Studenti boří mýty o elektromobilitě: Leafem napříč Českou republikou

Skupinka mladých studentů z ostravské Vysoké školy báňské, resp. Robotic Teamu Ostrava, uskutečnila cestu elektromobilem Nissan Leaf napříč republikou. A tady jsou jejich zážitky.

Nabíjení elektromobilu Nissan Leaf u největší české nabíjecí stanice Vystrkov-Humpolec
foto: archiv autora

autor: Ing. Jan Dedek

Ve čtvrtek 8. zaří 2016 se na letišti v Milovicích u Prahy konala prezentační a náborová akce firmy Valeo. Samotná akce byla velmi zajímavá, odkrývala nové technologie v robotizaci či automatizaci vozidel a nebýt podepsané mlčenlivosti, vydala by na samostatný článek.

Aby se ale dalo spojit příjemné s ještě příjemnějším a užitečným, rozhodli jsme se – já, Matěj Golembiovský, Tomáš Dočekal a Jakub Kolařík, použít pro dopravu katedrální elektromobil který v létě zakoupila VŠB pro studijní účely. Pročež nám byl s drobným úšklebkem zapůjčen Nissan Leaf s 24kWh baterií, který byl dlouhodobě užíván Katedrou kybernetiky a biomedicínského inženýrství na Fakultě elektrotechniky a informatiky Vysoké školy Báňské.

Nikdo, kdo se během dlouhého byrokratického řetězu vyřizování cesty setkal s naším záměrem, si neodpustil obdiv na adresu naší odvahy. Ti důvtipnější si s námi v rychlosti vyřizovali všechny resty, protože nevěřili v náš návrat ve stejném pracovním týdnu.

Dlouhodobý průměr dojezdu na jedno nabití činil asi 140 km. Nicméně správný přístup technika nám nedal a vůz jsme si půjčili již pár dní předem na testovací jízdu po dálnici z Ostravy do Fulneku a zpátky.

Při téhle jízdě se ukázalo, že při naložení 4 pasažéry (urostlými chlapy) a jízdě mimo město se i na EKO program nedá počítat s dojezdem vyšším než 100 km. To bylo trochu šokující, protože jsme v rozpisu zastávek u nabíječek počítali s delší trasou.

Plánovali jsme nabíjet u tři poskytovatelů této služby, a to ČEZ, EVmapa a Polyfazer. Den před odjezdem jsme zjistili, že u posledních dvou jmenovaných nemáme zařízen přístup, a tak jsem rychle volal a vyřizoval způsoby nabíjení a užívání kreditu.

Musím říct, že jsem se nikdy s tak ochotnými lidmi nesetkal. Vše vyřízeno, se slevou, maximální ochotou, vstřícností a slušností.

Den před naší spanilou jízdou si Tom vzal Leafa domů, dobil jej a ráno přibral Kubu a dojel k nabíječce u Teplárny vedle Rudné ulice. Odzkoušená rychlonabíječka přes CHAdeMO kabel velmi střídmě doplňovala poslední procenta baterie, zatímco se sjížděli zbylí účastníci zájezdu, tedy já a Matěj.

Bylo po páté hodině ranní, teplota dosahovala stěží 15 °C. Do začátku akce na 440 km vzdáleném letišti v Milovicích zbývalo necelých 9 hodin.

Posádka Leafa na cestě do Humpolce

První se volantu chopil Tom, řítili jsme se ekonomickou rychlostí asi 90 km v hodině (všechny údaje rychlosti v tomto článku jsou uváděni v reálné měřené rychlosti, nikoliv v údajích z tachometru vozidla) po dálnici D1.

Většinou s touto rychlostí nebyl problém, protože jsme se drželi kamionů v pomalém pruhu, navíc bylo ráno a provoz nebyl tak hustý. Naše první zastávka měla být u nabíječe Polyfazeru v Prostějově.

Dojezd vozidla by možná stačil k dosažení dalšího nabíječe, ale demokraticky jsme přehlasovali Matěje a rozhodli se pro defenzivní strategii. Nabíječ byl v areálu soukromé firmy otevírající své brány v 7:00, kvůli tomuto faktu byl posunut i samotný odjezd z Ostravy, který byl původně plánován na 4:30.

Na místo jsme opravdu dorazili podle plánu pár minut po sedmé hodině. Po připojení menekes kabelu ale nastal problém s autentizací voucheru k dobíjení, a proto jsem využil kontaktu a začal problémy řešit.

Opět nezbývá, než žasnout nad ochotou tak časně ráno řešit problémy. Po 15 minut jsme už čerpali energii, nutno říci že titěrným výkonem. Po 35 minutách jsme s dobitými 2,04 kWh vyrazili na rychlonabíječku do Vyškova vzdálenou 27 km při indikaci dojezdu vozidla 37 km.

Nabíjení ve Vyškově
foto: archiv autora

Vyškov poskytl v nabíjení daleko větší luxus. Nabíjecí stanice ve službách EVmapy nám CHAdeMO přípojným kabelem během 12 minut dobila 8,6 kWh, což mělo dostačovat na další zastávku v Brně. K řízení usedl Matěj.

Z Brněnské ČEZ rychlonabíječky v areálu AAA jsem měl po přečtení komentářů na EVmapě strach, po několika minutách přemlouvání stanice na místě nutno přiznat, že oprávněný. Stanice nefungovala.

Záložní plán zněl Troubsko, které se nachází nedaleko Brna ve směru na Prahu. Tady jsme za poplatek EVmapě dobili 18,2 kWh za 36 minut. Další zastávka byl Humpolec, kde je kromě prvního Tesla Superchargeru i spousty dalších konektorů pro různé výrobce, včetně CHAdeMO přípojky.

Bohužel, jak už to na naši oblíbené D1 bývá, ani nám se nepoštěstilo projet bez problémů. Ve Velkém Meziříčí na mostě havarovalo hned několik vozidel a v nastupující ranní špičce narostla kolona do úctyhodných 25 km.

To jsme s dostatečným předstihem věděli díky zelené vlně Radiožurnálu. Sjezdem jsme se měli vyhnout nejhoršímu, ale uposlechnout rady hlasatele a neprojíždět Velkým Meziříčím nešlo, protože všechny cesty vedou do něj a nejbližší objížďka měřila více, než v kolik jsme mohli doufat, že ujedeme.

Projet ucpaným městem nebylo tak hrozné, jak by se dalo čekat, nicméně společně se zdržením v Prostějově jsme začali tušit, že nám vyměřená rezerva nebude stačit a že nejspíše přijedeme na akci pozdě.

V Humpolci jsme vyhladovělého Leafa dali nabíjet a ještě než jsme dojedli a protáhli se, signalizoval dojezd dostatečný k dosažení dalšího nabíječe v Praze. Za volant jsme usedl já. Dojezd 117 km vzdálenost 100 km. Kolem Prahy několik nehod, jak už bývá dopoledne zvykem. Rozhodl jsem se využít několik málo rad a zkušeností a využít hypermiling.

Konstantní rychlostí, uvážlivým bržděním a jízdou ve vzduchové kapse za kamiony jsem za necelou hodinku a čtvrt zastavil u ČEZ nabíječky u BurgerKingu v Praze. Zbývající dojezd 66 km.

Nicméně jsme věděli, že pojedeme do divočiny mimo možnost dobíjení, a tak jsme připojili vozidlo na CHAdeMO konektor a šli poobědvat. Ve 14:40, tedy po 25 minutách nabíjení a zároveň 10 minut po oficiálním začátku akce, na kterou jsme chtěli dojet, elektromobil vyrazil směr Polygon Milovice.

Navigace mapující problémy na cestách nás vedla shora, což byl dobrý nápad, naneštěstí byl veškerý ušetřený čas promarněn hledáním vjezdu na nepoužívané letiště, poněvadž jsme dojeli z druhé strany, než se počítalo. V 15:40 jsme vystoupili na místě a začali se oddávat nasávání technických poznatků využitelných v praxi.

