Podpora založená na pevných výkupních cenách umožnila raketový rozvoj moderní energetiky a postupně se rozšířila do více než 80 zemí včetně České republiky.  

V Německu se čím dál více ozývají hlasy, podle kterých může politiku energiewende, prosazovanou vládou, zachránit už jen operace, které se v šachu říká rošáda.  

Velcí hráči na evropském energetickém trhu končí s investicemi do uhelných elektráren. Konec uhlí již oznámili dva z pěti největších producentů skleníkových plynů v Evropě, další míří podobnou cestou.  

Po rozhodnutí, že země odstaví, kromě jaderných od roku 2022, od roku 2038 také uhelné elektrárny, se v samotném Německu, v dalších evropských státech a dokonce i v Bruselu začínají ozývat obavy, jak tento energetický experiment dopadne a kdo jej nakonec zaplatí.  

Zpochybnění jednoho z hlavních cílů německé politiky energiewende přišlo tento týden
z nečekané strany. Ministr hospodářství Peter Altmaier vyzývá k přezkoumání plánu na ukončení provozu uhelných elektráren.  

Globální oteplování, které se mimo jiné projevuje také dlouhými obdobími bez deště, začíná působit problémy i ve světové energetice.  

Projekty větrných elektráren na území Německa o potenciálním celkovém instalovaném výkonu až 190 MW získala v uplynulých dnech Skupina ČEZ.  

Evropa zažívá masivní nárůst počtu aut na baterky, tedy elektromobilů a plug-in hybridů. Aby byl jejich provoz opravdu ekologický, musí se nabíjet z nízkoemisních zdrojů.  

Nenápadný projekt, který demonstruje, jak může mít čistě základní výzkum nečekané aplikace v praxi. Mezinárodní tým vědců v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR zkoumá srážky molekul s volnými elektrony, při nichž dochází k různým kvantovým exotickým efektům.