelenějších" automobilů roku 2010. Zároveň se podařilo profesionálním řidičům s autem dosáhnout průměrné spotřeby 2,88 l/100 km a ujet s ním na jednu nádrž 2313, km. Výroba probíhá v Mexiku.

Pokročilá verze mild hybridu. Elektromotor je zde využit jako "asistent" spalovacího motoru, dodává točivý moment když je potřeba - např. při zrychlování. Elektromotor je umístěn mezi spalovací motor a převodovku. Může jít opět o větší startér, který se však zapojí vždy, když řidíč šlápne na plyn. Podobně jako u mild hybridu může být využit pro opětovné startování motoru například při stání na semaforech.

Typ hybridního pohonu, kdy hybridní auto využívá k pohonu kol po celou dobu jízdy spalovací motor a elektromotor pouze ve vybraných situacích asistuje, např. při rozjíždění či zrychlování. Není však možné, aby mild-hybrid byl poháněn pouze elektřinou.

Označení "mild hybrid" se často využívá pro konvenční vozidla s předimenzovanými startéry, které umožňují vypnout motor kdykoliv auto např. brzdí či zastavuje a poté jej opět rychle uvést do provozu. Zároveň je díky startéru možná rekuperace energie.

Zkratka pro "Integrated Motor Assist", hybridní pohonný systém automobilky Honda. Lze jej označit jako paralelní hybrid nebo také mild hybrid. Poprvé jej automobilka představila v roce 1999 ve svém hybridním automobilu Insight. V modelu Honda Civic Hybrid z roku 2006 je systém IMA upraven tak, aby bylo možné aktivovat elektrický motor při dojíždění bez toho, aby běžel i spalovací motor. Hlavní součástí IMA je regenerativní brzdění (slovník: rekuperace).

Systém hybridního pohonu, který Toyota dlouhodobě vyvíjí pro využití ve svých vozech Prius, Highlander Hybrid, Camry Hybrid, ale také pro značku Lexus. Využívají jej tedy například i vozy Lexus RX 400h/RX 450h, Lexus GS 450h, Lexus LS 600h/LS 600hL a Lexus HS 250h (pod označením Lexus Hybrid Drive). Pohon si licencoval také Nissan pro svůj hybridní vůz Nissan Altima.

Typ hybridního pohonu, který je někdy také označován jako "silný hybrid", kdy automobil může být poháněn pouze spalovacím motorem, případně pouze elektromotorem, případně kombinací obojího. Takový typem hybridního pohonu disponuje Toyota (slovník: Hybrid Synergy Drive). Příklady hybridních aut označovaných jako plný hybrid můžou být např. Toyota Prius, Ford Escape, Toyota Camry Hybrid, Mercury Mariner Hybrid a další. Obvykle je možné přímo ve voze přepnout, zda chcete v daném okamžiku jet na baterii či na spalovací motor. Souvisejícím pojmem je paralelní hybrid.

Toyota odhalila informační oponu nad svým novým hybridem Toyota Auris HSD. Koncept představí už za pár dnů na autosalonu ve Frankfurtu. O pohon hybridního auta se stará 1.8l čtyřválec doplněný o systém hybridního pohonu Hybrid Synergy Drive stejný jako v Priusu.

Energii ventilačnímu systému dodávají solární panely umístěné ve střeše automobilu. S touhle vychytávkou přišel už letos představený Prius třetí generace a údajně je o tuto "fíčurku" překvapivě vysoký zájem. Ostatně, přijít k autu do kterého celý den pere sluníčko a cítit se vevnitř jako v bavlnce, kdo by to nechtěl. ČÍST DÁL...