Nabíjení ve Vyškově

Cesta zpět odstartovala v 18:40 směrem k Burgerkingu. Matěj ujel 50 km za 51 minut. Nabíjení jsme opět využili k občerstvení se. Nabíjení nám trvalo rekordních 45 minut, dobíjeli jsme do 96 %, což bylo nejvíce za celou cestu.

Cestu z Prahy do Humpolce jsme opět vzal já, kluci byli zvědaví, jestli se mi povede stejně ekonomicky jet i na Vysočinu, tedy do kopce. Povedlo, z původních 147 km mi zbylo 32 a bylo by zbylo původních 60 km, ale kluci mě přesvědčili zužitkovat energii na posledních několika kilometrech rychlou a svižnou jízdou.

Těsně po desáté hodině jsme odjížděli s 93 % a slibovaným dojezdem 161 km od Humpolce. Volantu vládl Matěj, já s Tomem jsme pospávali a Kuba měl za úkol kontrolovat životaschopnost Matěje, případně mu být k ruce s navigací.

Matěj se ukázal jako elektromobilista první kategorie a nás vzbudilo až zastavení. Čekali jsme Brno, octli jsme se ve Vyškově. Celkem 144 km dlouhou cestu zvládl řidič na výbornou se zbývajícím dojezdem 28 km. Bezmála třičtvrtě hodiny jsme usilovně dobíjeli a připravovali se na závěrečnou fázi cesty. Vyškov Ostrava.

V Prostějově totiž už byl areál nabíječe Polyfazer uzavřen a jiné nabíječe po cestě nejsou přístupné, ověřené nebo spolehlivé. Po dobití 18,5 kWh na 92 % se Tom vydal na cestu. Ta byla místy velmi vypjatá.

Byly okamžiky, kdy se dojezd vozidla ocitl pod hodnotou zbývající vzdálenosti do cíle. Nakonec však vše dobře dopadlo a my se o půl třetí ráno octli tam, kde jsme před 21 hodinami začali, u rychlonabíječky ČEZ u Teplárny.

Jak to vychází ekonomicky

Celá cesta nebyla jen plezírem skupiny elektroterorismu posedlých doktorandů elektrofakulty. Měla dokázat, že při troše dobré vůle jde elektromobilitu využívat. Cesta do Prahy je extrémní případ.

Co se týče ekonomické rozvahy, tak je potřeba zohlednit několik věcí. Jednak byla nefunkční nabíječka v Brně, která měla být v rámci zákazníků zdarma, ale hlavně Nissan Leaf je autem do města a na meziměstské trasy, nikoliv na cesty přes celou republiku a zpět.

V případě, že by se veškerá energie dodávala ze solárních panelů VŠB, byla by zdarma. Pokud by se elektromobil dobíjel z mimošpičkového (tzv. „nočního“) proudu, byla by cena třetinová.

Pokud by byl zvolen elektromobil, jakým je například Tesla Model S, který má dojezd blížící se 500 km, nabíjelo by se pouze jednou, a to v Humpolci v rámci sítě Tesla Supercharger zdarma. Tím by se rapidně zmenšil i čas při nabíjení.

My jsme ale jeli Leafem s relativně nízkou kapacitou baterie, dobíjet jsme museli a platit za energii také. Proto nás celá cesta stála 477 Kč, což je 0,54 Kč/km, nebo 120 Kč na osobu za cestu tam a zpět, která je dlouhá téměř 890 km. Žlutý vlak vás nedoveze za takové finance ani do Prahy.

5 stromečků díky ekonomické jízdě

Dalším ožehavým tématem provozu elektromobilů je ekologie. Za celou cestu bylo spotřebováno 118,32 kWh elektrické energie. Energetický ekvivalent v litrech benzínu je 12,91 l, nafty pak 11,83 litru.

Troufám si říct, že neexistuje sériově vyráběné auto na tato fosilní paliva, které by s tímto množstvím pohonných hmot a takto naložené ujelo více než cestu tam a zpět k první nabíječce (109 km).

Nissan Leaf je specifický tím že indikuje stromečky, které značí úsporu v efektivitě jízdy. Tedy brzdění pouze rekuperací, citlivá akcelerace a podobně. Z pěti maximálně zobrazitelných se nám povedlo nejvíce zasadit 4,8 stromečku po cestě z Vyškova do Ostravy, což na první jízdu elektromobilem nepovažuji za špatné.

vlastní

114 Comments on “Studenti boří mýty o elektromobilitě: Leafem napříč Českou republikou”

  1. Jezdím vypůjčeným
    Jezdím vypůjčeným Leafem. V Brně rád a účelně. Delší cesty jsou však cesta za dobrodružstvím. Po Slovensku jsem využíval Greenway, a taky OK. Cesta do Ostravy už je horší. Hlavní pro „normální využití“ je přijet nabíječce (hledat umim) nabít a zaplatit. Neřešit: aha tuhle kartu nemam, takže ValMez-Ostrava a zpět na jeden zátah – čili úsporně a pomaleji. Jak elektromobilista z Evropy získá rychle karty ČEZ a PRE? – a pak mu budou rok doma ležet? a ČEZu se platí paušál…
    U Greenwaye mám taky jen nejlevnější tarif bez paušálu, protože na Slovensko nejezdím několikrát měsíčně.

  2. Pánové děkuji za
    Pánové děkuji za hodnotný článek, který srozumitelně a věcně demostruje výhody a úskalí elektromobility. Přestože je Leaf auto do města, jak uvádíte, při dostatečné hustotě spolehlivých nabíječek by se, jak jste se i pokusili domonstrovat, s trochou nepohodlí a větší dávkou trpělivosti dal celkem úspěšně používat i mimo město. Nová generace problém řeší celkem radikálně, protože dojezd je zase o něco větší… 🙂

    1. Kluci byli absolutně bez
      Kluci byli absolutně bez zkušeností a to i teoretických. Před víc než rokem jsem měl půjčený stejný Leaf a jel jsem s ním s celou rodinou ze severu Moravy do Sokolova. Byl to krásný výlet, bez nákladů (pokud nepočítám půjčovné). To že elektromobil ukazuje během jízdy (například při dlouhé jízdě do kopce) menší dojezd než zbývá do cíle je zcela běžné a po tom co si na to člověk zvykne tak již není ani nervózní.

      1. No cítím se skoro uražen.
        No cítím se skoro uražen. 😀 Kluci už 5 let staví elektromobily, elektrokoloběžky, roboty, taky čtou hybrida už léta… Ale takový trip v komerčně vyráběném elektromobilu byl první, to máte pravdu. Také první nabíjení mimo VŠB, což byla důležitá zkušenost. Byl to challenge.

        1. No já bych se neurážel,
          No já bych se neurážel, my vyrábíme elektromotory, dokonce jedna studentská formule je s našimi motory velmi úspěšná. Ale já měl na mysli zkušenosti s cestováním elektromobilem. A ty teoretické se nejlépe získávají například diskuzí s elektromobilními Matadory (Např.při setkání, po dobu nabíjení na veřejné stanici).

  3. Už som si to všimol vo
    Už som si to všimol vo viacerých článkoch o Leafe 24kWh.. Skratka ani rýchlosť dobíjania na Chademo nie je dostačujúca..aspon pre Leaf 24kWh..asi je to dané tým čo je batéria schopná odobrať a od aktuálnej teploty batérie. Podľa údajov z tých Chademo nabíjaciek to ide 50kW len prvých pár minút. Okamžite ako sú nabíjacie časy okolo 30 minút klesá výkon k 30kW.
    Zaujimalo by ma či aspoň 30kWh Leaf dobije za 30 minút 23-25kWh.
    Vsade sa chvália dobijete za 30 minút na 80% ale vyzerá to ze plný výkon nabíjačky dokáže batéria prijímať len prvých cca 10-15 minút.

    1. za 20-30min. máte opravdu v
      za 20-30min. máte opravdu v naprosté většině případů, auto na 80-85% nabito. Problém většinou bývá u často poruchových nabíječek (třeba u AAA Brno), kde občas bývá menší nabíjecí proud – což zase v Brně není problém přejet kousek vedle k jiné nabíječce.
      Jinak nabíjení probíhá standartně výkonem cca 40kW – nabíjecí proud cca 107A a napětí cca 380V do zmiňovaných 80-85% kapacity aku v autě. Nabíjení 50kW jsem zatím nikde neviděl.

