Podařilo se konstruktérům vyřešit hlavní problém minulé generace Priusu, tedy nešetrnou jízdu po dálnici? To je otázka, na kterou po týdnu stráveném s autem odpovídáme: částečně. Motor o větším objemu sice "saje" o něco méně, ale přesto jsme naměřili průměrnou spotřebu na dálnici při rychlé cestě z Prahy do Brna na 5,9-6,2 l/100 km. Takovou hodnotu dnes sice papírově nabízejí i některé silnější diesely, ale ve skutečném provozu pak bývají hodnoty vyšší. Klidnější cesta Priusem z Brna zpět, držící se v rozmezí zákonem povolených rychlostních limitů, tj. do 130 km/h, může vcelku snadno spadnout i pod 6 litrů.  

Toyota před více než deseti lety vsadila na zelenou kartu a vyplatilo se jí to. Stala se první až druhou největší automobilkou světa. Spolehlivost, preciznost, ale také šetrnost jsou zásady, které provázejí její auta už dlouhou dobu. Třetí generace hybridu Toyota Prius je důkazem toho, že Japonci zároveň dobře ovládají i marketing.  

Původní model RX 400h byl představen v březnu roku 2005 ve stejný den jako Toyota Highlander Hybrid. V roce 2009 představil Lexus (Toyota) následovníka řady úspěšných SUV RX, druhou generaci modelu Lexus RX 450h. Vizuálně je tento model velmi podobný konvenčně poháněnému Lexus RX 350. Kromě vizuálních vylepšení se nový RX 450h dočkal řady vylepšení také uvnitř. Celkový výkon je 295 koní, o 27 více než předchozí generace. Dalšího snížení spotřeby bylo dosaženo úspornými opatřeními, která umožňují vypínat a zapínat motor o poznání častěji.

Už delší dobu se nahlas hovoří o tom, že Toyota nechce zůstat u jediného modelu Prius a hodlá ze značky utvořit celou řadu. Oficiální místa tyto teze střídavě vyvrací a potvrzuje. Už na autosalonu v Ženevě v roce 2007 ale automobilka představila koncept Hybrid X, což bylo jakési hybridní kombi vzdáleně připomínající novou Toyotu Prius roku 2010. A bylo by hloupé nevyužít značky Prius, která pro mnoho lidí představuje synonymum hybridního auta.  

Britská značka Rolls-Royce Motor Cars patří od roku 2003 pod skupinu BMW. Bavoři proto využívají co nejvíce společných prvků ze svých luxusních limuzín. Pro chystaný luxus na čtyřech kolech jménem Rolls Royce Ghost chystají také využití hybridního pohonu, který BMW představilo pro svůj ActiveHybrid 7.   

Mitsubishi se rozhodlo zužitkovat svůj trademarkový název "MiEV" kromě městského mini-elektromobilu iMiEV a upravené užitkové verze také u svého nového hybridního CUV. Mitsubishi PX-MiEV je koncept nového crossoveru, který je poháněn zcela novým typem hybridního pohonu "Mitsubishi Plug-in Hybrid System".  

Poprvé se koncept sportovnějšího hybridního hatchbacku Honda CR-Z představil na autosalonu v Tokyu 2007. O dva roky později se na tom samém místě budou návštěvníci moct kochat už téměř výrobní verzí hybridního auta.

Dvoumístný hybrid by se měl dostat do výroby začátkem příštího roku, nejprve v Japonsku. Pod kapotou najdeme 1,5l čtyřválec doplněný o hybridní pohon IMA. Namísto automatické převodovky CVT jako je v modelu Honda Insight nabídne CR-Z šestistupňovou manuální převodovku.

V prvním díle článku o historii hybridních aut jsme se podívali do jejich prehistorie, 19. a počátku 20. století. Druhý díl načal moderní historii hybridů. Načali jsme příběh Victora Wouka, přezdívaného také "kmotr hybridů", který dnes dokončíme a budeme pokračovat až k moderním vozům jako je Toyota Prius či Honda Insight.  

Viktor Wouk se svým společníkem nakonec auto na testy přeci jen poslali. Objevily se sice nějaké komplikace, ale ty byly brzy překonány bohatší směsí paliva, neboli laděním Wankelova motoru. Finální testy v laboratoři EPA ve městě Ann Arbor nakonec hybridní automobil splnil. Přesto ale EPA odpověděla, že o jejich postupu do další fáze testovacího programu se teprve rozhodne.

V prvním díle povídání o historii hybridních automobilů jsme se vypravili do 19. století a počátku 20., kdy hybridy a elektromobily zažívaly skutečný rozkvět. Jejich úspěch pak ale přeťal Ford a trvalo dalších 40 let, než se koncept hybridního pohonu znovu objevil na scéně.  

Během druhé poloviny 60. let se totiž znečištění ovzduší ve Spojených státech způsobené právě bující osobní automobilovou dopravou stalo palčivým problémem. Především v Kalifornii, podobně jako o několik desetiletí později. Americký Kongres představil v roce 1966 první zákony, které měly snížit toto znečištění.