Švédsko na cestě k energetice bez emisí nebo bez jaderných elektráren?

Švédsko už dnes patří k světovým premiantům ve využívání bezemisních zdrojů energie a má i nejambicióznější cíle: nejpozději v roce 2040 by energetika země měla být stoprocentně „čistá“.

Švédská jaderná elektrárna Ringhals
foto: Tubaist, licence CC BY-SA 3.0

Aktuálně se ale opět rozhořel mezi politiky i odborníky spor, zda lze tohoto cíle dosáhnout bez jaderných elektráren. V současnosti vyrábí Švédsko více než polovinu elektřiny ve vodních a větrných elektrárnách a o dalších zhruba 40 % se starají jaderné elektrárny.

Švédská vláda v roce 2016 přehodnotila dřívější záměr co nejrychleji se jaderné energetiky zbavit, ale prakticky zcela zastavila jakoukoliv její podporu a zaměřila svou energetickou politiku především na rozvoj obnovitelných zdrojů.

Novou diskusi o dalším využívání jaderných elektráren ale nyní odstartoval článek Ulfa Kristerssona, předsedy Umírněné koaliční strany a vůdce uskupení, které o jediný mandát prohrálo loňské podzimní parlamentní volby.

Kristerson tvrdí, že tématem švédské energetické politiky do roku 2040 nemá být 100 % elektřiny z obnovitelných zdrojů, ani uzavírání jaderných elektráren, ale 100 % elektřiny bez emisí.

Říká, že spolehlivé dodávky elektřiny jsou základní podmínkou konkurenceschopnosti a prosperity Švédska a pokud má země zároveň dál plnit svou roli světového lídra v ochraně klimatu, neobejde se bez rozsáhlé elektrifikace průmyslu a dopravy.

Argumentuje i názorem klimatického panelu OSN, podle kterého je dosažení globálních klimatických cílů podmíněno zvýšením světové produkce elektřiny v jaderných elektrárnách o 90 až 200 procent.

Kristersson v této souvislosti vyzval i k přehodnocení plánu odstavit letos a v roce 2020 jaderné elektrárny Ringhals 2 a 1. V tom jej podporuje velká část průmyslníků a nepřímo i správce švédské přenosové soustavy, společnost Svenska Kraftnät.

Podle její nedávné zprávy povede uzavření obou jaderných elektráren k velkému počtu hodin s velmi vysokými cenami elektřiny a mnoha hodinám obtíží při vzájemném propojení výkonové bilance.

Podle představitelky Strany zelených, ministryně životního prostředí a místopředsedkyně vlády Isabelle Lövin, jsou Kristersonovy požadavky nezodpovědné. Lze ale očekávat, že diskuse o energetické politice Švédska bude pokračovat bez ohledu na ideologii.

Svou roli hraje fakt, že současná švédská vláda je v důsledku volebního výsledku asi nejkřehčí v historii země, ale rozhodující zřejmě bude, že švédská vládní energetická politika se dlouhodobě vyznačuje snahou o racionalitu a širokou společenskou podporu.

Vláda podporuje širokou škálu inovačních programů v energetice. Více než 90 procent všech budov postavených v několika minulých letech je vybaveno tepelným čerpadlem. V zemi působí kolem dvaceti start-up firem zaměřených na energetiku.

Například společnost CorPower Ocean vyvíjí obří bóje, které vyrábějí elektřinu přeměnou energie mořských vln. Ve švédských vodách sice tato technologie nenajde uplatnění, protože vlny jsou tam relativně malé, ale vláda projekt přesto podporuje, protože by se mohl stát zajímavým produktem švédského exportu.

Podporu mají i koncepční inovace. Švédská nadnárodní inženýrská společnost Sweco, která působí i v ČR, ve své dubnové zprávě uvádí, že do roku 2045 vzroste ve Švédsku spotřeba elektřiny o 30 %, a tvrdí, že velká část nárůstu může být pokryta inteligentnějšími způsoby využívání energií a také opětovným použitím jejich přebytků.

Představuje širokou škálu řešení, od řízené ventilace budov až po využití energie z odpadů a inovativních koncepcí pro zpětné získávání tepla z odpadních vod, tunelů metra a elektrických vedení vysokého napětí.

tisková zpráva

10 Comments on “Švédsko na cestě k energetice bez emisí nebo bez jaderných elektráren?”

  1. To, že by se ve Švédsku stavěly nové jaderné bloky je
    To, že by se ve Švédsku stavěly nové jaderné bloky je zcela nereálné. Jde jen o to, jak rychle se budou zavírat současné bloky postavené v letech 1972 – 1985. Roku 2040 by se asi ty novější z nich mohly dožít, ale i tak přijde jednou den, kdy je stoupající náklady na údržbu a opravy zavřou.
    A připomínám, že Švédsko je země s jednou s největších spotřeb elektřiny na obyvatele. V tomto směru taky určitě mají velké rezervy úspor.

    1. NJN, bodejť by neměli takovou spotřebu, když v zimě
      NJN, bodejť by neměli takovou spotřebu, když v zimě svítí sluníčko 3 hodiny, je tam ukrutná kosa a tepelná čerpadla jedou na elektriku. Předpokládám, že se jedná o spotřebu na obyvatele počítanou ze spotřeby domácností – ne o spotřebu průmyslu.

      P.S Jo a taky dost chlastaj. V hospodách se musí topit i svítit…
      Tady jsou rezervy úspor asi nejvyšší…:-)

  2. Jedna zajímavost. Ve Švédsku je taková konkurence firem,
    Jedna zajímavost. Ve Švédsku je taková konkurence firem, co maj soupravy pro vrty tepelných čerpadel země-voda, že vrt i s vystrojením (dvě smyčky) vyjde v přepočtu do 500 Kč / metr. V podstatě už projekty a rozpočty stavby nových rodiných domků tam počítaj s TČ. U nás je cena od 900 Kč / metr nahoru… a to radši ani nesrovnávám s průměrným příjmem domácnosti. Safra,ty kapitalisty nedoběhnem, i kdyby nám běželi naproti …

Napsat komentář