      1. Hodnoty 40kW/107A jsou
        Hodnoty 40kW/107A jsou údaje z DBT u centrály ČEZ v Praze na Duhové, tato stanice už ovšem byla vyměněna za ABB Terra 53.
        DBT u AAA Auto Brno jede v maximu jen na 37kW/101A.

        Dál už záleží na teplotě baterky. Pokud má baterka teplotu vyšší než 26st.C, vydrží DBT u AAA nabíjet plným výkonem do cca 50%. Ideální je teplota baterky v rozmezí 32-40st.C, pak to vydrží nabíjet naplno až do cca 65-70% a teprve potom začne nabíjecí výkon a proud klesat.

        Trochu jiné je to na stanicích ABB – ať už Terra 51 nebo Terra 53. Tyto stanice umí jet na začátku 46-47kW/120A a opět jim to vydrží podle teploty baterky. V optimálním rozmezí 32-40st.C se mi na Vystrkově podařilo v létě nabíjet na ABB Terra 53 naplno až do 72-80%, takže když bylo jako obvykle nabíjení ukončeno po 31min, tak byl Leaf 24kWh nabit z 2-3% na 92-95%.

        Samozřejmě teď jak se ochladilo, tak to trvá déle, maximální výkon vydrží tak do 20% a pak začne klesat. Ještě horší je to v zimě. Takže to, co v létě trvalo půl hodiny, tak v zimě může trvat téměř hodinu. Záměrně píšu „může“, protože opět záleží na tom, jakou teplotu má baterka. Pokud člověk dojede na Vystrkov z takové relativně malé vzdálenosti, že si může dovolit švihat to po dálnici 130km/h, tak se při tom baterka zahřeje a nabíjení netrvá zas tak dlouho.

        PS:
        Abych předešel případným dotazům, kde beru ty teploty (a u Terry 53 i proudy a výkony, když ABB tyto údaje na displeji nezobrazuje, protože je záměrně maskuje), tak tyto údaje (a spousta dalších) jsou z aplikace Leaf Spy Pro v telefonu/tabletu napojené do OBD zásuvky Leafa přes BT/Wi-Fi vysílač (dongle). Já používám verzi Wi-Fi, protože BT telefonu chci mít volný pro hovory přes handsfree v autě. Aplikaci Leaf Spy Pro doporučuji všem uživatelům Leafa. Existuje i free verze Lite, ale ta je dobrá tak na vyzkoušení, že to funguje jak má. Leaf Spy mám vyzkoušenou pro Android, ale existuje i verze pro iPhone. Autor aplikace není můj kamarád, doporučuji to jen díky svým jednoznačně pozitivním zkušenostem s touto appkou.

          1. Samozřejmě zahřeje,
            Samozřejmě zahřeje, ovšem když přijedete na rychlonabíječku s baterkou třeba 10-15st.C a začnete nabíjet, tak než teplota nastoupá na 26st.C, tak to trvá déle a mezitím už začne nabíjecí výkon a proud klesat. Prostě baterka se dostatečně rychle nestihne ohřát.
            Když jsem při nabíjení v autě, tak ten údaj teploty baterky skoro hypnotizuju… „dělej, dělej, dělej, zahřívej se“. 🙂

          2. ještě to doplním: baterky
            ještě to doplním: baterky jsou u Leafa bez tepelné izolace tzn. to jejich prohřívání je velmi nerovnoměrné a třeba krajní články se skoro neprohřívají vůbec. Čidla můžou ukazovat teplotu v bateriích třeba 25-30stC, ale krajní článek má třeba pod nulou no a protože jsou články zapojeny u paketu so série, tak ten nejpromrzlejší článek limituje celý aku paket. Výsledek je ten, že auto v zimě pomalu nabíjí, zdá se Vám, že hodně žere a ujedete třeba jen 100km i bez zaplého topení… 🙂

      1. Leaf je plnohodnotné auto a
        Leaf je plnohodnotné auto a jezdit s ním je hodně fajn, ale takhle se přece nic nedokazuje !!
        Přibáň jel Trabantem přes Afriku a vy byste to nazvali, že zbořil mýty o Trabantech, protože dokázal, že to není prdítko, ale expediční offroad ??!!
        Prostě to byl fajn výlet elektromobilem. Jen jste si měli vzít sebou nějaký holky, aby byla větší prča… 🙂

        1. No víte v zásadě máte
          No víte v zásadě máte pravdu. Když někdo přejede v pohodě jakýmkoliv autem celou afriku tak to dost o tom autu vypovídá. 🙂

          Ale jasně jak jsem napsal v článku, leaf v konfiguraci jakou máme není dělaný na cesty po republice, jen je to s ním možné. Chtěli jsme si po tom co jsme 5 let stavěli (čti podíleli se na stavbě) kaipany, hyxy a podobné prototypy zkusit cestu komerčním elektromobilem.

          Byli jsme 4 chlapi, holka je v takové posádce jenom rušivý element…

          1. No spis to vypovida o stesti
            No spis to vypovida o stesti (nebo u vericich o vykonnosti andela strazneho:) ) dotycneho cestovatele nez kvalitach vozidla.

            Ti trabanti jsou krasny pripad – viz soucasne vysilana jizda Australii a nepocitane pady motorek – staci jeden blby pad (resp. kamen na blbbem miste), dira v bloku motoru a konec. Nebo prejezd polorozpadleho mostu v Amazonii (mozna stacilo par kilo vybaveni navic a neunesl je).

            Pred par lety jsem (na motorce, „beznym“ autem by to nejspis neslo) projel ruzne necesty v Albanii, tak mam relativne predstavu, jak malo staci, aby z „dobrodruzstvi“ byla „katastrofa“.

      2. Tak ono se dá dojet na kole
        Tak ono se dá dojet na kole z Ostravy do Prahy taky… A nenazval bych to dopravním prostředkem pro tak dlouhé vzdálenosti…

        Tímto pokusem jste právě jen dokázali, že elektroauta s touto kapacitou baterie jsou opravdu vhodné jen na ježdění kolem komína, kde dokáží konkurovat spalovákům. Na delší cestování je to maximálně tak dobrodružství pro studenty, co je nepálí dodržování času.

        Tak jak jste přijeli na tu výstavu skoro o dvě hodiny později, tak já bych klientovi těžko zdůvodnil a už bych si hledal novou práci… Nehledě na to, že já jedu ráno z Plzně do Kopřivnice na schůzku, hned zpátky a večer jsem doma v Plzni. Nedovedu si to představit na 20 hodin, jak se to povedlo vám…

          1. Jasně že pro tyto
            Jasně že pro tyto případy EV není vhodné. Proto nemám rád tyhle „násilné“ testy, které chtějí za každou cenu dokázat, že s EV se dají dělat věci, pro které není (dnes) určeno.
            Mám objednanou i3, se kterou budu jezdit po Plzni a okolí, ale když pojedu na Moravu, tak nevidím důvod, proč se s EV trápit na cestě, když delší trasu ujedu se spalovákem za zlomek času.

            1. tak on je zlomek a zlomek.
              tak on je zlomek a zlomek. Když se pohybuju po trasách, kde je síť nabíječek tzn. směr Brno nebo Hradec Králové, ML. Boleslav, Praha, Plzeň – tak jedu s EV. Cca 250km do Prahy jedu s jedním nabitím a tak o cca 30min. déle – Plzeň ještě o jedno nabití navíc v Praze tzn + dalších 30min a jízda po dálnici cca 110 na tempomat tj + 20min.
              Tzn ta jedna cca hodina na cestě navíc mě netrápí, protože s tím počítám a dám si třeba sváču nebo oběd a něco vyřídím. Samozřejmě, pokud by to měly být hodiny navíc, už bych to řešil jako vy, ale to je naštěstí jen minimálně.

