Světový rekord na raketovém kole

Francouzský cyklista François Gissy v květnu letošního roku dokázal na kole vyvinout rychlost 262 km/h. Nyní však hodnotu vylepšil na 285 km/h, čímž ustanovil nový rychlostní světový rekord v jízdě na kole po rovném povrchu.

Raketové kolo v akci
foto: Hublot

V současné době drží absolutní rychlostní rekord Bruce Bursford, kterého dosáhl pří jízdě na kole po zasněženém svahu v roce 1996. Bursford však byl nejprve „roztlačen“ na 160 km/h a poté při volné jízdě z kopce dosáhl rychlosti 334,6 km/h.

Rychlostní rekord na rovném povrchu dosud držel Fred Rompelberg z Nizozemska. Rychlostní rekord 268,8 km/h ustanovil v roce 1995 na solném jezeře v Bonneville () na speciálním kole s dvojitým převodem. „Předskokana“ mu však dělal motorový dragster, který kolem Rompelberga vytvořil vzduchovou bublinu.

Raketové kolo

François Gissy se svým raketovým kolem
foto: Hublot

François Gissy se snažil rekord překonat již v květnu letošního roku, ale těsně mu unikl. Francouz se dočkal až nyní, kdy se mu podařilo prolomit rychlost 285 km/h. Gissy sice nepotřeboval dragster, ale za to doslova seděl na raketovém motoru.

Rekordní jízdu vykonal ve Švýcarsku na letišti dlouhém 790 metrů. Maximální rychlost dosáhl za 6,7 sekundy, do cíle mu přitom zbývalo 440 metrů. Zbytek cesty do cíle Gissy opatrně zpomaloval a brzdil.

Z přiložených obrázků je patrné, že kolo se spoléhalo pouze na běžné cyklistické součástky, včetně klasických „V“ brzd. Žádné prudké brzdění tak nepřipadalo v úvahu.

Raketové kolo při překonání rychlostního rekordu po rovné ploše
video: YouTube

Pohon měl na starosti raketový motor na peroxid vodíku (H2O2). Raketová nádrž obsahovala 12,6 litrů peroxidu vodíku.

Tah motoru vzniká tak, že se z peroxidu vodíku, za přítomnosti katalyzátoru, prudce uvolňuje kyslík a vzniká velké množství plynů a par. Ty pak přímo proudí z raketové trysky a poskytují potřebný tah.

Motor je produktem firmy Exotic Thermo Engineering, jehož výrobu sponzoroval (jak jinak) švýcarský výrobce hodinek Hublot. Výkon použitého raketového motoru je 240 kW (326 koní) a tah 3,4 kN. Na pilota pak působí maximální přetížení 1,5g.

François Gissy se kromě přetížení musel vyrovnat s nervanosti trati, vibracemi, větrem a aerodynamickým tlakem. Právě silný aerodynamická tlak neumožňoval použít brzdy dříve, než raketové kolo zpomalí. Důvodem byl prostý fakt, že Gissy jednoduše nemohl vlivem odporu vzduchu odlepit prsty od řidítek.

Jak stojí v oficiálním tiskové zpravě Exotic Thermo Engineering, dráha ve švýcarském Interlakenu byla využita do posledního metru…

Hublot

Napsat komentář