              1. Kolik budu mít dojezd a
                Kolik budu mít dojezd a kolikrát budu muset nabíjet, když pojedu s EV stejně jako se spalovákem, tj. držet tempomat na dálnici na 140-150 km/h? S Teslou těch 250 km byste na jedno nabití dal, ale pochybuji, že to dáte i s ostatními EV, co mají baterku kolem 30 kWh…

                1. S Leafem co jsme řídili
                  S Leafem co jsme řídili (24kWh) to je lehce pod sto při přístrojové rychlost 145kmph tzn 131 reálných.
                  Tesla 100ka bych tipl že když má 630 dojezd dle NEDC a nejnižší odpor vzduchu ze sériově vyráběných aut tak tam těch 400 by možná šlo ve stejné rychlosti. Uvidíme co na to Ampéra. 🙂

                2. Tesla 100 je krásné auto,
                  Tesla 100 je krásné auto, ale dát za auto přes 4 miliony, to asi nebude masovka… A ani nic pro mě, žena by mě zabila, kdybych jí oznámil, že jsem prodal dům, abych si koupil auto… 🙂

                3. Plně souhlasím 4M stojí v
                  Plně souhlasím 4M stojí v konfigurátoru Tesly, takže bych řekl že spíše více než méně.
                  Nicméně vždycky je to o úhlu pohledu. Jsou lidi, a určitě se jich najde spousty i tady, co si kupují Audinky či Medvídky za podobné ceny, takže pro ně je to jenom věc názoru, nikoliv financí.
                  Pak samozřejmě to může být věc firemních nákladů, neříkám že u nás se to firmám vyplatí, ale pokud by byl nájezd 500 000km takž už Tesla ušetří 1 500 000,- jen na palivu a mrtě dalších nákladů na opravy, údržbu, oleje, svíčky atp.
                  Pro nás ostatní ze skupiny „musel prodat kamna aby zaplatil uhlí“ jsou ty Tesly spíše snem a první věcí co by klikali kdyby zjistili, že mají výherní tiket ze sportky na 100mega. 🙂
                  Obzvláště pro mne jakožto paranoidního řidiče, který si myslí že v momentě když bych si koupil něco dražšího tak by do mě narazil zfetovaný týpek a auto by bylo na odpis… To je lepší zažít ve feldě než v autě v hodnotě domu, že jo…

                4. já o voze, vy o koze.
                  já o voze, vy o koze. Píšu o dynamice jízdy, ne o ustálené rychlosti 150km/h – tam se běžné EV vyšťaví po klidně 80-90km. Jen když pojedete HK-Praha, tak rozdíl mezi jízdou 150 a 110km/h je cca 10min, ovšem na 130km cestě z domu do Hradce díky lepší dynamice EV (porovnání běžný kombík TDI 110kW) tyto minuty v pohodě najedu. Jinak i 30kW Leaf Praha-Hradec dáte s tempomatem na 130-140km/h.
                  Jinak každý si asi hájíme to svoje, tzn netvrdím, že současná EV jsou ideál a že se s tím dá jezdit bez omezení, každopádně pro mě osobně ta omezení jsou zanedbatelná proti ostatním benefitům, která EV nabízí a jakmile budu mít možnost současné EV „vyměnit“ za EV s lepší baterkou, tak to určitě udělám.

                5. Původní příspěvek byl
                  Původní příspěvek byl ale o trase Plzeň-Kopřivnice.
                  Tady se EV (nepočítám do toho drahou Teslu) nechytá a až začnu jezdit svým EV, tak spalovák rozhodně neprodám.

                6. Nezlobte se na mě, ale Vy
                  Nezlobte se na mě, ale Vy dokážete jet celou trasu s tempomatem nastaveným 140-150km/h? Jasně, například po dálnici za Vyškovem směrem na Přerov to lze, protože tam skoro nic nejezdí, ale pochybuji na trase Plzeň – Kopřivnice.

                  Navíc nechci za každou cenu moralizovat, ale v diskuzích se s tím setkávám dost často – spousta lidí mi říká, že jet po okresce 90km/h a po dálnici 130km/h není nic pro ně, „protože by nic nestihli“. Tak jim vždycky musím připomenout, že je tu nějaký silniční zákon a maximální dovolené rychlosti v něm uzákoněné. Cokoli navíc je minimálně ohrožení vlastní peněženky, když už lidi nehledí na bezpečnost nejen svou, ale i ostatních účastníků silničního provozu.

                  Z tohoto hlediska je EV s malou baterkou ideální výcvikové médium – člověk se naučí „dodržovat“ – protože mu prostě nic jiného nezbyde… a pak si tyto návyky eventuálně přenese i do spalováku. 🙂

                7. Tak vzhledem k tomu, jak
                  Tak vzhledem k tomu, jak dnesni tachometry (konkretne Leaf si spolehlive drzel 10% nad GPS) premeruji je tachometrovych 140-150 dostatecne blizko zakonnemu limitu.

                8. Aha, pokud bylo myšleno
                  Aha, pokud bylo myšleno 140-150km/h tachometrových, což je u Leafa 127-136km/h, tak to beru.

                9. Nejedu celou trasu s
                  Nejedu celou trasu s tempomatem na 140-150 km/h. Ale tam kde to jde, tak se snažím. Je to mírně nad limitem (reálně 133-143 km/h), ale dálnice na tu rychlost, kromě pár starších zatáček na D1 jsou stavěné. A dálniční kobra tuto rychlost ještě toleruje.

                  Nejezdím takto, že bych „nestíhal“, ale protože ta rychlost mi přijde kompromisem mezi bezpečností a rychlostí. Když jsem v Německu s neomezenou rychlostí, jedu pořád stejně. A většina Němců taky. Stačí si jen oprostit od představy, že povolená rychlost je totéž co bezpečná rychlost.

                  K tomu poslednímu odstavci, to je docela smutný, že z nevýhody bych měl snad dělat výhodu. Auto má sloužit mě, ne já jemu. Pokud mi EV neumožní cestovat na dlouhé vzdálenosti stejně komfortně jako spalovák, tak holt s EV budu jezdit kolem komína, kde se EV vyrovná (nebo spíše i předčí) spalováku a spalovák budu používat na dlouhé trasy. Mám rád EV, ale nejsem masochista.

                10. Naprostý souhlas..Já
                  Naprostý souhlas..Já dříve taky jezdil 150, i 240 km/hod pak nehoda s 50% viny, ztráta Rp, život a rodina v prdeli, nemožnost podnikat bez Rp, maření – jízdy bez Rp a další sankce a tresty. Po 10r bez ridicaku si i dementi uvědomí jak a kde se jezdí. Také všem závodníkům přeji hodně štěstí nebot fízlů a radaru je čim dal více a bodu málo !!!

                11. A vemte si, že někdo
                  A vemte si, že někdo boural vlastní vinou i v 60 km/h, byl z toho smrťák a šel sedět. Budete jezdit čtyřicítkou?

                  Snad jezdíte především podle citu a svých zkušeností, ne? Nevidím důvod, proč nejet na dálnici 140 km/h, když to podmínky počasí a provozu umožní. Ostatně ještě v 90. letech byla maximální rychlost na dálnici 110 km/h a kdo jel 130 byl pirát. Dnes je maximální rychlost sice 130, ale ten kdo jede 130 je stejně „nebezpečný“ jako tehdy.

                  A taktéž i obráceně, když jsou špatné podmínky, tak po dálnici se klidně jede i 40, i když máte povoleno 130…

                  A argumentovat tím, že dáváte rovnítko mezi 150 a 240, to je demagogie… nic víc…

                12. zbytočne provokujete!
                  nikdy

                  zbytočne provokujete!
                  nikdy neurobíte 350km praha – trenčín za TRI A POL HODINY tak, ako ja na w353w! ručička rýchlomeru neklesla npod 100 ani v dedine. bolo to okolo 1983, sobota popoludní, žatva, diaľnica po brno. jedno zastavenie na tankovanie a wc.
                  minulý piatok som na bývalej E50 videl takých čo sa ponáhľajú – predbiehajú aj keď sa stretajú s autami v protismere.

                13. To neurobím. Ale vzhledem k
                  To neurobím. Ale vzhledem k tomu, že se s Vámi (ani s nikým) nehoním, tak je mi to pr*ele… 🙂

            2. Prosím nechápejte to jako
              Prosím nechápejte to jako násilný test, kterým máme dokázat že elektromobilita v malém (to zmámená ne Tesla) je použitelná pro cestu kolem světa za 80 dní. Na druhou stranu na Noci vědců jsem vozil tolik lidí a tolik bylo příjemně překvapeno vlastnostmi „blbého Leafa“ a to ještě v základní a nejstarší výbavě…

              Jinak videokonference jsou celosvětově uznávaná forma komunikace. VCF není skype!!! obzvláště na začátku krize se museli cestovní náklady eliminovat a kvalitní VCF s profi nástroji je srovnatelná s osobní schůzkou. Teda pokud jste obchodák, manažer. Pokud děláte solární panely a potřebujete vidět a změřit střechu tak Vám žádná videokonference nepomůže. http://videooperator.cz

              1. Vím, co jsou
                Vím, co jsou videokonference. Když jsme měli centrálu v Brně a velkou pobočku v Praze, tak VCF nám ušetřilo hromadu času. V rámci firmy je to dobrá věc.
                Ale na VCF potřebujete výbavu na obou stranách. A to je ten kámen úrazu. Těžko jako obchoďák budete přesvědčovat svého klienta, aby si kvůli nám pořizoval VCF, když mohu hned sednout do auta a dojet za ním. Než po telefonu řešit výběrko na VCF, abych se s ním spojil za pár měsíců po rozhodnutí koupit VCF a utrácel klientovo peníze, co nepotřebuje utratit, kvůli mé schůzce. A vzorky a 3D modely těžko protlačíte skrz VCF…

                1. Jasně chápu, nejsem
                  Jasně chápu, nejsem demagog, taky jsem spíše na HW, který se složitě posílá mailem 🙂 Nicméně plnohodnotné VCF včetně multipoint už existují i v malém. např zde https://videovsude.cz/webapp/.
                  Jinak VCF místnosti jsou v každém vetším městě, jen se musíte nakontaktovat na firmu, která ji vlastní a půjčuje (téměř každá). Ušetříte tím hromadu času a výdajů. Používám VCF celkem často. No ale to se musí zažít… a jak jsem říkal pokud pracujete s výrobky je to pro Vás malé ulehčení…

                2. Jak jsem psal, v rámci
                  Jak jsem psal, v rámci firmy jsem VCF intenzivně používal taky. Takže své využití to má a já to nepopírám.
                  Ale nelze to násilím roubovat na všechny situace. Těžko přesvědčím partnera, aby se zvedl z kanceláře, jel do Ostravy hledat nějakou VCF místnost, když za ním mohu přijet, dát osobní kontakt, popít si společné kafe, nezávazně pokecat i třeba o dětech a zajít na oběd.
                  Přes VCF můžete řešit technické detaily, ale těžko budete udržovat sociální vztahy.

          1. Hmmm… Radši nebudu
            Hmmm… Radši nebudu komentovat rady těch, co neví nic o mé práci, proč musím navštěvovat klienty osobně, ale ví, jak to mám dělat.
            Zkuste se u Humpolce postavit k nějaké pumpě a začít přesvědčovat lidi, ať nikam nejezdí a nahodí Skype… Co vám na to řeknou…

        1. No, dovolím si malinko
          No, dovolím si malinko nesouhlasit. Nejsem už dávno student, mám naježděno přes 92.000 km a rozhodně to nebylo jen kolem komína.
          Studenti v článku měli evidentně málo zkušeností a taky podcenili plánování cesty. Jenže chybami se člověk učí a pokud se dobře naplánuje známá trasa se spolehlivými nabíječkami, tak to nemusí být zas takový problém.
          Samozřejmě na dojetí z Plzně do Kopřivnice např. na 9:00 to není, to je fakt, na to bude potřeba např. připravovaný Leaf 41kWh nebo TM3. 🙂

      3. Hosani nedokázali vůbec
        Hosani nedokázali vůbec nic. Takove hle cesty podnika běžný elektromobilista podniká dnes a denne. Někteří z nás projeli toto léto téměř celou Evropu, najeli v zahranici na letních dovolených i více než 15 tisíc km. Někteří bili na cestě i s těhotnou přítelkyni az v Severním Irsku a to je pánové ji na zodpovědnost a adrenalin. Projet Francií a Belgii, to je silnější káva. Ale prostě e mobilem jde bez větších problémů projet svět.

    1. Nepodporuje mýty o
      Nepodporuje mýty o elektromobilitě, ale potvrzuje trvající neschopnost velkých hráčů udělat funkční síť rychlonabíječek. Buď vůbec nejsou (ČEZ mezi HK a Ostravou nic, mezi Brnem a Prahou nic, mezi Brnem a Olomoucí jedině nesmyslně zajížďkou ve Zlíně) nebo nefungují jak mají (ČEZ Ostrava-Vítkovice) či nefungují vůbec (ČEZ AAA Auto Brno).
      Kdyby vypadala síť rychlonabíječek ČEZ jako na severozápadě ČR (ohraničeno Prahou, Plzní, KV, Ústím, Vrchlabím a HK) a správně fungovala, pak by i Leaf 24 kWh baterie mohl křižovat celou republikou bez potíží.
      Jen tak na ukázku a pro zamyšlení – Praha ČEZ celkem 7 rychlonabíječek, celá Morava jen 5, Slezsko 0.
      EON, ovládající distribučně jich republiky, pak nemá vůbec cenu zmiňovat. Ti kromě Humpolce dál chrápou. To jsou přitom prý ti uvědomělí západoevropané s ekologicky uvažujícími majiteli. Hanba povídat.

      1. Nefunkčnost ČEZ AAA Auto
        Nefunkčnost ČEZ AAA Auto Brno je taky mýtus. Nabíjím tam 1-2x týdně a zhruba od května se mi nestalo, že by mě stanice jak se říká vypekla. A to se tam kolikrát sejdou i 2 nebo 3 EV najednou. Uznávám, že vždycky při zapnutí nabíjení se zatajeným dechem sleduju najede/nenajede na 101A, ale asi mám štěstí.

        1. Taky mám na ni coby
          Taky mám na ni coby uživatel CHAdeMO pro oba Nissany, Peugeoty Ion a Kia Soul EV štěstí. Ještě mne nevypekla.
          Ale za mé přítomnosti vypekla požadavek na Mennekes u čekajícího VW eUP, což se dokonce nerozjelo ani samostatně po ukončení nabíjení CHAdeMO (schválně jsme zkoušeli).
          Když jsem na ní Combo dobíjel BMW i3, druhé BMW i3 mělo s Mennekesem stejnou smůlu. A to chtěli jen trošku dobít a hned jet dále, Combo nepotřebovali.
          Ony ty stojany DBT vůbec jsou problém, jakmile přestaly být jednosystémová CHAdeMO a dali tam i Combo a Mennekes. V Ostravě s Mennekesem problém na jednom či druhém stojanu opakovaně pořád. Na přelomu roku byl dlouhé měsíce nefunkční i Combo na Hornopolní a majitelé BMW a VW jezdili do Vítkovic. Tedy až jim to někdo z elektromobilistů sdělil, že Vítkovice existují, protože jako platícím zákazníkům jim to ČEZ nesdělil a oni nejsou denními nadšenými návštěvníky serveru elektromobilita.cz, ale prostými uživateli. DBT Vítkovice má přitom opakovaně potíže s výkonem, za stejných podmínek (čas, teplota, typ vozu a stav baterie) je výrazně pomalejší. Je fakt, že jsme za ně rádi, ale kvalita pokulhává.
          S ABB mám zatím za 2,5 roku jen málo zkušeností, zato všechny pozitivní, ať už to byly ČEZ, ELLA či Wien energies.

          1. 8.10. jsem tam nabíjel a
            8.10. jsem tam nabíjel a alespoň podle displeje bylo AC v pořádku. DC CHAdeMO i CCS bylo OK.
            15.10. bylo AC v poruše. DC CHAdeMO i CCS bylo OK.

            Příčiny výpadku AC u AAA neznám. Může to být porucha stojanu jako takového, vyvolaná jeho menší spolehlivostí, nebo to může být problém, způsobený např. některým zákazníkem, který stojan přetížil a něco tam odešlo.

            Co se týká servisu, nezáleží jen na servisní firmě, ale v případě potřeby i na dodávkách náhradních dílů, které se objednávají od výrobce přímo z Francie a to je údajně naprosto katastrofální (podle informací od operátora GreeenWay). V případě DBT u AAA to bude podobné. A s tím ani ta sebelepší servisní firma ani provozovatel nic nenadělá.

      2. a staci vyjet 60 km jizne za
        a staci vyjet 60 km jizne za Brno a rázem se elektromobilistum otevře svet- nabíječky po 40-50 km když nejde jedna tak hra ve dojedu na druhou. V Anglii, či v UK, v Irsku a Francii mají vedle sebe 2-4 nabíječky, nabijeni zdarma a tomu rikam elektromobilni raj. A eon vystrkov ? I studia, zase projektován zkorumpovaným dementem co nikdy v živote neviděl nabijeci stanici. V celým světe, úplne všude kde jsem byl mají nabíječku před čumáček respektive u zámku auta takže se Vzdy pohodlnější připojíte ale jen český unikát na projektoval dement a dal stojany z boku a stani je kratke takže když připojíte kabel neotevřete už dveře auta. Všichni totiž nemají imiev ale existují i edodávky pane Projektante.

        1. Pravdu díte, navíc je ten
          Pravdu díte, navíc je ten EON Vystrkov jediný rychlý EON. Zbytek distribučního území ČR této nadnárodní energetické firmy ze západu, který se tak rád tváří ekologicky, je pole neorané. Proti němu je v ČR ČEZ elektromobilní gigant.
          S tím projektem Vystrkova a umístěním stojanů to máte těžké, máme holt jen chudé projektanty – myslí a i kapsou – tak elektromobil poměřují jen technologicky 10 let starým iMiev/Zero/Ion :-).

  4. Dobíjecí stanici od ČEZu
    Dobíjecí stanici od ČEZu u Tepláren (ul. Výstavní) bych nenazýval rychlodobíjecí, neboť mého iOna nabíjí téměř poloviční rychlostí než rychlodobíjecí stanice na ul. Hornopolní. Kromě rychlosti nabíjení (příkonu) byl rozdíl i v tom, že na Hornopolní (i každá jiná rychlonabíječka) mi automaticky vypíná nabíjení na +-82%, kdežto u Tepláren se vypla na 72% a když jsem to znovu zapnul, tak to jelo polovičním výkonem, než ostatní rychlonabíječky při této fázi nabité baterie.

    V Brně Áčka nejsou zrovna výhrou v loterii, naštěstí blíž od Vyškova je novější typ rychlodobíjecí stanice u Nissanu (ul. Hviezdoslavova) – jistota, nikdy jsem s ní žádný problém neměl (na rozdíl od Áček).

    Od Humpolce na jakoukoliv stranu (Praha / Brno) se jede dobře, neboť to valíte z kopce dolů, takže s dojezdem nebývá problém. Opačným směrem by měl mít člověk raději nějakou rezervu a nejezdit nadoraz.

        1. Nutno zdůraznit, že Leaf
          Nutno zdůraznit, že Leaf váží 2t bez posádky Felda 0,8t atp. Efektivita zpětného dobíjení baterií, tzv rekuperace je maximálně 35% a to pří správné teplotě, tlaku a hlavně dlouhodobé rekuperaci, nikoliv 300m kopečcích. Naví spotřeba mohla být, nebo respektive určitě byla s EV lepší, ale dojezd fosilu na jednu nádrž je třeba 500km (felda). Takovým dojezdem se ion chlubit nemůže… Možná tak nejnovější eSko.

            1. Pro městského Iona nejsou
              Pro městského Iona nejsou dálniční rychlosti a rychlosti okolo 90 km / hod to pravé ořechové. Hodně žere, ideál je prý dle měření 66 km / hod.. Takže trasa strávená převážně na Rudné nebo dálnici či rychlostce Místecká s prodloužením až do Jablunkova a mezi městy obecně devadesátka není Ionovo eldorádo. Rekuperací se zde nic moc nenahoní. Směr Žilina je převážně do kopce, sjezdy z Beskyd na slovenské straně pak krátké a strmé, končící většinou v dědině 50 s radarem u vjezdu.

                1. Tak stačí se podívat do
                  Tak stačí se podívat do ceníku Nissanu, kde je i specifikace. Tam se dočtete, že hmotnost Leafa s 30 kW baterií je 1516-1570 kg (dle výbavy) a maximální hmotnost je 1966 kg.

                2. To jsem se taky docetl
                  To jsem se taky docetl 🙂
                  Ale rosparovac tvrdi, ze videl v technicaku neco jineho (a Nissan to ma blbe). Takze to musi rozlousknout nekdo s technicakem….

                3. Zřejmě si spletl
                  Zřejmě si spletl maximální hmotnost s pohotovostní…

                4. Přesně tak omlouvám se.
                  Přesně tak omlouvám se. Suchá hmotnost cca 1500 maximální 2t.

                5. Rozlousknout to může
                  Rozlousknout to může jedině ten, kdo s Leafem vjede někam na váhu. 😉

        2. Leafem jsem jezdil do
          Leafem jsem jezdil do žiliny a zpět úplně v pohodě – Spíš jsem musel jet dost lehká noha do ValMezu. V Žilině jsem měl vždy min. 30% a dojezd cca 70km. Jak píšete, většinu energie EV spotřebuje na první polovinu cesty co je do kopce, zbytek se vesele rekuperuje.
          Jedna perlička: když jsem jel zpět z SK do ValMezu, tak po nabití na cca 95% mě to ukazovalo dojezd asi 190km, z Makova to je pořád z kopce… 🙂
          Pokud jsou nabíječky do 100km, tak ani se 24kWh Leafem není žádný problém s dojezdem a valí se naplno… 🙂

          1. Pokud jsou rychlonabíječky
            Pokud jsou rychlonabíječky do 100km, tak ani se 16kWh Ionem není žádný problém s dojezdem, samozřejmě ještě lépe ,když jsou 50-80 km, jako to má síť Greenway na Slovensku. Momentálně jediná celostátní normálně použitelná a na jednu kartu v celé Evropě. Protože je opravdu stavěná tak, že vede kolem hlavních tahů a zároveň k nejbližší rychlonabíječce je z každého místa na Slovensku max. 80 km (ale neměřil jsem to, jen opticky to vypadá, že fakt nekecají). Tak bych si představoval cílový stav v ČR, zatím nejblíže k němu má ČEZ a byl bych velmi rád, kdyby to dotáhl do zdárného konce. Držím mu v tomto za náš všechny elektromobilisty palce.

            1. a to je přesně ono.
              a to je přesně ono. Největší brzdou elektromobility není ani tak nedostatečná nabídka EV, jejich cena nebo neinformovanost veřejnosti, ale nefunkční / neexistující infrastruktura rychlonabíjecích stanic.
              Jen pozn. protože se někde probíralo jestli slepice nebo vejce, takže je to nabíječkama… 🙂

    1. Ve všem souhlas. Stalo se
      Ve všem souhlas. Stalo se mi u Nissanu v Brně (Hviezdoslavova), že nabíječka nešla a kdyby nebylo těsně před zavíračkou (ale třeba noc, jak jsem tam už nejednou nabíjel), tak jsem prostě nenabil. Slečna musela vše restartovat zevnitř budovy, sama nevěděla proč. Pak jsme nabili. Na AAA v Brně je zhruba poloviční výkon než o 3 km vedle na Hviezdoslavově. A ještě, v červenci 2016 jsem několikrát ve Smartu o půlnočním spánku nabíjel z Mennekesu 3f (22 kW!), tak v srpnu ten Mennekes nešel ani jednou!!! Naštěstí jsem měl Leafa. To je servis!

  5. Gratuluji k pěknému
    Gratuluji k pěknému výkonu pánové i popisu cesty. Výkony výborné, jezdit elektromobilem opravdu umíte. Hypermiling paráda.
    Škoda jen, že jste se před cestou nezastavili, byli by jste se dozvěděli o dalších možnostech nabíjení po cestě mezi Ostravou a Brnem. Zde kromě běžných map nabíjení v ČR doporučím kombinovat i LEMnet (95 stanic), UEmap či e-tankstellen finder.
    Fakultní Leaf má bohužel palubní nabíječku jen 3,6 kW, tedy jako můj vývojově 10 let starý Peugeot Ion. To bych hodnotil z hlediska nákupu jako vyhazování veřejných peněz, ostatně kolega Milan má totéž a už ví, kde udělali soudruzi z NDR chybu. Já bych po zkušenostech do Leafu bez tempomatu a silnější palubní nabíječky prostě nešel. Protože nabít přes Mennekes za 35 minut 2 kWh je to, co nabiju z běžné zásuvky 230V 16A v kterékoliv domácnosti po cestě do svého Iona silnějším dokoupeným programovatelným nabíjecím kabelem 230V 6-16A. Pak jste totiž odkázáni na dlouhé nabíjení nebo CHAdeMO rychlonabíječky.
    Ale nemůžete znát všechno, to je jasné, to co píšu jsou 4 roky zájmu a 2,5 roku zkušeností s vlastním elektromobilem (a 4 měsíce s 2 vlastními elektromobily). Ty půjčené v to nepočítaje.
    Držím palce a ať Vám to bzučí.
    P.S. Pro zájemce o více fotek boží je v Humpolci na Superchargeru ta zelená TeslaSchade. 🙂

    1. „LEMnet (95 stanic), UEmap
      „LEMnet (95 stanic), UEmap či e-tankstellen finder.“ – tohle je přesně ten důvod, proč se elektromobily nemohou rozšířit. To nepohodlí hledání nabíjení (a ty nervy, zda to bude fungovat či tam někdo nebude parkovat) je neskousnutelné pro většinu populace.
      Čekám na objednanou i3, normálně ji budu dobíjet doma nebo v práci na dvoře a jezdit po Plzni, takže mne to tolik netrápí, ale kvůli cestám do Prahy si musím pořídit kartu ČEZ, PRE, nabít evmapu a mít v záloze ještě zadanou kartu v Polyfazer. To je fakt na pěst… Grrr…

      1. Jo jo, infrastruktura nejde
        Jo jo, infrastruktura nejde mílovými kroky. Ono by stačilo jako na Ukrajině, kdyby v síti čerpacích stanic byl obyčejný zásuvkový rozvaděč na zdi na každé z nich. 400V 32A, 400V 16A a 230V 16A. My elektromobilisté bychom pak vzali útokem elektromobily s výkonnými palubními nabíječkami 11-22 kW a bylo by vymalováno. A výrobci by rychle zjistili, kterým směrem se ubírat. Ale kupodivu u nás nějak nejde ani to….

          1. No rychle, je to spis takova
            No rychle, je to spis takova nouzovka ne? Pro pohodlne dalkove cesty potrebujete neco aspon na urovni superchargeru od tesly.
            Vice pomlaych zasuvek by sice ulehcilo zivot tem par EV nadsencum, ale pro bezneho motoristu by to prilisna zmena nebyla…
            Ona i 22kW nabijecka je u auta s 50 kWh baterkou (nic mensiho nema smysl por masove pouziti zvazovat pro auta co maji udelat dlouhe trasy) 2-3 hodiny nabijeni, coz normalni zakaznik nikdy akceptovat nebude…

            1. Ano, pro běžného
              Ano, pro běžného motoristu (ale i pro mě) jistě bude pětikolík jen nouzovka. Vždy se budu snažit jet po rychlodobíječkách. Ten pětikolík mi ale pomůže se na ty rychlonabíječky rychleji dostat – dobiju jen tolik, abych nebyl ve stresu, jestli tam dojedu z jakýchkoli důvodů. A přiznám se, jak rád bych zastavil u různých benzínek na WC nebo kafe, jen kdybych mohl ten čas využít alespoň k nabití pár km. Takhle se snažím dojet za každou cenu až k rychlonabíječce. A bohužel např. v Brně (Hviezdoslavova) si nejen nedám kafe, ale ani WC! V Písku je Mennekes typ 2, což je přesně stejné jako 400V/32A, ale dojdu si alespoň na WC a v otevíračce si dám i jídlo. Nikde rychlodobíječka a má to být Smart City! Pozor, pokud pojedu Smartem nebo Zoe, tak díky třífázovému nabíjení vyhledávám jen Mennekes nebo pětikolík.

              1. Pětikolík začíná mít
                Pětikolík začíná mít smysl čím dál více, jak rostou výkony palubních nabíječek (Nissan 6,6, Kia 7, Smart a Tesla 11 nebo 22, Zoe 43 atd.) vzhledem ke kapacitě baterie. Nikdo na nich většinou nechce nabíjet do plna, jen si při zastávce přidat něco do baterky. O tom jsou. Ostatně tak to dělá třeba několik majitelů dodávek Nissan, kteří mají po cestě k dispozici tyto zásuvky v místech, kde služebně pravidelně zastavují a prostě jen průběžně nabíjejí. Domů pak často dorážejí s plně nabitým. Majitelka Smartu u nás bácne auto před Kauflandem na Mennekes (což je opravdu jen chytrý pětikolík, úplně stejně by ho mohla dát za Kauflandem do pětikolíku na rampě) a než si nakoupí, tak je tam půl nebo celá baterka.

                1. Nabijeni EV je porad
                  Nabijeni EV je porad opredeno spoustou temnoty. Mozna mate nejake info na vysvetleni jak to funguje. Kazde EV muze rekuperovat a to dost vysokym vykonem. Urcite vic nez 30kW. Ten rekuperovany proud je podle meho AC a to jeste s variabilnim napetim. Motor nabiji pri velkem rozsahu otacek. Takze v kazdem EV je hodne vykonna nabijecka AC. Zajima me, zda by sla ta nabijecka pouzit pro nabijeni ze site. Urcite by se musel pri nabijeni odpojit motor pres stykac. Ta rekuperacni nabijecka prece nepozna odkud ten prikon dostane.
                  Otazka je, jak dlouho ta rekuperacni nabijecka muze nabijet nez se prehreje. Urcite neni stavena na dlouhodoby provoz. Ale treba 11kW by mohla 1-2 h zvladnout.
                  Ono je mozne EV dost rychle nabit pres rekuperaci. Staci tahnout EV za nejakym jinym autem a rekuperovat. Mozna nekdo postavi nabijecku s valcovou stolici 🙂

                2. Ano, jednou jsem se nechal
                  Ano, jednou jsem se nechal táhnout odtahovkou a místo 40A jako ze stojanu, nabíjel 60 až 80A.

            2. Proč nouzovka? Doma se 40
              Proč nouzovka? Doma se 40 kW baterka nabije 11 kW palubní nabíječkou za cca 4 hod. 1-fázovou 3,6 kW nabíječkou by se nabyla za více jak 11 hod. Tzn., když přijedu někde z víkendu dom se skoro prázdnou baterkou kolem půlnoci, tak do rána než pojedu do práce prostě nabiju málo. S 3-fázem to bude na pohodu. Dálkově samo nabíjet rychlonabíječkou.
              A nebo když pojedu k někomu na návštěvu (rodině,…), tak 1 hod nabíjení 3-fázem 11 kW dá přes 50 km dojezdu. U 1-fáze to je 1/3.

        1. Na konferenci Efektivní
          Na konferenci Efektivní elektromobilita v organizacích – přesto, že tam vystupoval ČEZ a E.ON a dodavatelé Nissan, VW, EVC, nikdo, nikdo a nikde není zmínka o tom, že stačí pětikolík ideálně 400V/32. Držel jsem se opravdu stolu – evidentně tato info neměla být pronesena v éteru. Dokonce jsem byl předem mailem upozorněn, že firmy musely za své příspěvky zaplatit a že to není akce pro elektromobilisty. A to se tam lidé z organizací ptali na různá řešení. Tohle musíme udělat nejspíš sami – aby např. benzínky pochopili, že taková zásuvka jim zvýší obrat na prodejně apod. Podle mě to nepůjde ani centrálně (že by nějaký řetězec benzínek to nakázal shora).

            1. Asi to bylo toto
              Asi to bylo toto Petrolejáři v Česku nestíhají snižovat emise. Hrozí zdražením

              Podle navrhované novely si petrolejáři budou moci do plnění emisní povinnosti nově započítat i úspory emisí, které generují vozy na alternativní pohon jako zkapalněný zemní plyn LNG a stlačený zemní plyn CNG nebo elektřina.

              Tyto produkty pro ně znamenají konkurenci, nicméně aby se vyhnuli pokutám, chtějí s nimi žít v určité symbióze.

              Jednotliví provozovatelé čerpacích stanic proto mají vytvořit například s plynaři sdružení s cílem připravit jim na jejich čerpacích stanicích lepší podmínky a část úspor od nich nakupovat. Vzdáleně tento systém připomíná obchodování s emisními povolenkami v energetice.

              Díky této spolupráci by se podle asociace cíl 3,5 procenta úspor emisí oxidu uhličitého proti roku 2010 mělo podařit splnit. Další výraznější úspora ale bude otázkou rozvoje těchto pohonů, protože podíl vozů na plyn v Česku je zatím kolem jednoho procenta a vozů s čistě elektrickým pohonem nejezdí ještě ani tisíc.

            1. No rekl bych ze odpoved „Ano
              No rekl bych ze odpoved „Ano nestaci“ by si bez problemu obhajili, protoze prumsylova zasuvka je pro realne dobijeni na cestach enormne pomala, navic velka cast EV nema pouzitelne palubni nabijecky.
              Tj velke rozsireni prumyslovych zasuvek by byl velky benefit pro tech par EV nadsencu, ale pro rozvoj masov elektromobility by to moc vyznam stejne nemelo.

              1. Ale stačilo. Rozhodně je
                Ale stačilo. Rozhodně je jednodušší pustit žilou pár stovek/tisícovek na průmyslovou zásuvku než stovky tisíc na DC rychlonabíječku. Pro začátek by to stačilo, aby si pumpy mohly zjistit reálný zájem a podle něj se pak zařídili dál.
                Ano, ti co mají pomalé palubní nabíječky, tak těm to moc nepomůže, ale já mám v autě 11 kW nabíječku a mě by už to tedy významně pomohlo.

                1. Co je to za auto s 11kW
                  Co je to za auto s 11kW nabíječkou? Tesla, Smart?

                2. No ony ty benzinky o nejakem
                  No ony ty benzinky o nejakem zajmu asi predstavu maji, pro zacatek staci to, ze v CR je cca o rad vice cerpacich stanic, nez je EV s pouzitelnou palubni nabijeckou…
                  Jakkoli by se i mne libilo, aby aspon na 20% stanic byly k dispozici aspon relativne pomale nabijecky (mennekes), tak to zatim proste nejde uchopit jako aspon symbolicky vydelecny byznys. Takze zbyva jen doufat, ze to nejaka sit bezinek rozjede z iniciativy nejakeho manazera a bude se to snazit prodat aspon jako reklamu na sebe, kdyz to zatim bude realne fungovat stejne jako u jinych poskytovatelu jako EV charita…
                  Ono to dobijeni na cestach v konecnem dusledku nikdy asi nebude nejaky extra byznys, protoze EV se v drtive vetsine pripadu bude dobijet doma (potencialne v budoucnu na pomalych parkovistnich nabijeckach), a to jednak kvuli pohodli a druhak kvuli cene (cena rychlodobijeni na komercni bazi bude s bidou na urovni ceny cestovani na benzin)…

                3. Ono je to jeste horsi, je
                  Ono je to jeste horsi, je jich skoro radove vic nez vsech EV v CR, nejen tech s vhodnou nabijeckou – podle tehle stranky je cerpacich stanic 6551, EV mame cca 800.

                  Tech se silnou nabijeckou bude naproste minimum, vpodstate jen 200 Tesel (ktere tenhle zpusob nabijeni az tak nezajima), novych i3 se asi zatim moc neprodalo a Zoe tu taky bude jen v par exemplarich.

          1. Neznamená to pro ni vůbec
            Neznamená to pro ni vůbec nic, protože tyhle zásuvky tam běžně mají. Sám jsem u nich několikráte nabíjel. Buď je měli rovnou na fasádě v krabici s dvířky nebo v chodbě do části pro personál. V prvním případě je to o půjčení klíče za zálohu a poplatek za parkování, v druhém případě o vytažení té zásuvky na fasádu a viz výše, pokud by jim teda jezdilo těch elektromobilistů tak moc, že by tam tahali kabel přes služební dveře denně. Je to prostě jen další služba a utrácející zákazník. A těm pumpařům to někdo musí zajít říct, zjistit zda to u nich půjde co nejjednodušeji a zanést je do mapy. Kdo chce, může to mít celé za větší peníze na klíč a třeba evmapu k tomu.

            1. Tak me napadlo, nemusim mit
              Tak me napadlo, nemusim mit na prodej elektriny nejaky specificky druh podnikani/licenci…? Jako, urcite by to slo ochcat „pujcuju klic, elektrina je zadarmo“, ale proc by si s tim pridelavali praci, kdyz prinos je pro ne v dnesni dobe minimalni (skoro bych si troufl tvrdit, ze nulovy).

              1. Právě proto, že naši
                Právě proto, že naši posranci opět legislativně znemožnili přeprodávat elektřinu dále, tak se to musí pro běžné subjekty řešit zdarma nebo pronájmem parkování atp.. A to že to dnes nic nenese si můžete klidně říkat, ale jde o rostoucí trh a o tom to je. Do každého podnikání je třeba nejprve investovat.

                1. No ale z pohledu te bezinky
                  No ale z pohledu te bezinky to prave nema smysl do toho investovat kdyz to nic nenese ne? Obzvlaste kdyz v situaci, kdy by to zzacinalo vybaset, tak to za chvili maji zporovznene v cele siti bezinek (tj nehrozi, ze jim ten byznys nekdo rychlejsi prebral)….

                2. Asi jste nikdy nepodnikal.
                  Asi jste nikdy nepodnikal. Zkuste třeba pro začátek zhlédnout letitý socialistický film Bony a klid a pochopit jejich heslo Halíře dělaj talíře.

                3. No nevim co tim chcete rict
                  No nevim co tim chcete rict – aby do toho benzinky sly, tak v tom musi videt ziskovy potencial, to ze to zatim nezprovosnily tak trochu svedci o tom, ze v tom zatim ziskovy potencial nevidi ne? Muj ani vas nazor na tom nic nezmeni. Ja bych taky uvital aspon dostupne obyc zasuvky na bezinkach, ale chapu, proc se do toho benzikam zatim moc nechce.

                4. A někdo jim o tom musí
                  A někdo jim o tom musí říci a objíždět je a přesvědčovat, což se zatím neděje. Stejné argumenty slýchávali LPG a CNG lidi a nakonec do toho pumpy šly, protože viděly budoucí potenciál. Nyní jsou spokojené. Prostě nepřišly o zákazníka, který přešel na jiné palivo. A současně se našla síla, která je začala obcházet a vysvětlovat a nabízela hotová řešení. A o tom celá elektromobilita je.

                5. Tak schvalne. Necht u te
                  Tak schvalne. Necht u te pumpy zastavi jeden elektromobilista denne (i to je fikce, ale treba ta pumpa bude na spravnem miste). A necht je ochotny zaplatit 10Kc/kWh (neni, uz se to tu semlelo x-krat). Kdyz bude pul hodiny sosat, tak na nem vydelam nejakych 30-40Kc (pokud to zrovna nebude Zoe se silnou nabijeckou). Cili zisk je, ze jsem prodal o jeden litr benzinu denne vic. To urcite za extra byrokracii stoji. A i kdyz nahodou do sebe natlaci predrazene kafe a pecivo za stovku, porad mi to moc lakave neprijde.

                  Ale zjevne nemam obchodniho ducha (to jsem si rikal i u clanku o svicce s vuni cestve vybaleneho Apple pocitace).

Napsat komentář